Legenda draků 9. Polibek smrti

Jak tam tak seděli spolu ohně, přemýšlely, poslouchali ticho kolem a praskání hořícího dříví se Tuara rozhodl povyptávat Naruta na několik věcí.
„Hele chtěl bych se tě zeptat jak si přemluvil Mirega aby šel s tebou?“
„Nepřemluvil chtěl jsem mu zabránit v ničení dalšího města a pak sem s ním bojoval.“
„Pche, pořád je tak tvrdohlavý jako kdysi, věděl jsi že ho volají taky dračí kněz?“
„Ani se nedivím, ty co zabil šel taky pochovat a předtím než šel zaútočit na to město se mi zdálo že se modlí.“
„Pak taky víš kde jsou uloženy kosti našich rodičů.“
„To jo a taky mi říkal o tobě, čím sis prošel já sám to měl podobný jako Argeto ale neměl jsem ani přátelé ani bratry.“
„Nemusíš mi o tom vyprávět tyto moje ledové oči vidí city skoro každého a to proč je něco trápí nebo podobně. Já už jdu spát a ty bys měl taky, zítra tě budeme učit některé věci které nikdo jiný kromě draků nedokáže,“ řekl mu Tuara a lehl si.
„Počkej chci se tě ještě na něco zeptat,“ řekl Naruto a Tuara zvedl hlavu aby ho slyšel.
„Tobě zůstala z citů jenom nenávist k lidem nebo ty ostatní potlačuješ,“ zeptal se potichounku Naruto se smutným tónem v hlase.
„Zůstala mi jenom nenávist to je poslední cit který u mě převládl po tom všem,“ odpověděl Narutovi.
„Takže když já cítím jenom…“ Nestihl ani dokončit a Tuara ho přerušil.
„Ano je to tak jak myslíš, možná jednou se ti city vrátí ale kdo ví, teď už nic neříkej já to všechno vím a rozumím ti,“ řekl mu Tuara a zavřel oči.
Naruto už zůstal potichu sedět u ohně a v mysli si říkal.
„Je to tak jak říkal, budu trpět víc než každý jiný.“
Po pár minutách ho začalo strašně bodat v boku jako milión jehel ale pak to přešlo a šel taky spát.
Druhý den ráno když se probudil na stejnou bolest ale silnější.
„Je ti něco Naruto-kun?“ zeptala se ho Hinata když viděla jak sebou škubnul od bolesti.
„Ne nic mi není asi jsem ležel na ostrém kameni a proto mě to bolí,“ uklidňoval jí Naruto.
„Bože jestli to je ten jed co se s ním stane jestli to tak je,“ přešlo Hinatě myslí a rozhodla se celý den sbírat bylinky na protijed.
„No tak Naruto pojď jdeme tě trénovat,“ zavolal na něj Argeto.
Naruto se zvedl a šel s nimi do lesa.
„No dobrá teď tě naučíme něco co vyžaduje abys udělal několik pečetí,“ řekl Argeto.
„Doufám že jich nebude moc abych si jejich pořadí zapamatoval,“ řekl Naruto.
„Neboj je jich asi tak jenom dvacet,“ poznamenal Tuara a pokračoval.
„Je to technika kterou mě naučil otec a není jednoduché jí používat ani drakům. Z toho co mi říkali o tom jak jsi bojoval s Argetem a Miregem by ses jí mohl naučit. Jmenuje se elementární plamenný dech hned ti ji taky ukážu.“
Tuara se v tom momentu otočil a udělal velmi rychle všechny pečetě a vychrlil barevný plamen který srovnal se zemí všechno co bylo tím směrem. Včetně jedné hory která tam už nebila, nezůstala tam země ale něco co se podobalo písku.
„Pro tebe je upravená verze, jestli jsi si všiml já použil šedesát pečetí a ty jich použiješ jenom dvacet jinak bys nemusel udržet tuhle sílu. Tak a můžeme začít v pořadí ty pečetě jdou takhle, první je drak, pes, kůň, drak, opice, …... pak se zhluboka nadechneš a vyplivneš všechnu energii směrem který je třeba zastaví skoro všechno. Čím víckrát uděláš ty pečetě tým větší sílu to bude mít protože nepoužíváš jenom chakru svojí ale taky okolní kterou nabereš hlubokým nádechem. Teď jestli jsi připraven budu pomalu říkat pečetě a ty je budeš dělat,“
„Jsem připraven můžeš začít,“ řekl Naruto a začali.
Při prvním pokusu udělal hned první omyl, místo toho aby udělal veliký plamen vybouchl a vyhodilo ho to vysoko do oblohy. Tohle se opakovalo často i když chybu dělal pořád jinde.
„Dáme si teď pauzu a musím ti říct že taky jsem několikrát vybouchl jako ty ale nikdo mě nemusel chytat,“ poznamenal Tuara.
„Je to moc těžká kombinace nejde mi zapamatovat si jich tolik a udělat je za sebou v správném pořadí,“ stěžoval si Naruto.
„Tak se je budeš učit po pěti, opakovat je bude pořád a pak najednou.“
Naruto se je učil celý den a na další den se je zkoušel udělat za sebou.
„Po kolikáté to už dnes vybouchl?“ zeptal se Argeto Tuaru který sledoval Naruta při tréninku.
„Po deváté,“ odpověděl mu hned.
V té chvíli se mu to povedlo vypálil elementární plamenný dech.
„Gratuluji ti Naruto, konečně se ti to povedlo udělat celé bez chyby a celkem rychle, teď už to jenom trénuj dál až si dáš pauzu“ řekl mu Tuara když viděl jak je unavený.
„To jo pauza by se teď …….“
Větu už Naruto nedokonči protože bolest se mu teď vrátila ale byla u srdce. Padl k zemi a držel se rukou u srdce, cítil jako kdyby mu mělo od té bolesti vyskočit z hrudi.
„Naruto co ti je, jsi v pořádku?“ zeptal se ho hned Argeto.
„Jenom jsem moc unavený,“ řekl Naruto a viděl jak se mu před očima všechno točí až nakonec ztratil vědomí. Argeto ho hned vzal sebou do táboru kde byla Hinata a dělala protijed.
„Hinato teď je čas vyzkoušet ty tvoje protijed co jsi udělala, ten jed se mu dostal do krve,“ řekl hned Argeto a složil Naruta na zemi.
Hinata mu k němu hned přiběhla a dala mu injekci s protijedem.
„Myslíš že to zabere?“ zeptal se Argeto.
„Nevím jistě ale jestli zabral tak to uvidíme do několika hodin,“ odpověděla hned Hinata.
„Co se mu stalo o jakém jedu to mluvíte?“ zeptal se hned Tuara.
„Víš když jsem s Narutem bojoval a byl v dračí zuřivosti čtvrté úrovně použil jsem jedové drápy a když jsem ho zasáhl tak jsem v něm zlomil nehet,“ řekl Mirego.
„Tak proto, můžeme jenom doufat že ten protijed zabere,“ řekl Tuara a díval se na nehybně ležícího Naruta.
Sem tam to s ním škublo a všechny to vylekalo ale pak se po několika hodinách probral.
„Co se to tady děje proč se na mě tak díváte,“ zeptal se Naruto a chtěl se postavit ale bolest ho znovu chytla.
„Počkej musíš ještě ležet,“ řekla mu Hinata a složila ho zátky do postele a dala mu další injekci.
„Vypadá to že protijed zabral,“ řekl Argeto s úlevou v hlase.
„Ne nezabral, jenom ho to udrží v téhle fázi kdy musí ležet a nesmí se hýbat,“ řekl hned Tuara.
„Co se to se mnou děje řekněte mi to,“ řekl Naruto.
„Výš jak jsme spolu bojovali, vypadá to tak že jsem tě otrávil a teď se snažíme přijít na protijed,“ řekl mu Mirego.
„Aha tak proto se mi tak točí hlava a bodá mě tolik u srdce,“ řekl Naruto a znovu usnul.
Hinata zkoušela dělat všemožné jiné protijedy a všichni draci jí pomáhali ale vypadalo to že nic nezabírá. Dělala na protijedu celou noc ani nespala ale marně pak si sedla ke spícímu Narutovi a poplakala si. Draci ji sledovali a věděli jak je to pro ní těžké najíl protijed který nezná nikdo a navíc hraje s časem o život její lásky.
„Vypadá to tak že se s ním budeme muset rozloučit a taky s tímhle světem,“ řekl ledově Tuara.
„Tohle neříkej měl by být nějaký způsob jak ho zachránit,“ řekl uplakaně Shatotu.
„Nezůstává mu už moc času a jak ten jed postupuje nebude možné ho už nijak zachránit,“ dodal smutně Argeto.
Mirego se začal modlit za to aby se stal zázrak a bylo vidět že jenom to je jediná naděje jak může tohle přežít.
Naruto se najednou probral a zeptal.
„Co se děje proč jste tak smutný všichni?“
„Nemůžeme přijít na protijed a podle všeho ti nezůstává moc času,“ odpověděl mu Tuara.
„Tak pojďte sem ať vám všem něco řeknu, možná to bude tedy naposled,“ řekl Naruto.
Všichni k němu přišly blíže a poslouchali ho pozorně.
„Argeto příteli přestaň být tak lenivý a začni trochu žít, Shatotu něco udělej s tvojí výškou a postav mnoho dobrých vynálezů. Mirego přestaň všechno míchat a skus se rozhodnout pro víru nebo rozkazy, Tuaro ty se postarej o tvoje mladší sourozence potřebují někoho aby je vedl. Hinato moje lásko pojď ještě blíž,“ řekl Naruto a Hinata celá uplakaná se k němu naklonila blíže.
„Víš že tě miluji a ty mě taky ale proč jsi mě tedy odmítla?“
„Můj otec mi už vybral manžela a já se nemohu příčit jeho vůli,“ řekla Hinata a z očí jí tekly stříbrné slzy které padali Narutovi na obličej.
Když to slyšel tak se zvedl a políbil jí i přes všechny bolesti.
„Chci abys nosila tenhle můj přívěšek jako vzpomínku na mě,“ řekl Naruto, strhl si přívěšek který měl od Tsunade a podával jí ho. Hinata si ho vzala, dala si ho kolem krku a chytla Naruta za ruku. Byl už celý studený jakoby už byl mrtvý.
„Mám na vás ještě jednu prosbu, mohli byste kvůli mně zabít toho pána draků který nás obelhal. Taky nechci abyste mě pohřbili v Konoze, tady je místo kde umřu tak mě tady někde pohřběte.“
Podíval se posledně na Hinatu a řekl.
„Miláčku jsi nádherná tak kvůli mně tolik neplač,“ jak to Naruto dořekl zavřel oči a jeho ruka kterou držela Hinata mu padla na zem.
„Naruto prober se, tohle mi nedělej, Narutooo,“ Křičela Hinata a z očí jí tekly potoky slz.
Všichni draci zavřeli oči a začali řvát, v tom řevu nebylo slyšet hrůzu, byla v něm bolest a smutek. Jejich řev se ozýval daleko a každý kdo ho slyšel z něj cítil tu bolest a smutek.
„Uděláme mu hrobku do které ho budeme moct chodit navštěvovat a pak půjdeme zabít toho takzvaného dračího pána,“ řekl Argeto a pobíral se ke skalám.
Všichni ostatní na to jenom přikývli a mlčky se dívali na plačící Hinatu jak svírá Narutovo chladné tělo.

„Naruto Uzumaki prober se, je čas,“ ozval se jemný ženský hlas.
Byla to žena oblečená celá v černém a podešla k Narutovu tělu, chytla ho za ruku a když potáhla vyšla z Naruta jeho duši.
„Kdo jste a co se to děje?“ zeptal se hned Naruto ohlížející se kolem.
„Jsi po smrti a já tě jdu zavést za někým kdo tě už hodně dlouho čeká,“ odpověděla mu neznámá žena.
Najednou se před ním objevil bílý tunel.
„Jestli se bojíš tak mé chytni za ruku jestli chceš,“ řekla mu žena a Naruto jí radši chytil.
„Teď se vydáme na hodné dlouhou cestu Naruto Uzumaki,“ řekla tajemná žena a vešly do bílého tunelu který se za nimi zavřel.

Argeto , Shatotu, Mirego a Tuara mu postavili hrobku a taky udělali rakev kam ho uložili.
Pak tam dali dřevěnou tabuli a napsali na ní: „Tady leží Naruto Uzumaki nejlepší ninja všech dob a dračí vyvolený. Pak se Hinata ještě jednou s ním rozloučila a dali se na cestu k dračí hoře.

Když tajemná žena v černém dovedla Naruta ke konci tunelu řekla.
„Dál už musíš jít sám, tady tě někdo čeká už hodně dlouho,“ když to dopověděla najednou zmizela a Naruto váhavě stál na místě.
Pak se odhodlal a šel dál, viděl tam nádhernou ženu která mu byla nějak povědomá. Seděla na jakési louce pod stromem, měla dlouhé červené vlasy a voněla ke květu.
„Promiňte vy tady na mě čekáte?“ zeptal se ostýchavě.
„Synáčku, konečně jsi už dorazil,“ řekla mu žena.
„Mohli byste mi říci kdo jste?“ zeptal se hned.
„Promiň, já zapomněla že jsi mě pořádně nepamatuješ jmenuji se Kushina Uzumaki,“ řekla mu žena a sladce se na něj usmála.
„Mami,“ to bylo jediné slovo na které se Naruto v té chvilce zmohl.
Kushina k němu přišla blíž a objala ho, Naruto se od štěstí že poznal svojí mámu rozplakal.
„Tak dlouho jsem čekala až tě znovu uvidím synku,“ řekla Kushina a pustila Naruta protože viděla že pláče.
„Neplač Naruto to už bude dobrý teď už jsme spolu.“
„To jsou slzy štěstí mami, kolikrát jsem snil o tom že tě jednou poznám,“ řekl jí rozplakaný Naruto a pokračoval.
„Je toho tolik co jsem zažil a chci ti říct, tolik otázek mám na tebe a ….,“ nedokončil větu protože mu Kushina jedním prstem zavřela ústa.
„Teď tady nejsi napořád, musíš jít ještě zpátky na svět, nezemřel si úplně,“ řekla mu Kushina.
Naruto se na ní překvapeně ale i smutně díval a zeptal se.
„Jak to myslíš mami?“
„Víš zemřel jsi jenom napůl, ten dračí jed tě jenom dostal do stavu chvilkové smrti, jestli se co nejdřív nevrátíš zpátky tím tunelem zemřeš napořád. Já nechci abys zemřel tak mladý i když bych už byla s tebou taky ráda.“
„Budu na tebe pořád myslet mami a pak ti všechno řeknu.“
„Tak se měj Naruto a pozdrav oděně Jiraju.“
„Měj se mami,“ řekl Naruto a viděl jak Kushina spolu s okolím mizí.
Ocitl se znovu v bílém tunelu a stála vedle něj ta neznámá žena co ho sem přivedla.
„Teď je čas aby ses vrátil do vašeho světa ale cestu přes tunel budeš muset projít sám čekají tě v něm věci které jsou podle tebe zapomenuty ale musíš jimi projít aby jsi se vrátil k životu,“ řekla mu žena a ukázala směrem kde nebylo žádné světlo.
Byl tam černý tunel ze kterého šla hrůza a děs. Naruto se hned rozběhl tím tunelem, bez jakýchkoliv otázek.

Zatím přešel den a Hinata s dračími bratry byli jenom několik málo kilometrů od dračí hory.
„Je to tady moment kdy si to vyřídíme s tím sviňákem,“ řekl Shatotu.
„Hlavně pomstíme Naruta, zemřel kvůli tomu jak si s námi ten dračí pán zahrával,“ dodala Hinata naštvaně.
Po chvilce co si všichni oddechli se znovu vydali k dračí hoře. Když tam došli a stáli před malým domkem ve kterém seděl starý muž zpomalili a šly směrem k němu.