POSLEDNÍ SOUBOJ (4. kapitola)

Přesto na Sakuřino konstatování, že už by měli jít, jen přikývli.

4. kapitola: Kapuce

,,Ve kterém že to má být patře?!“ zeptala se Tukoddo.
Sakura zamumlala, že ve třetím a zamířili tam.
Vyšli do prvního, do druhého – a tam se pozastavili nad hloučkem několika jiných geninů.
,,Co se tu děje?“ zeptal se Sasuke. Oči přítomných se na něm zarazily.
,,Jůůů, Sasuke!“ zamávala na něj Ino a Sakura si pomyslela, že jestli při tomhle chování vypadala jako ona… Tak to zdar! ,,No, víš,“ pokračovala blondýnka, ,,oni nás tam nechtějí pustit…“ a ukázala na dva starší kluky.
,,Proč by vás tam měli pouštět?“ zeptal se Naruto.
,,Naruto!“ zakřičela na něj bloncka. ,,My bychom chtěli třeba odevzdat přihlášku!“
,,Na právě…“ řekla Tukoddo.
,,No tak vidíte,“ prskla Ino vítězně.
,,Ehm, Ino,“ začala Sakura.
,,Co je?!“ křikla Yamanaka.
,,Vždyť i ten Naruto umí počítat líp než vy všichni dohromady –“ Naruto jí věnoval ublížený pohled, ,,- tady je, Ininko, druhé patro…“
Tohle bylo haló!
,,Omluvte nás, ale my si jdeme podat přihlášky…“ zamumlala Tukoddo šlapala vůdcovsky do dalšího patra.
,,To je otrava…“ zamumlal kluk s vysoko vyčesaným culíkem, Shikamaru Nara.
,,Shikamaru!“ slyšeli ještě zaječet Ino – jeho týmovou parťačku a museli potlačovat smích.

Vyšli před budovu.
,,Takže už zítra?“ ujišťovala se Sakura.
,,Jak to myslíš ,už‘?!“ ječel Naruto. ,,Já myslel, že začnem ještě dneska!“
,,Hele, Naruto,“ zamumlal Sasuke, ,,nerad ti to říkám, ale DRŽ UŽ HUBU!“
Naruto se na něj podíval stejně ublíženě, jako předtím na Sakuru.
,,Neměly bychom se teď začít smát?“ zeptala se v ironii Tukoddo Sakury. Ta se na ni podívala svýma zelenýma očima – nevinnost sama – a obě se začaly smát.
,,Uniklo mi něco?“ zeptal se Sasuke a sjel je svým drsňáckým pohledem.
,,Kdybys nebyl pitomec, tak ne…“ Naruto se na Sakuru podíval jen s obdivem – a Sasuke dost naštvaně.
,,Nedělej na nás tyhle roztomilý kukadla – Sakuro, neměly my bychom zrudnout?“ Tukoddin hlas překypoval ironií.
Sakura si hrála na hloupoučkou: ,,Když já nevím…“ Chytla se za bradu a jakoby nervózně se podívala na oblohu. ,,…Když mně se zrovna nechce…“
Naruto se div nesvalil smíchy na zem – a Sasuke? Tomu tohle nikdy nikdo neřekl a od Sakury to zrovna nečekal.
,,No, takže zítra…“ zamumlala Tukoddo, se Sakurou se obrátily na patě a zmizely.
,,Co to, pro boha, bylo?!“ chechtal se Naruto a Sasuke pořád civěl do prázdna, ale teď se probral. Upřímně řečeno se mu líbilo, jak se kolem něj holky producírovaly a snažily se upoutat jeho pozornost – a teď se mu to hroutí před očima. Jediné jeho štěstí bylo, že si přihlášku podali jako první a tak se ostatní začali trousit až po chvíli. Když uviděl Ino, jak na něj mává, pohodil vlasy a nabral obvyklý výraz nadřazenosti.
,,Nevím, Naruto,“ řekl, a zmizel.
Ale Naruto už tam dlouho nebyl, jak by si sasuke všimnul, kdyby nepřemýšlel, co se jeho růžovlasé parťačce honí hlavou.

,,Mimochodem, Tukoddo,“ začala Sakura, když už byly z doslechu a dokázaly se přestat smát, ,,kdy ty uznáš, že jsem ,přestala nahánět toho pitomce‘?“
,,No,“ zamumlala tázaná, ,,teď jsi vypadala, že to šlo od srdce, takže si myslím, že pokud ti to takhle vydrží aspoň přes zkoušky…“
,,Nepřipadá ti to jako moc dlouhá doba?!“
,,Jde o to, jak dlouho budou trvat…“ Sakura se zatvářila nadmíru naštvaně.
,,Tak jo,“ souhlasila nakonec Tukoddo, ,,dva dny!“
,,To už je lepší!“
,,Ahoj,“ uslyšely špitnout tenký hlásek, když už slunce pomalu zapadalo. Podívaly se směrem, odkud zněl a uviděly, jak sek nim blíží tmavovlasá dívka.
,,Jé, ahoj, Hinato!“ odpověděla Sakura.
,,Holky… Nerada jsem poslouchala, ale…“ Hinata se kousla do rtu. ,,Na čem jste se domlouvaly?“
,,To je v pohodě,“ řekla Tukoddo, když se na ni Sakura tázavě podívala. ,,Sakura prostě chce vědět, jak vypadám pod kapucí, takže jsme se domluvily, že když nechá na pokoji toho magora-“ Sakura Hinatě oznámila, že jde o Sasukeho-,,nejmíň na dva dny, tak si tu mikinu sundám…“
,,No, to je ale opravdu zajímavý nápad,“ zamyslela se Hinata. A v tom Sakuru něco napadlo:
,,Hele, Hin, ty jsi z klanu Hyuuga, takže… takže ovládáš Byakugan, že?“ Hinata přikývla a docela chápala, kam tím Sakura míří. ,,Mohla bys teda…“ pokračovala Sakura, ale to už Tukoddo couvala a kroutila hlavou.
,,Holky, nemyslím si, že je to dobrej nápad…“
,,No, ty třeba ne, ale já jo,“ opáčila Sakura a kývla na Hinatu.
Ta zavřela oči, a když je otevřela, měla kolem nich naběhnuté žíly potom jí světle modré duhovky sklouzly směrem k Tukoddo. Hinata ji vteřinu pozorovala, ale potom, jako by se vyděsila svůj Byakugan deaktivovala a ruku si položila přes pusu.
Sakura ji sledovala a tukoddo řekla jen: ,,Já to říkala…“
Hinata však po chvíli omdlela.
,,Sakuro, můžu být upřímná?“ zeptala se Tukoddo s jemným podtónem vzteku. Sakura přikývla. ,,Tohle byl celkem pitomej nápad…“
Přešla pomalu k Hinatě. Sakura šlapala potichu za ní a když nevědomou opírala o zeď nejbližšího domu, natáhla ruku k její kapuci.
,,Klidně to udělej, teď už je to úplně jedno…“ zamumlala Tukoddo. ,,Ale pro tvou informaci: já si to z hlavy umím stáhnout sama.“
,,To bych fakt chtěla vědět, proč je to pro tebe tak důležitý…“ poznamenala Sakura a ona i Tukoddo si sedly každá z jedné strany Hinaty.
,,Třeba to pochopíš, když si to sundám.“ Sakura se pousmála, ale vzápětí si všimla, že Tukoddo natahuje ruku ke kápi a - …