Svitek poctěn jménem Baka, dattebayo! 02

2.- Setkání
Není pochyb, jedna z těch postav je Itachi, ale co ta druhá? Na Kisameho to je moc malý a... WAW! Zpod klobouku se vlní zrzavé vlasy, takže je to nějaká holka… Moment! Od kdy je v Akatsuki holka se zrzavými vlasy? Oni si už za mě našli náhradu? A tak rychle? Ti parchanti!
I přes nával vzteku se udržím bez hlesnutí za rohem a potichu poslouchám.
"Takže patnáctkrát sushi s lososem a dvacetkrát s tuňákem, tady to je," uslyším Sarua.
"Já nejím tuňáka…" zakňourá dívka.
"Ten taky není pro tebe."
"To budu mít jen patnáct kousků? Vždyť mě čeká boj!"
"Je to tvoje třetí mise. Ještě nebudeš bojovat, je ti to jasný? Budeš mě jenom pozorovat," zavrčí Uchiha.
"To je otrava…"
"Ty seš otrava!"
"Ale tvoje bába je otrava!" odpálkuje ho se smíchem a já se musím taky poušklíbnout, Itachi to s ní musí mít vážně těžký.
"Jdeme, za chvíli by tady měli být…" dodá ještě a já uslyším, jak kovové mince zazvoní o pult, Saru odejde a cinkání rolničky mi naznačí, že Akatsuki odcházejí.
"Díky za ryby," zabručí Saru a vezme mi z rukou kýbl. Já na něho vyjukaně zamrkám. Asi mám ještě kocovinu a krapet zpomalený reakce, ale…
Sakra! Itachi a nějaká holka jsou tady, přímo tady! Byly pět metrů ode mě! A mají misi, co asi musejí udělat? Chci to vědět!
"Měj se, Saru!" vykřiknu a prudce se otočím, přičemž to napálím do Yusukeho.
"Čum, kam dupeš," zamumlá a vyhne se mi pohledem, zdá se mi, že i trochu zrudne. Co to má bejt?!
"Dattebayo…" zahuhlám a vyběhnu ven, když si uvědomím, že na sobě mám jenom noční košili. Rychle se převlíknu do kimona, ne, že bych je zbožňovala, ale Saru trvá na tom, že dívky nosí kimona, proto se moje zásoba triček pořád jen zužuje a zužuje, a vylítnu ven. Zahučím do lesa a s nezkrotnou radostí vyskočím na větev stromu.
Po chvilce balancování a zvykání si, se prudce rozeběhnu za zdrojem chakry. Během chvilky ucítím ještě další čtyři a mám co dělat, abych neslítla ze stromu, jak si ještě na ten pocit přivykám.
Nakonec se prudce zastavím, když zaslechnu, jak o sebe třískají kunaie.
Opatrně přeskáču ještě pár stromů, když zahlédnu bojovou vřavu. Itachi a ta holka podnikají prudké výpady na skupinku tří ninjů, kteří brání nějakého staříka. Skrz listí je vidět vážně špatně, proto se pokusím přiblížit ještě o trošku…
"Chceme jenom ten svitek!"
"Dokud nebudu mrtvý, tak ho nedostaneš-ttebayo!"
Prudce se zaseknu a málem slítnu z větve, jak zamávám rukama. Děláte si… humor že tam dole je..?!
"Naruto, drž se zpátky ty hlupáku!" A taky…
"Sakuro, pozor, kunai zprava!" A on taky?!
Popolezu, dokud nemám dokonalý výhled a vážně pod sebou uvidím Naruta, Kakashiho a Sirénu, jak brání staříka, který má na zádech pouzdro na svitky.
Jaká to škoda, že Sakura zareaguje moc pozdě a s vyjeknutím se zřítí k zemi s kunaiem v noze. Škodolibě se zašklebím a všechny si je prohlédnu. Vlastně vypadají úplně stejně, vážně.
"Sakura-chan!" vykřikne Naruto a otočí se na ni. Chvilka nepozornosti a ta Akatsuki holka mu dá takovou pěstí, že odlítne na nejbližší strom, kde ho ke kmenu připoutají šlahouny. Trošku mě při pohledu na svoji náhradu zamrazí. Já uměla maximálně hodit kakao po Konan. Itachi se vrhne na Kakashiho a dívka na staříka. Sakura však té dívce podkopne nohy a ona se natáhne, avšak ještě v letu hodí hvězdice, které se staříkovi zabodnou do zad, a on upadne. Pouzdro na svitky odletí někam do lesa.
Nečekám ani vteřinku a vrhnu se za ním. Bezpečně oběhnu boj, aby si mě nikdo nevšiml, a seskočím na zem. Trochu se to tady svažuje a já zahlédnu pouzdro zachycené o kmen stromu asi dvacet metrů pod sebou.
Povzdechnu si a nenapadne mě jiná lepší varianta, než to tam dolů sjet po p***li. Když se konečně došourám až k němu, zkoumavě ho zvednu a začnu otáčet v rukou. Nakonec sundám víko a vytáhnu svitek.
Je na něm nějaká divná hatmatílka a plno ručních pečetí. Zřejmě nějaké jutsu… Ó jak já jsem chytrá! To jutsu vypadá vážně hodně složitě a všude je plno popisků a škrtanců - jsem líná to číst. Ale kdo ví, třeba se mi to bude někdy… hodit.
Urvu jednu kapradinu a pomocí náhrady ji změním na identickou kopii toho svitku… No, identickou. Jak se to vezme, ale na to, že jsem to nedělala vážně dlouho, to celkem jde… Ok, je to strašný já vím, svitky mají být žluté a ne zelené, ale to je teď jedno, ne?
Zastrčím padělek do krytu, originál si nastrkám za kimono, kryt hodím na záda a zvednu se. V tu chvíli se k mému krku přitiskne ledové ostří něčeho… asi hodně ostrýho a já strnu.
"Podej mi tu věc, holčičko…"