Smrt u Suny 3-Kakashiho varování

Konoha

Muž zvaný jako kopírovací ninja stál uprostřed svého bytu a díval se na fotku týmu sedm.
V tom si vzpomněl na svojí první misi s nimi, ještě to byli otravná děcka, hyperaktivní blázen, Uchiha bez citů, a dívka plná lásky. Vzpomínal jak byli malí a kdyby ho nevyrušilo klepání na dveře, tak by vzpomínal dál na časy, kdy byli spolu… byli tým sedm.
Když už otvíral domovní dveře šuškal si něco pro sebe o tom, že to bude zase nuda se vybavovat s někým cizím, ale ihned své řeči zahodil zpět když se před ním objevila nějaká žena, ale pro Kakashiho ne jen tak ledajaká žena, byla to totiž jeho dcera. Kakashi plně překvapen jak to, že je to ona a tak jí pozval dál.
„Co tu sakra děláš Ai!“ řval Kakashi na svou dceru, kterému se asi nelíbilo, že jeho dcera není tam, kde měla být.
„Tati promiň, ale musela jsem utéct z Deštné, protože se tam děje něco divného, velmi divného!“ řekla Ai velmi znepokojeným hlasem.
„To tě jen tak lehce nevyseká z problému mladá dámo, teď mi laskavě řekni co se děje v Amegakure no Sato, chci vědět vše co víš ty!“ řekl už mírně naštvaný Kakashi který si sedl do obývacího pokoje na pohovku.
„Tati moc toho nevím, ale vím jistě, že Amegakure no Sato propadla nátlaku nějaké organizace, která si říká nějak Akutsuki nebo Skatsuki, mám to, jmenovali se Akatsuki!“
„Pokud je to pravda, tak jsme v obrovském maléru, protože oni chtějí Jinchuurikiho, musím jít za Tsunade jí to oznámit!“ a v té chvíli, jakmile to dořekl, zmizel v obláčku kouře.
„Celej táta,“ utrousila Ai.

U Jirayi

Zvrhlý poustevník zrovna ukrutně zlostně vstával, když v tom se zarazil, protože mu ohromně hnusně křuplo v páteři. Zkoušel to znovu, ale moc mu to nepomohlo, místo toho se bolest zad ještě více stupňovala, ale on to nějakým způsobem překonal a vstal.
Na to se začal ihned protahovat, ale to neměl dělat, protože mu znovu křupla páteř a teď se zase válel na zemi v křečích, kterou chytl do ruky, jakmile dopadl tvrdě na zadek.
Jakmile ho všechna bolest přešla znovu vstál na nohou, ale už se radši neprotahoval, protože věděl že by to mohlo dopadnou až moc špatně, proto rychle skočil na ranní hygienu a pokračoval v psaní Icha Icha Paradise…

Mezitím u Naruta

Naruto se jenom tak sem a tam procházel po Konoze, protože neměl co dělat, začal hledat Hinatu, kterou našel až po půl hodině pátraní, ale to co uviděl mu začalo rvát u srdce, Hinata se totiž líbala s Kibou. V Narutovi to začalo vařit čím dál tím více, ale to jediného ho neštvalo, nejvíce ho totiž štvalo že byl příliš zaostalý a hleděl si svého snu, ale teď myslel na něco jiného, na něco na čem mu poslední dobou hodně záleželo, na Hinatu.
Naruto jen prošel kolem líbajícího páru a šel do svého oblíbeného podniku Ichiraku, kde pro něho vařili ten nejlepší rámen na světě. Na velkou shodu náhod tam za pět minut dorazila i Hinata s Kibou, jakmile je Naruto uviděl hned vstal a odcházel, ale někdo ho zastavil, rovnou ho silou chytil za zápěstí a přitáhl si ho k sobě.
Naruto pohotově z jeho stisku vyklouzl rukou a vrazil Kibovi při tom výkluzu pěsti do tváře až spadl na zem a začal se mu na puse rýsovat malý pramínek krve. Kiba se chtěl na Naruta zase vrhnout, ale zastavila ho Hinata, protože Kibovi vysvětlila že by asi prohrál a tak se uklidil.
Naruto si v duchu něco pomyslel o tom jak je Hinata skvělá, ale na venek nedal nic znát.

„Máš štěstí že máš tak hodnou a chápavou holku!“ po těchto slovech odešel z Ichiraku domů.

U Hokage

Kakashi se zrovna dostal do Tsunadiny kanceláře a to, co uviděl ho málem dostalo až na zem. Tsunade si vesele vychrapovala s hlavou položenou na stole vedle čtyř vypitých láhev saké. Chtěl jí opatrně vzbudit, protože věděl co, by se stalo kdyby jí zákeřně probudil. Obešel stůl a trochu z Tsunade zatřepal, ale vůbec nic se nedělo a tak s ní zatřepal trochu silněji a při tom něco mumlala o Jirayovi a Narutovi, Kakashimu už docházely nervy a tak ji shodil knížky ze stolu. Tohle to už konečně Tsunade probudilo a porozhlédla se v kanceláři a spatřila Kakashiho který měl v očích omluvný výraz, který na Tsunade neplatil. Tsunade ho mlátila jak psa a z Kakashiho pomálu odcházela duše, ale naštěstí už další ránu nedostal. Tsunade se posadila zpátky do křesla a začala uklízet láhve saké ze stolu.
„Tsunade-sama mám zprávy o Akatsuki!“ vykřikl ze sebe rychle Kakashi.
„To je velice špatné, opravdu velice a co udělali?“ zeptala se už rozzuřená Tsunade ne s toho jak jí shodil knížky ze, ale z toho že se dala Akatsuki znovu do pohybu.
„Amegakure no Sato propadla nátlaku Akatsuki, ale teď mají prý v plánu vyhubit další skrytou vesnici.“
„Shizune!“ zařvala Tsunade takovým hlasem že popraskala okna v kanceláři.
„Ano Tsunade-sama?“ zeptala se téměř ustaraným hlasem Shizune.
„Okamžitě pošli varovnou správu o útoku Amegakure no Sato všem spojeneckým vesnicím Shizune, ale hlavně tam napiš že zrovna jejich vesnice může být zrovna napadená.“ Řekla Tsunada rozzuřeně Shizune a tak ihned odběhla odeslat ty zprávy o útoku.
„Díky že si mně varoval Kakashi a teď už běž domů a odpočiň si.“ Sotva doříkávala větu, ale už tam byl pouhý bílý obláček kouře. Tsunade praštila rukama do stolu a ten se rozpadl jako domeček z karet.
Jen tak uvažovala proč by zrovna sami útočili na ukryté vesnice, ale našla odpověď ihned co si vzpomněla na Jinchuuriki Skryté listové vesnice, ale nedocházelo jí vůbec proč zaútočili na Amegakure no Sato, když už žádného Jinchuuriki nemají, vždyť už zbýval jenom Naruto. Takhle přemýšlela dál a vyrušilo ji z myšlenek hlasité klepáni a tak pozvala klepajícího dále. Ukázalo se že ten kdo klepal byl Danzou, který se snažil dostat na místo Hokage kvůli tomu že Tsunade se řídí politikou Třetího a politika Třetího byla pro něho nesnesitelná a tak nenáviděl Tsunade, více než radu straších.
Danzou přešel před Tsunade a sedl si před ní na nastavenou židli na které předtím seděl Naruto, ale jakmile ucítil pach Jinchuurikiho tak si přesedl jinde. Tsunade ho jen mlčky pozorovala jak se chová.
„Čemu vděčím za tak otravnou návštěvu?“ zeptal se mírně naštvaná Tsunade Danza který se jen uchechtl při té větě.
„Ah, Tsunade ty jsi tak předvídatelná, co myslíš že potřebuji?“ zeptal se jí s ledovým klidem v hlase Danzou, kterému hrál pod obvazy mírný úsměv na tváří.
„Tak co tě sem přivádí starý dědku?“ zeptala se už hodně rozzuřená Tsunade.
„Však ty víš, že se za pět let bude volit nový Hokage a chtěl jsem ti jít popřát hodně smůly při letošním konkurzů, Ha ha myslím že tím konkurzem neprojdeš Tsunade, heh!“začal se jí vysmívat Danzo.
„Co ty o tom můžeš vědět jestli to zvládnu ty DĚDKU!!!“ řekla Tsunade a praštila Danza vší silou do obličeje a ten skončil ihned na chodbě.
„A teď vypadni DĚDKU!“ poslední slova zdůraznila a Danzo odešel do svého sídla ANBU ROOT.
Tsunade se zase pohodlně usadila zpátky do křesla a uvažovala dále co by se mohlo stát, kdyby chytili Akatsuki Naruta, který zítra má odejít zase zpátky za Jirayiou.

U Naruta

Narutovi stékaly po tváři slzy, byl na sebe naštvaný, byl naštvaný na Kibu, který se ho pokusil chytit a ptát se ho co se děje. Štval na čas který ubíhal rychleji a rychleji a tak se k večeru přemístil na hlavy Hokagů.
Sedl si jako obvykle na hlavu Čtvrtého, tedy na hlavu svého otce a truchlil dále. Také si všiml dívky sedící na hlavě Třetího, ale tu vůbec nevnímal a tak se zase rozbrečel jako malé dítě když nedostane svoji hračku.
Najednou se ta dívka pomalu zvedla z hlavy třetího a šla si sednout vedle něho. Jakmile dosedla vedle něho tak se na ní otočil a snažil se jí vnímat, poznal jí podle jejích vlasů.
„Ááá Sakuro cítím se tak trapně.“ řekl jí Naruto a díval se dál na Konohu.
„A co tu vlastně děláš Naruto?“ zeptala se udiveně Sakura.
„Já tu rád přemýšlím do budoucnosti a jak to se mnou bude.“ Opověděl smutněji Naruto.
„Aha a proč jsi tak smutný?“ zeptala se ho Sakura trochu opatrněji ale věděla že se něco stalo.
„Co? Proč? Nic se nestalo.“ zalhal Naruto .
„Ale nelži na to tě znám moc dlouho abych nepoznala že se něco děje.“ Řekla Sakura.
„Tak dobře, jde o Hinatu.“ Opáčil jí odpověď na předešlou otázku a začala mu téct slza z jednoho oka.
„Aha a co se tedy stalo?“ zeptala se trochu opatrněji Skaura ale už se jí nedostala odpověď protože už tam Naruto nebyl.
„Sakra!“ špitla pro sebe a uvažovala dále.

V sídle Akatsuki.

„Tobi kdy máme zaútočit?“ zeptal se téměř zahalený muž vůdce Akatsuki.
„Nepospíchej tak moc Rokushou Aoi, zaútočte až tam bude ten spratek Uzumaki.“ A s těmito slovy odešel ze své pracovny do ložnice, kde si potají četl své knížky Icha Icha Paradise..
„Celej šéf!“ zabručel Aoi a odešel do hlavní místnosti.
„Itachi naval sem ten rámen!“ řval po něm Deidara který si ho uvařil a Itachi mu ho čorkl.
„Sakra, Kakuzu kdy přestaneš myslet na ty svoje blbý prachy, už jsem si kvůli tobě musel koupit troje nové karty!“ řekl mu nahlas Hidan a šel si pro svou kosu, kdyby se mu zase pokusil ukrást kosu.
„Deidara, jsi vlastně chlap nebo ženská!“ ptal se ho směšně Sasori.
„Ha ha, fakt moc vtipný Sasori!“ začal naštvaný Deidara protože byl zase hlady.
„Hej, Aoi kdes byl celou dobu?“ zeptala se ho nějaká taky celá oblečená žena do černého jako on, kterou tajně miloval ale ona o tom nevěděla.
„Hidane ty masochisto cos to zase udělal s tou ubohou kozou?“ zeptal se ho Itachi, který se při tom smál jako malý dítě.
„Co asi mám hlad blbečku, pche nejsem jak ty!“ konstatoval Hidan a hrál mu na tváři ďábelský úsměv. V tom do hlavní místnosti stoupil vůdce a všichni se otočili tím směrem odkud vyšel a taky všichni umlkli.
Zítra Zabijete...