Buď kunoichi! 2/2
ale tihle dva, o nichž budu vyprávět, milují se přece.
"Cože?!" vykřikli unisono Konoko a Itachi. Pak na sebe pohlédli a znechuceně se od sebe odvrátili.
"Přesně tak. Nemáme času nazbyt, takže - Deidaro, Tobi, vy se postaráte o tým sedm a já s Konan si vezmeme na starosti Jiraiyu. Tak šup, šup!" Pein se měl k odchodu.
"Póóčkat počkat počkat! A co já s tímhle ... idiotem?" Konoko ukázala na Itachiho.
"Ach tak. Vy..no, něco se tam pro vás najde. Třeba ten mladík, Sab myslím že se jmenuje."
"Je to SAI. A to chcete říct -" Konoko rozhodila ruce, "- že my nemáme misi?"
"No...ano." Pein s úsměvem přikývl a už podruhé se chtěl zdejchnout. Konoko si povzdechla a vyrazila jako úplně poslední.
Vzduch prořízl řev. Konoko dřepěla u Itachiho s úmyslem vyléčit mu zraněnou nohu.
"Ani jsem se tě nedotkla!" bránila se.
"No jasně." zasípěl Itachi ironicky. Konoko ho vzala za límec a přitáhla si ho k sobě. Nosy měli asi deset milimetrů od sebe.
"Tak hele. Nehrajeme tady "Člověče, nezlob se", takže jestli budeš takhle pokračovat, pěkně se vzteknu a hodím tě co nejdál to půjde. Rozmysli si, než něco vypustíš z tý svý smradlavý huby, jasné?" Itachi vypadal zaskočeně. Konoko jej pustila a dala se do léčení jeho nohy. Za celou tu dobu ani nepípnul. Až když byla hotová a chtěla odejít, chytil jí za černý rukáv.
"Tobě na mě záleží," zašeptal.
"Ne! Ne, vůbec ne. Dělám to proto, že jsme na misi." Na bílé tváři se objevily dva velké ruměnce. Snažila se mu vytrhnout, ale neúspěšně.
"Ale ano. Neříkej že ne, když lžeš, uhýbáš očima."
"Že zrovna ty si toho všímáš."
"Všímám." Itachi jí dal pramen vlasů za ucho. Nebránila se. Naopak víc zrudla."Nemáme času nazbyt," zopakoval Peinova slova a prohrábl jí vlasy..
Konec flashbacku
Konoko se zavrtěla. Itachi v tu chvíli poznal, že zatím co vzpomínal, usnula. Pomalinku jí zvedl ze židle a šel s ní do ložnice. Opatrně jí položil na postel a lehl si vedle ní. Dotkl se jejích černých vlasů a jak čekal, otevřela oči.
"Už jsi dovzpomínal?" zeptala se ho tiše.
"Možná." Konoko k němu otočila ve tmě hlavu. Pohladil jí po tváři a ona se mu přivinula na hruď.
"Tím mi chcete říct, že jste připravena, mladá dámo?" Konoko políbila jeho hruď a přikývla. Itachi jim přetáhl přikrývku přes hlavu a siluety pod ní se pohnuly....
Tak ještě jednou: pro KIKUL. Už fakticky nemám čas, jdu do kina takže si to užijte ;)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
bylo to fakticky moc hezké

Pekné, naozaj krásne
tešila som sa na pokračovanie a stálo to za to
Len je to krááááátke 