Naruto Ultrashippuuden: Kapitola 9, Ztráty

Kapitola 9, Ztráty

Naruto seděl na hlavě Gamabunty, který byl i s ostatními žábami na cestě do Konohy. Občas se ohlédl do zadu, tam, kde v bezvědomí leželi jeho přátelé. Naruto byl sice neznalec, co se týče lékařského umění, ale tep ještě nahmatat dokázal. A proto stále neztrácel naději na to, že jsou jeho kamarádi naživu. Ale myšlenkám na to, co bude dělat, když nepřežijí, se již nedokázal ubránit. Vždyť s nimi strávil kus svého života, nedokázal si byť jen představit, že by je mohl ztratit.

Skupinka žab se i s Narutem a ostatními blížila k bráně Konohy.
„Šéfe, nešlo by to rychlejc?“ zeptal se Naruto s troškou neklidu v hlase.
„Jasně, Naruto!“ snažil se Gamabunta.
Zanedlouho již stáli před sídlem Hokage.
„Bábi, no tak bábi!“ řval Naruto na celou Konohu.
Vyděšená Tsunade vykoukla z okna svého sídla a pohlédla dolů. Vypadala, jako kdyby stejně jako vždycky usnula na haldě dokumentů, posilněná nějakým tím saké. Bližší pohled dolů jí však prozradil, proč Naruto tak šíleně řval.
„A sakra!“ zvážnila, „hned jsem tam!“
Mezitím Gamabunta položil opatrně všechny zraněné na trávník a spolu s ostatními žábami se rozloučil a zmizel.
„Co se stalo?“ vyhrkla ze sebe napůl vyděšená a napůl rozčílená Tsunade.
„Nějak to nevyšlo!“ řekl Naruto s neklidným tónem v hlase a sklopenou hlavou.
„Žádný zbytečný řeči, musím jednat rychle!“ řekla Tsunade a nechala si od Shizune zavolat několik zkušených mediků i s nosítky. Zanedlouho dorazil lékařský tým, který všechny zraněné naložil a odvezl do Listové nemocnice.

„Jdeme na to!!“ zařvala Tsunade na celý lékařský sál. „Máme tu Rock Leeho v bezvědomí, Haruno Sakuru též v bezvědomí. Jediný Hyuuga Neji dýchá a je při vědomí, neschopný plynulé konverzace. Odvezte ho na speciální jednotku, kde se o něj postarají. Podle všeho má slabě poškozený horní čakrový systém, po krátké rehabilitaci by měl být v pořádku!“ rozkázala Tsunade a ukázala nasupeně na dvěře. Poté se otočila a se zoufalstvím v očích pohlédla na Leeho a Sakuru.
„Shizune?! Vezmi si na starosti Leeho! Já, já se postarám o Sakuru.“
Když Tsunade vyslovila její jméno, neubránila se slzám, které jako stříbrné perly stékaly po její hladké tváři.
Ze všeho nejdřív si poslechla její dýchání a prohmatala tělo.
„Zlomená klíční kost, čtyři zlomená žebra, jedno se nejspíš dostalo hlouběji, než mělo, levá dlaň je rozdrcená!“ hlásila Tsunade lékařskému týmu, který čekal na její rozkazy.
„Zahajte ihned obnovu poničených kostí pomocí iryou čakry!“ řekla a všichni se dali do pohybu.
„Sakuro? Proč ty? Proč sakra ty? Má nejlepší studentka!? Dívka s neuvěřitelným talentem pro lékařská umění. Sakra proč?“ ptala se sama sebe plačící Tsunade.

„Ozvala se stará rána z jeho mládí! To se dá jen těžko dát do pořádku!“ vysvětlovala Shizune poté, co vyšetřila bezvládného Leeho.
„Ztrácí tep, ztrácí tep!!“ zakřičela a po několika provedených pečetích se v jejích rukách začala proplétat čakra, jakou ostatní z týmu nikdy neviděli. Shizune měla speciální schopnost, nedá se mluvit o Kekkei Genkai, ale u nikoho jiného nebyla zaznamenána. Doposud o ní věděla pouze Tsunade. Čakra lehce fialové barvy se formovala v jejích dlaních do tvaru koule. Shizune se neuvěřitelně soustředila. Kapičky potu tekly po celém jejím obličeji. Dávala do toho vše. Po utvoření koule se pokusila čakru vpustit do Leeho těla. Povedlo se. Lee sebou začal cukat, div nespadl z postele, na které ležel. Po chvíli cukání ustalo. Shizune se plná nejistoty dotkla místa na Leeho krku, kde se měří tep.
„Tepe!“ zvolala po několika okamžicích.

Naruto pochodoval po chodbě sem a tam. Zpráva o jejich návratu se roznesla rychle. Všichni ve vesnici si mezi sebou šeptali, co se vlastně stalo.
Po několika hodinách vyšla ze dveří operačního sálu číslo jedna vysílená Shizune. Naruto k ní hned přiběhl a ptal se, jestli je na tom Lee už lépe.
„Ach Naruto,“ řekla sklesle a sklonila hlavu „Lee, Lee to nepřežil!“ řekla narovinu, bez jakéhokoli váhaní. Ve chvíli kdy to vyslovila, objevil se v Narutově obličeji zvláštní výraz, jako kdyby byl vyděšený, naštvaný a překvapený navzájem. Po několika okamžicích, kdy Naruto vstřebával tu nehezkou informaci, začali jeho očima proudit slzy. Korunu všemu nasadila Tsunade, za kterou se právě zavřeli dveře operačního sálu číslo dvě. Naruto se na ní zděšeně podíval a podle jejího výrazu usoudil, že Sakura na tom také nebude nejlépe. Tsunade se se skloněnou hlavou zastavila u Naruta a Shizune.
„Je po všem!“ řekla klidně a se zaťatými pěstmi odkráčela pryč. Narutův výraz se změnil ještě víc. Nevěděl co je pravda, nevěděl, co je realita. Právě zemřeli dva jeho přátelé a oni mu to jen tak v klidu oznámí? Jeho výraz se změnil na naštvaný a rozeběhl se za Tsunade.
„Jak? Jak může bejt sakra po všem? Seber se a běž je zachránit!! Slyšíš? Vrať mi je! VRAŤ JE ZPÁTKY!!“ křičel Naruto na celou nemocnici a třásl se Tsunade, která jen tak stála na místě. „Řekla jsem, že je po všem!“ Tentokrát to byla ona, kdo zařval na celou nemocnici. Se slzami v očích s s napřáhnutou rukou otočila a vpálila Narutovi jednu slušnou ránu. Poté, co odletěl několik metrů a narazil do zdi, se rozplakala ještě víc a poklekla.
„Chtěla jsem, vážně jsem chtěla, ale už bylo příliš pozdě!“ klečela a vzlykala.
Naruto k ní přišel a rukávem si utřel slzy.
„Nekleč tu a vstaň“ řekl již trochu uklidněně. Tsunade mu pohlédla do jeho upřímných očí. Naruto se pokusil o úsměv, ale šlo mu to asi jako Saiovi. Pomohl Tsunade vstát a doprovodil ji do sídla.

Další den zela Konoha prázdnotou. Zpráva o úmrtí dvou Jouninů se roznesla rychle. Ulice prázdné, obchody zavřené. Naruto seděl opřený o strom na trávě v lese nad vesnicí. Vypadal unaveně, kruhy pod jeho očima tomu jasně napovídali.
„Jakoby nestačil Sasuke, teď do toho ještě Sakura a Lee“, říkal si pro sebe smutně. „Kdo bude další, kdo? Bábi? Kdo?!“ tentokrát již vstal a dlaní se zapřel o strom. Stál tam sám, s hlavou skloněnou, jeho slzy padaly na trávník jako ranní rosa.

Tsunade stála na střeše svého sídla, všichni obyvatelé vesnice stáli pod ní, oblečeni do černých hábitů. Konal se smuteční obřad na počest Sakury a Leeho.
„Jménem celé Konohagakure no Sato, chtěla bych vzdát hold dvěma mladým Jouninům, kteří padli v boji o bezpečí nejen naší vesnice. Haruno Sakura, dívka s velkým talentem, ochotná a milá. Nikdy nezanevřela na své přátelé,“ při této pasáži se Tsunade neudržela a začali jí téct slzy po tvářích, „dále vždy energický mladý muž, který byl odhodlaný se nikdy nevzdát. Rock Lee.“ Gai-sensei se snažil udržet svoje slzy, ale marně. Tenten stála za Nejim, který seděl zesláblý na kolečkovém křesle, přesto přišel svému nejlepšímu příteli dát poslední sbohem. Naruto, Sai a Kakashi stáli vedle sebe. Dokonce i Sai se tvářil ponuře. Naruto se opět rozplakal. Kakashiho ruka dopadla na jeho rameno. V tu chvíli Naruto cítil, že není sám. Ino hlasitě vzlykala v Shikamarově náručí. Chouji stál v těsné blízkosti a pěstmi si utíral slzy. Hinata jen mlčky stála a tiše plakala. Kiba se Shinem se jí snažili utěšit, ale sami propadli svým emocem.
„Tito dva mladí ninjové padli za oběť zbytku nepřátelské skupiny Akatsuki. Šance na jejich záchranu byla více nbež nepravděpodobná.“ Tsunade dokončila smuteční řeč a nechala odnést rakve s těly do připravených hrobů. Všichni obyvatelé, včetně těch nejstarších, se naposledy rozloučili se zesnulými a poté po skupinách chodili k hrobům a vhazovali do nich květy kamélií.

Konec kapitoly 9