Gaaro!Osud nelze změnit 02: těší mě kazekage-sama

Pozn:myšlenky kurzivou

Otevřela oči a zjistila, že se nachází ve spoře osvětlené místnosti kde byl kolem její postele roztáhnutý závěs, malý stolek a židle. Ucítila jak jí na rameni tlačí obvaz a prohlídla si své ruce, taktéž obvázané.
Jakási osoba plachtu odhrnula a prohlédla si jí.
„Áááá, už jsi vzhůru,“ usmála se na ní jakási žena a sáhla jí na čelo.
Yuti neodpověděla a sledovala ženu, která teď nejspíše už po několikáté ošetřovala její ránu.
„Vy jste medik?“ zeptala se.
Žena přikývla.
„Naše hlídky tě našli polomrtvou v poušti, co se ti stalo?“ zajímala se lékařka.
Yuti se na chvíli zamyslela, aby mohla vymyslel dostatečně přijatelnou lež, a tak jí napadla ta nejjednodušší co může koho napadnout.
„To já nevím,nepamatuju se,“ zalhala a nasadila bolestně smutný výraz.
„Ty nevíš co se ti stalo?“ujišťovala se medička.
„Ne. Poslední věc, kterou si pamatuju je, jak mířím lesem to je vše.Kde to jsem?“ hrála divadlo a zeptala se úzkostlivě a vystrašeně.
„Jsi ve Skryté Písečné vesnici,“ozvalo se ode dveří.
„Kazekage-sama co vy tady,“nadskočila žena překvapením.
„Nechte nás prosím osamotě,“požádal jí.
Ona přikývla a vydala se ven z pokoje.Kazekage si Yuti nejdříve prohlédl a jí popadl podivný pocit.
Netvářil se zrovna přívětivě a z jeho výrazu bylo těžko cokoliv vyčíst.
„Jak se jmenuješ,“zeptal se a nesnažil se o zrovna milý ton.
„Yuti,“ odpověděla. Kdyby bylo na ni tak by toho protivného kazekageho zabila hned.
„Odkud jsi?“
„Narodila jsem se v horách a žila tam donedávna s rodiči, můj otec mě trénoval, chtěl ať je ze mě ninja,“ zalhala tak přesvědčivě, že sama sebe překvapila.
„Takže jsi ninja, hmm,“ zamumlal si jako by sám pro sebe, „Co se ti stalo?“pokračoval.
„To netuším, nepamatuju se,“
„Musel to být dost schopný ninja, když tě takhle zřídil a nebo-- ty jsi takové nemehlo,“zamyslel se.
Yuti protočila očima a zaťala pěst, kterou měla pod peřinou.
„Odpočiň si, jsi hodně, vážně zraněná,“pokynul jí už mileji.
„Co se mnou bude?“ křikla na něj když už byl u dveří.
Otočil se a chvíli se na ní díval, „Promluvíme si o tom až se uzdravíš,“ a odešel.
Mám to v kapse, tahle mise je předem úspěch.Bože to je ten nejprotivnější kazekage jakého jsem kdy viděla.pomyslela si.
Odpočívala ještě tři dny než se jí zranění, které jí Itachi způsobil pořádně zahojilo a ona byla znovu plná sil.
Zrovna se dooblékla, když za ní do pokoje přišla dívka s blond vlasy a vějířem na zádech.
„Jsem Temari, mám na starost dovésť tě ke Gaarovi do kanceláře tak pohni a nezdržuj,“ řekla okamžitě co vstoupila dovnitř.
Yuti na ni chvíli vyjeveně civěla než se vzpamatovala z prvotního šoku.Jestli jsou všichni lidé taky tak milí jako Temari a Gaara tak to se mi tady určitě bude líbit.
Vyšla ven z pokoje a následovala Temari, která neměla sto chutí se s touhle cizí, divnou holkou dvakrát vybavovat.Vyšly ven a přešly několik ulic než se před nimi objevila budova kazekageho.
Temari bez váhání vešla dovnitř a Yuti ji rychle následovala.
Z ničeho nic se její doprovod zastavil před dveřmi a ona nestihla zastavit a lehce do ní vrazila.
Temari po ní střelila pohledem a zaklepala.Yuti se omluvně ušklíbla, ale nejspíš to bylo k ničemu.
„Dále,“ ozvalo se z místnosti a její doprovod otevřel dveře ať může vstoupit.
Vešla dovnitř, ona jí ale nenásledovala a jen naštvaně zabouchla.Yuti nadskočila a podívala se na Gaaru sedícího za stolem.Chvíli se na zavřené dveře díval a pak si jen povzdechl.
Pořád je na mě navztekaná.
„Posaď se,“pobídl jí kazekage.
Podívala se na křeslo na druhé straně místnosti a pak zpět na Gaaru, který čekal, že si sedne.
Ona ale zavrtěla hlavou a odpověděla: „Ne děkuji, raději postojím. Co jste mi chtěl kazekage-sama?“ snažila se do tonu svého hlasu vložit kousek zdvořilosti, ale místo toho její hlas zněl ironicky.
„Chtěl jsem probrat co s tebou,“ řekl jí a podíval se z okna.
„A??Na co jste přišel?“
„To bys mi měla říct ty kam chceš jít,“ opáčil a provrtal jí pohledem svýma zelenýma očima.
Uhnula jeho pohledu a zadívala se na kytku v květináči na jeho stole.
„Já--“ začala, ale chvíli jí trvalo než se odvážila pokračovat, „můžu--můžu tady zůstat?“
Gaara nejprve nehnul ani brvou, ale pak se lehce zamyslel a prohlédl si jí.
„Chceš zůstat v Písečné?Proč?“zajímalo ho.
„Nemám kam jinam jít a chtěla bych být kunoichi ve vaší vesnici,“
Její herecký talent předcházel vše.Jen u kazekageho nevěděla co si doopravdy myslí.Jeho tvář byla téměř nepropustná.
„Můžeš tady zůstat,“ řekl a ona si oddychla, „ale pod jednou podmínkou,“ doplnil se náhle.
Podívala se na něj čekajíc co hrozného si na ni kazekage přichystal.
„Musíš mě porazit v boji,“
Vytřeštila na něj oči, „Cože?Porazit vás kazekage-sama?“
„Myslíš, že to nesvedeš?Pak myslím, že tvé místo tady u nás by bylo zbytečné.“
Těmito slovy ranil její silné ego a ona si ho uraženě prohlédla.
„Porazím vás levou zadní, ještě něco?“ zasyčela.
Gaara pobaveně pokynul rukou na znak, že může odejít a ona s hlavou nahoru nasupeně odkráčela.