Změna je život - 6.Přepadení

Kiba stál jako přibitej hřebíkama a mžoural do tmy. Jeho oči si pomalu začínaly zvykat na tmu v okolí. Otáčel hlavou ze strany na stranu, ale nikdo nikde. Ale i přesto stále pociťoval onu silnou chakru. ‚Tak už vylez, srabe!‘ hořel netrpělivostí, ovšem ono prostě pořád nic.
Z jeho soustředění ho vyrušilo tiché chrápání u jeho nohou. Sklonil hlavu a pohled mu padl na spící Saiu. Musel se nad tím pohledem usmát. Vypadala tak nevinně, když spala.
‚PRÁSK!‘ využil nepřítel jeho nepozornosti a sejmul Kibu větví z kaštanu. Omráčený Kiba se zřítil k zemi.
„O, ho, ho, skvěla mířená rána!“ pochválil chlápek s větví a připadal si jako by právě vyhrál na olympiádě zlato. Jeho kolega vystupující zpoza stromu se na něj jen letmo nevěřícně podíval a dál pokračoval směrem k Saie.
„To je ona?“ zvážněl muž s klackem. „Ano.“ Vyjádřil se stručně jeho kolega. „Kisame vem ji a mizíme.“ Rozkázal muži s klackem a sám zmizel v temnotě lesa. Kisame si hodil Saiu přes rameno a zmizel za svým kolegou. „Zpropadenej Itachi! Abych furt dělal špinavou práci já!“ nadával si pro sebe, než zmizel v lese.

„… Au …“ začal se probírat Kiba s neskutečnou bolestí hlavy. Okamžitě nahmatal na hlavě bolavé místo. ‚Hergot to je boule!‘ pomyslel si v duchu. ‚Kdo to vůbec byl? A co tu chtěl?‘ ptal se sám sebe a začal se pomalu zvedat. „Saio si v po…?“ strachoval se Kiba, ovšem něco ho zarazilo.
Necítil její pach. A hlavně! Nikde jí neviděl. ‚Že by šla do stanu?‘ pomyslel si, a tak nakoukl do obou stanů, ale ani v jednom nebyla. A v tom ho to trklo.
„Neji, Tenten, Zeku! Okamžitě vstávat!“ rozeřval se Kiba na celej les. V tu ránu vedle něj stojí nastartovanej Neji, vedle něj pohotovostně Tenten a z druhýho stanu je propaluje pohledem Zek.
„Co zas?“ prohlásí otráveně a dál se rozvaluje ve stanu. „Byli sme napadeni! Já byl přetažen klacem! Unesli Saiu!“ chrlil na ně Kiba jednu informaci za druhou.
„Hmm.“ Shrnul geniálně celou situaci Neji. „Žádný HMM! Hele misi jen tak opustit nemůžeme. Takže Neji, Zeku my pokračujeme v misi! Kibo ty to pomažeš oznámit Tsunade!“ vzala organizaci do svých rukou Tenten.
„Fajn.“ Vykřikl Kiba a vyřítil se z tábora následován Akamarem. „No a my už jsme stejně všichni vzhůru. Takže pokračujem v cestě!“ rozhodl Neji a začal sklízet stan. „Cože uprostřed noci?“ protestoval Zek.
„Hele buďto tu zůstanem a počkáme si, jestli si tu nepřítel něco zapomněl a vrátí se pro to, nebo prostě půjdem dál.“ Oznámil mu Neji ledově klidným hlasem a pokračoval v činnosti. Zek jenom na sucho polkl a pomalu si začal balit.

Naruto s Jackie se zrovna snažili projít dveřmi do kanceláře Hokage, když v tom je někdo smetl jako velká voda a zastavila ho až neuvěřitelná bytelnost Tsunadina kancelářského stolu.
„Kibo, co tu pohledáváš? Nemáš bejt náhodou na misi?“ okřikla ho Hokage.
Kiba sotva popadal dech, takže se rozhodl svůj příběh stlačit do dvou slov: „Unesli Saiu!“