Láska s překážkou 02

Láska s překážkou 02

Druhá kapitolka je tady.

„Zvrhlej poustevníku?“ nemohl uvěřit svým očím blonďatý kluk. Ale ano, musel to být on. Jeho sensei. Dlouhé bílé vlasy, o hodně delší, než když se viděli naposled. Typický lehce perverzní výraz ve tváři, který k němu prostě patřil. Jeho staré poustevnické oblečení se téměř nezměnilo. Vysoké, nemožné boty a batoh s několika svitky na zádech ho utvrdily v přesvědčení, že tohle nemůže být nikdo jiný.

„Zdravím, Naruto!“ pozdravil svého dávného studenta, jak přicházel k nim.
„Ahoj, Hinato,“ obrátil se i na jeho přítelkyni.
„Konečně sis našel pořádnou holku,“ pošeptal nenápadně Narutovi a mrkl na něj při tom jedním okem. Naruto, zvyklý na to, jak se jeho bývalý mistr dívá na ženy, jenom protočil oči.
„Dobré odpoledne, Jirayo-sama,“ řekla zdvořile (ale také ostýchavě) Hinata a uklonila se.
„Konečně ses vrátil! Kdes tak dlouho byl, všichni jsme tě tu postrádali,“ nadšeně k němu mluvil Naruto.
„Jo, Naruto, taky tě rád vidím,“ začal Jiraya. „Byl jsem skoro všude. Cestoval jsem po světě, navštěvoval staré známé, oživoval kontakty. Jo a u toho samozřejmě ještě sbíral materiály pro svoje knihy.“ Při poslední větě na Naruta šibalsky mrkl.
„Hej, kočko, přines mi sem nějaký saké!“ zakřičel Jiraya na servírku, která sice zprvu zčervenala, ale potom kývla, usmála se a letěla poustevníkovi pro objednávku.
„Tak dlouho?“ podivil se blonďák.
„Mám hodně známých,“ připomněl mu Jiraya. Dívka mu právě přinesla pití, takže si neodpustil nějaké to mrknutí očkem. Hned si vzal láhev, nalil si a napil se.
„Nemůžu se teď s váma moc zdržovat. Musím za Tsunade, mám pro ni nějaké informace.“
Po těchto jeho slovech Naruto i Hinata zbledli. Hinata se podívala do země, následně si povzdechla.
„Tys...tys tam asi nedostával žádné zprávy, co?“ otázal se Naruto. Jeho výraz se stejně jako Hinatin radikálně změnil. Pohledem se vyhýbal Jirayovi, koukal se do země nebo po stolech, hlavně ne na něj. I tón jeho hlasu nabral na vážnosti, odrazila se v něm i skleslost.
„Ani ne. Proč se vy dva tak tváříte? Stalo se něco?“ Začínal tušit špatné věci.
„Stalo se toho hodně,“ pronesl tajemně jeho žák. „A taky...Tsunade už není Hokage.“
Šedovlasý muž, který právě zvedal kalíšek saké k ústům, se zarazil. Ruka mu ztuhla uprostřed zamýšleného pohybu. Jeho oči se pomalu otočily k Narutovi, bylo v nich znát zděšení.
„Naruto!“ vyštěkl na něj netrpělivě. Nevypil to saké, nýbrž rukou prudce uhodil do stolu, takže mu kalíšek vypadl a saké se rozlilo, což mu ovšem bylo naprosto jedno. Ale Hinata sebou při tom vyděšeně trhla. „Řekni mi přesně, co se za tu dobu stalo!“
Naruto si smutně povzdechl, zaměřil svůj pohled na hranu stolu a dal se do vyprávění.
„Poté, cos odcestoval, Konohu napadli Akatsuki. Nejdříve zničili celou Konohu, nezbylo z ní skoro nic. Všude jenom trosky, prach a suť. Společnýma silama se nám je podařilo zastavit, ale neobešlo se to bez následků a obětí. Mnoho ninjů zemřelo, Tsunade byla v bezvědomí poté, co spolu s Katsuyu chránily vesnici.
Po boji začala rekonstrukce Konohy, což nebylo vůbec nic snadnýho. Navíc ti Starší...odvolali Tsunade a místo ní se stal Hokage Danzo...“
„Takže Danzo je...“ ulekl se Jiraya, takže ani nedořekl větu.
„Nepřerušuj mě,“ poručil mu Naruto stejným monotónním, smutným hlasem, jakým mu vyprávěl dění ve vesnici. A pořád upíral svoje oči na stůl.
„Danzo se sice stal Hokagem, ale jen na chvíli. Nikdo neví přesně, co se stalo, ale tohle je prý pravděpodobná verze.
Danzo měl poradce jménem Akihito, který byl zároveň vůdcem Rootu a jeho nejbližší osobou. Ten pro něj byl tak důležitý, jako byla pro Tsunade Shizune.
Ale do vesnice přišel Sasuke. Najednou se všechno změnilo, nikdo ani pořádně nevěděl, na čem jsme.
Akihito prý Danza zradil a přidal se k Sasukemu. Root absolutně přestal poslouchat Danzovy příkazy, všechny už ovládal Sasuke díky Akihitovi.
Toto byl jenom první krok v jeho plánu na ovládnutí vesnice.
Potom zabil Danza. Prostě ho zabil, nehodlal s ním vyjednávat o dohodě, zabil ho. Říká se, že moc zesílil a já tomu docela věřím.
V Konoze zavládl chaos a zmatek. Nejenže všichni pracovali na opravách domů a budov, navíc když se v takovém čase z ničeho nic objevil někdo úplně nový a bez varování zavraždil vůdce vesnice...lidé nevěděli, co dělat.
A Sasuke vydal prohlášení, prý že on se stává novým Hokagem a že se vesničané nemusejí bát, on se o ně postará. Vůbec nečekal na reakce lidí nebo souhlas Starších, vydal se za doprovodu Akihitových mužů na Setkání pěti Kage.
Dál už šlo všechno ráz na ráz. Byl uznán právoplatným Hokage všemi ostatními Kagy.“
„Cože?“ nevydržel už déle mlčet Jiraya. Všechno, co Naruto říkal se svým temným, sklíčeným výrazem...nedokázal prostě pochopit, jak někdo jako on mohl jen tak přihlížet.
„Naruto, co mi to tady vykládáš? Znám tě dost dlouho...copak tys nic neudělal?“
„Nebylo to zrovna jednoduché,“ zvýšil mírně hlas blonďátý kluk, upřel nenávistný pohled na senseie, jakoby to byl on, kdo za všechno mohl a v pěsti sevřel ubrus. Hinata ho mlčky sledovala a bylo jí ho moc líto. Na druhou stanu ale také úplně chápala Jirayu.
„Kdybys mě nechal všechno dopovědět...copak když jsi přicházel do vesnice, ničeho sis nevšiml?“ obořil se na něho.
Šedovlasý chvíli přemýšlel...ano, jistě, že si všiml.
„Při vstupu mě důkladně prohledali, všechny moje věci, pořád si něco zaznamenávali. Takže celá ta kontrola na hranicích Konohy...to je Sasukeho dílo?“ podivil se.
Hinata i Naruto svorně přikývli.
„Ihned po příjezdu ze Setkání Kagů Sasuke přebral vesnici...“
„Ale Starší to tak přece nemohli nechat...“ skočil mu znovu do řeči poustevník.
„Zabil je,“ odpověděl prostě Naruto. „Zabil je, stejně jako každého, kdo se mu postavil do cesty. ANBU se stalo součástí Rootu, vznikla tak jediná organizace, kterou má nyní plně pod kontrolou. O vesnici se teď stará dobře, lidé nejsou nešťastní, opravy proběhly jako dřív...dělá svou práci vážně dobře. Ale kdokoliv by se mu postavil, zabil by ho. V tomhle je nekompromisní.“
„To říká ten, koho jsem trénoval? Ten, kdo byl mým žákem? Neříkej, že jsi nic nepodniknul!“ vyjel na něj zostra Jiraya. Nebavilo ho poslouchat jeho řečičky o tom, jak byli všichni ustrašení a podřídili se tomu... Uchihovic spratkovi.
„Zkoušeli to!“ oponoval a probodl ho pohledem Naruto. „Hromada ninjů se sebrala a vystoupili proti němu! Taky jsem se s ním pokoušel mluvit! Ale on nevidí nic! Nic kromě toho, že on je teď Hokage!“ Narutův hlas překypoval vztekem a zoufalstvím. Udržoval jeho hlasitost někdo mezi normálním tónem a křikem; věděl, že se musí krotit, protože nechtěl zbytečně vzbuzovat rozruch.
„Aspoň je zpátky ve vesnici! Lidé jsou spokojení! Ale myslíš, že mě nebolí vidět, jak je bezcitný? Sakra, poustevníku, on všechny ty lidi zabil!
Jak myslíš, že dopadli ninjové, kteří se proti němu vzbouřili? Ti, co by mu mohli být k užitku nechal zavřít a ti, kteří mu překáželi, prostě zabil! Většinu vzbouřenců pozabíjel! To Tsunade je vedla! Ano, probrala se a zotavila, ale...
Tsunade, Gai, Inoichi...tihle a mnozí další...jsou...mrtví...“