Poslední přání - 38. kapitola - Past na nesmrtelné

Hnědovláska se zelenýma očima si vzala černou škrabošku a vyrazila do vesnice. Musela přemýšlet hodně o všem, co prožila. Jistě, teď byla šťastná, ale její štěstí bylo jen vzdálenou iluzí. Málem ani neposlouchala muže, který si s ní přiťukával, byla myšlenkami stále u dcery, svého manžela a zabijáckých přátel.

Nakoupila to nejnutnější a vydala se k rozvalinám. Měla pár nových informací, které mohla předat, ale to bylo vcelku zanedbatelné. Potřebovala chvíli na vzduch, atmosféra v sídle byla čím dál napjatější. Proč se teď všichni chovají tak, jako by jim vůbec na ničem nezáleželo? Jediná Konan vypadala, že ji chápe.
Usedla na kamenný trůn, složila hlavu mezi kolena a rozplakala se. Už dlouho se necítila tak zle. Přes všechny ty zlé vzpomínky cítila, že její domov je tady a bude tu až do konce. Vzdychla a zahleděla se do dálky. Kde teď asi jsou Hidan a Kakuzu?

Nesmrtelná dvojka stála uprostřed bojiště a smála se řezavým a děsivým smíchem. Konožští ninjové z těch dvou rozhodně neměli dobrý pocit a Ino, která se schovávala celou dobu za stromem, už teprve ne.

Maskovaný ninja si sundal plášť a odhalil své pečlivě střežené tajemství. Čtyři schránky na srdce, které vypadaly jako legrační masky a jedna z nich už byla proražená. Bojovnicí z Listové strnuli, teď nezbývalo nic jiného než čekání. Muž s maskou nahrbil hřbet jako kočka a nechal ze zad vystřelit miliony drobných švů, jimiž měl pokryto celé tělo. A v té chvíli ustoupil i Shikamarův stín a pustil nesmrtelného ze svého sevření.
Choujiho oči byly naplněné hrůzou. „Co se to děje? Proč toho chlapa nezabilo Raikiri mistra Kakashiho?“
„Nevím,“ připustil mladík s drdolem. „Ale nemůžu říct, že by mě to překvapovalo. Můžeme od nich čekat úplně všechno.“
„No bezva, už se zase můžu hejbat!“ Hidan se pořádně protáhl, aby uvolnil ztuhlé svaly. „Tak co, připravenej, Kakuzu?“
„Si piš,“ přikývl jeho společník a ninjové z Konohy si všimli, že se za ním zjevily čtyři strašlivé bytosti, každá měla jednu masku a všechny byly poskládané z vláken, švů a stehů.
Ninja s rudou kosou byl ve svém živlu. „Sledujte mě, Jashin-sama! Půjdu po nich tvrdě a zničím je do jednoho!“
Kdo se v tu chvíli podíval do jeho očí, nevěřil tomu šílenému výrazu, jako vystřiženému z hororu. Z těch dvou šel strach, šířili hrůzu a jejich chakra byla nabitá zlem.
Jeden z černých démonů se zvedl. „Připrav se, Chouji!“ zavelel Shikamaru. Jeho přítel přikývl. Podivná bytost padla k zemi a rozpadla se.
„Co to bylo?“ Tlouštík byl zmatený, právě tak Hidan.
„No, Kakuzu, ty si ze mě střílíš? Dyť ta jedna věc chcípla, hned jak jsi jí vypustil. To si říkáš ninja?“ čertil se.
„Klídek, Hidane! Můžu bojovat,“ usadil ho maskovaný. „Vezmu si jeho,“ prohlásil s kamennou tváří.
„Ále, s tímhle dej pokoj! Parádně mě zblbli, víš? Žádný inovace, uděláme to postaru, jasný?“ Muž s maskou přikývl.

Dva členové Akatsuki zaútočili tak rychle, že to jejich soupeři málem ani nepostřehli. Hidan s kosou vyrazil proti kopírovacímu ninjovi, přitom ho zezadu kryla jedna z černých příšer. Ten boj byl neuvěřitelně rychlý. Kakashi měl co dělat, aby rozdychtěnému bojovníkovi se světle fialovýma očima stačil uhýbat. Bělovlasý už byl u něj příliš blízko, přitom povykoval jako rozjásaná školačka.
„Fuuton: Atsugai!“ křikl Kakuzu a tlaková vlna všechny odmrštila, poničila stromy, až všude kolem zbyla jen pustina.

Ino, Shikamaru a Chouji udiveně hleděli na ninju s maskou, jeho tělo notně sešívané a na tři černé démony za jeho zády, z nichž začala vyzařovat elektřina.
„Musíte to použít, Chouji!“ sykl černovlasý mladík, druhý chlapec jen přikývl.
Blonďatá kunoichi vyběhla z úkrytu. „Chouji, Shikamaru! Zmizte odtamtud!“
„Raiton: Gian!“ zahřměl Kakuzu a jeden z černých démonů vypustil silnou vlnu vodící elektřinu. Svitek se štítem, který držel ninja v zelené vestě před sebou, se nemůže zaktivovat včas, vtom však před oba chlapce skočil Kakashi a s vypětím všech sil zastavil útok.
K maskovanému už se přidal i jeho týmový partner. „Tak tohle na mě udělalo dojem!“ uchechtl se. „Jsi první člověk, který přežil náš dvojitý útok, Hatake Kakashi. Bravo!“
„Samozřejmě, že ho zachránil jeho Sharingan,“ přikývl maskovaný. „Ale myslíš, že zvládne tohle?“
Jedna z masek se otevřela. „Katon: Zukkoku!“

Z bytosti se vyvalil oheň a zapálil všechno v dosahu několika metrů. Když se kouř vytrácel, vyskočil z něho Hidan, slastně zahýkal a s kosou v ruce se vrhl na Kakashiho, který před ním hbitě uhýbal. Tři mladí ninjové mezitím nabírali síly. Sharingan z Listové skákal do větví, jeho nepřítel ho následoval naprosto kamkoli. Byl to rychlý úprk, jejich schopnosti byly vyrovnané. „Ale… to bylo trapný,“ uchechtl se bělovlasý, když ho na pár vteřin nechal vydechnout. Ninja uskočil a setkal se se svými třemi druhy.
„Jsou neuvěřitelně silní!“ hlesla Ino.
„Proč ten velký není mrtvý? Kakashi sensei ho určitě zasáhl!“ nechápal Chouji.
Hatake byl na pochybách. „To srdce jsem zničil, vím to jistě. Ale když nad tím teď přemýšlím… ve skutečnosti jsem tím zničil jenom jednu z těch černých stvůr.“
„Máte pravdu, sensei,“ přikývl Shikamaru. „Moje stínové jutsu zničil pomocí ruky oddělené od těla. Vzpomínám si, že v té spleti nití něco pulsovalo.“
„Co to znamená?“ zeptal se zmatený Chouji.
„Jen to, že každá z těch nestvůr má v sobě jedno srdce,“ vysvětloval mladík s drdolem. „Takže on má pět srdcí,“ vzdychl a jeho společníci na něho zaraženě zírali. To přece nebylo možné! „Zbývají nám ještě čtyři,“ dodal, když viděl jejich obličeje.
Trhli sebou, když zjistili, že je ninja s maskou poslouchá. „Správný úsudek!“ pochválil černovlasého. „Každý z těch démonů má v sobě srdce ninji, kterého jsem zabil. A když jste mi jedno zničili, vezmu si na oplátku ta vaše!“
Skupinku nepřátel jeho slova vyděsila, zdálo se však, že Hatake Kakashi už pochopil podstatu věci. Tím, že propojil chakrový oběh s několika srdci, může měnit chakrovou podstatu, využívá chakry jejich předchozích majitelů. Proto umí ovládat tolik typů chakrové manipulace.

Bělovlasý ninja zarazil kosu do země, a když promluvil, ninjové užasli. „A mimochodem… pohřbíváte v Konoze mrtvé? Protože jestli jo, tak to bude pěkná votrava, až budem vyhrabávat těla a nosit je na místo výměny. Jo, a když už si tu tak plácám játra, tak vám musim sdělit, že ten chlápek, co plival oheň, byl parádní nula. Nebyla s nim žádná sranda!“
„Říká ten, komu usekli hlavu,“ uchechtl se Kakuzu, což Hidana samozřejmě popudilo.
„Hele, ty laskavě sklapni, jo?“ rozkřikl se a s milým úsměvem a psíma očima se obrátil k ninjům z Konohy. „Je mi jasný, že jste sem přišli kvůli pomstě, ale vy čtyři nás nezvládnete, nemáte na to! Jste jenom děcka, určitě studenti. No, s takovým učitelem, to se teda nedivím, že jste takový slaboši.“
„Neurážej mistra Asumu!“ vykřikl tlouštík, v obličeji už rudl.
Shikamaru ho chytil za paži. „Ne, Chouji!“
Ale Hidan dál píchal do vosího hnízda. „Pouto mezi studentem a učitelem, to jsem nikdy nechápal. Já žádnýho neměl a sem v pohodě.“ Boubelatý chlapec neměl daleko k opravdovému výbuchu, to v jeho skupině všichni věděli. Ale pak nesmrtelný překročil mez. „Ale stejně by mě zajímalo, čím byl ten sralbotka tak výjimečnej? Řekneš mi to, tlu… sťo… chu?“
„Ale ne!“ Ino si zakryla ústa, to slovo bylo v Asumově týmu tabu. A skutečně! Chlapec s rozčepýřenými vlasy se vytrhl svým kamarádům, řítil se vpřed, v běhu si zvětšil ruku a svou obrovskou pěstí chtěl Hidanovi urazit hlavu. Ten se připravil k obraně, ale k osudné ráně nakonec nedošlo. Pohotový Shikamaru rychle chytil tlouštíka do svých stínových pout. Ninja z Akatsuki v tom viděl výhodu. Rychle se obrátil, vyskočil a zaútočil, do cesty se mu však připletl kopírovací Shinobi z Listové a honička mohla pokračovat.

Shikamaru uvolnil své jutsu a Chouji padl na zem, černovlasý mladík si jen povzdychl. „Nesmíš se nechat takhle vyprovokovat!“ napomenul ho.
Jeho kamarád se ohlédl. „Promiň.“ Když se obrátil zpět a chtěl se zvednout, stál přímo před ním maskovaný silák.
S ninji z Listové to nevypadalo dobře. Kakuzu házel s Choujim jako s hadrovou panenkou, mladík mu už nemohl vzdorovat dlouho. Hidan honil Kakashiho ve větvích, vlezl za ním prakticky kamkoli a pískal si u toho. Jeho protivník měl co dělat, řezník z Akatsuki byl skutečně dost rychlý. Ale nejhorší na tom bylo, že ninjovi s kosou pomáhaly ty obrovské černé stvůry. Musel mizet před ohněm, vyhnout se elektrickému proudu i tlakovým vlnám. Vypadalo to, že právě na téhle širé a pusté pláni jeho život skončí.

Chouji skončil v díře ve stromě, už se nedokázal ani bránit. Kakuzu ho vytáhl ven a jedna z jeho rukou zčernala. „Chcípni!“ sykl a chystal se udeřit. Jenže musel poněkud pozměnit plány a vyhnout se kunaiům, které po něm vrhala Ino a Shikamaruovu stínovému jutsu. Z kouřové clony vylétla nestvůra vydávající ze sebe elektrické vlny a napadla černovlasého mladíka, který před ní začal utíkat. Kakuzu si přitáhl kunoichi a druhého chlapce k sobě. „Ubožáci! Za svou troufalost mi zaplatíte životem!“ Sevřel jejich krky pevněji, Chuuninové se začali dusit.

Hidan se zastavil, protože Kakashiho zasáhly dvě černé stvůry. Zůstal ležet na větvi se zavřenýma očima. „Konečná!“ zavýskl, rozsekl ninju vejpůl a zaklel. Byl to klon. Pravý Hatake Kakashi vyskočil z úkrytu a prchal opačným směrem.

Shikamaru se zastavil těsně za zády maskovaného siláka. Dlouho nečekal, roztáhl svitek a vyvolal vodu. V příští vteřině uhnul a černý démon vypustil další elektrickou vlnu, která se spojila s kapalinou, a Kakuzu dostal přímý zásah proudem. Stačil si ještě všimnout výbušného lístku a odhodit své oběti stranou. Po výbuchu zůstal nezraněný a plný zloby se zvedal ze zaplavené půdy.
Hidan k němu přiskočil a usmál se na něho. „Co to tu předvádíš za slabotiny, prosim tě?“
„A proč ty se necháš nachytat stínovým klonem?“ oplatil mu ninja s maskou.
„Neříkej, tys to viděl? Kruciš, já mám ale pech!“ pochechtával se bělovlasý, jako by to, co tu právě předvedli, bylo jen nějaké neškodné akrobatické číslo.
Konožská skupinka byla zmatená. „Co budeme dělat, Shikamaru?“ zeptal se Kakashi, kterému už mnoho síly nezbývalo.
„Musíme je rozdělit,“ mínil mladík s drdolem. „Zlikvidovat po jednom. Až nebudou moct používat dvojité útoky, můžeme zničit tomu s maskou jeho srdce.“
„Ale v tom případě musí někdo odlákat toho, co mu říkají Hidan!“ namítl Jounin.
Ino se zvedla. „Já to udělám! Ještě mi zbylo dost chakry, a proto nejsem dobrá v přímém boji, použiju svoje Shintenshin no Jutsu…“
„Uvažuj trochu!“ zarazil ji Shikamaru. „Když se netrefíš, prohrajeme! Udělám to sám!“ Ostatní k němu vzhlédli. „Chytím ho a odtáhnu pryč.“
„A jak to uděláš?“ zapochyboval ninja se Sharinganem. „Potřebuješ odvést jeho pozornost.“
„Mohl bych…,“ vyhrkl Chouji, ale černovlasý ho okamžitě přerušil.
„Nemůžete vyrazit do útoku! Kdyby vás zasáhl a způsobil krvácení, je to konečná stanice! Chouji, vy musíte pomoct mistru Kakashimu s tím chlapem v masce. Šetřete si chakru. Chytím ho sám a přitom splním i svůj „úkol“.“
Jeho přátelé si vzpomněli na těch pár bolestných minut, kdy jim jejich sensei umíral před očima. Tehdy řekl Shikamaruovi nějaké tajemství, o kterém neměli vědět.
Kakashi přikývl. „Dobrá, je to na tobě Shikamaru, ale vezmi si tohle.“
Akatsuki neviděli, co si předávají, Kakuzu z toho však neměl dobrý pocit.

Mladík s drdolem vykročil, nechali ho přijít blíž. Zastavil se a vypustil stín. Hidan uskočil a uchechtl se. „To ti vážně naháním takovej strach?“ zatvářil se soucitně, ale cukaly mu koutky.
Kakashi se mezitím postavil ninjovi s maskou. „Bojuješ se mnou!“ vyštěkl a znovu vyrazil do útoku s kunaiem v ruce.
Hidan je pozoroval v sedu, ale černovlasý se nevzdával tak snadno. „Už zase?“ vyjevil se nesmrtelný a znovu začal uskakovat. Kakuzu mezitím svou prodlouženou rukou chytil Jounina za nohu a začal s ním točit ve vzduchu.
Bělovlasý nabíral rychlost, ale Shikamaru mu byl neustále v patách. „Odbíháš a útočíš z dálky, poseroutko?“ vysmíval se mu ninja s kosou.
Kakashi srazil siláka k zemi, ten se mu před očima rozplynul a z vody za ním vyrazil další protivník.
Hidan se dostával stále blíže ke koruně stromu, který už ovšem žádné listy neměl. „To je na mě pomalý!“ poškleboval se a málem si nevšiml výbušného lístku, který k němu letěl. Hází je pomocí stínu? Na poslední chvíli se mu podařilo vyhnout se mu, když zasekl kosu do stromu a vyhoupl se na ni. „Trochu uznání bych prosil!“ Ani v takovéhle situaci ho neopouštěl smysl pro humor. „Když si ohlídám tvůj stín, tak to na mě nezabere,“ ušklíbl se, ale to už se k němu Shikamaru řítil z opačné strany. Chtěl ho zasáhnout pěstí, ale Hidan útok vykryl.
„Nejsem poseroutka a neútočim jenom z dálky!“ zasyčel mladík, odskočil od něj a druhý ninja s úžasem zjistil, že se jejich stíny spojily. „A máš to!“ vydechl spokojeně, když stáli oba zas na zemi.
„Ty jeden zatracenej…,“ skřípal bělovlasý zuby.
„Běž, Shikamaru!“ zavolal na něho Kakashi a vykryl další útok.
„Zbytek můžeš nechat na nás!“ přiidal se Chouji.
„Spoléháme na tebe,“ dodala Ino plaše.
„Fajn,“ přikývl mladík. „Dáme si malou procházku, jen ty a já.“ Donutil Hidana vzdát se kosy a rozběhl se. Mířil k lesu.
„Kam mě táhneš?“ supěl druhý ninja. „Chceš mě oddělit od Kakuzy, ty malej šmejde?“ Mladíkovo mlčení ho rozčilovalo, ale ten na to nedbal a nepromluvil.

Kakashiho obklopily černé stvůry. Jejich velitel už se k němu také blížil. Náhle se zastavil. „Vážně chceš nechat jít toho kluka samotného? On Hidana podceňuje. Mohla by za něj být za pár let vysoká odměna, ale takhle je do večera pod drnem. Ale nebudu zpochybňovat tvojí logiku. Já jsem taky dost silný.“ Z ruky mu začaly vylézat dlouhé silné nitě. „A taky mám více zkušeností než vy všichni dohromady. A když se na tebe tak dívám, Hatake Kakashi, připomíná mi to doby, kdy jsem poprvé bojoval s konožskými ninji… a prvním Hokagem.“
Chlapec a blonďatá dívka ztuhli. „Kolik tomu monstru sakra je?“ vyhrkla Ino, které něco takového nešlo na rozum.
„Takže… ty jsi nesmrtelný?“ nadhodil ninja se Sharinganem, ale nepolevoval v ostražitosti.
„Ne. V tomhle světě neexistuje nesmrtelnost. Umím si jen prodloužit život za pomocí srdcí, která jsem kradl.“

Shikamaru se zastavil uprostřed místa, kam už se světlo nedostalo. Byli v tmavém lese. Začal házet kunai, na kterých měl připevněné výbušné lístky, a zarážel je do stromů, některé se zabodly do země. Brzy byl Hidan v pasti. „Nemůžu utýct, co? To je chytrý.“ Pak zjistil, že stínové sevření povolilo. „Aha! Dokážeš tu techniku udržet sotva pět minut, pak máš dost. A tady jsme sami.“ Sáhl do pláště a k Shikamaruovu velkému překvapení vytáhl vystřelovací tyč. „A tohle… to je pro mě extra výhoda, ty spratku!“
S šíleným výrazem v očích a děsivým ječením vyrazil vpřed, zasáhl mladíka do obličeje a prořízl mu tvář, krvácel. Shikamaruovy oči se rozšířily hrůzou. Jeho protivník se změnil v démona a začal se šíleně chechtat. Olízl svou zbraň a vrazil si ji do ruky, z krve na zemi se vytvořil symbol krvavého boha Jashina.

Kakashi se ocitl v nezáviděníhodné situaci. Ohnivá a větrná stvůra se spojily v jednu a stály teď po boku svému pánovi, který na něj hleděl chladnýma zelenýma očima. „Měl jsem pět srdcí, včetně toho mého,“ zachrčel. „A místo toho, co jsi mi zničil, si vezmu tvoje!“

Mladík s drdolem se celý třásl. Ta stvůra před ním právě dokončovala rituál. „Hotovo! A teď přijde ta nejlepší část!“ Nejzvrhlejší člen Akatsuki se znovu chopil tyče. „Chcípneš!“ vykřikl a zarazil si ji do břicha.

Na Kakashiho zaútočila stvůra s bleskovým elementem. Uhnul a rána prorazila tělem spojených nestvůr, které se ale ihned zacelilo. Teď byly na řadě ony. Ninjovi se podařilo schovat se za kmenem. Chce mě dostat na volné prostranství a pak sestřelit? „Tomu říkáš úkryt?“ vysmíval se mu Kakuzu, zatímco se démoni připravovali k dalšímu útoku. Podařilo se mu vyhnout se mu, ale další útok už nevykryl a jeho popálené tělo dopadlo na zem… a změnilo se v rozlomené dřevo. „Heh, Kawarimi,“ zabručel Kakuzu a rozhlížel se. „Dobrá práce, skrývat se umíš, ale… máš odvahu postavit se mi čelem?“
Jeho protivník vyrazil z podzemního úkrytu a pustil se do boje s černými stvůrami. Útočily na něho ohněm a vzdušným elementem, nedařilo se mu je zastavit užitím vody. Musím s ním bojovat zblízka! Pomyslel si a znovu uskočil. Maskovaný už byl ale nad ním, zachytil ho svými nitěmi, seskočil ze stromu a smýkl s ním o zem. V mžiku byl u něj, ve tváři se mu zračila chtivost. „Do té tvé taktiky jsi nezapočítal taky moje útoky,“ zabručel. „Podcenil jsi mě a já si teď vezmu tvoje srdce!“
Kakashi se zachvěl a nevěřícně zíral do očí toho nebezpečného šílence před ním. Má vůbec ještě šanci na záchranu?

Hidan si vrazil tyč přímo do srdce. „Co tomu říkáš? Nádherná bolest, že?“ Mladík v obličeji zesinal. Pak padl k zemi a z kapsy se mu vykutálel zapalovač. Bělovlasý si toho nevšímal. „To je teda plýtvání! Jashin bude zklamanej. No ale Kakuzu už by touhle dobou měl bejt taky hotovej.“
Maskovaný ninja se právě v té chvíli chytil za srdce. „Co se to děje?“ zachrčel.
Kakashi zpozorněl. Shikamaru to zvládl.
„Přece jste nemohli…,“ dostal ze sebe člen Akatsuki ztěžka a prudce oddychoval.
Ve stejném okamžiku se Hidan navracel do své lidské podoby. Shikamaru se s vražedným leskem v očích pomalu zvedal ze země. „Asi už bych se měl vrátit,“ zamumlal nesmrtelný, pak se ale ohlédl a ostrý nůž mu prořízl krk. Dopadl na zem a snažil se zastavit krvácení. Jeho protivník si okamžitě uvědomil svou chybu a vyslal k němu stín.
„Jak to, že žiješ?“ zasyčel polapený ninja.
„Ta krev není moje,“ prohlásil mladík s drdolem chladně. „Patři tvému parťákovi.“