18.Masky stříbrného vlka

18. Menmo a Takumo

Před milióny let:
Menmo seděl mezi ostatními diváky a sledoval, jak nějaký člověk jde po kmeni stromu a vůbec se nedrží. Takových lidí se na tomhle světě nacházelo opravdu málo, většinou to byli potulní komedianti, kteří chodili od vesnice k vesnici a předváděli co umí, od chození po stromě přez chození po vodě, až po plivání ohňů.
Menmo se zvedl a vyrazil domů. Menmo byl mladý šestnáctiletý chlapec se zelenýma očima. Jeho vlasy byly blonďaté a v nich měl skrytý modrý pruh který měl značit vyvolené lidi, kteří mají být shozeni do proudu energie, která byla stejně stará jako svět. Na to že byl jeden ze stavitelů, tak vůbec nevypadal silný, spíš naopak, ale to vše bylo jen na pohled. Ve skutečnosti byl nejsilnější ze všech jeho věku.
Na této vesnici bylo zvláštní, že tu nebyli žádní staří lidé, kromě páru, který vedl vesnici. Jakmile jeden člověk nedokázal dělat svou práci na sto procent tak to znamenalo, že je moc starý a byl odveden a hozen do proudu energie.
Menmo šel a všiml si osmnáctiletého chlapce, který si prohlížel hodiny, které byly pověšeny na hlavní budově.
,,Líbí se ti?“ zeptal se Menmo když přišel za cizincem.
,,Hodně, nevíš kdo je sestavil?“zeptal se cizinec.
,,To jsem byl já.“pochlubil se Menmo.
,,To je hodně dobrá práce.“řekl cizinec a otočil se na Menma ,,Jmenuji se Takumo a chtěl jsem se zeptat, jestli tu nejsou ještě nějaké hodiny, kromě tadytěch.“zeptal se Takumo.
,,No jistě že jsou, ale nejsou tak dobré jako tyhle.“řekl Menmo.
Takumo vyndal hodiny, které se dávali na ruku a podal je Menmovi.
,,To je pro tebe, snad tě ochrání člověku s modrým pruhem.“řekl Takumo a začal odcházet.
Menmo se chtěl Takuma na něco zeptat, ale úplně se ponořil do zkoumání hodinek. Ponořený do nich došel až domů, kde si sedl ke stolu, vyndal různé nástroje a začal je zkoumat.
Začala se blížit zima a zásoby na ní se zkazili. Na obilí se seběhly myšy a pole podupala divoká zvěř.
,,Co teď budeme dělat.“ začali se ozývat vesničané.
,,Jedinou nadějí je obětovat toho, co má modrý pruh ve vlasech.“ řekl stařešina vesnice.
Menmo se vyděsil a začal nenápadně couvat.
,,Ale nikdo neví, kdo to je.“řekl jeden z vesničanů.
,,Nebojte já to vím.“ ozval se otec Menma.
Menmo utíkal domů aby si zbalil a aby okamžitě utekl pryč. Doběhl domů zabalil si, ve spěchu si nandal hodinky od Takuma a vyběhl z domu. Ale před domem se zarazil, protože před ním stáli všichni z vesnice.
,,Tohle je tvůj osud.“ozval se stařešina.
Vesničané Menma dostrkali až na kraj propasti. Menmo se podíval dolů a všiml si tekutiny která dole vířila a hrála všemi barvami.
,,A nešlo by to nějak jinak?“ zeptal se Menmo s nadějí v hlase.
,,Ne! Toto je jediná možnost.“řekl stařešina a schodil Menma dolů.
Menmo viděl jak se rychle přibližuje ke hladině tan pohled se mu nelíbil, tak se radši otočil aby viděl noční oblohu, a pak dopadl.
,,Tohle vám jen tak neprojde.“ zakřičel Menmo než zmizel pod hladinou.
,,Teď jenom musíme počkat, až se vše otočí k lepšímu.“ řekl stařešina a spolu s ostatními začal odcházet zpět do vesnice.
Proud energie začal vířit a bouřit se, začal vytryskávat do vzduchu a jak rychle tohle vše začalo tak i skončilo, pak se na hladině objevil výr a z něj vylezl Menmo. Menmo byl celý popálený, jeho hodinky byli seškvařeny, ale jinak mu nic nebylo. Proud energie začal stoupat k Menmovi, který byl kus nad hladinou ve vzduchu a jakmile se ho dotkl tak se do něj začal vstřebávat. Po deseti minutách tam byl jenom Menmo a proud energie byl pryč.
,,Konečně volný.“usmál se Menmo a vytryskla z něj Černá chakra se stříbrnými místy. Když Menmo otevřel oči, byly taky černé se stříbrnými tečkami a nakonec, když se Menmo podíval na měsíc, tak ten zčernal a byli na něm srříbrné tečky.
,,Tak teď ti splním to, co jsi chtěl.“ řekl si Menmo a letěl směrem k vesnici.
Ve vesnici skoro všichni spali, kromě pár opozdilců, ale nikdo nebyl venku, nikdo se ani ven nedíval, tak nikdo nemohl vidět jak se na zem snesl Menmo.
Z Menmovy levé ruky vyletěly šlahouny, které byly na ruku napojeny a na konci každého z nich byla ústa, se špičatýma zubama. Z každého člahounu vyletěly další, taky s ústy a každý z těch člahounů zmizel v nějakém domě.
Ráno přišel nějaký obchodník do vesnice a jelikož tu nikoho neviděl, tak se rozhodl že se podívá za stařešinou, ale když k ní přišel tak v jeho posteli našel jenom prach, a to semé našel v každém domě, který zde našel. Toto bylo první z mnoha tajemných zmizení vesničanů z vesnic, které nikdo už nikdy nenašel.
Ve vesnici všichni mlčeli až se ozval jeden z nich.
,,Tak to by bylo, minuta ticha za to co tuhle vesnici postihlo před sto lety vyprchala.“
,,Ví se vůbec co se doopravdy stalo?“ zeptal se jeden z vesničanů.
,,Všichni byli zabiti.“ ozvala se osoba, která se tam zjevila. ,,Mnou!“ dokončila ta postava.
,,Tady je bordel.“ ozvala se osoba, která přišla. ,,To vše jsi udělal ty, Menmo?“
,,Už nejsem Menmo…jmenuji se Vlad.“ řekl Menmo a z jeho ruky vyletěl člahoun na tu novou postavu.
,,Dávej pozor.“ řekla postava a člahounu v pohodě uhnul.
,,Copak mě nepoznáváš? Já jsem Takumo.“ řekl Takumo, ale na Menma to nemělo žádný vliv a znovu zaútočil.
Takumo se usmál. ,,Víš ty vůbec na koho útočíš?“ zeptal se jan tak náhodou a při tom uhýbal útokům Menma.
,,Mě je to jedno!“ zařval Menmo a z něj vyletěla černá chakra se stříbrnými tečkami. Ta chakra zaútočila na Takuma ze všech stran, ale ten jen stál a ta chakra se ho ani nedotkla a pak zmizel.
,,Máš sice velkou sílu, ale to je vše, vůbec s ní neumíš zacházet.“ řekl Takumo, který najednou byl za zády Menma.
Menmo se otočil a sekl rukou, ale Takumo tam nebyl, ale byl na tom místě před chvílí.
,,Jsi hloupý.“ řekl Takumo a zase zmizel.
Menmo se najednou ocitl na zemi, ani nevěděl jak a obličej měl zabořen do země. Takumo klečel Menmovi na zádech .
,,Teď tě zapečetím.“ řekl Takumo tichým hřmícím hlasem.
Menmo se probral a rozhlédl se.
,,Kde to jsem?“
,,Máš štěstí, jsi na živu, ale jaksi jinak.“ ozval se Takumo.
Menmo se podíval co držel v ruce a uviděl flétnu se zvláštním tvarem. Ta flétna byla na jedné straně plochá s výstupkem do kterého se foukalo a zbytek byl kruhový.
,,Tohle je tvá pečeť, nesmíš to rozbít nebo se stene něco hrozného.“ řekl Takumo.
,,Co se tady děje?“ zeptal se Menmo.
Takumo mu to začal vyprávět od začátku. Když se vše dozvěděl, tak spolu chodili po světě a učili se všemu. Po delší době potkali člověka, který o sobě tvrdil že je sennin sedmi cest, oni si s ním chvíli povídali, a pak šel každý svou cestou. Takumovi vrtalo v hlavě to, co řekl sennin a to, že se objeví Oreb zerek, a tak se rozhodl, že to urychlí a že je vytvoří. Menmo neměl jasný cíl, a tak se začal toulat po světě až potkal Stříbrného Vlka.

Současnost:
,,Musím ti poděkovat, že jsi zařídil mé probuzení.“řekl Menmo, ze kterého se stal Vlad. ,,a jako poděkování se z tebe stane má první oběť.“
Člahouny chytili Peina, ústa se do něj zakousla a Vlad ho úplně vysál, až se Pein rozpadl v prach.
Morče si vzpoměla, co jí jednou Takumo řekl ,,až se probudí Vlad, použij tohle, abys mě zastavila.“ tehdy jí podal bílý nůž.
Morče vešla do místnosti, kde byl Vlad a vyndala nůž.
,,Promiň.“ řekla a rozeběhla se proti němu, ale on si jí všiml a odhodil jí zpátky na stěnu.
Vlad se objevil u Morčete a chytil jí pod krkem. ,,To byl dost blbý pokus.“ zasmál se. Sundal jí masku a Morče olízl. ,,Budeš hodně chutná.“ zasmál se, a pak se mu na obličeji objevil překvapený výraz.
Vlad se podíval na hruď a všiml si, jak tam má zabodlý bílý nůž.
,,Mrcho.“ řekl a zhroutil se na zem. V ten samý okamžik černá chakra zmizela zpět do jeho těla, slunce se vyjasnilo, nůž zmizel a rána se zacelila, flétna se zase dala do pořádku a nakonec tam zase ležel Menmo v bezvědomí.
Do místnosti vešel Králík a všiml si, jak se Morče stará o Potkana, jenom si odplivl a sedl si na druhý konec místnosti ,,Parchant nesmrtelný.“ řekl a usnul.
V budově klanu Namikatze se postava dívala na černou chakru jak se rozpíná.
,,Koho to sakra je?!“ zařval, protože přez tu chakru neviděl na šachovnici, takže nevěděl z koho to vychází.
Najednou ta chakra zmizela a vypadalo to tam, jako když tu nikdy nebyla.
,,Copak, snad ses nebál.“ ozvala se postava která stála ve stínu.
,,Já nikdy. Ale co tu děláš, jestli tě Nula tady oběví….“začala postava.
,,Tak se nic nestane, já jsem mocnější než on a než ty, protože jsem jeden z mála, co je starý jako tenhle svět.“ řekla postava a vyšla ze stínu, byl to Takumo číslo Jedna. ,,Nula, neboli Frederiko, dostal hodnost šéfa, protože byl první, kdo se ke mně přidal a ne proto, že byl silný.“ dokončil Takumo a odešel.
Takumo šel chodbou ,,Takže jsi se neprobudil úplně Vlade, to je dobře, protože bych tě nerad zabil.“řekl.
,,Potřebuji dalšího spojence.“řekla si postava a vešla do starého domu. Na posteli ležela postava byl to Kakashi, ale byl ve špatném stavu a jeho sharingan chyběl. ,,Ty se mi budeš hodit.“ řekla si postava a i s Kakashim zmizel.
Ares byl v místnosti pod zemí, ale nebyl tam sám, s ním tam byla ještě jedna postava.
,,Brzy budou Dark Akatsuki pryč, a pak bude na řadě tahle organizace.“ řekl Ares.
,,Tak brzy to nezačne, oba přece známe Vlka, bude si chtít odpočinout.“řekla postava.
,,Co se dá dělat, ale až to začne, tak to bude masakr, Já, ty a Vlk, to je silná kombinace.“ usmál se Ares.
,,Ale nejhorší bude Jednička a hlavně Nula.“ řekla postava.
,,Společně vše zvítězíme.“ zasmál se Ares.