Ganmou tomo (Přání všech) - 01: Totsugeki... - Přepadení...

Konoha

Nad Konohou už se začíná stmívat a všude se postupně začínají rozsvěcovat světla, v domech, podnicích, obchodech...
Už jen letmo se dají zahlédnout postavy, které se pomalu vydávají do svých domovů...
"Tak zas zítra," řekne Naruto který se loučí se svými přáteli, Saiem a Sakurou a kapitánem Yamatem.
Yamato jen mávne a už kamsi zmizí v obláčku dýmu, Sai se jen usměje a taky zmizí směrem ke svému domku.
Naruto se protáhne a taky se vydá domů.
Poslední kdo na místě zůstal byla Sakura.
Další den je pryč, skoro... pomyslí si Sakura a vydá se také domů.
Pomalým krokem míří ke svému domu když tu si uvědomí že vlastně nemá kam spěchat, dojde k jednomu menšímu domku a opře se o zeď.
Pozoruje Konohu, která se pomalu rozsvěcuje a noc už přebírá svou vládu nad dnem...
Už je to dlouho... Skoro čtyři roky uplynuli... pomyslí si Sakura a dál stojí na svém místě.

Už tam postává pěkně dlouho ale domů se jí stále nějak nechce, stejně jako se předtím světla rožínala, teď pomalu zhasínají.
Měla bych se už vydat domů, tady toho stejně moc nenajdu, pomyslí si a na chvíli zavře oči.
Má pocit jako by slyšela slabý zvuk, neví kam ho zařadit ale kdo říkal že v Konoze všichni spí?
Když otevře oči a chce udělat první krok tak se zarazí.
Nemůže udělat ani jeden krok, to co vidí ji doslova připoutalo k místu kde stojí...
To... pomyslí si Sakura a polkne.
Před sebou vidí čepel katany, katany kterou poznává až moc dobře.
"Jsi to ty..." řekne Sakura a mírně pootočí hlavu.
Z uličky která je ukrytá ve stínech se zčásti vynoří obličej který by tu nehledala ani ve snu.
"Sas..." chce říct ale dál se nedostane.
Sasuke který ji držel čepel Kusunagi kousek od krku jí teď přiložil ruku na pusu aby byla tiše.
Co ten... Co tu dělá... Jak se sem mohl dostat? Proč tu vůbec je?? přemýšlí Sakura.
Sasuke stáhne o kousek Kusunagi a chytne Sakuru za rameno, pak ji stáhne do uličky za sebou.

Dlouho je ticho, Sakura neví co říct, Sasuke mlčí.
Po už dost dlouhé době to Sakura nevydrží.
"Co tu děláš!" řekne, nepříliš nahlas protože čepel Kusunagi je stále venku, ale ani ne příjemně či potichu.
Sasuke stále mlčí.
"Tak řekni něco!" řekne znova Sakura a ruka jí vystřelí dopředu tak prudce, že by Sasuke asi proletěl skrz stěnu domu co stojí za ním, kdyby nenápadným pohybem neuhnul, při tom pohybu se vyhnul lehce do strany a ruka ho o pár centimetrů minula.
Krouživým pohybem zasune Kusunagi do pouzdra a pak stále ještě mlčí.
Proč pořád mlčí! Tohle je k nevydržení! Já ho asi... přemýšlí Sakura a pohled který slibuje vraždu nespouští ze Sasukeho.
"Tak už něco sakra řekni..." zašeptá a čeká.
Tentokrát Sasuke zareaguje, né že se dá hned do rozhovoru ale o kousek poodstoupí a sleduje ji, čeká a po chvíli se pousměje a pak jakoby se nic nestalo se otočí a začne odcházet do tmy uličky.
"Sakra! Kam to zas jdeš!" vyjede na něj Sakura už víc než naštvaně a pevně ho chytne za rameno.
Hned jak ho chytne se Sasuke otočí, ruku setřese lehkým úderem a Sakuru málem srazí k zemi, vlastně ji srazil ale jednou rukou ji drží.
Ta se na něj jen nevěřícně dívá, je od ní sotva na deset centimetrů a dívá se jí zpříma od očí.
Ona vůbec neví co dělat a tak jen čeká co se stane.
Po asi minutě kdy jí tam tak drží ji zvedne a znovu se otočí aby odešel.
Sakura ho ale nenechá jen tak odejít, ne když je teď tady.
Udělá dva rychlé kroky a vezme ho oběma rukama okolo ramen.
"Nechoď nikam! Znova ne... Proč jsi sem vůbec přišel, řekni už něco, Sasuke," řekne tiše a ne a ne ho pustit a on se jí ani nesnaží setřást.
"Proč?" řekne poprvé něco a odmlčí se.
"Proč jsem přišel? Nevím, prostě jsme přišel, chtěl jsem vidět co se tu děje, zní to jako... Hloupost, ale je to tak," řekne a jednou rukou jí vezme jednu její, pak jí ji pomalu sundá, otočí se na ni a chvíli se jen tak dívají jeden druhému od očí.
"Ty jsi... Sasuke... Ty idiote!" vykřikne Sakura která už je vzteky bez sebe.
Jen tak? Prostě se mu chtělo přijít! No to je dobrý! Já ho asi zabiju! řekne si Sakura která už je vztekem rozžhavená do běla.
V tu chvíli se ozve rána a Sasuke letí o pěkný kus dozadu uličkou, ránu ani v nejmenším nečekal, taky ještě před vteřinkou byla Sakuřina ruka na jeho rameni a druhou držel on.
Vrazí do malé zdi která je ve skutečnosti hradba Konohy a při nárazu tam zanechal docela pěknou díru.
Omámeně se zvedá, nenapadlo ho že by tohle Sakura někdy udělala.
Myslím... Že bych si měl dávat větší pozor... řekne si Sasuke a pomalu se zvedá ale nohy mu vypoví službu.
Sakura se k němu pomalu blíží, vidí se navzájem jen díky slabému světlu hvězd a pouličních lamp.
Sakura má zatnuté pěsti a v hlavě se jí objevují stovky způsobů jak by ho mohla zabít.
Pomalu dojde k němu, on tam jen tak sedí a dívá se na ni, mohl by ji snadno odstavit, pomocí genjutsu ale prostě nechce.
Heh, že se jí vůbec divím... Ale proč mě nepochopí! To co provedl Danzo a kvůli němu i Itachi... Je něco hrozného, musel jsem se pomstít! A kvůli tomu odejít za... Orochimarem... přemýšlí Sasuke a čeká co Sakura udělá.
Ta se zastavila asi krok, dva od něj.
Pomalu se nad něj naklání a ruku kterou má zaťatou v pěst míří pomalu k němu ale na to aby ho nepříjemně zranila se nepotřebuje rozmachovat.
Už je skoro u něj když jí Sasuke lehce nohou podvrkne a ona vylekaně padá k zemi.
Dopadne přímo na něj.
Oba od sebe teď obličeji nejsou dál než na deset centimetrů.
Ona má ve tváři stále vztek, ale i překvapení a teď se jí vztek pomalu vytrácí a nahrazuje ho údiv, on se tváří stále neutrálně ale trochu jinak, ne tak lhostejně jako vždy.
Sakura skloní hlavu a odvrátí pohled od něj, chce vstát ale zjistí že jí Sasuke drží, a z toho sevření se nemůže dostat.
"Pusť mě nebo..." procedí skrz zaťaté zuby a do tváří se jí zase vrací vztek.
"Nebo?" řekne Sasuke a nakloní hlavu tak že se jí dívá znovu do očí.
A tentokrát tam nespatří vztek, ale něco úplně jiného, smutek.
"Proč... Proč... Proč jsi odešel? A teď se sem vrátíš a ukážeš se tu jako by se nic nestalo? Sakra proč!" řekne Sakura se slzami v očích a vykroutí se Sasukemu ze sevření a chce vstát ale on ji chytne za ruku a jemným trhnutím ji znovu přitiskne k sobě.
"Proč jsem odešel víš, a proč jsem se vrátil? Já se nikam nevrátil, za prvé nemám kam a za druhé ani jak, jsem teď missing nin, pro mě už není domov..." řekne jí a dívá s je přitom zpříma do očí.
Vidí že to opravdu myslí vážně a to ji na tom štve nejvíc.
"Nemáš kam? Nemáš jak? Ty idiote! Sasuke, my se tě snažíme celou dobu dostat zpět a ty řekneš tohle? To jsi už přehnal, nechci tě už nikdy vidět!" řekne Sakura která se už jen tak tak drží, slzy jí stékají po tváři a zaťaté zuby jí už začínají trochu bolet jak je má pevně stisklé.
Prudce se mu vytrhne a vyskočí na nohy, pak rychlým krokem vydá pryč, spíš tedy běží.
Sasuke se na ní dívá a pak zareaguje.
Lehce se pohne a už není na místě kde před chviličkou byl.
Objevuje se těsně vedle Sakury, vezme ji za rameno a opět s ní lehce škubne a přitiskne ji ke zdi, jednu ruku má volně spuštěnou u pasu a druhou drží tak že jí brání aby mohla zmizet.
"Nech mě už být, zmizni odsud!" řekne Sakura a nedokáže se na něj déle dívat a tak odvrátí tvář jinam.
On ji druhou rukou vezme za bradu a otočí ji tváří k sobě, ona ovšem uhne pohledem.
Proč tohle dělá! Proč? Proč musí dělat takové věci? Nejdřív zmizí a pak se tu zničehonic objeví jako by se nikdy nic nestalo? Tohle je moc, tohle mu nedokážu odpustit, všechno ostatní... Ale tohle ne, tohle je moc! říká si Sakura a ošije sebou.
Sasuke se k ní přiblíží a ruku kterou měl doteď opřenou o zeď spustí dolů a vezme ji okolo pasu.
"Sasu..." řekne ještě Sakura než ji Sasuke umlčí polibkem.
Ne! Tohle... Tohle se nemělo stát! Vždyť on... Já... Tohle ne! zní zmatené myšlenky Sakury.
Ani se nebrání ale není to pro ni to co kdysi chtěla, to co Sasuke udělal jí dost ranilo a proto tahle chvíle není už to co si kdysi přála.
"Sasuke, tohle ne," řekne když se od ní Sasuke odsune
Ten se na ni podívá a sleduje ji.
"Já myslel že jsi tohle chtěla..." řekne tichým hlasem.
"To ano... Ale, než jsi odešel, tohle není správné, prosím, nech mě být, odejdi," řekne a uhne pohledem jinam.
Sasuke skloní zrak k zemi.
Pak se na ni zase podívá a sklopí zrak.
"Dobře..." řekne a odstoupí od ní.
Ona se na něj ještě jednou podívá a pak se jí rozplyne před očima.
Sakura se nedokáže ani pohnout, na místě se sesune k zemi a hlavu si opře o kolena a tiše vzlyká.
Proč... pomyslí si.
Dlouho tam tak sedí než se dokáže vůbec pohnout, nakonec se pomalu zvedne a vydá se ke svému domu, je už skoro půlnoc ale ví že dnes neusne.

Sasuke - kdesi v lesích nedaleko Konohy

Po tom co se odehrálo v Konoze hned zmizel, nevěděl přesně proč se tam vůbec ukazoval, nechápal co se tam stalo ale potřeboval zmizet.
Pročistit si hlavu a mít chvíli klid.
Zamířil k lesům na západ od Konohy kde v hlubokém lese měl menší skrýš kterou si tam vybudoval od té doby co odešel od Akatsuki a Taka se rozpadlo.
Vešel do skrýše která v lese byla k nenalezení a začal o všem přemýšlet...