Jedno (hloupé) slovo
Už jako malý chlapec jsem přemýšlel nad tím proč. Proč se mi všechny ty hrozné věci děly? Neměl jsem nikoho, kdo by mi to mohlo zodpovědět. Jedinou možnou šancí byla záda ostatních, která by se však ke mně otočila stejně ochotně jako zbytek těla. Zůstal jsem sám a přemýšlel, proč já? Mohlo se to stát komukoli, kdokoli by mohl být považován za vyvrhele jenom kvůli prokletí, které nechtěl. Já se o něj taky neprosil a stejně mi ho dali. Ale proč?
S dospíváním mě stejná otázka trápila čím dál víc. A zase tu bylo proč. Nedovedl jsem si na tuhle otázku odpovědět. Podle logiky by na každou otázku měla existovat odpověď. Ale to by si lidé museli uvědomit jednu základní věc. Otázky se berou z hlavy, z naší touhy po poznání, ovšem odpovědi hledáme v našem srdci, protože jsme přesvědčeni, že jen pravá odpověď se skrývá právě tam. A jestli doopravdy nechceme poznat pravdu, odpověď se nám nezjeví. Ale proč? To na pohled jednoduché, ovšem uvnitř složité slovo mi neustále provrtávalo hlavu a nahlodávalo myšlenky. Dokázalo ve mě vyvolat pocit viny, bolest, samotu, zlost, ovšem také štěstí, radost, chtíč.
Když jsem konečně uskutečnil svůj sen, pátrání po mé minulosti mě přivedlo znovu k významu tohoto slova. Proč? Snad osud? Ne, ten s tím neměl nic společného. Byla to nevyřešená otázka, na kterou se snažili už po generace najít odpověď všemožní filozofové. Proč? Chtěli to vědět. Proč? Aby toho mohli využít. Proč? Toužili po slávě a moci. Proč?
Tahle otázka nemá být zodpovězena. Nikdy. Ale proč?
Když jsem se jen tak procházel po ulicích Konohy, malé zvídavé děti se ptaly svých rodičů na důležité věci i ptákoviny. Jenže pokaždé, když jim někdo dospěli odpověděl, zeptali se proč. Proč to tak je? Proč máme vlastně Hokage? Proč potřebujeme k technikám chakru? Proč má každé jutsu jiné pečetě? Těm rodičům jsem nezáviděl. I já si vzpomínám na doby, kdy jsem byl takhle zvídavý. Chtěl jsem vědět všechno. A když se někdy někde našel člověk, který by mi moji otázku zodpověděl, zeptal jsem se proč. A tím to skončilo. Dospělí nemají zapotřebí vysvětlovat malým hloupým dětem, proč to tak je. Ne, oni to opravdu nemají zapotřebí. Protože oni to neví.
Poslouchal jsem, přemýšlel jsem, učil jsem se a řešil jsem. Ale nic z toho mě nepřivedlo na význam toho slova. Proč? Možná jsem se málo snažil. Proč? Třeba jsem tak moc netoužil poznat pravdu Proč? Existovali i důležitější věci. Takhle bych mohl pokračovat pořád dokola, protože na každou odpověď můžu navazovat slovem proč. Možná s tím má přece jen něco společného osud. Chrání tajemství toho slova. Proto se na něj nedá konečně odpovědět. Proč? Protože tajemství jsou od toho, aby je nikdo neobjevil? To nikdo nezjistí, ani já.
Teprve teď, když se nad mojí rakví zaklápí víko, si uvědomuji, kolik času jsem promrhal pátráním nad významem toho slova. Já... ten, který se nikdy ničím takovým nezabýval. Chtěl jsem jen splnit svůj sen, dokázat, že jsem byl víc než malý sirotek toužící stát se Hokage. Ale proč?
Filozofie se snaží nahlodávat mé myšlenky. Odrazilo se to taky na téhle hloupé jednorázovce, kdy jsem se prostřednictvým našeho hrdiny snažila vyřešit otázku, která mi pořád nedá spát. Proč? Ani po tomhle to nejsem schopna zodpovědět.
Za kritiku budu moc ráda. Nebo bych aspoň chtěla, abyste mi napsali, jaký na to máte názor(nejen na povídku, ale i na celý ,,problém").
Děkuju moc 
ÁÁÁ! Krása.
Sténajíc ve svých trámech škola šílí, že jsem se zrodil, abych zapálil ji.
bože jak já miluju tvoje povídky kimm
jsou naprosto skvělé 
a tahle není výjimka... zajímavé téma. proč? je zvláštní slovo, kde bych já bez něho byla 
každopádně chválím, jak nejlépe umím 
jsi opravdu skvělá
Proč? Tahle otázka nemá být zodpovězena. Nikdy. Ale proč?
Po přečtení těchhle vět jsem se musela pousmát. Bylo to takové to odevzdané pousmání s nádechem lehkého sarkasmu. Proč? Protože to je bohužel pravda… Otázka proč ale není až tak hloupá, jako spíše otravná. Nutí totiž lidi svou návazností jít dál a dál do hloubky a to často nemají rádi. Občas proto, že, jak jsi sama psala, neví jak odpovědět a to je přivádí do rozpaků a občas proto, že se jim nad tím nechce ani přemýšlet… A přitom by si stačilo uvědomit, že na otázku proč neexistuje konečná odpověď… Ale proč?
Uf, to jsem se kapku rozepsala víc než jsem chtěla, ale ještě bych ti ráda něco napsala k samotné povídce. Bylo to čtivé a to se mi líbí. I když to byl pro někoho možná “pouze“ myšlenkový proud, rozhodně to nenudilo. Snad jedinou výtku bych měla a to tu, že teď díky tobě budu přemýšlet nad konečnou odpovědí na onu osudnou otázku…
Život je legrace! Pokud ovšem sdílíte jeho smysl pro humor.
FF
zajímavé téma na povídku. Má to svou hloubku a čtenář, který to začne číst se na to musí plně soustředit, aby pochopil to jádro téhle pěkné povídky. Já osobně povídky psané úvahou miluji a taky je ráda píšu. A tohle jak už někdo psal nělo svou hloubku a kouzlo.
Opět ti musím dát plnej počet
Nádherné, pochmurné a přitom tak pravdivé a na mozek lezoucí 
Musím tě prostě zase chválit. A jestli se zeptáš - proč? tak ti odpovím - protože pášeš nádherně!
Jestli je to o Narutovi, tak se mi to k němu moc nehodí. Myslím ty poslední věty. Protože... on sám je odpověď na tu otázku o jeho snu. On věděl proč, a to je to, co ho dovedlo ke konci jeho cesty za snem. On věděl, že láska je odpověď právě na tuhle otázku. Chtěl chránit... to je to. A proč chtěl chránit? Protože miloval. A proč miloval? Protože to byli jeho přátelé. A proč...? na některé otázky není odpověď. To jsou ty otázky, na které umí tak nějak odpovědět jenom srdce.
Proč máš rád ty, které máš rád? Když si odmyslíš jejich dobré vlastnosti, pak je tady něco, to něco, co tě k nim poutá. Cit. Cit někdy nejde vyjádřit slovy... proto odpověď na to proč, kterou mozek neví, ví srdce. A to je dobře, ne?
Ale když zapomenu na ty poslední věty... proč je dobrá otázka. Proto je tohle hezká povídka. K zamyšlení...
EDIT - jo, k postavě Naruta se to moc nehodí. Ale k životu jo. Na to, proč, se někdy ptáme každý z nás... proto tahle povídka rozhodně má cenu. Nevím, jestli to tak náhodou nevyznělo, ale to, když jsem napsala, že se to k postavě Naruta nehodí, nebyla to výtka. Nečiní to tu povídku nijak horší, ani náhodou
No tak podle mě na tohle neexistuje uspokojivá odpověď, protože tam visí to slovo Proč?, které je zasádní.
Ovšem i kdyby člověk nad tím přemyšlel sebevíc usilovněji pak by se ptal, proč se nad tím mám lámat hlavu, když ta odpověď je neznámá
A teď k povídce je to velice hluboce k zamyšlení a jinak je to velice sugoi!!
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Mrzí mě, že jsem si tohle nestihla přečíst dřív. Mrzí mě, že se tady s komentama dveře netrhnou. Proč... Upřímně, to je tak blbá otázka, na kterou se strašně špatně odpovídá. A dospělí na ni odpovídají neradi... nebo vůbec. Proč? Proč je... proč? Obdivovala bych člověka, který by to dokázal vysvětlit. Pořádně, logicky vysvětlit...
Pěkný, Kimm, mně se to líbilo. I s tou hroznou otázkou
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Cinklí - Víš, jak hrozně moc miluju tvoje komentáře. Vždycky mě potěší a naladí mě na další dílko. A tenhle komentář mě potěšil skoro nejvíc. Tahle jednorázovka totiž měla být jedna z těch, kterou jsem chtěla napsat z pohledu...dospělého člověka, i když jsem jen třináctiletý dítě. Líbila se mi a doufala jsem, že se bude líbit i ostatním. A když sis jí přečetla ty, hrozně moc mě to potěšilo. Děkuju
. Jinak k povídce... moc děkuju, že sis jí přečetla. Jsem ráda, že se líbila 
.
.
.
.
gYnGEr.7 - Napřed ti řeknu... napsat tvoji přezdívku je zázrak
Aku - Těší mě, že sis to přečetla. A ještě víc jsem ráda za ten tvůj názor. Já tohle slovo taky ráda nemám. Je hrozně protivné. Zvlášť, když se malé děti ptají: ,,Proč?" To mi vážně leze na nervy
Děkuju za komentář Aku. Jsem ráda, že se ti to líbilo. Proč? Na to znáš odpověď jen ty sama
Kaze - Děkuju Kaze! Nejen za přečtení, ale i za řečení vlastního názoru. Je fakt, že na tuhle otázku je odpověď neznámá, ale já bych se chtěla dožít toho, že tohle slovo jednou někdo trumfne
Nettie - Víš...tvůj komentář mi toho hodně dal, nettie. Jsem hrozně ráda za tvůj upřímný názor. Ano...je asi pravda, že se to k Narutovi nehodí. Jenže já právě v tu chvíli potřebovala něco takového napsat. Něco o něm. A něco o otázce proč. Proto jsem to dala do tohohle kontextu.
A...i když jsem nadšená z té tvé kritiky o posledních větách, taky ti děkuju za tu pochvalu. Moc si toho cením. Arigatou
Toren123: Na mozek lezoucí xD, jej, tak to se mi líbilo. Každopádně děkuju za komentář i za pochvalu. Tohle je sice už zapomenutej arch, povídka dávných časů, ale přesto mě těší, že sis to přečetl.
• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda
máš to vážně moc pěkný..
Víš, co je mi vážně líto? Že tohle dílo ještě nikdo neokomentoval..
Myslím, že jsem ještě nečetla jednorázovku, kde by byla takhle položená filozofická otázka..
Ty víš Kimm, že ráda čtu tvoje povídky..
A přála bych si, aby je četlo víc lidí...aby je četly desítky , několik desítek lidí...A věřím, že jednou to tak bude
♫MůjsvětDivů♫ **Kdo žije bez fantazie, není člověkem**