Mezi námi jashinisty IV. - Jdu, jdeš, jdeme... do Konohy!

„Ku**a, do****le, sakra!“ nadával kdosi.
„Buď zticha,“ zabručel druhý hlas.
„Kakuzu, ku**a, vždyť jsme v úplný pr**li!!!“
„Zaprvé, Hidane, ti poslední dobou zchudla slovní zásoba, nějak často se totiž opakuješ,“ řekl sarkasticky Kakuzu a po chvíli dodal: „A zadruhé, tuhle cestu jsi vybral ty.“
„Každej dělá chyby.“
„Ne každej je takovej idiot.“
„Cos to, u Jashina, řek?!“
„Nic, co bys mohl chápat. A teď už bychom se měli začít soustředit na náš úkol!“
„Jo, najít tu blbou lišku.“
„Kyuubiho...“
„Jak se jmenuje, je mi u pr**le!“
„Už přestaň, nebo skončíš hlavou v zemi a tělem na druhým konci lesa. A Konoha je tímhle směrem, orientační smysl mám lepší než ty,“ dořekl Kakuzu a Hidan si pomyslel, že je tu opravdové nebezpečí výbuchu, protože když jeho parťák mluvil takhle dlouho, obvykle následovalo roztrhání Hidana na cucky.
„A jak dlouho bude trvat cesta?“ zeptal se jashinita nečekaně.
„Tímhle tempem tak měsíc,“ zamručel Kakuzu a rozběhl se.

-----------------------------------------

Noriko otráveně hleděla na zápas před sebou. Toshiro, zmožený kocovinou, se nejistě motal, a vypadajíc, že tančí balet něco podobného, sekal končetiny všem zbývajícím živým.
„Nemyslíš, že už to stačí?“ zeptala se po chvíli kysele.
„Zatím mě to docela baví,“ odpověděl jashinista, když ale zjistil, že už žádný z obchodníků není duchem na tomto světě, se zívnutím si sedl a začal klimbat.
„Toshiro, ty idiote, nezdržuj a vstávej!“ křikla mu do ucha a zamířila k vozu. Něco zajímavého by převážet mohli...
Odhodila hlavu mrtvého muže, válející se na kozlíku, a vyskočila nahoru na dřevěnou podlážku. Poté prošla dozadu k nákladnímu prostoru a kritickým okem přejížděla jeho obsah. Nakonec vybrala peníze, nějaké jídlo, šperky a vzácné zboží, léky a pár svitků, a seskočila opět dolů. Toshiro mezitím prohledal mrtvoly a hlavně onoho ninju, a něco málo také objevil.
„Páni, neřekla bych, že i někdo jako ty dokáže něco najít,“ pochválila a zároveň urazila Toshira. Ten si neuvědomil ani jednu narážku a pomalým krokem vyšel do pouště.
„Konoha je na druhou stranu, na to, že seš ninja ani neznáš světový strany...“
„Je mi blbě, sakra!“
„Opil ses sám...“
„A kdo mě nechal na chodbě? A kdo mi nechal v ruce alkohol?“
„Chvíli počkej, a možná si vzpomenu,“ zašklebila se Noriko.
„Byla's to ty!“ křikl a chytil se za hlavu.
Jashinistka začala nadávat na to, jak je k ní svět krutý, obešla svého týmového partnera, praštila ho do zátylku a opět si ho přehodila přes rameno. Tenhle den jí už vážně začínal lézt na nervy.
„I ty, Jashine?“ povzdechla si.
Otráveně, ostatně jako vždy, se vydala směrem ke Konoze. Její plán vyjde. Jashin jí dá snad konečně trochu štěstí, když mu dá nové oběti i přívržence. Snad...
A možná potká i jeho... ne, o něm nesmí přemýšlet! O někom takovém...
Hidane, ty idiote, pomyslela si.