Nový shinobi ze sněžné 1. První šoky už při příchodu

Po cestách se toulal shinobi který byl na cestě trénovat a jeho mise kterou měl přitom splnit bylo pomoct Konoze kvůli nedostatku ninjů. Měl oblečený bíle modrý plášť pod kterým se měl klasickou vestu a modré kalhoty. Měl hnědé vlasy a jasně modré oči ve kterých se mu třpytilo nadšení spolu s odhodláním.
„Blbá čelenka, leze mi na nervy to jak mi pořád padá,“ postěžoval si sám pro sebe cestou.
Sundal si čelenku a hodil si jí do batohu, pomalu se blížil ke Konoze a jak viděl bránu přidal do kroku. Jak přešel branou zhluboka se nadechnul a řekl.
„Konečně tady už se nemohu dočkat až si dám ramen.“
Nestihl udělat ani krok a strážci brány mu řekli.
„Vypadá to že jsi změnil vzhled Naruto, vítej zpátky z mise doufám že to nebyla otrava.“
Byl to Izumo kteří se mu spolu s Kotetsuem zdravili.
„Cože? Někomu tady jsem asi dost podobný radši jim odpovím slušně ať mu neudělám ostudu,“ pomyslel si shinobi a s pokrčením ramen sprovázenými povzdechnutím jim odpověděl.
Procházel Konohou a hledal místo kde mají ramen ale najednou zkameněl. Všimnul si jednu holku která procházela kolem a přistihl se jak slintá při dívaní se na ní.
„Ta je ale nádherná musím se s ní seznámit,“ pomyslel si a šel hned směrem za ní.
Ona holka která ho okouzlila byla Hinata a netušil co se stane. Vyskočil před ní, nahodil frajerskou pózu a řekl.
„Nádherná slečno, mohl bych vás pozvat na oběd a procházku?“
Jak to řekl Hinata zrudla a pokoušela se něco říct ale tolik se snažila nedechnout že omdlela.
Snažil se jí vzbudit ale marně, když jí aspoň posadil ozvalo se najednou něco adresované jemu a někomu jinému zároveň.
„Naruto, tady jsi už tě tady čekám Tsunade-sama čeká až se vrátíš aby ti něco důležitého řekla.“
Byla to Sakura která k němu hned doběhla, snažil se něco namítnout ale ona ho hned zrušila.
„Žádné ale, Hinata je na tohle zviklá pří tobě a teď už půjdeme za Tsunade-sama hned.“
Chytla ho za ruku a táhla pryč, celou cestou se shinobi snažil říct že si ho s někým mílí ale Sakura ho nenechala říct ani slovo. Nakonec když jí to naštvalo tak mu svázala ruce, nohy a zalepila ústa. Celou cestou ho svázaného táhla, jemu chudákovi tekli jenom slzy a opakoval si.
„Je to holka a odporovat jí je smrtelná chyba, proč jen já musel dostat tuhle misi.“
Když ho konečně dotáhla před dveře kanceláře Tsunade zaklepala a když se ozvalo že mohou dál vešla a vtáhla ho sebou. Tsunade seděla otočená k oknu a měla vyložené nohy, Shizune se jenom vykuleně dívala na ubohého shinobiho kterého tam Sakura svázaného dotáhla.
„Tak už je tady i Naruto Tsunade-sama, trochu se vzpíral ale já ho přesvědčila že máte pro něj něco důležitého,“ řekla Sakura.
„Naruto, víme kde se ukrývá Orochimaru a Sasuke je s ním taky, chci abyste hned jen co to půjde šly na to místo protože za tuto informaci jeden z členů ANBU zaplatil životem.“
Náš shinobi se snažil něco říct ale páska přes ústa mu v tom bránila, Shizune k němu došla a ztrhnula mu jí z úst.
„Do pytle, kdyby mě tady někdo poslouchal tak víte že nejsem ten za koho mě máte,“ vykřikl hned naštvaně.
Tsunade se otočila a dívala se na něj, přeměřovala si ho od hlavy až k patě a pak se zeptala naštvaným tónem.
„Kdo tedy jste když tolik křičíte na mě?“
„Jsem shinobi ze sněžné a dostal jsem misi abych vám tady pomáhal s několika misemi dokud se nevyřeší vaše krize s nedostatkem ninjů.“
Sakura, Shizune, Tsunade se na něj nevěřícně dívali a říkali si.
„Vždyť je to Naruto, nebo ne? Má stejnou tvář, vrátil se dnes v čase jak se měl vrátit ze svojí mise, jenom ta barva vlasů a oblečení mi nesedí.
„Jak se tedy jmenujete?“ zeptala se Shizune.
„Nejmenuji se Naruto ale Narutto, vím zní to podobně ale to ať si vyříkají rodiče. Toho Naruta o kterém tolik mluvíte ani neznám.“
V tom jak se na něj nevěřícně dívali se otevřeli dveře ve kterých stál Naruto. Všichni se na něj podívali až ho ty pohledy vystrašili ale hned na to se zadíval na osobu která byla svázaná na zemi. Dívali se jeden na druhého, jako by si z oka vypadli, nebilo jednoduché říct kdo je kdo.
„To je kdo babčo?“ zeptal se Naruto.
„Tak tohle je podle všeho ten ninja který k nám měl přijít ze sněžné na pomoc.“
„Nekecejte tady tolik a ty růžová bys mě mohla rozvázat když už jsi mě svázala,“ vykřikl na ní tak naštvaně až se mu dostalo trochu odlišné odpovědi.
Sakura mu uvalila jednu rovnou do zubů která ho odpálila do zdi.
„Jmenuji se Sakura, zapamatuj si to idiote,“ řekla naštvaně Sakura.
Když ho rozvázali a odlepili ze zdi řekla Tsunade.
„Sakuro, Naruto, představuji vám dočasného náhradníka za Saie dokud bude v nemocnici.“
Sakura spolu s Narutem se podívali na shinobiho vedle nich.
„Fajn, další otrava kterého musím přežít,“ pomyslela si Sakura.
„To bude jako dívat se do zrcadla celou dobu,“ přeběhlo hlavou Narutovi.
„Mně snad trefí, šílená holka a moje kopie, co jsem komu udělal,“ pomyslel si shinoby s otráveným výzorem ve tváři.
„Zkuste se spolu seznámit co nejrychleji a choďte hledat Orochimara se Sasukem ať vám neujdou,“ řekla Tsunade a poslala je tím pryč.
„Jestli nemáte námitky já bych si šel někam dát ramen mám pořádný hlad,“ řekl Narutto jak šly po schodech.
„Tak to ti poradím jít do Ichiraku ramen, tam mají ten nejlepší ramen všude,“ zareagoval hned Naruto.
„To je tedy něco pro mě ramen zbožňuji a čím je lepší tím lépe,“ řekl nadšeně Narutto.
„Půjdu s tebou a při jídle se seznámíme,“ dodal Naruto.
„Kluci nebylo by lepší jestli se nebudete tolik myslet na jídlo?“ zeptala se Sakura.
Oba si jí nevšímali protože společně se rozběhly a zmizely v mraku prachu.
Když společně došly do Ichiraku ramen tak z nich stařík nevěděl pohnout očima.
„Jsem nemocný nebo vidím dvojmo?“ zeptal se stařík a díval se na oba s užaslým výrazem.
„Jste v pořádku tohle je Narutto a došel až ze sněžné,“ odpověděl mu Naruto s úsměvem.
„Dáme si dvě extra velké porce desetkrát minimálně,“ řekl Narutto a vyložil plnou peněženku na pult.
„Díky ale já tě chtěl pozvat když je to prvně co jsi tady,“ odbil ho Naruto.
„Neříkej blbosti, ty a já jsme skoro stejní tak dnes to platím já, příště to budeš platit ty platí?“
„Hehehe,“ zasmál se jenom nesměle Naruto.
Když položili misky před ně bleskem byly prázdné a jak čekali na další povídali si.
„Znáš holku jménem Hinata?“ zeptal se Narutto.
„Jo, znám ji od už akademie, proč se ptáš?“
„Je fakt hezká ale odpadla jakmile jsem jí něco řekl.“
„To dělá pořád, vždy když se k ní přiblížím moc blízko odpadne a vzbudí se pár minut na to, vůbec nevím proč ale asi je nemocná.“
Jak to řekl začal se Narutto drhnout nudlemi od údivu.
„Tobě to nedochází?“
„Co mi nedochází, řekni?“
„Ty jsi dost divný, ona je do tebe blázen a stydí se ti nejspíš něco říct.“
„Nemluv blbosti, jsme jenom přátelé a nic víc,“ řekl Naruto ládujíc do sebe další porci.
„Dobře, nevím co je mezi tebou a Sasukem ale nejspíš tě nesnáší kvůli tvé nechápavosti některých věcí.“
„Tohle už nikdy neříkej,“ řekl Naruto a bouchnul pěstí do stolu.
„Skus mi tedy říct proč by tě jinak tolik nesnášel a nechtěl tě vidět?“
Naruto se zesmutněle zamyslel a nakonec mu potichu odpověděl.
„Chce utišit svou bolest tím že zabije svého bratra.“
„Promiň, já nevěděl že se tě to až tak moc dotkne.“
„To nic, řekni mi jak se má Yukie?“
„Myslíš královnu země sněhu? To je zas pro mě dosti problematické téma.“
„Nebuď labuť, řekni proč?“ vyzvídal Naruto s ďábelským úsměvem.
Narutto se poškrábal za hlavou a nakonec mu šeptem až nesrozumitelně řekl.
„Je to moje bývalá, mezi ní a mnou něco bilo ale teď už z toho nic není kvůli osobním problémů.“
Jak to slyšel tak spadl rovnou na zem a zeptal se.
„To snad není pravda, tys s ní něco měl?“
Narutto mu jenom nesměle a s úsměvem přikývl, Naruto se na něj díval a nebyl schopen ani pohybu.
„V-vraťme se k Sasukemu a já ti řeknu všechno.“
Naruto mu vysvětloval jak se Sasukem trénovali, skládali chuninskou zkoušku, bojovali spolu, prostě všechno. Celé hodiny si spolu povídali a vypadalo to dosti komicky jako kdyby Naruto potkal sám sebe v trochu odlišné formě. Jak si tam povídali a jedli šla kolem Hinata, chtěla vidět Naruta a taky se mu pokusit říct o svých citech k němu. Jak vešla najednou se zarazila a zrudla tak jak se jenom dá. Naruto a Narutto se otočili a dívali se na ní, viděla Naruta dvakrát jenom s barevnými odlišnostmi. Pak se Narutto ďábelsky usmál a šťouchl Naruta mezi žebra, v tom momentu se jí oba pozdravili součastně a Hinata na to omdlela.
„Nechám to tedy na tobě, zůstaň u ní a když se probere jí všechno řekni. Já se jdu ještě projít tak mě přibližně hodinku nehledej já tě najdu,“ řekl mu Narutto a odešel, v tom začala Hinata přicházet k sobě.
„Hinato jsi v pořádku?“ zeptal se jí hned.
„Naruto mě drží v náručí já jsem snad v nebi,“ pomyslela si a znovu začala ztrácet vědomí.
„Ať tě ani nenapadne znovu ztrácet vědomí musím ti něco dost důležité říct,“ řekl vážně Naruto.
Hinata se na něj pozorně zadívala s rozechvělýma očima a přitom měla jemný růměnec na jejích tvářičkách.
„Hinato už dlouho jsem si tě všímal a potají jsem tě miloval, až do dneška jsem neměl odvahu ti to říct. Dneska mi to řekla moje kopie ze sněžné, co je ten shinobi dost podobný mě že jsi do mě celá blázen to mi už řadu let nedocházelo ale teď to chci změnit. Proto se tě teď a tady ptám jestli mě miluješ Hinato, já tě miluji celou svou duší a položím za tebe život třeba i milionkrát,“ řekl Naruto a ze zatajeným dechem čekal na její odpověď.
„Ach Naruto,“ řekla jenom Hinata a hned ho políbila.
Pak se pomalu od sebe vzdálili jejich rty a dívali se jeden druhému do očí.
„Beru to jako ano,“ zašeptal něžně Naruto.
Hinata jenom kývla hlavou a šli se pomalu projít.