Tok času 01 - Počátek všeho

Všelijaký hmyz cvrnkal a vydával své prapodivné zvuky svých pocitů a nálad, bylo naprosté ticho a přitom příroda si vyzpěvovala svou noční píseň a vítr s listím jim hrál doprovod. Denní ruch utichl a každý denní tvor zalezl na kutě, aby se zase zítra mohl zbudit a užít si nový den, který pro ně určitě připravil spousty legrace, ale taky smutku a utrpení.
Až na jednu dívku.
Ležela na střeše vily, kterou ji dal její bývalý přítel. Jehož jméno bylo Suigetsu, momentálně asi bloudil světem se svým týmem a jejím bratrancem.
Jak tak tam ležela a upírala své černofialové oči k nebi, které bylo poseto tisíci, né miliardy hvězdami a planet, začaly se ji vracet vzpomínky na minulost, kterou prožila s rodinou a svými kamarády, ale taky ještě vzdálenější a propletenou minulost s otcem a Akatsuki.

Narodila se 13. února roku 1994. Ten den byl pátek a všichni z Akatsuki dostali volno, ale museli zůstat v domě, tak si všichni sedli do obýváku a čekali na nový přírůstek. Na dítě, které později mělo buď vést jejich organizaci, nebo mělo obnovit klan Uchiha klan.
Nebo tak obojí či nic.
Itachi a Konan s Madarou byli v pokoji s Kyuu, manželkou Madary a pomáhali ji při porodu, byl to vskutku komplikovaný porod na amatéry, ale zvládli to a po dlouhých, nekonečných dvou hodin, kdy byl dokonce i sám Madara, který nikdy neukazoval své pocity, nervózní.Docílili svého cíle.

Místností se rozlehl pláč, pláč dítěte, který se dostával až k uším ostatním členům Akatsuki.“Je to holka! Madara-sama máte krásnou holčičku!“ Řekla Konan radostně a rychle se šla o dítě postarat.Umyla ji od krve a dala ji do heboučké a měkoučké osušky a zabalila ji do ni. Mezitím Itachi šel oznámit radostnou novinu ostatním z Akatsuki a Madara se postaral o svou ženu.

„Zvládla si to“ usmál se Madara a pohladil ji po tváři.
„Ano, zvládla a máme krásnou holčičku. Ale teď je důležitější, hned jak se uzdravím. Musím se vrátit do vesnice. Brzo by mohli sídlo vypátrat, přece jen jsem Hokage.“
„Neboj se, hned jak ti bude lépe vezmu tě zpátky do konohy tak se neboj.“ Konejšil ji Madara.
„Dobře a Glorii si necháš ty. Nějakou dobu bude vyrůstat tady. Navíc právě zde je to pro ní nejbezpečnější před okolním světem. Vycvičte ji a až ji bude 10 pošlete mi ji. Občas se tu pokusím ukázat, ale moc neslibuji.“
„ Neboj se lásko, nic se ji nestane bude si žít jako princezna.“ S těmito slovy vyčerpaná Kyuu usnula a Madara ji odnesl do jejich pokoje.

V obývací pokoj po dlouhé době přeplnila radost, až se i samotné stěny jeskyně divily. Hidan s Kakuzem vytáhli saké a všelijaký alkohol co vyštrachali ze sklepa a začalo se oslavovat. Sotva oslavy začaly objevila se Konan s malou holčičkou a ukázala ji Akatsuki, každý si ji hezky pochoval a pomazlil, jen se trošku báli ji dát Zetsuovi, aby ji nesnědl, ale nakonec mu ji podali a vše naštěstí dopadlo dobře. Potom tam za nimi přišel Madara a vzal svou dceru do ruky a prohlásil: „Pojmenujeme ji … Glorie! Bude to Glorie Uchiha“ poté dali malou členku Akatsuki do dřevěné postýlky co udělal Sasori a nerušeně slavili dál. Sem tam si s nimi připil i Madara, ale většinou se vytrácel za svou ženou, aby se ujistil, že ji nic nechybí. Konan udělala, nějaké onigiri a dango a vytáhla různé zákusky a nadělala chlebíčky, takže jídlo taky nechybělo.
Akatsuki pili až do rána, dokonce i Pein, ale ten si toho tak neužíval spíš jen, aby se sám někde nenudil.

Ale šel spát jako první.
Poté co Pein odešel spát, se zábava ještě víc rozproudila začali zpívat, hrát poker a dělat všelijaké věci, které by nikdy neudělali, třeba hráli babu, hoňku, kecali a o budoucnosti a podobně.

Když už se opili tak, že nevěděli čí jsou a co tady dělají přišel čas spánku. Každý lehl jeden přes druhého a leželi jako přiteplení v objetí až na Madaru a Kakuza.
Madara hned odešel k Kyuu, ale opatrně, aby ji neprobudil lehl si k ní a usnul. Naopak Kakuzu všechny okradl a spal se svými penězi za stolem.
Ráno všechny bolela hlava, takže museli mise ještě o jeden den oddálit a za to museli celý, celičký den uklízet jejich sídlo.