Hinatin odchod část 4.

Hidan se neuvěřitelnou rychlostí vrhl na Hinatu. Hinata znovu uhnula, i když její tričko to dost odneslo. Zaskřípělo ostří kosy, když se setkalo s kamennou podlahou, Hidan udeřil znovu. Hinata se nedokázala pohnout. Bylo jasné, že je konec.

Když vtom vše zmizelo v nesnesitelné záři a Hinata (a zřejmě i Hidan) odletěla o několik desítek metrů dál. Pro samé světlo nebylo nic vidět. Hinatiny vyděšené a uslzené oči slepě zírali do ničeho. Uslyšela ohromnou ránu.
,,Je po mně?‘‘ zeptala se sama sebe tichým vstrašeným hláskem. Světlo zmizelo a pohled na živý svět jí uklidnil. I když...živým by se to zřejmě nazvat nedalo. Místo stromu, který pod ní byl ještě před výbuchem, pod sebou měla holou zem. Byla v ohromném kráteru. Na druhém konci kráteru nadával nahlas ,,povidlák‘‘:
,,Zas*** blondýnka!‘‘

Uprostřed kráteru na troskách bývalé jeskyně stál Deidara s šedou čepicí na hlavě a ztěžka oddychoval.
,,Hups, to jsem trošku přepísk...un.‘‘

Sídlo klanu Hyuuga:
,,A kdepak máš bratrance? Celou noc nebyl doma.‘‘ ptal se starostlivě Hiyashi své nejmladší dcery
,,Já nevím.‘‘ nasadila andělský úsměv ,,Možná někde trénuje, víš přece jaký je.‘‘
,,Právě, že vím, a proto se mi tomu nechce věřit. Ty mi něco tajíš, Hanabi!‘‘
,,Né.‘‘
,,Ale jo!‘‘
,,Né!‘‘
,,Jo!‘‘
,,No tak jo...‘‘ pokrčila Hanabi rameny ,,Ale dneska už ho rozvážu, slibuju!‘‘ nasadila psí očička
,,Cože?! Kde je Neji?‘‘ rokřikl se otec
,,Hehe...v lese...u stromu...izolepou...‘‘ koktala znepokojeně Hanabi a úsměv mizel v nenávratnu

V lese...u stromu...izolepou...:
,,Hanabi! Jestli nepřijdeš a neodvážeš mě do pěti vteřin, tak...tak...‘‘ kopal Neji vztekle nožičkama do sromu a pohazoval hlavou ze strany na stranu
,,Tak co? Copak mi provedeš, když se nemůžeš ani pohnout?‘‘ vyplázla jazyk Hanabi, která právě přihopkala po větvích. Bohužel pro ni si nevšimla, že má za zády otce.
,,Hanabi!‘‘ rozkřikl se nanovo otec a dal jí pohlavek, že málem spadla z větve. Neji se (i když přivázán ke stromu) chlámal smíchy, že se skoro dusil. Za pár vteřin se mu dostalo osvodození.
,,Fujtajksl! Já tě...‘‘ vrhal se na Hanabi. Hanabi uskočila a oba dva se začali honit po korunách stromů. Lord Hiyashi poklidně odešel a nechal je, ať si ,,hrají‘‘.

Kráter:
Hinata se začala lehce dusit:
,,Co to máš na hlavě za ponožku? Proč to nosíš? A kdes to vůbec sebral?‘‘
,,Jak to myslíš? A že se vůbec ptáš!? Víš, jak jsi mi to ustřihla křivě!?‘‘ pohodil Deidara ofinou. Vtom byl v jednom okamžiku zabalen do papíru, zavázán nitěmi a kosou přišpendlen k zemi. Doufám, že všem došlo, že to byla práce Konan, Kakuza Hidana. Kisame na něj vztekle šlápl.
,,Ale...no tak, nechte ho! Stejně za to můžu já! Je to jen moje vina!‘‘ kníkla Hinata, ve které se znovu probudilo její ,,zamindrákované já‘‘. Všichni se na ni otočili.
,,Jak to myslíš? Udělal to přece ten hysterickej blonďák.‘‘ ozval se Itachi, který se teprve zvedal ze země
,,Ale...totiž...kdybych mu neustříhla ten culík ,tak by...‘‘ sklopila Hinata oči
,,...tak by nás stejně vyhodil do povětří při svým dalším experimentu.‘‘ doplnila ji Konan
,,Ale stejně za to může ona!‘‘ křikl Deidara ze zámotku ,,A mavíc, to není žádná ponožka! Koupil jsem si jí sice v Tescu, ale ta prodavačka mi říkala, že je od...‘‘
,,Deidaro, myslíš, že nás zajímá, co máš na hlavě?‘‘ spražila ho Konan ,,V každém případě tedy padla vina na Hinatu, takže bude uklízet, vařit, nakupovat, a jako bonus...bude prát ponožky. Deidaro, do toho počítám i tvojí čepičku. S tréninkem jí ale omezovat nebudeme, když bude mít potom ještě sílu něco dělat, budu s ní a s Hidanem trénovat, jak bude chtít. To je konečný rozsudek!‘‘ zavelela ,,A Deidara jí bude pomáhat.‘‘
,,Cože?!‘‘ ozval se z kokonu přiškrcený blonďák ,, To jako myslíš vážně?‘‘
,,Jo. Kluci, rozvažte ho!‘‘

Podkrovní byt jistého blonda:
,,Hele, kde je vlastně ten Neji?‘‘ vzpomněl si Kiba
,,Kašli na Nejiho. Kde je Hanabi?‘‘otevřela pusu Sakura
,,Ale Neji už tu nebyl dva dny. Nestalo se mu něco?‘‘ přidal se do debaty Naruto ,,To by zcházelo, abysme kromně Hinaty hledali ještě jejího bratránka. A ještě by Hiyashiho trefil šlak.‘‘

,,Jsme tadýý!‘‘ hlesl Neji, který právě vyrazil dveře s Hanabinými vlasy v ruce
,,Pomozte mi někdo od toho psychouše! Pomoc! Nechtějte vědět, co mi udělal, kvůli vědě a trošce izolepy!‘‘ ječelo pokračování vlasů (tj. Hanabi ) ,,Ať mě pustí!‘‘
Sakura nečekala a jedinou ranou vysvobodila Hanabi ze sevření Nejiho, který přistál tvrdě, naplocho na zdi.
,,Díky.‘‘ usmála se sladce osvobozená a stejně sladce vyplázla jazyk na to, co zbylo z Nejiho. Při této scéně se mohl smíchy potrhat i depkařící Shino (!!!).

Sídlo nejen dvoučlenné nejen úklidové čety:
Zatímco Deidara s nadávkami, za které by se ani povidlo nemuselo stydět, zuřivě běhal s koštětem po kuchymi, Hinata v klidu utírala v obýváku prach.
,,Ai yai yai I’m your little butterfy...‘‘ broukala si a pomalu přejížděla hadrem ze strany na stranu ,,Green, black and blue make the colours in the sky...‘‘ podupávala bosou nohou o kamennou podlahu ,,Ai yai yai, ai yai yai, ai yai yai. Where‘s my samurai?‘‘ najednou ustala, umlkla skryla hlavu do dlaní a sklesla.
,,Naruto-kun...stýská se mi...‘‘ řekla téměř neslyšně ale hned rychle zamrkala, foukla si do očí a pokračovala v práci. Záhy jí tělo pokryl stín.
,,Tak co, Hin? Už to máš?‘‘ pronesl ironicky Deidara
,,Chmp! Skoro. A neříkej mi Hin, pokud vím, zas takový kámoši nejsme. A co ty a koště, ty koště?‘‘ odsekla
,,Komu říkáš koště ty...ty...Chjo! Já narozdíl od tebe už jsem hotový a můžu si dáchnout! Vyplázl Dedara všechny tři jazyky najednou, lehl si, dal si nožky nahoru a zavřel oči. Znovu si sedl a spatřil pod svými zády roličku papíru. Rozbalil ji a četl:

Úkoly pro Deidaru a Hinatu:
Deidara zamete, dojde na nákup, uvaří večeři a uklidí si TEN DĚSNEJ PRASEČÁK V POKOJI!!!
Hinata utře prach uvaří oběd, vypere, ustele a pokud bude potřeba, zasáhne na kohokoli, mne ovšem vyjímaje, mým osvědčeným hmatem Xh88, který jsem jí učila včera večer. A teď se už zvedni z tý země a šup šup do práce!

Vaše drahá Konan.

,,Sakra!‘‘ kousl se Deidara do rtu ,,Hinato?‘‘ houkl
,,Co chceš?‘‘
,,Musím...jít nakoupit.‘‘ sklopil poníženě zrak ,,Ne, že uděláš z Akasídla kůlničku na dříví! Jestli jo, pořádně to schytáš!‘‘ s těmito slovy odešel neznámo kam. Hnata se sebrala ze země a přečetla si dopis, který Deidarou tolik pohnul. Musela se usmát. Když ale přečetla druhou polovinu, smích ji přešel a šla raději vařit.

Poznámky: 

Hm...tenhle díl nestojí za nic...nedostává se nápadů, tak snad příště bude líp.

POZOR! Spoiler!

A ještě: Písnička, kterou si Hinata zpívala při utírání prachu
http://www.youtube.com/watch?v=T9sz9QzsWXc&feature=related