Tatíček Šéfík - 36. kapitola - Poznej rybu podle smradu

Obě Peinovy dcerky už zvládly podstatnou část výcviku. Byly obratné, se zbraní každá uměla zacházet po svém, už uměly rozluštit téměř všechny ninjovské šifry, znaky, tajné kódy a úkoly plnily rychle, a přesto obezřetně. Tenshi se skvěle vyznala v genjutsu a Akkinou největší zbraní byla její divokost. Shinobi z Akatsuki začínali cítit, že brzy budou mít daleko větší problém, než bylo zachraňování Tobiho a příprava na mise. Dívky se už brzo začnou poohlížet po chlapcích a najít pro ty dvě čertice hodné a spolehlivé protějšky nebude vůbec snadné.

Konan jako správná matka nabádala děvčata, že se musejí umět postarat o domácnost, protože může přijít den, kdy se o sebe budou muset starat samy. Proto hned zapojila Sasoriho do práce a nařídila mu, aby je konečně naučil pořádně vařit. Ten se dlouze rozmýšlel, než se rozhodl, kterou část umění každé z nich svěří, protože z vlastních zkušeností věděl, že příliš mnoho vědomostí zatěžuje hlavu. Nakonec zrzky naučil první pomoci, aby se dokázaly postarat o sebe, ale i o členy svého týmu. Akki pak zasvětil do tajemství jedů, protijedů a omamných látek, Tenshi zas do povinností medika.
Kakuzu došel k názoru, že jako správné zlodějky by si měly umět lup také spočítat, a tak začal dívky uvádět do magie peněz a moci.
Dcery vůdce Akatsuki byly ve věku, kdy je zajímalo naprosto všechno, co se okolo nich dělo. A strýčkové se rádi zbavovali zodpovědnosti tím, že část svých povinností přenášeli na nové pomocnice.

„Dnešní lekce je taky dost důležitá!“ začal loutkář a pokynul Uchihovi, aby pokračoval. Zrzky byly celé natěšené, co bude dál.
„Už jste zvládly umění přeměny a nikdo o tom nepochybuje, ale je nesmírně důležité, abyste měly přehled i o ostatních ve svém týmu.“
„Jak to myslíš, strýčku Itachi?“
Černovlasý se na Tenshi podíval s úsměvem. „Vysvětlím to. Nepřítel je chytrý. Ví, že není možnost se k vám dostat jinak než lstí. Chápe, že převleky snadno prokouknete a iluzi odhalíte. Zavěsí se na vaše přátele jako klíště a bude je pozorně sledovat, každý jejich pohyb si osvojí…“
„Aha!“ vypískla Akki a ihned za to schytala od černovlasého pokárání.
Sasori se už také přidal do hovoru. „Může se jim podařit odkoukat každý detail, zvyky, mluvu… cokoli. Ale vy musíte být o krok napřed. Vy musíte vědět, podle čeho spolehlivě poznáte toho druhého.“
„Zní to strašně složitě,“ připustila Tenshi. „Poradíš nám, strýčku Sasori?“
Loutkář zavrtěl hlavou. „Ne, musíte na to přijít samy. Bude to nepatrný detail, protože proměněný nepřítel bude vypadat na chlup stejně jako někdo z nás, a pokud ho neprozradí chování, bude velice těžké ho odhalit.“

Dívky stály před skutečně nelehkým úkolem a měly celý zbytek života na to, aby ho rozluštily. Chápaly, že je to pro ně důležité, i když netušily, že se zároveň cvičí ve sledování a logické dedukci. Pátrání po správném řešení jim zabralo mnoho času. Neustále měly po ruce alespoň útržek pergamenu, aby si mohly poznamenat nejnovější postřehy.

Vykutálení strýčkové ještě více ztížili úkol, protože před ně vždy předstoupila naprosto totožná dvojice, která je měla zmást. Sasori jim kladl na srdce, že teď bude stačit jedna odlišnost, ale pro bezpečnost všech musejí znát alespoň tři.

Nebylo snadné rozpoznat i ty nejmenší detaily. Akki naštěstí nezapomněla na žraločí přítomnost strýčka Kisameho, proto se jim ho nakonec podařilo odhalit.
„Poznej rybu podle smradu!“ chechtal se Deidara, když rušil své Henge no Jutsu.
Dvojice dvou loutkářů byla opravdu zapeklitým případem, ale bystrá Tenshi správně postřehla Itachiho bezděčné pohrávání si s prsty. A při hledání Hidana se mladší děvče uchýlilo k naprosto nevhodné lsti, když si za pomoci jutsu přeměny přidalo pár podstatných ženských předností. Nad její krásou pak zavzdychala polovina Akatsuki, a zmátla dokonce i vlastního otce, který ji okamžitě pozval nahoru do pracovny. Když se proměnila zpátky, dostala okamžitě výchovný pohlavek s připomínkou, že zraje pro šibenici.

Ten den byl dlouhý a děvčata se brzy unavila. Než ulehla na lůžka, měla mnoho námětů k hovoru. Pak se podívala z okna svého pokoje, zadívala se na hvězdy a se spokojeným úsměvem na rtech konečně usnula.