Tajemství démonů-2.kapitola

Začátek cesty

„Jak dlouho to ještě bude trvat?", zeptal se unaveně Naruto, když všichni běželi lesem. Neji řekl: „Naruto, jdeme teprve tři minuty! Snad už nejsi unavený?" Naruto urychleně zavrtěl hlavou a prohlásil: ,,To tedy nejsem! Já budu Hokage nejlepší ninja v....." Zbytek slov zanikl ve výkřiku, protože mu podjela noha (což bylo divné, protože bylo sucho) a on zapadl do křoví bodláků pod sebou.
Všichni se zastavili a Hinata zakřičela: ,,Naruto, jsi v pořádku?" Naruto za pár okamžiků vylezl z křoví kňučíc bolestí.
Sakura zařvala: ,,Co to zase děláš, ty baka?!" seskočila dolů a uráčila se mu dát pěstí. Naruto odlétl několik metrů a znovu skončil v bodlákovém křoví. Když vylezl podruhé byl téměř celý pokrytý bodláky a v ruce třímal jakousi katanu.
,,Co to je?" zeptal se Sai. Naruto pokrčil rameny a řekl: ,,Nevím, ale vypadá to jako ta katanu co ji sebou všude tahá Sasuke."
Naruto ustoupil o krok dozadu, jako by se chtěl ujistit, že na něčem nestojí, ovšem pak hystericky zařval a jako by se propadl do země (přesněji řečeno do bodláků). Všichni se rozběhli k místu, kde zmizel Naruto, protože byly slyšet jeho výkřiky.
V příštích několika sekundách toho hořce litovali. Naruto si totiž nevšiml obrovského kráteru v zemi a tak teď válel sudy přímo do středu kráteru.
Zbytek týmu se teď válel přímo za Narutem, takže situace vypadala poněkud komicky.
Všichni se pak šťastně shledali uprostřed kráteru a váleli se tam na jedné hromadě.
Ticho prolomil až Gaara, řvouc: ,,Pozor ten kámen jsem pustil!" V příští sekundě už se všichni pokoušeli vstát, ale šlo to asi tak dobře, jako zabít Peina párátkem (o což se jednou Naruto pokusil, bez úspěchu). Nakonec bohudík (bohužel), je zachránila Sakura. Kamenu, který se na ně řítil dala takovou pecku že se rozdělil na několik kusů.
Reakce všech byla mnohem horší, než kdyby je ten kámen zavalil. Všichni zaječeli tak, že ten kdo by nevěděl o co jde, by si býval myslel, že je v kráteru zabíjačka.
Pak se ale stalo něco, co všechny vyděsilo ještě víc, než rozbitý kámen. Hinata se snad poprvé v životě rozčílila a nadávala: ,,Sakuro ty jedna *hoooodně dlouhá cenzura* co jsi to udělala! Kvůli tobě jsme přišli o ten kámen!! Co si o sobě sakra myslíš?!" Sakura byla v takovém šoku, že se nezmohla na slovo a, stejně jako všichni ostatní, koukala na Hinatu s otevřenou pusou."
,,Klid děcka, hlavně ty Hinato. To není tak zlé. Ten kámen můžeme složit. Když už jsem u toho: Nemáte někdo izolepu?" Odpovědí mu byly dost kyselé pohledy.
Pak všichni jednali dosti rozumě. Sakura zmlátila Naruta, proč lezl do toho kráteru, který tam zjevně zanechali útočníci na Sasukeho, vytrhla mu meč a začala se s ním mazlit. Lee zařval: ,,Síla mládí nás zachránila!"
Poté co je všechny Kakashi uklidnil slovy: ,,Jestli se nepohnete, půjdeme celou noc a zabavím vám jídlo!" všichni znovu pokračovali v cestě.
Všichni šli mlčky. Každý myslel na něco jiného.
Naruto přemítal, jestli někomu bude vadit, když sní sám celý obsah svého batohu. Sakura se lísala se Sasukeho mečem a představovala si, jak jí bude srdečně děkovat a dají se dohromady. Hinata koutkem oka pozorovala Naruta a stále si říkala jak je hezký. Neji se uklidňoval, že je to osud jít s těmahle hlupákama. Lee už si představoval, jak na něj bude Gai pyšný, až se vrátí domů jako hrdina. Sai přemýšlel, jestli by mu Hinata dovolila, aby jí namalovat. Kakashi uvažoval, zda ho jeho přítelkyně umějící jazyk Hatlatila, ještě pozná.
Cesta se pak protáhla ještě na několik dní, při kterých se toho moc nepřihodilo (jen na jeden den ztratili Naruta, později se však našel v jedné propasti celý zmlácený).
Putovali už desátý den a zrovna se nacházeli na velké hoře (čti osmitisícovka) a přepadla je sněhová bouře. Kvůli sněhové bouři se zabydleli v jedné jeskyni, kde rozdělali oheň.
Sakura, která se hrabala v jednom z baťohů, se ozvala: „Hele lidi, kam zmizeli naše zásoby jídla! Je toho tam sotva na dva dny pro všechny.“ Nikdo v tu chvíli ani nedutal.
Kakashi popadl bágl a prohrabal ho, následně se obrátil k týmu: „Kdo to všechno sežral?“ Odpovědí mu bylo trapné ticho. Kakashi pokračoval: „Jestli se nikdo nepřizná tak zbytek jídla vyhodím ze skály!“ Nikdo nevěřil, že to udělá a tak taky nikdo nic neříkal.
„Dobře!“ pronesl naštvaně Kakashi a než se nadáli jejich jediné jídlo letělo dolů. Většina přítomných si myslela, že Kakashimu hráblo. Ozval se Naruto: „Proč jste to vyhazov….“
„AUVAJS!“ nesl se výkřik zvenku.
„Co ječíš?!“ následoval další.
„Na hlavu mi spadl nějaký bágl!“
„Co to zase meleš?!“
„No jen se koukněte! Už nepadají jen vločky a žáby! Teď dokonce i jídlo!“
„Jídlo! Super! Nejedl jsem už dva dny! Dej mi taky kousek!“
„Sakra přestaňte ječet! A dejte to sem! Jako vůdce to zabav…AUUUU!“
„Na to zapomeň koukej se rozdělit!“
„To já jsem vůdce zlato! Co by tomu řekli, kdyby viděli že mi rozkazuješ!“
Celý tým strnul a jen poslouchal, jak se ti venku doslova perou o to jídlo co Kakashi vyhodil. Kakashi pak potichu řekl: „Všichni opatrně a potichu v…NARUTOOO!“
Naruto už stál u východu a v ruce držel zhruba dvacetikilový kámen, s úmyslem hodit jej na hlavu, těch kdož sebrali jejich jídlo. Naruto se samozřejmě lekl Kakashiho výkřiku a tak pustil kámen a vzápětí pustil i sám sebe, což mělo za následek zařvání těch, kdož se cpali jídlem: „Sakra to jsem si mohl myslet, že když padá jídlo, budou padat i Jinchuuriki!“
Všichni se okamžitě hrdinně vrhli ven z jeskyně Narutovi na pomoc a skončili, podobně jako Naruto, na hlavách těch dole.
Kdosi pod Leeho rukama ječel: „Tobi is a good boy!“ a snažil se dostat ze sevření Leeho. Najednou se ozvalo Nejiho: „Juuken!“ a následoval Sakuřin výkřik a náraz do skály. Nikdo nevěděl kdo je s ním a kdo je proti. Vzhledem k tomu, že byla vánice a nebylo vidět na krok, jim to nelze vyčítat. Následoval výkřik: „Katsu!“ a všichni se rozlétli na všechny strany.
Teď už nebylo tuplem vidět, protože výbuch ještě zesílil rychlost sněhu. Byl slyšet další výkřik: „Deidaro! Neútoč na nás!“ Odpovědí mu bylo: „Sory šéfe, ale já nic nevidím a….AUU!“
„Ha síla mládí jej odhodila na skálu! Gai-senseiii! Doufám že na mě budete pyš…..AUU! Nekousejte mě do nohy!“
Odpovědí mu bylo: „To bude bašta!“
Ozval se hlas Hinaty: „Juuken: 64 úderů!“
Po skončení Hinatina útoky byl slyšet Narutův hlas: „Nikdy jsem si nemyslel, že jdi až tak dobrá Hinato!“ Hinata zrudla a praštila sebou o zem, nebo spíše o led. Následoval hlas Gaary: „Pouštní…..“
„Gaaro ty blbe! Chceš mě zabít!“ byl slyšet hlas Kakashiho, kterému očividně ruply nervy.
Zkrátka a dobře byl v tom jeden velký zmatek. Pak se ovšem Sakura naštvala a ve finále rozdávala pěsti všem, kteří se jí dostali pod ruku, takže je pálkovala přímo do jeskyně. V jeskyni už to nebylo tak zlé, protože tam už bylo dost jasně poznat, kdo je kdo a že ti se kterými se prali (nebo se o to pokoušeli) byli (jak vám jistě došlo) většina Akatsuki.
Naruto předvedl hysterický záchvat, že Kakuzu, Sasori a Itachi nejsou po smrti. Ovšem Narutovi nikdo nevěnoval pozornost. Jakmile totiž Sai vykřikl: „To je naše jídlo!“ znovu vypukla bitka, tentokráte o jídlo.
Jediní kdo se nezúčastnili bitky, byli Kakashi a Pein.
Oba se totiž museli přemáhat, aby se nerozbrečeli. Kakashi to vyřešil tak, že se začal bouchat hlavou o stěnu jeskyně a křičel: „Bože! Proč já!“ Bitku pak zrušil Pein, jakmile zařval na svou organizaci: „Ku*va přestaňte se tady prát jako malý fakani! Na to není nikdo zvědaví! Akatsuki okamžitě se přestaňte rvát!“ Kakashi následoval Peinova příkladu a také se na svůj tým rozječel: „Přestaňte! Mám nápad jak to vyřešit s jídlem!“
Kakashi popadl bágl s jídlem a vyhodil jej ven, za což se na něj všichni rozeřvali, jak si to jako představuje!
Pein i Kakashi se jali všechny ze svého týmu (popřípadě organizace) uklidnit. Ve finále začal velmi zajímavý rozhovor mezi Peinem a Kakashim.