Po pěti letech: Mise v zemi železa III 11 Kniha třetí Narutovo SO-VIGO

Sakura se brzo ráno probudila. Otevřela oči a zmateně si prohlížela okolí. Ležela v zelené trávě, přikrytá bílým pláštěm a u jejích nohou, jak si domyslela podle žáru a zvuku, plápolal oheň. Chovala se naprosto tiše. Byla zvyklá z vězení, protože čím míň se vězeň hýbal, tím míň pozornosti se mu od věznitelů dostávalo. Bohužel to samé platilo i o stravě. Dívka se smutně usmála. Myšlenka na jídlo jí okamžitě doputovala do žaludku, který se jí kroutil hlady. Potichu se posadila a srovnala si myšlenky. Pořád nedokázala uvěřit tomu, že je venku z té cely smrti, kam ji zavřel její bývalý kamarád a den co den mučil kvůli informacím o kamarádech, kteří se schovávali v úkrytu rebelů. O kterém věděla pouze ona a několik vyvolených.
„Konečně vzhůru?“
Sakura se prudce otočila a pohled jí padl na bělovlasého ninju, který seděl za jejími zády. Zelený meč měl zapřený o rameno, brnění bylo opřené o špalek nedaleko. Palec pravé ruky zablokovaný o záštitu katany pro rychlejší tasení dívce napověděl, že je naprosto připraven na sebemenší náznak problému.
„Určitě umíráš hlady. Neostýchej se.“ Ninja zdvihl ruku a ukázal nad oheň, kde se opékal králík. Sakura neváhala a vrhla se po ní, div si nespálila ruce o plameny ohně. Hladově se zakousla do horkého masa tuk jí vytekl na bradu.
„Děkuju. Děkuju.“ Opakovala a slastně pokračovala v hostině.
Ninja se lehce usmál a vzpoměl si na svou poslední misi v barvách konohy, kdy společně s Hinatou jedli podobně. Najednou se Sakura zarazila a otočila na shinobiho.
Ten zvedl obočí a čekal otázku.
„Můžeš mi říct, kdo jsi a cos dělal v Orochimarově věži?“
Sakura ze sebe sypala otázky tak rychle, že je Naruto jen ztěží vnímal, ale otázka ohledně jeho identity mu dělala starosti celou noc, kdy nad ní přemýšlel. Nebyl si jistý, jestli mu Sakura uvěří, když jí řekne, kdo je. Příběh je až příliš komplikovaný a na celé vyprávění nebyl čas. I když nepřátele setřásli, tak jeji stopu mohli kdykoliv zase najít a začít je stíhat. Ozbrojeného střetu se nebál, spíše naopak, ale pořád měl v mysli rozhovor s Kyuubim, který ho trápil.
Opravdu je v naprosté moci Nady. To, že již nemůže vládnout svým mečům tomu jen nasvědčuje. Odmítly ho. Zbraně, které byly jejím odkazem se mu vzepřely a již ho neposlouchaly.
„Sakra.“ Sakura si všimla jrho zaváhání. Položila pečínku, která byla z půlky snězená a chtěla se k němu přiblížit, když jí z ramen sjel plášť. Okamžitě vykřikla a zakryla se rukama. Naruto se začervenal a odvrátil pohled.
„Omlouvám se, ale náhradní oblečení sebou nemám.“
„Nic... nic se neděje.“ Zalhala celá červená Sakura a zakryla si nahé tělo bílou látkou. V tom nahmatala hranatou krabičku. Sáhla do náprsní kapsy a vytáhla ji. Chvíli si ji prohlížela a poté ji s cvaknutím otevřela. Uvnitř byla zkumavka s fialovou tekutinou.
„To je to, pro co jsem byl v Orochimarově laboratoři.“
„Co je to?“
„Elixir, který se vyrábí u nás ve vesnici a pomáhá nám přivolat naše služebníky.“
„Služebníky?“ Sakura zdvihla skleněnu baňku proti slunci a bystrým okem zkoumala hustotu, složení a podobné věci, které mohla vidět pouze ona okem medika.
„Mocná stvoření, která bojují po našem boku a pomáhají nam při boji. Já sám jedno mám, ale musel jsem ho nechat ve vesnici.“
„Z jaké vesnice vlastně …“ v tom se zarazila, když si uvědomila, že odpověd zná. Přes pravé oko měl symbol vesnice skryté ve sněhu a....
„Pane bože, on má kolem krku chránič Listové...“
Sakura schovala baňku zpět na místo a prudce vstala na zubožené nohy. Naruto tázavě zdvihl hlavu. Dívka k němu doběhla a chytla Hinatin chránič, jako by si teprve teď uvědomila, co to je.
„Čí je? Kdes ho vzal? Jak to, že máš chránič Konohy?“
I když byl znak špinavý, poškrábany a umazaný od krve nebylo pochyb, že patřil Konoze. Sakurou zmítaly emoce. Od nenávisti z možnosti, že je to kořist z boje po radost, že je to možná dar nebo dokonce samotný ninja sedící naproti ní patřil do její bývalé vesnice. Sakuřina ruka prudce sáhla k Narutovu opasku a vytáhla zbraň, která patřila jeho otci. Ostří mu položila na krk a zatlačila, až se nijovi na krku objevil pramínek krve.
„Mluv!“
Nečekala na odpověď a otočila chránič spodní stranou k sobě.
Naruto ucukl a odhodil kunoichi od sebe. Bohužel to byl pohyb tak neohrabaný, aby ještě víc neporanil zraněnou dívku, že se Sakura udržela ochromenými prsty za látku chrániče a od Naruta poodstoupila jak s čelenkou, tak s mečem v ruce. Rychle ji otočila a podívala se na jméno majitele, které se vyráželo zespodu každého chrániče. Když přečetla jméno, tak ztuhla.
„Hinata Hyuuga?“
„Ty hajzle, jak to, že máš chránič Hinaty? Co si jí udělal?“
Naruto neviděl jiné východisko, pomalu vstal a došel k Sakuře. Meče v její ruce si nevšímal, i když ho naklonila k němu.
„Chránič mám, protože jsem kdysi dávno patřil do tvé vesnice. Na otázku, proč mám právě tento chránič patřící Hinatě, je moje odpověď taková, že to byla jediná žena, kterou jsem kdy miloval a je to má památka na ni a na její lásku ke mně.“
Sakura pomalu vstřebávala Narutovy odpovědi a všechny střípky informací, které měla v hlavě, se pomalu začaly spojovat do skládanky. V tom se z nedalekého křoví vynořila ruka a hodila několik shurikenů. Sakura se otočila za zvukem a než stihla něco udělat, tak jí přímo do obličeje letělo několik zbraní. Instinktivně zdvihla meč v pokusu útok odrazit. Zchromlé prsty byly jiného názoru. Jen se bolestivě rozechvěly a zbraň jí vypadla z rukou. Naruto neváhal, skočil před ni, pravou rukou chytil padající katanu a společně se zeleným mečem v levačce zbraně odklonil. Dokonce jich za letu několik odrazil zpět po útočníkovi.
Sakura padla na koleno a těžce rozdýchávala zranění, která se ještě nezahojila.
Naruto se přikrčil v kolenou a postavení před kunoichi čekal, kdy příjde další útok. Vyčkávat nemuseli dloho, z lesa se vynořili dva z Orochimarových bojovníků.
„Pronásledovatelé?“ Podle výzbroje Naruto poznal, že to jsou pouze zvědové a stopaři. Rychle mu bleskla informace z jedne z Orochimarových knih, kde byly vyzobrazeny jejich podobizny a stručný popis jejich schopnosti.
„Podle knihy byli skřížení s čakrou ocasých démonů a psí DNA, aby byly lépe přizpůsobení pro lov a stíhání nepřátel.“ Niekage se usmál a chystal se vyrazit do útoku, když mu nad hlavou proletělo několik desítek šípů a zabodali se do jednoho z bojovniků. Ještě než dopadl pod náporem střel na zem, tak mu na těle přistálo několik kunajů, omotaných výbušnými lístky a roztrhaly ho. Druhý z útočníků se jen zmateně otočil po výbuchu, když se u něho objevila dvoumetrová postava obrovského ninji, zalitá bleskovou podstatou čakry a pravou rukou mu urazila hlavu.
„sv**ě. Zase jste přišli.“
Ninja dokončil úder pravou rukou do otočky a odkopl tělo bojovníka mezi stromy, kde se napíchlo na jednu z větví. Než si stihla Sakura něco uvědomit, tak kolem dokola ní a jejího společníka stálo třicet ninjů s chráničem čela, na kterém byl symbol Skryté oblačné. Bojovník, který zabil druhého ninju se na ně otočil a bystře si je prohlížel. Byl několikrát starší než Sakura, bílé vlasy a vousy mu dodávaly ještě staršího a unavenějšího dojmu, jako by se v jeho očích odrážela moudrost celého světa. Bílý plášť specialně upravený na jeho obrovskou postavu mu při chůzi poletoval ve větru a odhaloval několik zbraní, které měl rozmístěné všude po těle.
To vše proběhlo Sakuře hlavou během několika vteřin, kdy masakroval svého nepřitele. Jeho pohyby byly naprosto ohromující. Sotva ho při útoku viděla a nyní k nim šel s vypnutým hrudníkem a obrovskými svaly naběhnutými po celém těle. Vzduch se kolem něho tetelil díky potlačované čakře, kterou měl k Sakuřině hrůze stejně jako ocasý démon.
„Co tady pohledáváte, kůzlata?“
Muž se otočil na Naruta, který mezitím schoval katany, v očích se mu objevilo překvapení, když spatřil symbol na ninjově chrániči.
„Oou, Sněžná...“ Vzápětí se otočil na Sakuru, když si všimnul chrániče, který kunoichi držela.
„A Listová. Vesnice, které jsem dlouho nenavštívíl.“
Sakura dokázala poznat lehký závan smutku z ninjova hlasu.
„Děkuju za záchranu.“ ztěžka se postavila na nohy. Naruto se k ní naklonil, aby ji zachytil, ale kunoichi se od něho odvrátila přijala ruku ninji, který stál po jejím boku. Jako by se Naruta bála. Chránič, který mu vzala, si přivázala tak jak na to byla zvyklá, kolem hlavy.
„V pořádku.“ Zasmál se bělovlasý ninja a otočil se zpět na Naruta.
„Co tady pohledáváte?“
„Vracíme se zpět do vesnice.“ Naruto mluvil chladně, jako by před ním nebyli spojenci, ale nepřátelé. Rukou svíral pouzdro katany a palec měl zablokovaný o záštitu, kdyby se cítil ohrožený. Rudým okem sjížděl všechny shinobi kolem. Pohledem se zastavil na jednom z ninjů, kteří podpírali Sakuru. Když to muž spatřil, tak od ní zděšeně poodstoupil.
Obrovský ninja si toho všimnul a vesele se zasmál.
„Nemusíš být tak hrr. My nejsme nepřátelé. Každý, kdo bojuje proti těmhle obludám, je náš přitel. A o to víc, když je to Sněžná.“
Naruto se navenek trochu sklidnil, ale i tak byl stále v pohotovosti. Muž se usmál a rozkázal svým lidem, aby se postavili do čtvercové formace kolem místa, kde stáli.
„Jako by to pomohlo.“ Pomyslel si Naruto, ale byl zticha. Přeci jen mu tihle lidi docela pomohli. Té myšlence se zasmál.
„Pokud chcete, můžete se cestou do vaší vesnice stavit na naší základně. Právě jsme tam směřovali, když jsme zahlídli tyhle dva.“ Muž ukázal na zohavená těla. Než stihne Naruto něco říct, tak Sakura přitaká, že chce jít.
„Ale vždyť je vůbec neznáme. Nemůžeme je jen tak bez kontroly vzít do poslední základny Země blesku.“ namítne jedna z dívek. Naruto si ji prohlídne. Snědá pleť, žluté kočkovité oči a červené vlasy, ve kterých měla bílý šátek. Naruto nebyl nijak ohromený, ale její pohyby naprosot jasně prozradily, že to je velice zkušená kunoichi. Našlapovala jako kočka a ruce měla vždy blízko u svých zbraní.
„Jen klid, Karui.“ Zasměje se bojovník.
„Ale Raikage-sama...“ Muž zdvihne ruce a umlčí dívku.
„Dobře, dobře. V tom případě si je prověříme. Co vy na to?“ Raikage se otočí na dvojci ninjů. Sakura kývne, Naruto pokrčí rameny. Karui sáhne do batohu, který měla přes záda, a vytáhne jako dlaň velký elektrický přístroj. Pomalu dojde k Sakuře, na dvacet centimetrů jí ho dá od těla a podívá se na malou obrazovku, která se modře rosvítila a začala na ní skákat rudá ručička. Dlouhe vteřiny se nic nedělo a Sakura trochu vyděšeně hleděla na displej, po kterém běhalá čísla jako splašená. Během několika vteřin se na konzoli rozvítilo zelené světýlko a Karui se usmála, že je vše v pořádku. Poté došla k Narutovi. Než stihla dát přístroj k ninjovi, tak se okmažitě rozvítil rudou barvou a poplašeně houkal, až to trhalo uši.
„Co... co to je?“ Vykřikla dívka a namířila přístroj na Naruta. Ten si dívku změřil pohledem a okamžitě mu bylo jasné, proč je tak vystrašená.
„Hmm... měřič čakry?“ Naruto se v duchu usmál nad vynalézavostí zdejších ninjů.
„Co se děje?“ zasyčí Niekage a usměje se. Dívka se prudce otočí k Raikagemu a s vystrašeným výrazem začala prchat od Naruta.
„Co se děje, Karui?!“
„Je to jeden z Orochimarových bojovníků! Jeho tělo je plné čakry ocasého!“
„Cože? To musí být nějaký omyl. Není možné, aby člen Sněžný měl démoní čakru.“
„Vážně, Raikage-sama!“ Téměř hystericky křičela dívka a třásla se po celém těle. Raikage si zkoumavě prohlédl Naruta, který stál pořád v klidu a hodnotil situaci, poté došel k dívce a vytrhl jí přístroj z ruky. Chvíli četl údaje na displeji.
„To není možné...“ Náhle se zarazil.
„Hodnoty jeho čakry převyšují vše, co jsme zatím viděli. Cože?“ Raikage vytřeštil oči.
„SO-VIGO? Tohle je kategorie SO-VIGO! Nesmíme ho nechat uprchnout.“ Stisk ruky povolil a přístroj spadl na zem. Ninja zkřivil tvář hněvem a v zápětí zmizel, aby se objevil u Naruta.
„Hajzle jeden podrazáckej!“ Zdvihl pravou ruku obalenou zelektrizovanou čakrou a udeřil Naruta do spánku. Nebo to alespoň zamýšlel, kdyby mu ninja úder nezablokoval svou levou rukou napuštěnou temnou energii. Chvíli tam proti sobě stáli, zaklíněni v sobě. Čakra kolem ninjů začala vířit v takové síle, že zem pod nimi začala pukat a pod jejich nohama se objevil kráter. Kameny se zdvihaly, stromy naříkaly pod náporem větru a ninjové v těsné blízkosti odlétli jako papírové figurky.
„Hmm, to není špatný.“ Usmál se Raikage. I když se usmíval, tak byl bělovlasy muž vzteky bez sebe a prskal v duchu jednu nadávku za druhou..
Zdvihl druhou ruku a máchnul po Narutovi, ten se sklonil a úder mu neškodně prolítl nad hlavou. Pokrčil se v kolenou, vykopl pravou nohu. Obr uskočil dozadu a jen zavrávoral, když strom za ním explodoval díky větru, který se zdvihl po Narutově kopu.
„Co to je? To není žádnej obyčejnej Bojovník, s kterými jsme do teď bojovali. Tenhle styl boje a techniky. To je bezesporu Soda-jutsu. Jak to, že umí mistrovský boj Sněžné?“ Raikageho ze zamyšlení probudil výkřik ostatních ninjů, kteří se vrhli do útoku. Společnými silami bojovali proti obludě, v které dřímala neuvěřitelná síla a moc.

Na Naruta se valila jedna vlna za druhou. Zbraně, techniky i samotní ninjové se hnali do útoku. Niekage si byl vědom, že proti sobě nemá nepřátele, ale pomalu začal vrčet a vypouštět ještě víc a víc čakry temného démona.
Vyhl se dvěma ninjům, kteří zkombinovali svoje taijutsu a ninjutsu, chytil je za ruce a v otočce je odhodil několik metrů do lesa. Přikrčil se a už už chtěl vypustit démoní plamen, když se na chvilku zarazil a místo toho utvořil pečeť na obyčejný oheň.
„Katon: Goukakyuu no Jutsu!“ Obrovský plamen se vyvalil z Narutových plic a vyletěl směrem na dva otřesené ninji. Mezitím se otočil a odvrátil několik dotírajících bojovníků, kteří se dostali příliš blízko jeho nechráněných zad. Katon už byl téměř u cíle, když před něj skočila Karui, sáhla k opasku a rychle vytáhla svitek. Trhnutím ho rozbalila a dlaní, kterou položila na papír, vyvolala obrovské množství vody.
„Když ty máš Katon, tak tady máš Suiton!“ utvořila několik pečetí a praštila dlaněmi o zem.
„Suiton: Suiryuudan no Jutsu!“ Z vody se vytvořil obrovský drak, který zaútočil nejprve na oheň a když ho se syčením pohltil, tak ho kunoichi zkušeně nasměrovala na Naruta.
„Tyhle jutsu jsou k ničemu. Sakra.“ Ze zamyšlení Naruta vytrhl Raikage, který se rozběhl podél dračí hlavy z obrovského množství vody a jako by četl Narutovy myšlenky strčil ruku do vody a zelektrizoval ji.
„Ani nemysli na Doton!“ Raikage uskočil stranou a jenom se podíval na zelektrizovanou vodu, která již byla těsně u Naruta.
„Tohle už není sranda. Suiton, Raiton, Doton... kdo si to má všechno pamatovat, sakra.“ Ninja zdvihl ruku a ukázal na letící techniku. Kříž v oku mu zapulzovat a jeho ruka začala pod náporem démoní čakry černat.
„Myslím, že je čas...“
Když byla voda tak blízko, že ninjovi dopadaly kapky vody na tvář, tak se mu před rukou začala točit zlatá energie, pomalu se přeměňující do tvaru koule o velikosti lidské hlavy. Svaly na ramenou se mu napnuly pod náporem té ohromné síly, kterou všem přihlížejícím ninjům předvedl. Odhalil tesáky a zašeptal....
„Solo.“ Obrovský čakrový projektil, smíchaný s ohnivou podstatou za ohlušující exploze vylétl proti vodní technice, trhal za letu ze země ohromné kusy hlíny a kamení a odhazoval přihlížející ninji několik metrů mimo svou trajektorii. To vše se stalo těsně před tím, než srovnala vodní techniku se zemí. Jutsu bylo tak silné, že téměř nespomalilo pří dopadu na vodu a pokračovalo směrem, kde stála Karui a několik ninjů oblačné. Dívka jenom překvapeně vykřikla, schovala hlavu do rukou a už cítila žár démoní techniky u svého obličeje. Malé slunce, to by nejvíce vystihovalo Narutovu techniku, se však zastavilo několik centimetrů od dívky. Chvíli viselo ve vzduchu a pomalu se začalo zmenšovat až zmizelo, bez zranění všech, úplně.
„To by už stačilo, Raikage.“ Naruto se otočil na muže, který se se zamračenou tváří připravoval na další střet. Bojovník to byl opravdu úctyhodný a budil v Narutovy stejný respekt, jaký míval ze třetího Hokage Listové.
„Možná mi nebudeš věřit, ale já jsem Niekage Vesnice skryté ve Sněhu.“ Naruto sáhne na svou pravou ruku a odhalí černé tetování v podobě blesku. Když to ninja spatřil, tak stál naprosto šokovaný, spolu s ostatními.
„Jmenuji se Naruto Uzumaki a jsem nositelem Kyuubiho - posledního z Biju. Proto je ze mně cítit čakra ocasého.“ Na malou chvíli zavládlo hrobové ticho a Naruto se už připravoval na další boj, když mu na rameno dopadla ruka a otočila ho.
„N-Naruto?!?“ Sakura téměř s šíleným výrazem chytla ninju kolem pasu a plačící se sesunula na kolena. Naruto se tomu nebránil a také si klekl.
„Naruto, Naruto, jsi to opravdu ty?“ Dívčin pláč zafungoval jako spínač a rázem všechno napětí mezi Narutem a ninji opadlo.
Naruto zdvihl ruku a něžně Sakuru hladil po vlasech. Když všem kolem došlo, koho před sebou mají, tak se rozpačitě podívali na Raikageho, který se smál od ucha k uchu.
„Tak ty jsi ten slavny Niekage. Hahahahaha. Jsi mladší, než jsem si tě představoval.“ Obr se začal vesele smát, až mu zbraně, které měl za pasem, začaly cinkat. Obrátil pohled na skoprnělou Karui.
„To... to že je Niekage? Ten všemocný ninja, který vládne stejně velké zemi jako Akatsuki?“ Dívka se zachvěla pod vzpomínkou na malý displej svého přístroje, na kterém, jestli si dobře vzpomínala, svítil nápis kategorie SO-VIGO a pod ním malými číslicemi dvěstěpadesátdva tisíc VIGO.
„Jeho množství čakry je naprosto mimo tenhle svět a to se ještě ovládal. Jeho hodnoty musí být naprosto monstrozní. Dokonce i Raikage měl, co si tak pamatuju, kolem sto tisíc VIGO."
„Rychle připravte nosítka pro Sakuru a vyrazíme na základnu. Tohle je důležitý okamžik. Už se nemůžu dočkat, až představím našeho nového hosta stařešinům Země Blesku.“
Dívka se probrala ze zasnění, uklonila se a šla s několika muži splnit rozkazy. Raikage došel k Narutovi, ten jemně vyklouzl ze Sakuřina objetí a vzájemně si podali ruce.
„Rád vás poznávám, Raikage.“
„Nápodobně.“ Vzájemně si stiskli ruce a po očku se prohlíželi. Raikage se zastavil pohledem na Narutových mečích, stejně jako Niekage, který si všiml, že má kolem pasu vyrovnaných sedm ostří.
„Památka na mého bratra. Býval to taky Jinchuuriki, dokud ho nechytili Akatsuki.“ Smutně se zahleděl do země, ale vzápětí se opět radostí rozářil a zavelel svým mužům, aby se společně s Narutem a Sakurou vydali na cestu.

Cesta trvala déle, než by Naruto čekal. Podle slov Raikageho je tento dlouhý pochod pouze past, do které by se pronásledovatelé chytli, kdyby je právě teď sledovali. Když procházeli uzkou škvírou mezi skalami, kde vedle sebe mohli stěží jít dva muži, tak Raikage zastavil průvod a zavolal Naruta pohybem ruky k sobě. Muži se srazili k sobě, což bylo velice těžké, jak si Naruto domyslel, protože mezera mezi skalami byla stěží velká pro dva lidi se střední postavou a došel ke Kagemu.
„Tady je jedna z pastí, do které by padli útočníci.“ Raikage ukáže na zem. Naruto nic neobviklého neviděl. Musela to být obvzlášť dobře vyrobená past. Raikage stiskl tlačítko a šel dál s levou rukou na stěně a jak si Naruto všiml mačkal při chůzi několik výstupků. Přesně v pořadí, v kterém dělal kroky. Když pastí prošli, citelně si všichni odechli. Po posledním ninjovi Raikage past opět aktivoval a rychle pokračovali dál.
„Kdyby do pasti vstoupil cizí člověk, tak by z něj nezbylo vůbec nic.“
Naruto se usmál, protože pohled plný jistoty, který Raikage měl, byl jistě ze zkušenosti s z pohledu na oběti oné pasti.
„Už to není daleko. Za hodinu tam budem.“
Jak řekl, tak to bylo. Po hodině se skupina ninjů zastavila u dřevěné brány malé vesnice.
"Svou masivností by mohla konkurovat té, co měli ve skryté Sněžné." Pomyslel si Naruto.
„Vítám tě v poslední Tvrzi země Blesku.“ Raikage položil ruku na bránu a zabouchal na ni. Několik mužů se okamžitě objevilo na vršku brány s těžkými samostříly v ruce. Nejspíš bylo na hlídce víc než třicet mužů. Podle čouhajících zbraní ze střílen, které se po dopadu Raikageho ruky vynořily všude kolem, připravené seslat nemilosrdnou smrt na kohokoliv, kdo by zde nebyl vítán.
„Dost silné opevn,ění.“ Naruto se usmál. Srovnal si zbraně tak, aby je měl hned při ruce a vyšel za Kagem, který právě proházel otevírající se branou.
„Vítejte, Raikage-sama.“ Ozvali se muži na hlídce a vesele zasalutovali. Z tváří jim přímo číšila radost, že opět vidí nejsilnějšího muže vesnice.
„Jak to jde, chlapi?“
„Všechno v pořádku. Jak by ne, když jsme v týhle nedobytný pevnosti.“
Brána se zabouchla a Narutovi naběhla na krku husí kůže. Pokud je tohle past, tak jsem do ni právě spadnul.
„Ne, takové myšlenky nemůžu mít. Jsou to spojenci, mysli na to.“ Naruto se napomenul za své černé myšlenky a došel k Raikagemu, který se stále bavil se stráží. Ten si toho všiml a představil ho stráži. Muži vyvali oči a zvědavě si Naruta prohlíželi. Když společně odcházeli, tak Niekage slyšel, jak si vzrušeně vyměňuji několik slov.
Během několika minut už všichni věděli, že mají ve své vesnici muže, který je znám jako Pán severu a všichni si ho přiběhli prohlédnout.
„Zajmalo by mě, kdo mi dal takovou blbou přezdívku.“ Naruto z toho byl celý nesvůj a došel k Sakuře, která se právě za pomoci několika mediků snažila přesunout na lékařské lůžko. Když si všimla jeho rozladěnosti, tak se vesele usmála. Snad poprve za tu dobu, co se s Narutem potkali.
„Ale. Snad se slavný Niekage nestydí?“
Naruto se trochu rozpačitě usmál a pomohl kunoichi na lůžko.
„Až se uzdravíš, tak tě vemu do mé vesnice. Tsunade tě moc ráda uvidí.“
„Cože? Tsunade-sama?“
„Ano. Ve Sněžný je i Shikamaru, Ten Ten, Ino a Temari.“
Sakura se radostně usmála a pokusila se vstát. Ninja ji však zatlačil zpět do lůžka.
„Až se uzdravíš, tak vyrazíme, to ti slibuju. Alespoň máš motivaci to uspíšit.“
Kunoichi kývla, chytla na okamžik Naruta za ruku a poté ji ninjové odnesli do dřevěné budovy s červeným křížem na čele střechy.
„Mohl bys mě doprovodit ke starším?“ Raikage taktně počkal, až se Naruto rozloučí se Sakurou a se stráží přistoupil k Niekagemu.
„Jistě, pojďme, i když...“ Naruto zdvihl ruce a trochu stydlivě se podíval na své oblečení, které měl celé potrhané. Raikage i ninjové se vesele zasmáli a doprovodili ho k jednomu domu, kde si Ninja měl vybrat nové oblečení.
„Až skončíš, tak přijď do hlavní budovy ve středu vesnice. Chceš někoho k ruce?“
Naruto zavrtěl hlavou, poděkoval a vešel do dřevěné budovy, která byla plná výzbroje a oblečení. "Nejspíš sklad celé vesnice." Pomyslel si Naruto a začal chodit mezi policemi, vybíral při tom oblečení. Zbraně si opřel o jeden z regálů a začal se převlékat. Sundal si zbroj a potrhané černé kimono. Přesně v momentu, kdy zavrzala prkna podlahy a do místnosti vešla kunoichi, která doprovázela Raikageho cestou ve vesnici. Když spatřila Naruta, tak se trochu začervenala, protože byl do půlky těla nahý, ale v zápětí došla k jedné z polic, vytáhla z ní bílé kimono s rudým límcem a červenými okraji. Po chvíli šmátrání nahmatala i bílé kalhoty a boty podobné těm, které měl Naruto.
„Vemte si tyhle. Nejspíš byste tady hledal vhodné oblečení celý den. Určitě vám padnou.“
Naruto si prohlídl perfektně vyrobený oděv a s usměvem poděkoval. Vešel za zástěnu z tvrdé látky, která byla nedaleko a začal se převlékat. Dívka si zkoumavě prohlížela obrys ninji, když si všimla Narutových zbraní, opřených o dřevěný regál.
„Mohu se podívat?“ Už natahovala ruku, že se dotkne zeleného meče, když ji zarazila Narutova ruka.
„To není dobrej nápad.“
Dívka nevěděla, jak to Naruto udělal, ale když ji zadržel, tak byl již téměř oblečený.
„Proč?“
„Nejspíše bys umřela, kdyby ses ho dotkla.“
Dívce naběhla husí kůže.
„Ale nechte toho...“ Začala se trochu nervózně smát.
NIekage si nasadil zbroj. Za novou bílou šerpu dal meče. Celou dobu ho při tom sledovaly kočičí oči oné kunoichi. Společně s dívkou vyšli ven a dali se směrem do středu vesnice. Cestou se na něho dívali všichni vesničané a něco si nervózně brumlali.
„Co se děje? Proč jsou všichni tak vylekaní?“
Dívka, která Naruta doprovázela, se nepřijemně zasmála. Jako by věděla něco, co Naruto ne.
„Lidi jsou nervozní z vás. Je zlá doba a když se ukáže nejmocnější muž ze Skryté Sněžné, tak počítají s válkou, která vás provází.“
Naruto se zmateně otočil na kunoichi.
„Cože?“
„V naší vesnici se šíří různé pověry o tom, že kde se ukážete, tam vzplane plamen války.“
„Hmm, tak to se o mně říká. Nemůžu jim to mít za zlé. Abych pravdu řekl, u mně ve vesnici je to podobné. Dal jsem lidem meč a nic jiného.“
„Omlouvám se, nechtěla jsem být drzá.“ Kunoichi si všimla Narutovy rozmrzelosti a rychle se snažila změnit téma. Shinobi se usmál.
„Klid, klid. Nic se neděje. Jak se jmenuješ?“
„Karui.“
Naruto kývne.
„Rád jsem tě poznal, Karui. Doufám, že se ještě někdy potkáme.“
Dvojce ninjů právě došla k budově, o které mluvil Raikage. Naruto chtěl vejít, když ho dívka chytla za rukáv kimona a přitáhla ho k sobě. Naruto se na ni zmateně podíval, ale díky výrazu, který dívka nasadila, okamžitě zvážněl.
„Dávejte si pozor. V téhle vesnici je něco špatně.“ Zašeptala a rychle odběhla mezi domy, jako by ji někdo pronásledoval. Naruto se za ní pár okamžiků díval, poté pokrčil rameny a se zadumaným výrazem vešel.

Množství čakry v číslech
VIGO - veličina, jednotka čakry
1-100 VIGO-úroveň V-student akademie
101-1000 VIGO-úroveň VO-Genin
1001-10 000 VIGO-úroveň IG-Chunin
10 001-50 000 VIGO-úroveň GI-Jounin,Kage
51000-100 000 VIGO-úroveň NO-VIGO-Jinchuriki,Kage
100 001-Víš -Neznámá úroveň SO-VIGO

Katon: Goukakyuu no Jutsu - Oheň: Technika velké ohnivé koule
Suiton: Suiryuudan no Jutsu - Živel voda: Technika vodního dračího šlehu
Solo - Slunce