Už nejsem Černá!
Dnes už mi to připomíná staré časy, které jsou dávno za mnou. Jenže jakmile si na ně vzpomenu, znejistím. Co mi vlastně dodalo odvahu, abych se mohla odprostit se? Spíš kdo...
Černá. Tak mi říkali. Byla jsem ošklivé káčátko mezi bílými labutěmi, ale přitom krásné labutě skrývaly své pravé Já. Já nic neskrývala, ani jsem nemohla, protože...zní to hloupě, ale tenkrát jsem se ještě neznala.
Všichni okolo mě nosili masky vlídnosti, jen mě ukazovaly svou pravou tvář. Dávali mi jasně najevo, že mezi ně nepatřím. Černá ovce rodiny.
Pomalu jsem začínala věřit, pomalu jsem se přesvědčovala. Málem se mi to povedlo, ale někdo mě zadržel. Díky němu jsem se našla, díky němu vznikly i tyto paměti.
Jmenoval se Kouhei, byl to starý muž, který ve válce ztratil všechny své blízké. Sám nebyl shinobi, ale jeho zemřelá žena ano. I on znal utrpení vyhoštění, utrpení samoty. Možná proto mi tak rozuměl.
Znovu jsem se naučila věřit sama v sebe, naučila jsem se mít ráda a nepřipadat si zbytečná. Možná že jsem dodnes ošklivé káčátko, ale jsem jím ráda s vědomím, že něco jsem.
Věřit sama v sebe...to jsou slova, která mi utkvěla v paměti. Ano, díky těmto slovům jsem pochopila a konečně mohla odhodit minulost. Mohla jsem v klidu prohlásit: „Už nejsem Černá!“
Tak jen sypte popel na mou hlavu, jsem připravená 
jakej popel prosím tě? Vždyť se ti to moc povedlo...nezacházela jsi zbytečně moc do detailů a tím jsi tomu dala ptajemný nádech...opravdu hezké...Místo popela by sis zasloužila diamanty, ale těma by to asi dost bolelo a tak radši růže. XD
Krátka, ale tak blízka človeku je táto poviedka...
Skvelá
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Výborně napsaná povída na zamyšlení
Děláš si srandu? že se to nepovedlo? A jakej popel? Je to nádherný, takže popel se nikam sypat nebude, ikdyž já bych si ho nejspíš zasloužila...
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...
Páni, v tvých povídkách je hrozně moc skvěle popsaných pocitů, že mi to vždycky srazí na kolena...je to vážně krása
takže za prvé, je to moc hezký, takže popel ti sypat na hlavu nebudu a za druhé
Pekné to bolo... aj keď, takéto poviedky týkajúce sa rodiny čo niekoho vyhostila som dnes čítala minimálne tri... takže už mi to krapet lezie krkom xD Ale ty si to napísala zase inak... takže dobré!
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Našel, našel. Třeba já, které se ta povídka velmi líbila. Záleží na tom, kolik toho řekneš, ne na tom, kolika slovy... a tys řekla.
Krásná povídka, ten popel vůbec není třeba
hum, no co mám říct? Popel? To si sypu na hlavu jáá X), ale ty nesmíš! Mě se to líbilo
Protože mi většinou zabijí postavy, které si oblíbím, tak už to nedělám. Ale Utakata byl prostě fešák!
jsem ráda, že se líbí
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
je to móóóóc krásný, vážně
jsem 7. členem 11. konožské strážní divize
nejnovější FA:
Jakej popel sakra? Je to báječný, procítěný a jedinečný Aku! Opravdu krásná jednorázovka. Vůbec nevadí, že je krátká. Právě proto tak vylezly všechny ty city
• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda
Ten popel si na hlavu nasyp sama, za tu hloupou poznámku