Na dobrou noc...01

„Sasuke! Koukej vstávat nebo si tam pro tebe dojdu!“ ozýval se ženský hlas po celém domě Uchiha klanu.
Hlas patřil dívce s modrými oči, hnědými vlasy které se jí vlnily až po lopatky a s nasupeným výrazem stála pod schodištěm.
„Fajn mladý muži, řekl sis o to sám…!“ prohodila a vydala se do prvního patra.
Rozrazila dveře jednoho z mnoha pokojů a mířila si to rovnou k posteli.
Stáhla z ní peřinu a uviděla malého spícího černovlasého klučinu který v ní spokojeně spal. Chytla ho za nohu a vytáhla do výšky. To malého Uchihu samozřejmě probudilo.
„Áááá!!!Mi-chan! Proč mě budíš? Vždyť je víkend!“ Zívl černovlasý a snažil se vymanit ze spárů dívky.
„Volala jsem tě nejmíň čtyřikrát! Navíc jdeme dneska navštívit tvého otce do práce, musíme si vyzvednout přihlášku na akademii a přece jsi mi slíbil že mi ukážeš tu techniku se shurikeny co tě naučila maminka..“ vypočítala mu na prstech úkoly.
„Joo!!! Dneska přijede bráška!“ začal sebou házet Sasuke i přes to že ho brunetka držela za nohy dolů.
„ Tvůj starší bratr?“ zeptala se ho.
„ Jo! Hrozně se na něj těším! Byl na dlouhé misi a odjel před tím než si tě maminka najala.“ Zubil se na ní.
„ Tak dost o tvém bratrovi ty můj malý ninjo, oblékni se ať můžeme vyrazit.“ Pustila ho a odešla.

Slunce se pomalu unaveně kutálelo za obzor.
Bylo pozdní odpoledne a Sasuke s Midori se vraceli z obchůzek.
Ve dveřích čekala Mikoto.
„Mamííí!“ zaječel Sasuke a vrhl se ženě do náručí.
Mikoto se na něj usmála a pohladila po hlavě.
„ Tak co Sasuke? Nezlobil jsi Midori-chan?“ políbila ho na čelo.
„ Ale vůbec ne! Byl tak hodný že jsem nevěřila že to je náš Sasuke!“ zasmála se Midori a rozcuchala Sasukemu vlasy.
„Prosím tě, dohlédni na něj ať se umyje a převleče do čistých věcí…za hodinu by měl přijet Itachi.“ Poprosila Midori velitelka Uchiha klanu a odebrala se do kuchyně.
„Tak pojď ty jeden rošťáku!“ pobídla ho dívka a s úsměvem ho chytla za ruku a odešla s ním do koupelny.

„Midori! Pojď sem na chvíli!“ zavolala Mikoto do prvního patra.
„Už běžím!“ křikla s úsměvem brunetka a vydala se po schodech do jídelny.
„Dostali jsme zprávu od Itachiho, měl by být za hodinu u hlavní brány…ještě je světlo takže jestli bude Sasuke chtít tak tam s ním můžeš počkat.“ Zdělila jí Mikoto a zase odešla zpět do kuchyně.
„Takže hodina…to stihnem…“ zaculila se ďábelsky Midori a odešla zkontrolovat Sasukeho.

„Kam to jdeme Mi-chan?“ zeptal se zvědavě Sasuke a chytl Midori za ruku.
„Tvoje maminka nás poprosila abychom na tvého bratra počkali u brány. Ale je ještě čas…tak jsem si říkala jestli by sis nechtěl dát závody od soch Hokage, co ty na to?“ vysvětlila Sasukemu.
Ten se rozsvítil jak vánoční stromeček. „Jo! To bude super! Doufám že dneska tě porazím!“ vykřikl černovlásek a vyrazil pěst do nebe.
„Tak dobře, dobře….“ Usmívala se Midori.
„Ale aby to bylo spravedlivé musíš běžet od lesa.“ Namítl Sasuke,podíval se na Midori a prstem ukázal na les.
„Platí.“ řekla Midori a s neuvěřitelným šklebem se vydala k lesu.

„Můžem?“ zeptala se Midori přes stínový klon Sasukeho.
„Na tři!“ kývl.
„Raz, dva, tři!“ křikli oba dva naráz a rozběhly se směr brána.

„Mikoto? Mikoto! Kde je Sasuke a ta holka! “ vyzvídal Fugaku.
„Šli naproti Itachimu. A není to holka ale Midori.Už by sis to měl pamatovat, pracuje u nás víc jak měsíc!“ zamračila se vyčítavě černovlasá vůdkyně klanu a stáhla si ze sebe zástěru.
„Mimochodem, už zase nepřišli kvůli té přihlášce! Mluvil jsem s Irukou a ten říkal že se v akademii ani neukázali. Mám toho vážně po krk! Ta holka ho úplně rozdivočí a on se kvůli ní nedostane ani na tu akademii! “ zuřil Fugaku.
Mikoto se ladně otočila okolo stolu a přicupitala zpět ke svému muži. Zamávala mu před nose něčím bílým.
„Co to zase je?! “ zavrčel Fugaku.
„Přihláška. Midori mi jí předala těsně před tím než se Sasukem odešli k bráně. “ Culila se Mikoto a cvrnkla černovlasého muže do nosu.
„Mikoto?“ zastavil jí Fugaku v polovině cesty pryč.
„Ano?“
„Děkuju.“ Zašeptal a políbil ji.