Tajemství 001: Nalezení vlčího démona.

Byla noc. Měsíc osvěcoval jednu část Konohy. Dívka seděla na střeše a čekala na svůj čas. V domě pod ní zhaslo poslední světlo a dívka vyrazila za svým cílem. Pořád se ohlížela, jako by se bála, že jí někdo uvidí. Přidala do kroku a běžela, dokud se neobjevila před budovou hokage. Vyskočila na střechu a zaklepala na okno. Nechtěla riskovat, že někoho potká. Hokage se otočil na židli a pokynul jí, ať vejde. Dívka tedy vešla do místnosti. Muž si jí pozorně prohlížel.
„Vidím, že sis to nerozmyslela, Tayo.“ Dívka pouze zavrtěla hlavou. Třetí si povzdechl.
„Takže tě musím požádat o masku ANBU hlídky.“ Dívka si sundala masku a podala mu jí. Z hlavy stáhla kápy, až teď by zvědavý člověk mohl poznat, kdo se schovával pod maskou ANBU. Dlouhé růžové vlasy stažené do culíku jí padaly až po lopatky. Dvě smaragdové oči svítily nocí. Bylo to naposledy, kdy ji kdo viděl v Konoze. Tedy až dodnes.

Kapky deště létaly vzduchem. Nacházíme se před bránou do Konohy, hlavní vesnice země Ohně. Je brzo ráno a u brány stojí jediný člověk. Dívka okolo dvaceti let si chladným pohledem prohlíží okolí.
„Vůbec se to tu nezměnilo.“ Zašeptala. Kroky jí nesly směrem ke kanceláři Hokageho. Zhluboka se nadechla a zaklepala. Místností se rozlehl naštvaný hlas Godaime hokage. Taya opatrně otevřela a vešla dovnitř. Tsunade-hime se na ní udiveně dívala. Čekala Naruta, ale ten zásadně neklepal.
„Kdo jste?“ otázala se po chvilce ticha Tsunade. Taya byla připravená jí říct, kdo je, ale v ten okamžik se otevřeli dveře a v nich stál blonďatý chlapec.
„Tsunade-obaachan!“ zakřenil se. Taya se otočila na blonďáka a zkoumavě si ho prohlížela. Někoho jí připomínal, ale nad tím jen mávla rukou. Když si Naruto všiml dívky, zavřel pusu a začal si ji prohlížet, ono to tedy moc nešlo, protože byla stále zahalena v červeném mírně roztrhaném plášti.
„Naruto!“ Pohled Tsunade byl více než vražedný. „Co jsi chtěl?“
„N-no, hledal jsem Sakuru. Myslel jsem, že je tady.“ Pokrčil rameny.
„Jak vidíš není a teď můžeš jít!“ vyhazovala ho Tsunade.
„Já tu zůstanu a počkám na Sakuru! Říkala, že sem dneska půjde.“ Tsunade ho tam tedy nechala. Svou pozornost opět stočila na dívku.
„Kdo tedy jsi?“ zopakovala svou otázku. Taya si stáhla kápy a zavřela oči. Černé vlasy jí padaly do očí.
„Jmenuji se Taya. Haruno Taya.“ Tsunade vypadla sklenička saké z ruky. Neřešila to a začala se přehrabovat v šuplíkách. Vytáhla jednu menší složku a otevřela jí na hlavní stránku. Byla tam fotka růžovlasé dívky, která se podobala Sakuře, ale tahle žena se jí vůbec nepodobala. Dlouhé černé vlasy se leskly na slunci. A zelené oči. Její oči, to Tsunade zaujalo nejvíce. Někde už je viděla, ale nemohla si vzpomenout kde.
„Nevěřím ti.“ Zavrtěla hlavou Godaime hokage.
„Tušila jsem, že mi neuvěříte.“ Povzdechla si. „Ale jsem to opravdu já.“ Vzdorovitě zvedla hlavu.
„Dokaž to!“ pobídla ji Tsunade. Taya se na ní bezradně podívala.
„Jak?“ zašeptala.
„Haruno Taya měla svůj tým, v jakém složení?“ poradila jí.
„Já, Uchiha Itachi, Hyuuga Katane a sensei Mori.“ Pokývala hlavou.
„Vidím, že jsi to ty, ale co se stalo?“ otázala se udiveně.
„To je na dlouhé vyprávění…“ zašeptala. „Démon…“ vydralo se Taye tiše přes rty. Tsunade si Tayu začala zkoumavě pozorovat.
„Naruto, běž pryč!“ vykázala Naruta z pokoje.
„Co?“ podivil se.
„Říkám, že máš jít za dveře!“ Tsunade se podívala Narutovi zpříma do očí. „Chci tu něco vyřešit.“ Za Narutem se zavřeli dveře a Tsunade opět přesměrovala pozornost k Taye.
„Co jsi myslela tím démonem?“ zeptala se jí stručně.
„To, že já sama… jsem Démon Temného vlka.“ Zašeptala a svůj pohled zabořila do Tsunadiných očí.