Mezi námi jashinisty III - Za Pána Jashina!

Ráno bylo těžké. I přes veškerý odpor se Toshirovi podařilo vyprázdnit celou láhev „toho hnusu“. Možná, že byl na alkohol zvyklý, ale stejně to na něj mělo dopad. Kolem půlnoci blekotavě nadával na Noriko, a v pozdních ranních hodinách si už jen zhrouceně povídal s okolním nábytkem. Když ho po nějaké době začala židle ignorovat, vzdal to a rozvalený přes celou chobu usnul.
Zanedlouho potom vyšla z pokoje Noriko. Od včerejška se jí nálada zlepšila a už neměla chuť se tolik Toshirovi mstít. Jakmile ho uviděla, musela se usmát. Umí být krutá, jen co je pravda... Došla k němu a ne zrovna jemně si ho přehodila přes rameno. Poté zamířila dolů, vrátila v samozvané „recepci“ klíče a vyrazila na ulici. Stavila se v několika obchodech a dokoupila zásoby. Teď už mohou vyrazit.
Noriko hodlala dodržet svůj včerejší plán a najít nějakou dobrou oběť pro svého boha. Navíc už jí začínaly docházet peníze, což byl další důvod. Při procházení ulic města se jí pomalu zmocňovala paranoia. Panebože, všichni je sledují! Možná si myslí, že Toshiro je mrtvý? No, to taky po tom včerejšku měl být, tohle si dovolit, vůbec vyslovit jeho jméno... Idiot! Zasloužil si to. Prvotřídní saké, které koupila, sice drahé, ale za tu jeho kocovinu to stát bude...
Konečně vycházela bránou ven. Věta Hlavně nenápadně jí v hlavě strašila od doby, co sem přišli. Tahle část plánu nevyšla. Toshiro podělal, co mohl, myslela si, mezitím co drtila mezi zuby kletby všeho druhu.
„Kde... to jsem?“ zamžoural na ni rozespalý jashinista.
„Venku.“
„Cooo?“ křikl a vzápětí bolestně zavyl muž.
„Moje hlava...!“
„To víš, když je jeden blbej, tak se mu to nevyplatí. A vidím, že už jseš čilej dost, tak padej po svejch,“ zkonstatovala Noriko a mrskla se svým společníkem po hlavě na prašnou cestu.
„To mi nedělej, prosím, já už budu hodnej, mami,“ zamumlal znovu usínající uctívač Jashina.
„Říkám po svejch!“ křikla žena a šlápla Toshirovi do obličeje. Náhle ji něco zarazilo. Strnula uprostřed pohybu a zahleděla se do dáli.
„Co je?“ zeptal se muž, kterému se jakožto správnému jashinistivi začala ta krvavá řeka, prýštící mu z nosu, líbit.
„Oběť,“ zašeptala se spokojeným výrazem.
„Já nic nevidim.“
„To bude tím, že ležíš na zemi...“
„Aha, no jo,“ uvědomil si Toshiro, trochu nejistě vstal a čelem narazil do Noričiny kosy. Z hlavy se mu vyvalila další krev.
„Koukám, že jsi dnes do obětování celej divej, tak teď jsem na řadě zase já,“ ušklíbla se.
„Třeba...,“ mávl Toshiro teatrálně rukou.
Kunoichi už na nic nečekala a rozběhla se směrem k místu dnešního rituálu. Toshiro se vydal pomalu za ní. Skvěle, pomyslela si Noriko. Obchodníci. Takže dnes si moc legrace neužije...
První muž se otočil.
„Útočník!“ zařval, vyděšeně vyvalil oči a spadl dolů ze sedla.
„Tohle fakt nebude sranda,“ broukla mírně podrážděně jashinistka a promluvila k obchodníkům:
„Takže, já tu jsem jako zástupkyně svýho boha, Jashina-sama. Pokud budete klást odpor, umřete pravděpodobně ještě hůř, než jste si mysleli, že vůbec jde. No, chcípnete každopádně, je tu jen ten lepší a horší způsob. Děkuju za váš čas,“ tmavovláska se uklonila a sundala si ze zad Toshirovu kosu. Náhle jeden z obchodníků mávl rukou, což bylo znamení pro ninju, který vzápětí vyskočil z úkrytu.
„Jo takhle,“ zamumlala.
„Tak pojď, ať to máš za sebou...“
Ninja s čelenkou Písečné vyběhl jako první a vytasil kunai, který se vzápětí setkal s ostřím kosy. Noriko uskočila a začala obratně sekat svou „půjčenou“ zbraní. Písečný shinobi stíhal sotva uhýbat a neustále ustupoval dozadu. Vzápětí ho čepel řízla do ruky a jeho osud byl zpečetěn. Kunoichi spolkla krev, která se na zbrani zachytila. Kolem sebe vytvořila znak svého božstva, její tělo pokryly černobílé znaky a do několika minut byl protivník mrtvý.
„Nějaký další zájemce?“ prohodila jen tak mimochodem k vyděšeným přihlížejícím.
„Já bych... za Pána Jashina... taky jednoho vyřídil,“ ozval se Toshiro, který konečně dorazil.
„To bych teda chtěla vidět.“
„Uvidíš,“ došel k ní a vytrhl jí kosu. Vzápětí se kolébavě rozběhl k obchodníkům a za létání končetin a stříkání krve provolával:
„Za Pána Jashina! Za oběti, které mu dávám! Amen!“
„Ty zrádče,“ zamumlala Noriko naštvaně. Další strastiplný den před ní...