Papírová jehla XX.-Pak je mi líto, Kakuzu!

Vzduchem se vanul mrazivý vzduch. Od stromu se odráželi Itachi a Kakuzu. Nebyla slova, která by mezi sebou prohodila. Oba se soustředili na cestu a jejich cíl. Cíl, který mají oba společný.
,,Itachi." Zastavil se na jedné větvi Kakuzu.
,,Hmm?" Zastavil se na další větvi Itachi a hleděl na Kakuzu.
,,Aby bylo mezi námi jasno, nehodlám Ti pomáhat a ani nechci, abys mi pomáhal ty! A taky, aby ses mi nepletl do cesty. Můj cíl je jiný!"
,,Pokud si pamatuji dobře, cíl máme oba stejný v téhle misi." Tichým hlasem pronesl Itachi a přimhouřil oči.
,,Pein nám dal jeden úkol. Ale nehodlám z Konohy odejít s prázdnou!" Arogantním tónem pronesl a přiskočil k Itachimu blíž.
,,Co hodláš v Konoze udělat?" Sjel Itachi pohledem do Kakuzovi tváře.
,,Uzumaki Naruto!" Zašklíbl se zlověstně Kakuzu.
,,To Ti nedovolím!" Výhružným tónem varoval Kakuzu.
,,Já zase nedovolím, aby mi nějaký Uchiha křížil cestu!" Pomalu Kakuzovi černala ruka.
,,Pak je mi líto!" Sharinganem mu pohlédl do očí.
Kakuzu uviděl něco, co si jeho oči nedovedly ani představit. Věděl, že tyhle oči jsou poslední co vidí. Netušil, že Itachi má takovéhle oči.
Itachiho Mangekyou sharingan byl plně aktivován. Lesem se rozlehl pouze křik umírajícího muže. Kakuzu podcenil Itachiho a to ho stálo život.
,,Je mi líto Kakuzu, ale ani já si nehodlám zkazit plán, na kterém závisí celý můj život!" Pohrdavým pohledem kouknul na Kakuzu, který naposledy vydechoval. Itachi si vytáhl katanu a ještě pětkrát probodl jeho tělo.
Bylo jasné, že Kakuzu se čerstvého vzduchu už nenadechne. Dnům, kdy Kakuzu žil, je konec.
Itachi zasunul zpátky katanu a vracel se zpět do sídla Akatsuki. Tentokrát to už neskončí obyčejnou hádkou s Peinem. Za to, že zabil člena Akatsuki, bude muset nést následky.

,,Narutó..." Běžela k lavičce, na které seděl Naruto Sakura.
,,Co tady tak sedíš?"
,,A co mám jako dělat?"
,,To nevím, ale sedět tady jak nějaká troska určitě ne!" Sedla si Sakura vedle něj.
,,Hmm"
Seděla vedle něj a pokoušela se o úsměv, ale nešlo to. Věděla, proč tu Naruto tak sedí.
Už ani Genmu nedovedl zpět a to je pro něj rána. Sasuke...Genma...Dva nejbližší přátele ztratil.
,,Sasuke..Genma.."
,,Eee..Co?"
,,Ani jednoho jsem nedovedl zpět." Ztěžoval si Sakuře.
,,Naruto.." Tichým hlasem a smutným výrazem na něj hleděla.
,,Ale..Ale já je přivedu zpět. Protože to je moje cesta ninji! Když je přivedu zpět, budu blíže k postu Hokage! A lidé mě budou víc uznávat!" S hrdostí stál a hleděl ke slunci.