Ganmou tomo (Přání všech) - 02: Kaigou! - Setkání!

Konoha druhého dne

"Mmm... Kde může být, většinou je tu vždy první... Chjo," řekne Naruto který se opírá o zeď domu a sleduje ulici která vede k domu Sakury.
Vedle Naruta stojí se zavřenýma očima Sai a Kakashi si čte, ostatně jako vždy.
Sakura tu měla už docela dávno být ale pořád se neukazuje.
"Dojdu pro ní, tohle se mi nelíbí" řekne Naruto a vykročí do ulice.

Mezitím u Sakury

Sakura ležela ještě v posteli ale nespala, to ten den vůbec.
Dívala se na fotku která stojí na stolku hned vedle postele a sleduje starý Tým sedm.
Co bych dala za to... Kdyby to byl jen sen... A mohla na to zapomenout... Ale to sen nebyl, a to co řekl... Mu odpustit nemůžu... říká si Sakura a do očí se jí opět dostávají slzy.
Stále se nemůže vzpamatovat z toho co se odehrálo včera večer.
Sevře ruku v pěst a pak popadne fotku a mrští s ní někam do rohu místnosti a rámeček se i se sklem roztříští na stovky kusů.
Zarazí hlavu od polštáře a začne znovu tiše vzlykat.

U Sakury
"Sakuro - chan! Jsi tam? No tak!" volá Naruto u dveří Sakuřina domu a buší do dveří.
Sakura se ale neozývá.
Co se tu sakra děje, musím se nějak dostat dovnitř, pomyslí si Naruto a podívá se na kliku, pevně ji stiskne a lehkým pohybem se dveře rozletí i přez zamčený zámek dokořán.
Naruto se dost vyděsí když vidí chodbu.
Všechno je to tu přeházené, malý botník je na třísky a boty po celé chodbě.
Neváhá a rozběhne se k Sakuřině pokoji, nebo tedy, tma kde tuší že je, ovšem najde ho asi až na třetí pokus.
"Sakuro - chan!" vykřikne vylekaně když vidí pokoj, tne je v podobném stavu, všechno je to tu rozházené a Sakura leží na posteli a hlavu má zaraženou v polštářích.
Naruto se vyděsí a doběhne k ní.
První co ho napadne je zkontrolovat jestli dýchá a to naštěstí ano.
Sakura pootevře oči které má ještě teď od slz a upře pohled na Naruta.
Ten se na ni tázavě podívá.
"Byl... Byl tu... Sasuke..." vysouká ze sebe a znovu se jí začnou objevovat slzy.
Naruto zbledne, sevře jednu ruku v pěst ale druhou pevně drží Sakuru.
Ta dokonce ani nezačne vyvádět.
Zatraceně" Sasuke! Co jsi jí to provedl! pomyslí si naruto jako by čekal odpověď.

Mezitím u Sasukeho

Mělo to vůbec smysl? Opustit ty kteří mě měli rádi, své přátele a skoro i novou rodinu... Kvůli pomstě? Stálo to za to? Kruci! Začínám o tom dost pochybovat, měl jsem zůstat... V Konoze... Doma... přemýšlí Sasuke se zavřenýma očima.
Je v jakési jeskyni která je dost velká.
Je tu malé jezírko a břeh skládající se ze stovek oblázků.
Sasuke sedí tak že je půlkou těla na suché půdě a půlkou na vodě, pomocí chakry na ní sedí.
Najednou prudce otevře oči protože slyší hlas který by nečekal ani ve snu.
"Přestáváš dávat pozor, bratříčku," promluví hlas sotva metr od něj.
Sasuke strne a podívá se zpříma do očí svému bratrovi.
"Jak si sem sem sakra dostal?! Ale co to říkám, vždyť jsme tě zabil!" řekne Sasuke a sáhne po rukojeti Kusunagi.
"Nebuď si tak jistý, to že jsem tu má své důvody... Navíc, zabít mě není tak snadné, i Akatsuki si to mysleli ale je to jen pečetící technika... Před pár dny jsme se dostal z toho vězení kam mě dostal Madara... A nebuď tak nepřátelský... Přišel jsem ti to celé vysvětlit, to co se u nás stalo..." řekne Itachi a dá se do vyprávění...

Po dost dlouhé době se Sasuke zvedne když Itachi dovypráví příběh.
"Ty jsi vyvraždil klan... Kvůli míru... Protože ten mohl kvůli Uchihům padnout?" řekne Sasuke a Itachi jen kývne.
"Ale je tu ještě jedna věc co ti musím říct a co ti možná trochu změní názor... Asi dvacet Uchihů minimálně žije, byla to hrstka co stála za tím že vzpoura nic neřeší, ty jsem stihl odvést do bezpečí, dnes žijí v nedaleké vesnici odtud... Jsou tam i někteří tví příbuzní... A ještě něco... Když jsi tehdy, v té místnosti viděl naši mámu... Mrtvou, byla to tehdy iluze, i ona stála za tím že nechce vzpouru a tak jse jí dostal z Konohy taky..." řekne Itachi a podívá se mu do očí ale místo sharinganu který tam má vždy se objeví černé oči podobně jako Sasukeho.
Sasuke jen oněměle stojí.
Dvacet Uchihů, včetně mámy... A já idiot se vrhl na pomstu. A zahodil své přátele, jako nepotřebnou věc... řekne is Sasuke.
Vtom se mu v ruce objeví blesková chakra a půlku jeskyně zasype kamení jak praští svou technikou od zdi.
"KSO!! Tohle snad ani není pravda!" vykřikne zoufale a sesune se k zemi.
Čekal cokoliv ale tohle ne...

U Sakury
"Neboj se, Sakuro - chan, to už bude dobrý, já se o Sasukeho postarám..." utěšuje Sakuru Naruto.
Vtom do pokoje vtrhne Sai a Kakashi.
"Co se tu sakra stalo?" ozve se další hlas a do dveří vejde Tsunade.
"Nevím... Nemůže ani pořádně mluvit... Jen řekla, že... Tu byl Sasuke..." řekne Naruto tiše a podívá se na přítomné.
Kakashi strne, Sai se zamračí a Tsunade zbledne.
"V... Včera večer... Když jsme se rozloučili... On... Objevil se tu a..." dál se Sakura nedostane a znovu začne vzlykat.
Naruto ji pevně stiskne a jednou rukou ji pohladí po vlasech.
Tsunade zatne pěst a přiloží ruku ke zdi tak že by to neblyo ani slyšet ale v jejím podání se utrhl kus zdi.
Kakashi překvapeně uskočil a Sai sáhl po štětci.
Tsunade se na obličeji utvořili vrásky které znamenali vztek.
"Týme sedm, máte tedy úkol, vypátrejte kam se dostal Uchiha Sasuke a přiveďe ho, živého... Nebo mrtvého," řekne Tsunade a její slova i to co se stalo se zdí dokázala probrat i Sakuru.
Zvedla se i když byla stále velmi slabá a došla ke stolku u okna a vzala svou čelenku a přivázala si ji.
Pak vzala i tu co patřila Sasukemu.
"Jdeme," řekla tichým hlasem a podívá se na senseie a ten jen kývne.

Později, Země ohně

"Budeš v pořádku?" řekne Sai který sleduje Sakuru, ta nevypadá moc dobře ale i tak se přemisťuje po větvích stromu velkou rychlostí, Sakura se jen otočí, chabě usměje a kývne.
Pokračují podle Pakkuna kterého přivolal na pomoc Kakashi a dívají se jak míří do hlubokého lesa.
Vtom se ozve rána.
"Co to?" řekne Naruto a zastaví se.
Vtom mu do břicha někdo vlekou silou vrazí a Naruto letí o velký kus dozadu.
Kakashi odsune čelenku a odhalí sharingan.
"Uchiha... Itachi! Vždyť tě Sasuke..." řekne Kakashi a podívá se mu zpříma do očí.
Naruto se pomalu zvedá a dobelhá se k Saiovi.
"Dál... Může jít jen ona. TO že tu jsem si vysvětlíme potom..." řekne Itachi a ukáže na Sakuru, hlavní překvapení je že na sobě nemá plášť Akatsuki ale klasický oděv Uchiha klanu.
Sakura se zarazí a zaváhá.
Po dost dlouhé chvíli ticha se pohne a vyběhne směrem kam měl namířeno Pakkun.
"Sakuro, počkej!" vykřikne Kakashi a Naruto se rozběhne dopředu.
Itachi mu ale zastoupí cestu.
"Zmiz mi z cesty!" křikne Naruto a v ruce se mu zableskne chakra a začne rotovat.
"Rasengan!" nechá se slyšet Naruto a rotující koule míří přímo na Itachiho ale tne mu lehkým pohybem odrazí směr útoku tak že rozdrtí kus stromu na kousíčky.
Itachimu ztvrdne výraz a Narutovi se začnou objevovat nepřátelské rysy.
Vtom ho chytne za rameno Sai.
"Klid," řekne a podívá se na Itachiho...

Hlouběji v lese

Sasuke... projde hlavou Sakuře když běží do lesa.
Po asi dvaceti minutách objeví Sasukeho který stojí u vchodu do jakési jeskyně.
Pak hned zmizí jak se ujistí že ho viděla.
"Počkej!" křikne na něj a zatne ruce v pěst.
Do očí se jí opět dostanou slzy a vyběhne velmi rychle za Sasukem.
Ten běží mírně na východ.

Později...

"Sasuke! Zastav už konečně!" křikne za ním opět Sakura a Sasuke opravdu zastaví.
Zastaví se a otočí směrem k ní.
Ona mu pohlédne do očí a zatne ruku v pěst.
"Proč jsi se včera objevil jsi mi řekl... Jak je možné že Itachi žije mi můžeš říci potom... Teď mi sakra řekni proč jsem tu, proč Itachi pustil jen mě!" křikne na něj.
"Protože si s tebou chci promluvit, sám" řekne Sasuke a podívá se jí zpříma do očí.
Vidí že je má celé zarudlé a ještě teď má slzy v očích a to ho začíná tížit u srdce.
Idiote! Vidíš co jsi udělal! řekni si naštvaně Sasuke.
Sakura zatne pěst tak silně až jí to bolí ale to nevnímá.
"Jediné..." řekne a zklopí pohled do země.
"Co ti..." ruka jí zacuká...
"Řeknu je..." a pohled padne přímo na něj.
"Je tohle!" a vtom už běží směrem k němu s rukou napřaženou tak že by byla schopná snad tou ranou rozdrtit skálu s Hlavami hokagů na prach.
Sasuke před ranou neuhýbá a jen ji zmírní svou vlastní chakrou ale i tak letí asi tři sta metrů a sebou veme nejeden strom.
Sakura už znovu běží k němu ale Sasuke se mezitím zvedne a sáhne na rukojeť Kusunagi.
Vtom se objeví u ní a začne boj.
Sasuke vede rány jen na oko ale Sakura vede přesné údery a vypadá to že boj myslí smrtelně vážně.
Sasuke má nejednu zlomeninu a jeho obličej zdobí hodně tržných ran ze kterých mu odkapává krev ale stejně svoje útoky nevede se skoro žádnou silou a Sakura je vždy bez problémů vykryje.
Pak když už to vypadá že Sasuke padne k zemi udělá jeden rychlí pohyb a Sakura leží na zemi a Sasuke jí drží hrot Kusunagi kousek od krku...

"Nech mě něco říct..." řekne tiše Sasuke a Sakura není schopná ani odporovat.
Podobná situace byla včera večer ale teď cítila že je něco jinak.
Sasuke zavře oči a řekne "Promiň... Já... Šel jsem slepě za pomstou a nevšímal jsem si těch věcí které pro mě měli skutečnou váhu... Své přátele, domov... A... Tebe... Nedokázal sem to pochopit... Než se tu objevil Itachi... Řekl mi jak to vše bylo a řekl i to co mi neřekl ten co se vydává za "Tobiho"... Navíc mi řekl že ještě nejsou všichni Uchihové mrtví, a tehdy jsem si uvědomil co všechno jsem ztratil když jsem odešel z Konohy... Dokážeš mi to někdy odpustit? Vím že asi ne... Ale stejně se zeptat musím..." řekne Sasuke a pozoruje reakci Sakury.
Ta se jen zachvěje.
Čepel Kusunagi zmizí a Sasuke ji opět vrátí do pouzdra.
Sakur stále leží idkyž by klidně mohla vstát.
Sasuke čeká.
Pak se Sakuře objeví v očích znovu slzy.
Vtom ho drží okolo pasu a hlavu má opřenou o jeho rameno ale nezmůže se na žádná slova.
Sasuke si vduchu oddychne a opatrně ji taky obejme...

"Výborně, vy dva..." řekne nepříjemný hlas který se ozve po krátkém potlesku za zády Sasukeho.
Ten se prudce otočí a Sakura pohlédne nahoru.
Vtom oba zblednou.
"Je to už dlouho co jsme se viděli, že?" řekne ten hlas a tiše se zasměje...