Nositel dědictví – část 9. Příchod rodičů
Kagome jen neustále seděla u Seiyi a povídala mu různé blbůstky, které ji napadly. Třeba, jako když byla malá a udělala si své první bebí. Jak moc plakala, ale rodiče ji uklidnili, že to nic není a v životě se jí stane ještě mnoho zranění…
„Víš, jak mi bylo, když jsem se dozvěděla, o celém vztahu matky a otce, ne? To bylo něco zajímavého, poznali se tak, že otec matku unesl a pak… to je moc zamotaný, ale podrobnosti nevím, jen vím, že se nakonec dali dohromady a já s bráškou jsme výsledek…“ bylo zvláštní, že jí vůbec pusa nebolela z toho věčného mluvení.
„Nemusíš na něj, pořád mluvit.“ Ozvala se její matka ze dveří.
„Mami? Co tady děláš?“ zajímala se Kagome.
„No, vrátili jsme se a dozvíme se tohle. Fakt my si odjedeme a tohle se stane.“ Shira vypadala pořád skvěle, jen ji přibyly vrásky, ale to jí spíš dodávalo na přitažlivosti. Vlasy již neměla, tak dlouhé.
„Kde je táta?“ ptala se Kagome.
„Ten? Šel za Kibou, Kankurem, už mu chyběla mužská společnost, i když si nestěžoval.“ Mrkla na ni matka.
Kagome trochu zčervenala a pověděla ji zbytek.
„Páni, já nevěřím svým uším.“
„Které ti mimochodem sluší.“ Sasuke se také musel objevit, který zjistil, že Kiba je pryč a Kankurou je zavalen prací.
„Nelichoť mi, víš, že mě to přivádí do rozpaků.“ Shira zčervenala, jako školačka.
„Kagome, co se to tady u všech Uchihů děje?“ ptal se Sasuke. Kagome mu to pověděla.
„Skoro mi připomíná mě samotného.“ Sasuke to řekl, tak ledabyle, ale Kagome si konečně uvědomila, že je pro ni pozdě se od Seiyi držet dál. Byla k němu připoutaná. Jako otec s matkou. Při pohledu na ně, si vzpomněla, když ho viděla poprvé…
„Zlatíčko, nechceš si jít odpočinout. Mari nám řekla, že se od něho skoro nehneš.“ Sasuke ji chápal.
„Ne, děkuji. Zůstanu. Jen mi povězte, jak vám bylo?“
„Bylo úžasně a takové výročí jsem dlouho nezažila.“ Přiznala se Shira.
„A co to minulé?“ Sasuke se cítil dotčen.
„Víš, že žertuji.“ Shira se snažila o smířlivý tón.
„To vím.“ Souhlasil Sasuke.
„To jsem rád, že jsme si to vyjasnili.“ Mrkl na svou ženu.
„Já taky.“
Zatímco tady probíhala veselá a rodinná rozmluva, tak Seshoumaru musel opět opustit nemocnici z nepořízenou. Tentokrát poznal a slyšel, že pokud si nedá pozor, bude mít co dočinění se samotným Sasukem, který jako poslední zbyl z váženého klanu Uchiha.
„Seiyo, ty zmetku musel ses seznámit s dcerou samotného Sasukeho?“ nadával na svého vnuka. „To ovšem nic nemění na tom, že zemřeš! Jsi zlo!“
„Jak si nás nazval?“ zajímal se ten, který v jeho představě nabral podobu Yashamara.
„Yashamaru a Ren.“
„Ty jména neznám, ale přišli jsme ti oznámit, že je čas, aby ses probudil. Kagome na tebe čeká.“ Tohle tedy Seiya nečekal. „Ano je to tak je čas, abys procitnul, i když to nebude nic příjemného, tak Kagome bude s tebou. Tady ji máš.“ Oba dva ustoupili a zjevila se Kagome a celá scenérie se změnila na nemocniční pokoj.
„Já vidím sebe a kdo jsou ti lidé?“ zajímal se Seiya.
„Kagomeniny rodiče, vrátili se z oslav výročí manželství. Ovšem máš volbu, buď zemřeš anebo se vrátíš do života, ale navždy budeš mít znetvořenou tvář, jako daň, že tě zachráním.“
„Kdo jsi doopravdy?“
„Já? Jsem jen Průvodce, který na sebe bere podobu té osoby, kterou umírající nebo člověk na kraji života miluje!“
„Miluje? Ale já…!“ nedořekl, protože ten Průvodce měl pravdu. Miloval ji.
„Jak se tedy rozhodneš?“
„Moje volba je…“
Yashamaru neviděl pro sebe záchranu. Proces měl začít následující den a Kazemi spolu s Kaname nic pořádného nezjistily. Snad jen to, že toho staříka vidělo pouze pár lidí, kteří řekli, že vypadal, jako tuctový děda.
„Je mi líto, synku, ale budeme muset najít přesvědčivější důkaz, jinak jsme v háji. Nebo je taky možnost, že jsi to byl ty.“
„Já to nebyl!“ bránil se Yashamaru, který byl na dně s emocemi. Pomalu začínal nabívat dojmu, že to skutečně byl on.
„Mami, nech toho, přivádíš mě do rozpaků.“ Kagome byla vděčná, že to Seiya neslyšel.
„Jsi velká holka a za chvíli nám utečeš z domu s nějakým brnkalem.“ Shira to moc dramatizovala.
„Nepřeháněj, navíc jí nedovolím si někoho vzít, aniž bych toho chudáka poznal osobně a neproklepl i to, co za nemoci prodělal!“ Sasuke se tvářil rozhodně.
„Musíme to řešit v nemocnici?“ povzdychla si Kagome, která jako první zaznamenala, že se Seiyova ruka pohnula…
Sice kratší, ale je, tak si ho užijte...
Příště se podíváme na to, jak Seyia probudí...
aaa hura seiya sa prebudza k zivotu chudak trochu popaleny ale zije kagome ma dobry pokec s rodicmy teda tesim sa dalej
Rawera: To jo a další rozhovory budou pokračovat...
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.