Hinatin odchod část 3.

Hinatino probuzení v...
Když už neslyšela žádné hlasy, rozhodla se otevřít oči. Rozhléhla se a zjistila, že tohle místo v životě neviděla. Malý útulný pokoj s postelí (kterou měla jen tak mimochodem pod sebou), malou skříňkou, ministolečkem a...obrovskou hromadou hlíny v koutě?! Vedle postele seděla na koberci blonďatá postavička. Hinata se posadila na posteli a prověřila si, že se jí to doopravdy nezdá.
,,Tak už jsi vzhůru?‘‘
,,A-ano. Ee...ehm...‘‘
,,Já jsem Deidara.‘‘ otočila se postava a mrkla okem na Hinatu

,,Jak jsem se sem dostala? Nebyla jsem v bezvědomí! Měla bych si pamatovat že...‘‘
,,Konan tě přenesla na papíru. Neptej se mě, jak to udělala, já nemám páru.‘‘ odpověděl Deidara a pokrčil rameny

Konoha-les:
,,Hanabi?‘‘
,,Co je?‘‘
,,Jsi si jistá, že to byl dobrý nápad?‘‘
,,Nepochybuj! Byl přece můj! Mé nápady nekončí nikdy fiaskem, to víš.‘‘
,,Já vím, ale bojím se otevřít oči.‘‘
,,Klidně můžeš. Vysvětlím ti to: Abysme dosáhli Byakuganu bez žilek, musíme hlavu nějak zmáčknout, nebo jak se to říká... no a prostě proto jsi teď přilepenej izolepou ke stromu, že se nemůžeš skoro ani hnout. Kapiš to?‘‘
,,Bohužel jo.‘‘
,,Tak se snaž! Vyvolej Byakugan!‘‘
,,No jo... Byakugan!...To nejde! Těmi žilkami proudí do očí chakra! Bez nich to prostě nejde!‘‘ začal se vztekat Neji
,,Všechno jde, když se chce! Já mám ale hlad! Hehe! Doběhnu si domů a přijdu pro tebe asi tak zítra ráno, jo? Pak mi povíš, jak ti to šlo.‘‘ vyplázla Hanabi jazyk a odhopkala po stromech směrem k vesnici
,,Smradlavá opice! Zlom si nohu!‘‘ křičel za ní vztekle Neji ,,Nebo rovnou vaz!‘‘

Deidarův skromný pokojík:
Hinata už se vzpamatovala a Deidara jí připadal celkem sympatický, i když se dozvěděla, že je to chladnokrevný vrah. Zrovna jí dával lekci modelování.
,,To je hezká vrána, Hinato. Povedla se ti.‘‘
,,Ale to je tulipán!‘‘ vyjekla uraženě Hinata
,,Fakt? Jé no jo...Promiň.‘‘
,,Deidara-kun, a kdy už mě naučíš svůj PRAVÝ umělecký styl? To mi určitě půjde lépe.‘‘
,,Až se naučíš modelovat. Výbuch není všechno! Nejdřív to musí nějak vypadat!‘‘

,,Kde je ku**a ta holka? Kde je? Já jí...já jí...udělám věc, že na to v životě nezapomene!‘‘ ozvalo se z chodby
,,Dělej, schovej se pod postel!‘‘ sykl Deidara a šel ke dveřím
,,Co se děje, Hidane?‘‘ zeptal se, jako by nic
,,Hledám tu blbou holku. A co se vůbec staráš, Deidaro-chan? Jdi si někam vybouchnout!‘‘ štěkl Hidan a Deidara ještě rozčilenější práskl dveřmi svého pokoje. S povzdechem se svalil na postel.
,,Hinato, proč mě, do hajzlu, všichni berou jako holku?‘‘
Hinata se na něj pátravě zadívala:
,,Možná vím, ale zrovna povidlo nemá co říkat. Ale stejně, nepřemýšlel jsi někdy nad tím, že by ses alespoň trochu ostříhal?‘‘
,,Nepřemýšlel. A ani nikdy přemýšlet nebudu!‘‘

Les, strom, Neji:
,,Sakra! Nevěřím Hinatě, že utekla jen kvůli Narutovi! Mít tuhle opici v blízkém příbuzenstvu, vezmu roha už dávno. Že já vůl jí na to skočil! Až mě někdo rozváže, zmaluju jí p...pozadí, že to ještě nezažila, zabavím jí compa a...a...teď jsem tak rozčilenej, že ani nemůžu přemýšlet.‘‘ a tak tam bude Neji sakrovat ještě celou noc, což nemusíme slyšet. Mezitím se Hanabi doma cpe polévkou. Copak asi dělá Hinata? Ještě si počkejte!

Mezitím se parta ve složení Naruto, Sakura, Kiba, Akamaru, Kurenai pokoušeli utěšit Shina, který upadl do hluboké deprese.
,,Myslím...myslím, že je to v kopru.‘‘ zamumlal Kiba
,,No tak, Shino. Ona se vrátí.‘‘ utěšovala hmyzího chlapce Kurenai
,,Kňuu, kňuu...‘‘ kničel Akamaru, když ho Shino hrubě shodil z postele, když se chtěl přitulit. Shino nikoho nevnímal a tajemným hlasem mluvil na svou nejmilejší mouchu. Naše skupinka to tedy vzdala. Všichni zalehli do pelechu a Naruto, protože měl v posteli Shina, si holt ustlal na zemi.

Akatsuki jeskyně, koupelna:
,,Nééé! Hinato, neblázni! Zapomeň na to! POMÓÓÓÓĆ, HIDANÉÉÉ!!!‘‘ z koupelny se linul neskutečný ryk. Celé Akaosazenstvo včetně Konan s okurkami na očích a natáčkami ve vlasech se seběhlo před dveře s nakreslenou sprchou a zvláště volaný si nedočkavě brousil své fidlátko. Rozrazil dveře a na tento okamžik nikdo z Akatsuki do konce života nezapomene. Nad umyvadlem stála na židli Hinata s nůžkami v pravé a s Deidarovou bujnou kšticí v levé ruce. Deidara klečel s hlavou v umyvadle a hystericky ječel. Než se stačil přiřítit Hidan s kosou, Hinata stačila udělat jediný pohyb, ozval se ten nepříjemný zvuk ostří...a Deidara měl po culíku. Vyděšeně se na sebe podíval do zrcadla, a bleskurychle se zamknul ve svém pokoji. Záchvat vybuchování ho nepřešel ani přes noc a tudíž všichni rudí mraci včetně samotného pyromana měli ráno kruhy pod očima snad až ke kolenům. Akorát Hinata slastně pochrupovala. Hanabiny videohry dělaly mnoham větší kravál...

Ráno se všichni včetně Konan tvářili dost nepřívětivě a Deidara ani nepřišel na snídani. A jen tak mimochodem jí vyhodil z pokoje. Hidan se okamžitě napřáhl a Hinata vrazila do prvních dveří, které zmerčila. Hidan si kosu opravil opravdu kvalitně.
,,Co tady děláš?‘‘ ozval se nepřívětivý hlas odněkud ze spoda
,,Jej! Gomennasai! Já..jen...totiž...Zetsu-san...Hidan je za dveřmi a...‘‘
,,No tak tady nebudeš! Ten pablb sem vtrhne a rozmlátí mi všechny bonsaje. Ani náhodou. Vypadni nebo tě snim.‘‘ Hinata tedy vyběhla z pokoje a jala se hledat nějaký úkryt. Zbytečně.
,,Buhahaha! Mám tě, teď ti teprve ukážu! Ku**a, to jsi nikdy neslyšela pořekadlo: Nedráždi jashinistu bosou nohou?!‘‘
,,Ne.‘‘
,,Áááááááá!!!!‘‘ Hidan se neuvěřitelnou rychlostí vrhl na Hinatu. Hinata znovu uhnula, i když její tričko to dost odneslo. Zaskřípělo ostří kosy, když se setkalo s kamennou podlahou, Hidan udeřil znovu. Hinata se nedokázala pohnout. Bylo jasné, že je konec.

Když vtom...............................