17.Masky stříbrného vlka

17. Síla Masek
Pinocchio včas zareagoval a uhnul kořenům, které na něj poslal Kakuzu, ale to stále nebylo vše. Pinocchio se ani nestačil rouzkoukat a už na něj letěly blesky. Blesky nedoletěly a narazily do stromu, který vyrostl před Pinocchiem. Kakuzo na nic nečekal a už běžel pryč do lesa.
,,To je vůl.“ řekla Mona Liza.
Kakuzo běžel asi tři minuty a pak doběhl k vysoké stěně, podíval se na obě strany, ale vůbec nedohlídl, pak se otočil a uviděl, jak se k němu blíží Pinocchio.
Kakuzo vystřelil plameny, ale ty ho asi o metr minuly. Kakuzo začal vysílat každou techniku, na kterou si vzpoměl. Žádná netrefila.
,,Náš souboj bude rychlý.“ řekl Pinocchio ,,Protože je nás proti tobě mnoho.“ dořekl Pinocchio.
Kakuzo se rozhlédl a všude okolo něj stály postavy s maskou Pinocchia. Kakuzovo tělo pokryly dlouhé člahouny a on se proměnil do bojové pozice a pustil se do boje.
Mona Liza stála naproti Kakuzovi a držela mu na čelé papír.
Pinocchio přešel ke Kakuzovi vyndal kunai a zabyl ho.
,,Takvéhle zabíjení namám rád.“řekl.
,,Promiň chtěla jsem to skončit rychle.“řekla Mona Liza.
Obě postavy s maskama se otočili a začali odcházet, ale pak je oba zasáhla vzduchová vlna.
Kakuzo tam stál a usmíval se.
,,Sice jste věděli že mám několik srdcí, ale nakonec jsi mě zabil jen jednou.“řekl.
Pinocchio se podíval na Monu Lizu, ale ta ležela u stromu v bezvědomí.,, Sakra.“řekl a už na něj letěla ohnivá koule, které nemohl uhnout.
Vlk stál nad mrtvolou Konan a přemýšlel kde ta věc mohla být, ale nic ho nenapadalo.
,,No co se dá dělat, budu to tady muset prohlídnout důkladně.“řekl a kolem něj se objevilo dvacet klonů.
,,Víte co máte dělat?“ zeptal se Vlk. Kolny jenom přikývly a vyrazily do bludiště chodeb.
,,Tak tohle bych měl, teď budu muset ještě zkontrolovat ostatní.“ řekl a zmizel.
Ohnivá koule zasáhla přesně a Kakuzo sledoval jak se Pinocchio svíjí v plamenech. Když plameny uhasly byl tam Pinocchio na zemi a vypadal jako uhlí.
,,Tak to byl první, vylez ty tam ať to můžu ukončit.“ zakřičel Kakuzo do větví stromu, na kterém seděla Mona Liza.
,,Myslím, že to tak lehký nebude, chceš vědět proč jsme šli právě touhle cestou i když jsme věděli že tu bude silný protivník.“ zeptala se Mona Liza Kakuza.
,,Zřejmě nevíš, tak já ti to prozradím. Je to protože Pinocchio v lese nemůže umřít.“ Řekla Mona Liza se smíchem.
Kakuzo se ihned otočil a uviděl jak se k ohořelému tělu Pinocchia plazí kořeny.
Po chvíli byl Pinocchio zase v pořádku, ale jeho nohy vypadaly jako kořeny, které jsou zapuštěny do země, další věcí které si Kakuzo všiml byla, že Pinocchiovi z oličeje spadla maska. Kakuzo ho poznal.
,,Ty jsi přece z Konohy.“ řekl
,,Máš dobrou paměť. Při jedné z potyček jsem tě společně s Kakashim zabil.“usmál se Pinocchio.
,,Ta jsi ten dřevařský parchant.“zařval Kakuzo a zaútočil.
,,Nejsem TEN, mám jméno. Jmenuji se Yamato.“ řekl Yamato a mezi ním a Kakuzem vyrostlo trnité křoví.
Orel ležel u skalky v bezvědomí a Mývala držel Kisame pod krkem.
Kisame byl přeměněn do své žraločí podoby. Pak Mývalovi zlomil vaz a šel směrem k Orlovi.
,,Tak to nebyl žádný pořádný boj.“postěžoval se Kisame.
,,Tak to se omlouvám. Asi se budu muset víc snažit.“ ozvalo se za ním.
Kisame se otočil a uviděl jak Mýval zase stojí na nohou a jak ho obaluje písek, taky si všiml že Mýval nemá masku.
,,Takže náš slavný Kazekage patří k Maskám.“ usmál se Kisame.
,,Nebylo to prve v plánu, ale pak jsem si řekl, proč ne?“ usmál se Gaara.
Kisame proti Gaarovi vyslal vodní střelu, ale ta se zastavila o písek.
,,Tohle je zjímavé místo, představ si, že je tu vše vytvořeno z písku. A hádej co já ovládám.“ řakl Gaara a rozpadl se v písek.
Sasori vyslal další dvě loutky římo proti Lebce, ale ten jenom proběhl zkrz ně a už běžel přímo na Sasoriho.
Sasori byl stále schován ve své loutce a tak se nemohl moc rychle pohybovat, ale to mu nevadilo, protože se na něj Lebka nemohla přez tu loutku dostat.
,,Nepotřebuješ pomoct?“ zeptal se maska bez tváře.
,,Ani náhodou, právě se zahřívám.“ řekla Lebka.
Jedna z loutek zaútočila na masku Bez Tváře, ale jakmile ta loutka zabodla meč tak se Bez Tváře změnil v kouř, který odletěl trochu dál a tam se zase dal do původní podoby.
,,Minuls.“ řekl Bez Tváře a popošel ještě dál od souboje, aby tam nepřekážel.
Lebka rozsekl dalších asi tucet loutek, ale stále jich tu bylo okolo čtyřiceti.
Lebka se usmál ,,Dneska si konečně pořádně zabojuji.“ a z prstů vystřelil kostní střely aby od sebe dostal loutky a rozeběhl se přímo proti Sasorimu, který stále nebyl venku z loutky. Lebce na ruce vyrostlo několik kostí, které se spojily do jednoho velkého bodce.
Lebka proběhl mezi útoky od Sasoriho a bodec zarazil přímo do zad loutky.
,,Máš štěstí.“ řekl Lebka. Sasori stál na deset metrů od Lebky a už nebyl v té loutce.
Lebka se rozeběhl proti Sasorimu, ale najednou odletěl s řeznou ránou přez hrud a Sasori stál na místě a ani se nehnul.
,,To se mi líbí!“ zařval Lebka a sundal si masku ,,Mé skutečné jméno je Kimimaru a z tebe bude zdechlina.“ A hned na to Kimimaru zmizel.
Kimimaru se objevil kousek od Sasoriho, jeho kostěný meč byl kousek od sasoriho hlavy, ale Kimimaru se nehýbal.
,,Co jsi to udělala.“ začal Kimimaru a snažil se z toho dostat. Ale čím víc sebou házel tím víc se mu na těle zjevovala zranění ve tvaru dlouhých linek.
,,Nehýbej se. Ty jsi vážně ztracený případ, teď jsem na řadě já.“ řekl Bez Tváře a šel přímo k Sasorimu.
Tmavá půlka Zetsua probodla Potkana dřevěným bodcem. Potkanovi spadla maska z obličeje a on zmizel.
Potkan se objevil u stěny a zhluboka oddechoval. Pak vyndal svou flétnu a zahrál, ale Zetsu byl v pořádku a zaútočil. Potkan uhnul hlavou a tam, kde jí měl před chvílí se zabodl další kůl. Potkan chtěl zahrát na flétnu, ale další kůl se zabodl přesně do ní a Potkan ztratil vědomí.
Jakmile se vzpamatoval, tak stál uprostřed místnosti, ruce měl od krve a okolo něj leželi roztrhané kusi Zetsua.
,,Sakra.“ řekl Potkan a podíval se na rozbité místo na flétně.,, Tohle se nemělo stát.“na chvíli se zarazil a pak vyběhl zpátky do chodby odkud přišel.,,Morče je v nebezpečí.“
Morče a Králík vešli do nějaké místnosti, kde byl kruhový stůl a okolo něj židle.
,,Tady se zřejmě setkávali.“řekl Králík, pak si všiml další chodby ,,Hele, tam je další chodba jdeme.“a oba šli dál.
Šli asi deset minut, až dorazili do další místnosti,,Ty místnosti snad nikdy nezmizí.“postěžoval si Králík.
,,Pozor!“ vykřikla Morče a strhla Králíka na zem. Hned na to jim nad hlavou proletěl kamenný sloup.
,,Máš dobré reflexy.“ ozvalo se a objevil se tam sedmkrát Pein.
,,Co teď?“zeptala se Morče.
,,No co, zabijem je co jiného.“ řekl Králík. ,,Bude to rychlé.“ usmál se.
Celou místnost zachvátil chlad, stěny pokryla jinovatka, tak i pokryla strop a podlahu pokryl led.
Králíkovi se na nohou objevily ledové brusle a on zaútočil. Celé tělo se Králíkovi začalo pokrývat ledem. Vypadalo to jako ledová zbroj a na rukou se objevily ledové meče.
Králík se přiblížil a najednou se zastavil, všiml si jak jeden z Peinů má před sebe nataženou ruku.
,,Sakra, on umí telekynezi.“ vyděsil se Králík a už narazil do stěny.
Morče se zjevila za jedním z Peinů a v ruce měla katanu, pak se Pein rozpadl na kostičky.
,,Zbývá šest.“ řekla a zase zmizela. Jeden z pejnů máchl rukou do vzduchu a tou rukou Morče zachytil, pak jí vší silou zarazil do země.
Králík se zvedl a chtěl zaútočit, ale to už na něj běžel býk. Králík vyskočil, ale ne dost brzo a býk mu přerazil obě nohy, a pak býk zmizel.
Do místnosti vběhl Potkan a všiml si, jak u stěny leží Králík a má obě nohy přeraženy a záda měl úplně rozervána. Pak si všiml, jak jeden z Peinů drží Morče pod krkem a ona skoro už nemá vzduch jak silně ji drží.
,,Nech je být!“zařval Potkan a zahrál na flétnu. Všem Peinům vybuchla hlava.
,,Vylez, vím že tady jsi!“zakřičel Potkan.
,,Nečekal jsem, že si někdo všimne že tady jsem.“ ozvalo se a pravý Pein vyšel ze stínů.
Pein zmizel a objevil se před Potkanem, kterému dal tak velkou ránu až Potkan zmizel v chodbě odkud přišel, pak Pein vyrazil za ním.
,,Musíme mu pomoct.“ řekla Morče, ale nemohla se zvednout.
,,Teď si musíš odpočinout, i když ho nemám rád, tak vím, že jen tak neumře.“ řekl Králík a začal si pomocí chakry léčit záda.
Morče se začala soustředit na svou chakru a tou se začala léčit.
Pak si uvědomila že když Potkan přišel byl dost silný, pak jí to došlo. ,,Narušila se pečeť.“vyděsila se a začala se léčit ještě rychleji.
,,Zase bude všechna sláva pro něj.“ uvědomil si Králík a začal se taky rychleji léčit.
Potkan vletěl do místnosti, ve které byl kruhový stůl a okolo něj byly židle.
Pein vyšel z chodby a usmíval se.,,Za to, že jsi mi zabil mé bojovníky tak ti předvedu svou novou sílu.“řekl Pein a začal se měnit. Jeho tělo se zvětšilo a pak se proměnil ve tvora podobného vlkovi a medvědovi, Pein stál na silných zadních nohou jeho ruce vypadaly jako zvířecí pařáty, hlava se taky změnila ve zvířecí.
,,Tomuhle se říká Vlkodlak.“zasmál se Pein a zaútočil.
Pein útočil drápy ze všech stran tak velkou rychlostí, že vypadal jak rozmazaná šmouha.
,,Omlouvám se všem, ale tohle je konec.“ řekl potkan se smutným obličejem, zvedl v ruce svou flétnu a rozdrtil jí. Hned jak to udělal tak se okolo něj oběvila tak obrovská chakra že Peina odhodila na stěnu.
Chakra byla černá a v ní byly stříbrné tečky, takže to vypadalo jako vesmír pokrytý zářícími hvězdami, ta chakra pokryla celou místnost a pak se začala šířit dál do chodeb a stále se její síla zvětšovala.
Kdesi v zemi démona šel Takumo, právě teď číslo Jedna.
Takumo se vracel domů ze své mise, která zněla, že má zabít démona, který se zde schovával, misi udělal bez zranění jako vždy. Najednou zachytil silnou chakru, zachytil černou chakru se stříbrnými místy.
,,To není možný, on se probudil. Takže to moje zapečetění bylo na nic.“ řekl si a zmizel.
,,To stvoření z legend je stále naživu, jak je to možné.“ zařvala postava v budově klanu Namikatze, když se na jeho šachvnici hrdinů zjevila černá chakra.
Slunce na obloze se zakrylo černým měsícem se sříbrnými částmi.