Svitek Tajemství- chap. 2

O týden později (Sasukeho skrýš poblíž Konohy)

Po týdnu příprav se konečně nachýlil čas jejich plánu. Už dnes v noci se vkradou do knihovny v Konoze.
„Slunce už zapadá, připravte všechny věci“, rozkázal Sasuke a šel si zabalit všechny potřebné věci. Asi hodinu po setmění se vydali do Konohy.

O několik hodin déle (Konoha)
Asi kolem půlnoci dorazili ke hradební zdi. Nikde ani hlásek. Rychle ale neslyšně se dostali přes zeď a Sasuke je teď vedl směrem ke knihovně. Když k ní dorazili, ještě se svítilo.
„Musíme počkat, máte chvíli volna, porozhlédněte se opatrně kolem, hledejte stráže a únikové cesty“ řekl Sasuke a zmizel ve stínu.

Běžel po známých ulicích, kam ho nohy nesly. Ani nevěděl jak, ale dostal se před dům, kde bydlí Sakura. Vyhoupl se do větví blízkého stromu a vyšplhal tak vysoko, aby viděl do jejího pokoje. Svítila už jen lampička na Sakuřině stole a Sakura ležela na posteli a něco si mumlala. Sasuke aktivoval sharingan a odezíral jí z úst.
„Proč? Proč utekl pryč? A proč se nevrátil, když zabil Orochimara? Myslí na nás ještě vůbec? Nebo je jeho srdce z ledu a on necítí nic?“ tolik nezodpovězených otázek a jen jediný člověk znal odpověď na tuto otázku.

Sasuke jen koukal jak se jí koulí slzy po tvářích a vsakují se do malého medvídka, kterého křečovitě svírala v rukou. Toho jsem jí dal já k vánocům, vzpomněl si Sasuke. Najednou se vzpomínky začali sypat jako voda za bouřky. Vzpomněl si na vše, co prožil se Sakurou, Narutem a Kakashim. Vzpomněl na jejich test s rolničkami, na všechny Narutovi blbosti a na to jaká byla Sakura, co všechno pro něj udělala. Na pozdní příchody Kakashiho a jeho nekonečné výmluvy. Všechno ho to jakoby najednou praštilo do obličeje. Už je to tak dlouho. Ne, teď o tom nesmí přemýšlet, má důležitější úkol, ten svitek.

Seskočil ze stromu a běžel zpátky ke knihovně, kde už na něj čekali Juuga, Suigetsu a Karin. Všude bylo hrobové ticho a tma. Pomalu vyskočily na nejnižší část střechy.
„Karin, cítíš nějakou chakru?“ zeptal se Sasuke.
„Uvnitř budovy ne“, odpověděla Karin. Opatrně otevřeli okno a vlezli dovnitř.
„Je to nějaké podezřelé, nemyslím, že by to bylo tak snadné, určitě jsou tu nastražené nějaké pasti. Dávejte pozor, kam šlapete“, zašeptal Sasuke a kradl se okolo regálů. Došel až ke dveřím kde bylo napsáno -Kancelář- opatrně vešel dovnitř a zamířil k vysokým skříním, kde byl seznam všech knih z Konožské knihovny. Začal hledat v nejbližší z nich. „Co vlastně hledáme“, ptala se Karin stojící u vedlejší skříně.
„Hledejte něco o šifrách a podobných věcech, možná to takhle nepůjde a budeme muset každou knihu a svitek projít ručně, možná to zabere i několik dní“, odpověděl Sasuke. Začali se přehrabovat mezi lístky.
„Sakra jsou tady stovky knížek, co říkají něco o šifrách“, zaklel Suigetsu.
„Takhle to nepůjde“, přidala se Karin.
„Máte pravdu, zkusíme procházet nějaké knihy a svitky, ale zatím jen v přístupné části, do tajné části knihovny se dostaneme později, na to musíme mít plán, ta bude jistě velmi dobře chráněná, když nenajdeme nic tam, musíme zkusit knihovnu samotné hokage“, řekl Sasuke a přešel zpět do vedlejší místnosti a namátkou vytáhl knihu z regálu. Ostatní ho následovali.

Ráno dalšího dne (Konoha)
„Začíná svítat, měli bychom vypadnout“, řekla Karin, která se právě podívala z malého okénka,
„Tak dobře“, přikývl Sasuke“ zítra pokračujeme. Všechno urovnali na místa, tak jak to bylo, když přišli a stejnou cestou vyskákali z knihovny ven. Doběhli ke zdi, ale tady už byla denní hlídka.
„Sakra“, zaklel Suigetsu“mám takový pocit, že jsme uvězněni ve městě.“
„Taky mám takový pocit“, řekl Sasuke“musíme si přes den najít nějaký úkryt, ještě že máme ty kápě, tak nás nikdo nepozná, alespoň teď ne, ale musíme si pospíšit. Zkusíme starou čtvrť Uchiha klanu, myslím, že tam se půjde schovat.“ Řekl Sasuke a otočil se směrem tam.
„A nebude to pro tebe divné?“ ptala se Karin.
„Myslela jsi spíš hrozivé, ale ne, už jsem je pomstil“, pousmál se smutně Sasuke.

Do Uchiha čtvrti dorazili za chvíli. Mezi zdmi už polorozpadlých domů se nenápadně utábořili.
„Vyspěte se trochu, večer nás čeká knihovna, musíme projít ještě tolik knih a svitků. Pokud to půjde tak jako dnes v noci, tak přístupné části máme za tři dny. Pokud nic nenajdeme, musíme připravit plán na tajnou část. Dnes zůstaneme tady, ale byl bych rád, abychom se zítra dostali do našeho úkrytu, tady jsme moc na ráně. Třeba půjde přesunout se blíž ke Konoze, abychom to neměli tak daleko“, řekl Sasuke a ostatní jen přikývli. Předtím než šli spát, dohodli se na hlídkách, jen pro jistotu, kdyby je tu někdo objevil, i když to bylo nepravděpodobné, ale jak se říká: Náhoda je blbec.