Už nikdy víc

Malinký ptáček vzlétl ze svého hnízda, jenž mu bylo domovem a vydal se vstříc neznámému světu. Slunce mu svítilo na cestu a lehký větřík hrál v listnatých stromech svojí oblíbenou muziku. Švitořící ptáček vzlétal nad těmito lesy a pln štěstí vychutnával krásy světa. Tu zahlídl postavu, která kráčela pod stromy. Ladným pohybem změnil směr svého letu, aby mohl prozkoumat onu novou postavu. Urostlý muž s dlouhými blond vlasy, vystouplé lícní kosti, oči barvy letní oblohy, oděn v bílém plášti. Rázným krokem postupoval lesem, který měl ptáček tak rád.
Náš malý hrdina byl na dva kroky od oné osoby, když v tom…
„Je tímhle směrem Konoha?“ zvolal blonďák.
„Eh?“ bělovlasý muž, který si pod stromem četl knížku vstal: „Ano, tahle cesta vede do Konohy.“
„Děkuji a teď… zemři!“ bílý plášť zavlál ve větru. Bělovlasý bezvládně spadl do měkké trávy.
Blonďák s úšklebkem na tváři sebral mrtvému knihu: „Něco na čtení, než tam dojdu? Jak milé,“ zasmál se vlastnímu vtipu.

***

„Kakashi!?“ Vykřikoval Maito Gai a hledal v lese svého přítele. Netrvalo to dlouho a našel jej: „Kakashi, přestaň se tam tak…“ Gai změnil chůzi ve sprint. „Ne, ne, ne!“ Přál si, aby to nebyla pravda, ale čím byl blíže tím víc ho realita utvrzovala v tom, na co nechtěl pomyslet ani v těch nejtemnějších myšlenkách.
„Kakashi, né!“ padl u jeho těla s pláčem na kolena.

***

Naruto ten den procházel sem a tem kolem vstupní brány. Myslel na Konohu a svoje blízké. Přemýšlel, jestli se mu podaří zachránit Sasukeho.
„Za všechno může Itachi, kdyby nic takové neudělal, Sasuke by tady pořád byl. Byl by to ale pořád ten Sasuke, kterého mám rád? Co, když by se stalo něco jiného. Třeba by začal chodit se Sakurou. Dokázal by akademii vystudovat mnohem rychleji, než já. Možná bych se s ním ani neskamarádil. Itachi by ho jistě ochránil před Orochimarem a přišel by na něj vůbec Orochimaru? A i kdyby ano, stejně by s ním nešel, nepotřeboval by zesílit kvůli žádné pomstě! Byl by tedy Sasuke v tom případě vůbec tak silný? Určitě byl,“ pomyslel si s úsměvem. „Něco takového si uvědomit a přijmout to pro mě znamená hodně. Je to snad další známka toho, že už nejsem malé dítě a začínám pomalu dospívat? Přijdou další těžké chvíle, s kterými se budu muset porvat, ale já to vydržím. Pro Sasukeho, Sakuru a ostatní…“ Když mu při vzpomínkách začala stékat slza po tváři, uviděl přicházet branou muže, kterého doposud neviděl.
„Kdo ty seš?“ zvolal na blonďáka v bílém plášti.
„Já?“ ukázal muž na sebe. „Já… jsem bůh!“
„A křestní by nebylo?“ ušklíbl se Naruto.
„Eh,“ z krásné tváře zmizel úsměv. „Naruto, vysmíváš se vlastnímu osudu. Přišel jsem si pro tebe!“ řekl s výhružně vztyčenou pravačkou.
„Jo, jasně a teď to křestní,“ Uzumaki začal mávat rukou, aby svého soka popohnal.
„To se ani nedivíš, že znám tvoje jméno?“
„Ale to zná každej! Jsem hrozná celebrita, víš?“
„Pff,“ odfrkl si muž. „můžeš mi říkat Sue! Pocházím,-„
„Nezájem,“ odbyl jej Naruto.
„Pocházím,“ nedal se Sue přerušit. „z klanu, který Konoha zradila. Masakr, jenž jste rozpoutali přežil jenom jeden malý chlapec a ten se dnes přišel Konoze pomstít tím, že zabije hostitele Bijuu Naruta Uzumakiho!“
„Jasný,“ Uzumaki se pomalu posadil na zem. Věděl, že proslov bude nějakou chvíli ještě trvat.
„Díky mému speciálnímu Kekkei genkai dokážu ovládat všechny živly na úrovni mistra!“
„A to vás vyvraždili?“ zívnul Naruto.
„Možná ti řekne víc moje celé jméno! Jsem King Twilight Saphire Rainbow Mary Pretzel Nugget Urzuriel Awatar Rasmus Sue!“
„Očekáváš, že si to zapamatuju?“
„Co je těžkýho na tom si zapamatovat King Twilight Saphire Rainbow Mary Pretzel Nugget Urzuriel Awatar Rasmus Sue!“
„Fajn, zabiju tě!“ Naruto vyskočil na nohy a protáhl si hlavu.
„To jsem měl říct já! Zabiju tě, stejně tak jako tvýho mistra!“ Sue začal ztrácet příčetnost.

***

„Ah, Kakashi…“ bědoval Gai, když nesl Hatakeho na zádech. „Proč máš ty chvilkový záchvaty spánku zrovna se mnou! Takhle tě tahat do vesnice!“

***

„To zase usnul?“ Uzumaki protočil oči v sloup.
„Připrav se na smrt, Naruto! Budu s tebou hotov během pěti vteřin!“ Sue se rozběhl proti stojícímu Narutovi. Ten vyčkával, dokud se k němu útočník nedostane co nejblíže a kopl.
„AAAAIIIIIEEEE!“ Sue spadl na zem, ruce přitisknuté v rozkroku.
„To byl tajný Uzumaki chvat! Ha-ha-ha!“ Naruto se smíchem vyrazil na domluvený oběd s Shikamarem a o útočníka se víc nestaral.

***

„Díky Maito, zbytek už dojdu,“ Kakashi seskočil na vlastní nohy dva metry před Konohou.
„Nemáš zač,“ padl Gai do prachu.
„Oh, moje knížka!“ Hatake sebral ze země knihu s nápisem „Icha Icha,“ jež ležela vedle blonďáka v bílém plášti.
„Z*urven*j zloději!“ kopl několikrát svíjejícího se muže. „Lehce erotické knížky mi už nikdy víc krást nebudeš!“