Úplněk 19. To snad ne!

"Umnnn."
"Co je Hebi?"
"To jsem byla já."
"Cože?!!"

...
"Ještě jednou Hebi, co jsi to teď řekla?!"
"Já to byla, já tohle všechno způsobila!!"
"Ichiro, jestli ji zabiju, budeš se na mě zlobit?"
"Počke-,"
"OK. Jak jsi to mohla udělat!!" chytila jsem ji a mrštila s ní do protější zdi. "My ti dali domov, oblečení a důvěru a co ty na to? Nakazíš vlkodlaky nějakým šílenstvím!!!! k***a do piči! Kdybych tě dokázala zabít, udělala bych to." chytila jsem ji pod krkem a prudce s ní praštila o zem.
"Já...za to nemůžu."
"A kdo za to asi může?!"
"Nekromanceři." odpověděl na mou otázku Ichiro.
"Cože? Jak by za to mohli oni?!"
"Ty to nevidíš? Ten druh šílenství, je to jako v Mlžné."
"No. Když se na to podívám, máš pravdu. Počkat, to jsi mi to nemoh říct dřív?!"
"Neptala ses a navíc, já se o to snažil."
"takže já Hebi málem přizabila jen tak? Ale počkej, vždyť řekla, že za to může! Objasni to, Hebi."
"To bys ji ovšem, nesměla škrtit."
"Ou...sory." pustila jsem její krk a čekala na vysvětlení.
"No...ehm. Nekromanceři na mě dělali řadu pokusů. A při jednom z nich do mě nechtěně vpravili látku, která šíří šílenství."
"Ale proč to nezasáhlo nás?"
"No...asi jste proti tomu imunní, navíc jako první na to začali reagovat vlkodlaci."
"To je fakt."
"Zkurvení nekromanceři! Tak teď už je to osobní,m jdem za "Kage"."
"Nemůžeš se teď vrátit za nekromancerama, myslíš, že tě Šéf pustí?"
"To je mi jedno!"
"Musíme ty vlkodlaky a ostatní zkrotit!! To je teď hlavní priorita a ty Hebi, raději počkej před branami města, ale nikam nechoď, náš Šéf ti určitě pomůže."
"H-Hai."
Vypravila se napříč vesnicí pryč, teď už bylo jedno, jestli nakazí ještě další, stejně, tři čtvrtina vesnice byla nakažená. Vyla z vesnice.

"Tak a co teď? Proměnit se nemůžeme."
"Jdi za "Kage" a podej mu hlášení o situaci, já mezitím něco vymyslím."
"Ok."
Běžela jsem jak nejrychleji jsem mohla, za několik málo chvil, jsem stála před Šéfovým stolem.
"Co chceš tak brzo po ránu?"
"Vy jste si toho nevšiml?"
"Čeho?"
"Vesnice je naruby, vlkodlaci zešíleli a s nimi i další a stále víc jich přibývá, jestli něco neuděláme, naše vesnice zanikne!"
"Cože?!"
"Problém je v tom, že pokud se proměníme, zešílíme taky."
"Tak to je na h***o. Co Ichiro, vymyslel už něco?"
"Ne. A ještě něco, za to všechno může Hebi...no ne tak doslova...,ale částečně ano. To vám objasním později."
"Jistě."
Vyběhli jsme ven a mířili zpátky za Ichirem, když jsme k němu dorazili, právě bojoval proti několika vlkodlakům.
"Ichiro!"
"Co je?" jednoho praštil.
"Přišel jsi na něco?"
"Jo, sodík."
"CO je se sodíkem."
"Vadí jim sodík!"
"Jak jsi na to přišel?!"
"No, když na mě útočil jeden z vlkodlaků, vzal jsem trochu soli z toho pytle támhle a hodil to po něm a on se svalil nehybně k zemi...ve své normální podobě."
"Aha, takže sůl. A stačí, že to po nich hodíme."
"Jo."
"Tak jdeme na to."

Posbírali jsme všechnu sůl ve vesnici a házeli ji po šílených kamarádech, po několika hodinách, kdy nám došla sůl, jsme měli všechny zase opět pod kontrolou, jaká úleva.
"Tak to by bylo. A co teď bude s Hebi?"
"Bude soud, tam se rozhodne a teď, pro ni běžte a uvrhněte ji do žaláře za vesnicí."
"Není to trochu kruté?"
"Ne není."
"Ok. Tak my jdem."
Prošli jsme teď už klidnou vesnicí a dostali se k bráně, když jsem uviděla, jak sklíčeně tam Hebi sedí, za branami vesnice, bylo mi jí líto, ale rozkaz je rozkaz.
"Hebi, dokázali jsme je zklidnit, ale...,"
"Ale?"
"Musíš do žaláře, promiň."
"Ne to je v pohodě." na tváři se ji objevil slabý úsměv.
"Ok. Neboj, já tě z toho dostanu. To slibuji."
"Hm."

Za týden, po té události, se vesnice vrátila do normálu, ovšem dnes měl být soud, při kterém se rozhodne, co bude s Hebi. A hádejte, kdo ji bude obhajovat, já s Ichirem! Super, že? No teda, ostatní si myslí, že je to blbost, ale co je mi po ostatních. Asi v jedenáct hodin přivedli Hebi na náměstí. Všichni řvali a nadávali jí, vypadalo to, že měla na krajíčku, je zvláštní, že ten nikdo nešílí. No vlastně, Šéf každého vybavil pytlíčkem soli, takže by všechno mělo být v klidu. Hebi předstoupila před Šéfa a ten zpustil.
"Takže já myslím, že bychom mohli začít. Takže, Hebi jsi obviněná za úmyslné rozšíření šílenství po vesnici, nebýt Ichira, celá vesnice by mohla padnout, co řekneš na svou obhajobu?"
"Unm..."
"Já budu mluvit! Hebi sice šílenství rozšířila, ale nemohla za to, to nekromanceři do ní nechtěně tu látku dali!"
"Ale ona věděla, že ji v sobě má, měla něco říct."
"To je sice fakt, ale...,"
"Žádné ale, důkazů máme víc než dost a proto vydám rozsudek. Hebi za své činy budeš zítra za soumraku POPRAVENA!!!"