Papačka24 aneb Pokus o útěk

Koukala jsem se zamyšleně do stropu... přemýšlela jsem o Nahokovi a Niele... a taky Terukim, tomu mému malému chudáčkovi. Proč se rodí lidi jako Nahok? Proč nejsou všichni hodní a mírumilovní? Chjo... nevím, nevím, co si mám o světě myslet... v tom přiletěl Nahok a okamžitě se hltavě napil té tekutiny, co má ve skříni a střeží jí jako oko v hlavě. Je to určitě hodně důležité, jinak by na to takový pozor nedával... mohla bych poprosit Černého o trochu chakry, abych se tam dostala pomocí rostlin... tahle klec totiž pohlcuje skoro 90% veškeré chakry, kterou vypustím z těla. Mám jí hodně, ale nepoužívám jí... ještě by se dostala k Nahokovi, to rozhodně nechci! Zavřela jsem oči...

„Chakru? Mno...“ podíval se Černý někam jinam, jakmile jsem pronesla svůj požadavek.
„Nevim...“ řekl. Sepjala jsem ruce.
„Jacku, prosím! Mohla bych nás odsud dostat,“ řekla jsem. Černý po mě střelil očima.
„A jak to víš? Jak víš, co v těch lahvičkách je? Třeba je tam něco jedovatýho, jenom pro Nahoka.“
„Musíme to risknout, myslím, že to tady moc dlouho nevydržím...“ řekla jsem a zaryla se pohledem do země. Asi jsem slaboch, ale já prostě musím... Černý se na mě znovu podíval.
„Dobře... běž zpátky, něco se pokusim udělat...“ řekl.

Klečela jsem u mříží a pomalu natahovala ruku nad hlínu. Potom jsem uvolnila trošku síly a z hlíny se na mě zazelenala malinká rostlinka. Pomalu jsem jí nechala růst směrem ke skříni a pociťovala bolest v rukou, když mi ty mříže z chakrovodů chakru přímo drali do sebe. Po pár vteřinách jsem cítila, že už chakru skoro nemám.
„Mno tak, Černý, pospěš si...“ řekla jsem tiše. V tom jsem ucítila, jak se mi z břicha dere do celého těla chakra temnější než všechna tma okolo. Rostlina už nerostla zeleně s listy, ale černě s trny. Za chvíli byli i mříže od Djunsanbiho chakry celé černé. Ale hlavní bylo, že moje rostlina už ve svých výhoncích držela lahvičku. Pomalu se mi dostala i do rukou, ale... začala jsem mít strach... co když je to vážně speciálně pro Nahoka? Bylo to červené, ale když jsem se podívala blíž, bylo to spíš šedo-rudé. Nadechla jsem se.
„Tak... na Shikamara...“ řekla jsem a napila se. Chvíli jsem nic necítila, ale potom... ten pocit v břiše začal sílit a sílit... bylo mi opravdu hrozně! Myslela jsem, že umřu, ale za chvíli to přešlo. Cítila jsem v sobě novou chakru, děsivě zlou... ano! Byla to chakra patnáctiocasého! Už to zapadá všechno na své místo! Charlie dává Nahokovi svojí chakru, aby mohl Nahok přežít, ale proč? Charlie říkal něco o dohodě, že svou část plní... „Až toho skrčka najdeš, chci ho zabít...“ takhle to řekl! Ale jakého skrčka? Nevím... už si nevím rady...