manga_preview
Boruto TBV 07

Nepřítel z druhé strany 5

,,Vstávat!" Prořízl tábořiště dračích svěřenců ostrý povel a všichni se ihned zvedali ze svých nočních stanovišť. ,,Všichni nástup u ohniště! A fofrem!" Zakřičela ta stejná osoba a posadila se na své místo. Napila se ze skleničky s vodou a zbytkem uhasila dohořívající oheň. Potom zvedla oči a dívala se na všechny přicházející. Neudivovalo jí, že jí většina z nich probodávala pohledy. Ona tohle dělala taky, když se nějaký šílenec opovážil vzbudit jí v pět ráno.
,,Takže abyste mi tady neusnuli, máme pro vás s Takatem skvělou zprávu." Začala Atashi, ale byla přerušena hlasem své kamarádky.
,,Co? Budete se brát?" Vypískla Ataki radostně a hlasitě se rozesmála. Jak Atashi, tak i Takato na ní vrhly vražedné pohledy a zaklepali si na čelo.
,,Ty se prostě nikdy nezměníš." Povzdechl si Shivanův svěřenec a obrátil se k ostatním.
,,Ta zpráva spočívá v tom, že už víme, kdo je klíčem k otevření brány do Druhé strany." Promluvil a jak čekal, všichni zmlkli. Dokonce i Ataki se podařilo zavřít na chvíli pusu.
,,Od Hinaty, té modrovlásky z týmu osm, jsme se dozvěděli, že existuje technika nazývající se Tisíc ptáků, bleskové ostří. Ovládá jí prý nějaký Uchiha Saru..Subra...já nevím... prostě nějaký Uchiha. Podle zpráv od Konožských ninjů se pohybuje někde kolem míst, kterými právě procházíme. Mohli bychom tedy zkusit zachytit jeho chakru a přinutit ho, aby nám bránu otevřel." Promluvila a čekala na dotazy ostatních.
,,Jak ho ale chceš přimět? To si myslíš, že ti nějaký kluk udělá službu jenom tak?" Nesouhlasil Damachi.
,,A ty si myslíš, že se ten kluk nepo*ůrá strachy jakmile spatří draky?" Pozdvihla obočí a upřeně se na něj zadívala.
,,Neříkám, že to není možné, ale přece jen musíme brát v potaz nějaké další varianty, jak se to může vyvíjet, ne?" Bránil se zemní kluk a radši se nadále zdržel komentářů.
,,Dobře... pokud ale vše půjde tak, jak říkáš, myslíš si, že jsme schopni najít tu bránu? Máme tady zádrhel a to jsou ti, které s tebou poslala Hokage. Existuje spoustu věcí, které oni nepochopí a zbytečně nás budou svojí neznalostí zdržovat." Řekl Akiko.
,,Náhodou nejsou tak tupí, jak možná vypadají. Mají mimořádné stopovací schopnosti a k všemu, oni toho Uchihu znají. My se s ním nikdy nesetkali. Navrhuji tedy, že pokud se nám ho podaří s jejich pomocí dostat, půjdou s námi. Jestli ne, pošlu je zpět." Navrhla.
,,Je to ale na tvoji zodpovědnost." Prosykl ještě Akiko a otočil se na Híradora.
,,Vyřiď ostatním, že za deset minut vyrážíme. Potřebujeme toho kluka dostat co nejdřív."

,,No tak, vstávejte." Třepala Atashi šetrně se členy týmu osm, kteří nevypadali na to, že by se jim chtělo dvakrát vstávat.
,,Kolik je hodin." Zaskuhral Kiba a promnul si oči.
,,Pět patnáct." Usmála se větrná svěřenkyně a přešla k ležícímu psovi.
,,Jak je ti kamaráde? Snad už líp. Víš, mrzí mě, co se stalo včera. Doufám, že se uzdravíš a bude vše, jako předtím." Zašeptala Akamarovi do ucha a začala balit věci.
,,Kam se vlastně jde takhle brzy ráno?" Zeptala se Kurenai.
,,Říkat to celý, byly bychom tu ještě tři hodiny, proto to shrnu. Abychom se dostali do našeho pravého světa potřebujeme najít klíč k bráně. Ovšem ten klíč je druh jutsu, který umí pouze Uchiha Saru, Satu, Surke.. já nevím... jak se ten kluk jmenuje?" Otočila se na rozespalou Hinatu.
,,Myslíš Uchihu Sasukeho?" Pozvedl obočí Kiba.
,,Jo, to je on. Umí Tisíc ptáků, bleskové ostří a právě tímhle se dá brána otevřít. Problém však je, že nikdo z nás nezná Uchihovu chakru. Víme jen, že se pohybuje někde tady kolem. Jediná naše možnost je najít ho a donutit, aby nám pomohl otevřít bránu na Druhou stranu." Vysvětlila hnědovláska. Otevřela batoh a naházela tam všechny věci, které potřebovala. Jejího příkladu následovali i mladí shinobi a tak se za deset minut celá skupinka sešla u táborového ohniště.
,,Fajn, takže náš úkol je jednoduchý, potřebujeme najít Uchihu a donutit ho k otevření brány. Tady stopovací tým osm z Konohy nás povede." Rozkázala Atashi a dala se do pohybu za ninji poslané od Tsunade-sama.
,,Myslíš, že je to dobrý nápad? Možná bychom měli dát za pravdu Akikovi. Nevíme, co se může stát. Jsou na naše podmínky moc nezkušení." Vedla cestou Shadow konverzaci s Atashi.
,,Jsem si jistá, že nás nezklamou. Je to nejlepší stopovací tým v Konoze. A ke všemu si myslím, že by nechtěli cestovat do Konohy sami. Už jen kvůli NĚMU." Mrkla na ni a dál následovala stopovací shinobi. Najednou se všichni čtyři zastavili a Akamaru začal výhružně vrčet.
,,Co je? Našli jste ho?" Šeptala jejich směrem Atashi a doskákala až k nim.
,,Je pravděpodobné, že je poblíž. Vyřiď svým kamarádům, ať si dávají pozor. Umí ovládat svoji kekkei genkai a tím vás dostat do genjutsu." Upozornila Kurenai. Atashi jen něco pošeptala své malé kočičce a ta se skoro neslyšně vydala dozadu za dalšími dračími svěřenci. Chvíli potom bylo ticho. To hrobové ticho, které nikdy nepředvídalo nic dobrého. Vždy v tom byla nějaká hrůzná situace. A ta právě měla nastat.
Zpoza stromu se nečekaně vyřítil had a málem by kousl nepřipravenou Atashi do ruky, kdyby se před ní nepostavila Hinata a neprovedla speciální taijutsu techniku.
,,Díky." Řekla Atashi mírně překvapeně a vytáhla si svoji zbraň. Proti ní se rázem vynořila postava v tmavém plášti s úšklebkem na rtech.
,,Čekal jsem, že přijdete." Zasmál se a vyrazil proti dračí svěřenkyni. Atashi se jen lehce vyhnula a namířila na něj svoji katanu. Ta se však zarazila o ostří té jeho. Teď si navzájem hleděli do očí.
,,Jak jsi mohl vědět, že přijdeme. Skoro tě neznáme." Nechápala Atashi a přitlačila na svoji sečnou zbraň.
,,Už se tu před vámi někdo stavil." Ušklíbl se mladý Uchiha a odskočil pryč.
,,Katon: Housenka no jutsu!" Zakřičel a Atashi se musela vyhnout všem patnácti ohnivým kouličkám, které na ni poslal.
,,ON už tu byl?" Vykulila Atashi oči a skoro si přestala dávat pozor na svoji obranu.
,,Ano, ale jeho posla jsem odmítl stejně, jako odmítnu vás!" Zakřičel a začal skákat na větve čím dál od místa dění.
,,Za ním!" Vykřikla Atashi a ona, tým osm i ostatní dračí svěřenci v závěsu se dali do pronásledování utíkajícího Uchihy.
,,Neříkala jsi, že se podělá strachy?" Křičel zezadu Damachi.
,,Jak jsem mohla vědět, že už tu ON byl?" Odbyla ho a zrychlila tempo.
,,Měla jsi to předpokládat!" Vyčítal jí tuhle fatální chybu a vyskočil na hřbet vedle něj letícího Dorana. ,,Zkusíme ho nadehnat zepředu." Houkl na ostatní a vznesl se i se svým drakem k obloze.
,,Fajn, takže jako obvykle si jde užívat." Odfrkla si brunetka a ohlédla se dozadu. Její dračice tu nebyla, aby mohla následovat Damachiho. ,,Sakra Assi, kde se zase touláš?" Křičela v duchu a málem kvůli tomu narazila do skoro neviditelného stromu.
,,Dávej bacha!" Slyšela zezadu stálé nadávky. Protočila jen očima a prudce zahnula doleva. Na mýtince tam stál Uchiha a jeho tým.
,,No skvěle, zrzavej týpek, červenovlasá kunoichi a vodník s velkým mečem na zádech. To bude zábava." Ušklíbla se a zasunula katanu zpět do pouzdra. Postavila se před něj a počkala, až dojde zbytek.
,,Takže vy jste si přišli pro mě..." Začal konverzaci Sasuke a tvářil se u toho velice důležitě.
,,Nemysli si, že jsi nějak extra užitečný... prostě jen potřebujeme, aby jsi nám s něčím pomohl." Začala hrát jeho hru Atashi.
,,Dobře... ale já říkám ne." Usmál se mladý Uchiha a opřel se o strom.
,,A já zase říkám, že půjdeš." Zopakovala jeho reakci Atashi a sedla si na zem před něj.
,,Ale... a jakpak mě k tomu chceš donutit? Nemáš nic, co bych chtěl." Uškrknul se na ni a zkřížil ruce na prsou.
,,Jo Sasuke, jen jí to nandej!" Zašeptala Karin a pohoršeně se podívala na Atashi. Ta jí jen probodla pohledem a pokračovala v konverzaci s Uchihou.
,,Dám ti na výběr... buďto nám pomůžeš, nebo chcípneš. Co si vybereš?" Provokativně se usmála a udělala nevinná očička. Sasuke vypadal trochu zaraženě a nechápavě se podíval.
,,Předpokládám, že jsi JEHO posla zabil." Řekla Atashi. ,,Takže to stejný se teď stane tobě, když nám nepomůžeš. Víš.... moje dračice už nějaký ten čas nežrala a i ostatním by bodla nějaká ta přesnídávka." Zamyslela se a představovala si Assionaru na kousky cupující tělo tohohle naivního kluka.
,,Nevyhrožuj. Vaši draci nejsou zabijáci." Posmíval se a na tváři se mu vytvořil úšklebek.
,,Když myslíš.... Damachi?" Zavolala do houští a na její pokyn se z něj vyřítil hnědozelený drak a rozevřel svoji obrovitou tlamu naplněnou nespočtem malých bílých ostrých zubů. Sasuke nestačil včas zareagovat a připravoval se na svoji smrt, když v tom jen ucítil slabý závan srnčího. Otevřel jedno oko, potom druhé a nakonec se mu poskytl pohled na jazyk titána v jehož tlamě se právě nacházela jeho hlava. Divil se, že ještě žije, ale při pohnutí rukou i nohou, které se kupodivu nenacházeli v Doranově tlamě ale byli normálně na zemi, si domyslel, že ho chtěli jenom vystrašit. Povedlo se jim to. Sasuke začal rezignovaně mávat rukama aby ho drak pustil ven. Ten na pokyn Damachiho ustoupil a nechal tak svoji slinu stéci na Sasukeho rameno. Ten se jen znechuceně ušklíbl a otočil se na Atashi.
,,Dobře, pomůžu vám." Souhlasil neochotně.
,,No vidíš jak jsme se mohli domluvit." Zaradovala se hnědovláska a sledovala mladého Uchihu, kterého právě Takato svazoval. Pohled sám o sobě jí hodně bolel. Ne však z důvodu poslintaného Uchihy ale proto, že stále postrádala svůj šátek, a tak byly její oči celou tu dobu namáhané. Začaly jí praskat žilky a oči se podlívaly krví. Raději je zavřela a nechala malou kočičku vyskočit na své rameno.
,,Neko, vyřiď Adenovi, že rychle potřebuji Assionaru. Budeme odlétat a já nechci aby ostatní viděli jak jsem na tom s očima. Na žádného jiného draka kromě Assi s oslabenýma očima nevlezu." Zaprosila a kočička běžela okamžitě splnit její rozkaz.
,,A co my? Co s námi bude?" Ozvala se znenadání Kurenai. Všichni dračí svěřenci na ně vrhli své pohledy. Atashi na tuhle chvíli i otevřela oči a když se její pohled setkal s nerozhodným pohledem Akika, povzdychla si.
,,Vezmeme vás s sebou pod jednou podmínkou. Musíte slíbit, že když vám nebude něco jasné, nebudete se ptát a necháte to na chvíli, až na to bude čas." Vysvětlila a čekala na jejich reakce. Všichni čtyři přikývli a Akamaru zaštěkal.
,,Dobře, vezmu je s Assi a Umagem. Leťte napřed. Sejdeme se u Brány." Oznámila svým kamarádům a sledovala jak pozvolna odlétají.
,,Hej Atashi!" Uslyšela za sebou Kibův hlas a prudce se otočila. Kráčel k ní nejistým a pomalým krokem.
,,No? Co je?" Pozvedla obočí a čekala na jeho odpověď.
,,Mrzí mě ten včerejšek. Asi jsem to trochu přehnal. Proto ti chci dát tohle, možná se ti po tom trochu uleví." Usmál se, podal jí malou lahvičku a rychle zdrhl pryč. Atashi se chvíli dívala na malou nádobku a snažila se bolavýma očima zaostřit. Přečetla něco ve smyslu ,, ... na oči".
,,Něco na oči? Ale jak....?" Nechápala a podívala se směrem k týmu osm. Kurenai se spokojeně usmívala a pohledem jí povzbuzovala k použití lahvičky.
,,Děkuji." Zašeptala a začala si kapat lék do očí.

Poznámky: 

Omlouvám se za to, že je to takhle pozdě, ale měla jsem starosti s ostatníma věcma. Teď se to ale budu snažit vynahradit a co nejdříve přidat další díl Smiling

4.666665
Průměr: 4.7 (6 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Čt, 2009-02-12 21:34 | Ninja už: 5685 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

Kimminko, tenhle díl byl naprosto perfektní a famózní, jako obvykle a taky jak se dá očekávat od výborné autorky jakou jsi bez pochyby ty!! Eye-wink Další díl bude jistě stejně napínavý jako byl tento Eye-wink Kakashi YES

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska