A vše se změnilo 09-Zabiju tě(END)

Ráno, raníčko, slunce vyšlo, ptáčci zpívali a do toho jim ještě do rytmu pochrupoval Jiraiya. Nu, den jak vyšitý. Ovšem ne všichni to brali tak radostně. Sakurou ještě nějakou dobu lomcoval vztek. Málem si okousala všechny nehty. Sasuke ji nejspíš zabije. Ten však nevnímal, co se kolem něj děje, a spokojeně si pochrupoval. To ji velice štvalo, a tak raději vylezla ze stanu vzbudit toho opilce. Jiraiya si dál pochrupoval, ani nátlaky Naruta, který se chtěl otočit na bok, nevnímal. Sakura roztáhla závěs a surově drbla do spícího Jiraiyi. I přes to, jakou sílu a úsilí vynaložila, Jiraiya ne a ne se probudit. Místo něj se probudil Naruto a schoulil se do rohu stanu, aby unikl Sakuře. Opravdu mu naháněla strach.
Mezitím co Sakura řádila ve stanu, Sasuke pomalu ale jistě vylezl ze stanu. Nějakou dobu mu trvalo, než otevřel oči, a po té, co identifikoval okolí, vyrazil za Jiraiyou. Po cestě ještě nějakou tu chvilku přemýšlel, zda si má nechat tělo vyměnit, užil si přece tolik legrace. Ovšem jak se pomalu blížil ke stanu, ve kterém Sakura brutálně bila Jirayu, začal zpomalovat.
„Možná bych měl utéct, dokud můžu," problesklo mu hlavou. Ale na útěk bylo už pozdě, Sakura ho v nestřežené chvilce vtáhla do stanu. Teď už na útěk ani nepomyslel, prostě se s tím bude muset smířit. Ale i tak si může dál užívat se svým tělem. I když ho být Sakurou velice bavilo, byla s jejím tělem mnohem větší práce. A jestli si má vybrat, zda vstávat v šest nebo o hodinu později, raději si pospí. Ve stanu to bylo celkem nepohodlné. No, zkusit nacpat do stanu pro jednoho čtyři osoby je docela problém, nemluvě o tom, kolik místa zabíral Jiraiya. Nedostatek místa způsobil, že se nevědomky Sasukeho ruce ocitly na hmm… některých místech Narutova těla. Naruto se, i když nechtěl, začal červenat, což neuniklo Sasukeho pozornosti. A tak ho zmáčkl ještě víc.
„Co …to …..je?" zamžoural Jiraiya a přitáhl k sobě nejbližší věc z okruhu deseti centimetrů, což byla jedině Sakura. Jí se to moc nezamlouvalo, a tak mu dala jednu facku. Jako zázrakem ho tahle facka ihned probrala k životu. Jakmile si toho povšimnuli ostatní, začali na něj chrlit nejrůznější nadávky.
„Hned nás vrať zpátky," naléhala Sakura, div že z něj nevytřásla duši. Sasuke ji raději od něj odtrhl.
„Dobře, dobře, uklidni se," řekl Jiraiya a pomalu se postavil. Ovšem neodhadl velikost stanu, a tak se jim stan na místě sesypal. Někdo uvnitř začal pištět, ovšem kvůli hluku, který vydávali ostatní, nešlo identifikovat, kdo to byl. Nakonec hluk utichl, už byly vidět jen čtyři hroudy, které se kolem sebe motaly a hledaly východ.
Místo toho však všichni ošahávali jeden druhého.
„Počkat, tohle nikam nevede," zavelel Naruto a tři hroudy se zastavily a otočily se k němu. Pak se na sebe všichni čtyři podívali a začali se smát.
„Tohle bychom měli natočit. Naruto přemýšlí.‘‘ zasmál se Sasuke a drbl do něj.
„Je načase nás konečně vyměnit, mě už to nebaví," dodal a vrátil se zpět k Sakuře.
„Ale právě ty sis to nejvíc užíval.‘‘ Usmál se Jirayia, ale protože nevěděl, kde se nacházejí, tak drbl do Naruta. Tohle hašteření pokračovalo ještě několik dalších minut, dokud je nevymotal Kakashi. Nakonec se všichni patřičně uklidnili, nejvíc asi naprosto vysmátý Jiraiya, a tak se tedy mohlo začít. Samotná výměna měla trvat jen pár minut, ovšem kvůli velice netrpělivé Sakurě to trvalo mnohem déle. Nakonec se vše zdálo v pořádku. Jakmile ukončil Jiraiya znamení rukou, Sasuke a Sakura stáli chvilku jako opaření. Nějakou dobu se ještě prohlíželi a nakonec všem radostně oznámili, že jsou zpět.
„Sakra, proč mě tak bolí břicho?" Zaskuhrala Sakura a pohlédla Sasukemu do tváře. On se začal trochu strachovat z toho, co přijde.
„To asi nebude břicho," špitl a raději od ní několik kroků odstoupil. V téhle chvíli nedokázal zcela přesně odhadnout její reakci.
„Já tě zabiju.‘‘ Řekla a otočila se k němu s napřaženou rukou. Sasuke začal couvat.
„To…to byla nehoda….‘‘ Vymlouval se.
„Zabiju tě.‘‘ Pokračovala Sakura a rozběhla se proti němu. Sasuke se dal na zběsilý útěk. Celou cestu na něj Sakura chrlila nejrůznější nadávky. Sasuke byl zcela smířen se svou smrtí a jen se modlil, aby to měl rychle za sebou.
Naruto a Jiraya na ně vysmátě hleděli, i když ani jeden netušil, co se vůbec dělo, ovšem pohled na prchajícího Sasukeho jim bohatě stačil.
„No jo, co se škádlívá, to se ráda mívá,‘‘ prohlásil Naruto a vrátil se zpět do stanu, aby se konečně v klidu prospal.