Elitní Ninja I - Hisshiho síla![13]

„Haha no tak Zeku, co je s tebou? Proč mi pořád tak odporuješ? Nechápeš, že se mnou můžeš získat sílu, se kterou bys toho nepřítele zvládl? Ty a já můžeme provést jakékoliv věci! Se mnou nebude problém zachránit svého Mistra, a to je co to chceš Zeku…“ přemlouval Zeka Hisshi.
„Zachránit Mistra…?“ říkal Zek.
„Ano! Jen uvolni tu pečeť a vše bude jak budeš chtít!“ naléhal Hisshi.
Zek pohlédl na svého Mistra zmítající se v bolestech.
Ne! Nezklamu vás mistře! Zachráním vás!
„To je ono!“ ozýval se Hisshi.
„Půjči mi svou sílu!“ řekl Zek. V tu chvíli ucítil, jak ho neuvěřitelně zalila síla. Jeho chakra se zvyšovala úplně obrovsky, až téměř pociťoval neomezenou sílu. Obrovskou rychlostí chytil kunai, který měl u krku. Ten se pod obrovským náporem roztříštil na milion kousků.
Co je zase tohle?! Je to další Jinchuriki?! Ne, to není Bijuu… Je to něco mnohem zlověstnějšího...
Sai uskočil o několik desítek metrů dozadu, pro lepší vyhodnocení situace. Zek mu však nedal příliš času..
„Tebe porazím!“ zakřičel a obří rychlostí vyskočil do vzduchu. Z rukávů mu vyjelo několik kunaiů, které chrlil na svého protivníka. Ten pouze vytvořil dalšího Strážce, který vstřebal hozené kunaie a poslal je zpátky na Zeka, který je lehce odrazil dalším kunaiem.
„Kage Bunshin no Jutsu!“ Zek vytvořil sto dalších svých kopií, které se okamžitě vrhli na Saie ze všech stran. Strážce nebyl schopný vykrýt všechny útoky a Sai dostal mnoho zásahů kunaiem. Ovšem namísto krve z něj vystříkl inkoust.
„Haha ubohý tah! Připrav se příštím útokem tě srovnám!“ křičel na svého soupeře.

Zatím se uvolnila pouze část chakry, aspoň k něčemu je ta má pečeť dobrá. Jestli se ale stane to co předtím, Zek je ve velkým nebezpečí! sledoval Zeka Naruto. Zkusil se pohnout, ale ucítil silnou bolest. Zkusil nahromadit nějakou chakru, ale stvoření mu vtom bránilo.
„Co je to za pocit? Je tohle ten Jinchuriki?!“ ptal sem jeden z ninjů co hlídal Naruta.
„Možná bychom měli Saiovi pomoct.“ řekl druhý.
„Dobře běž za nimi. Já se postarám o tohohle.“ řekl a ukázal prstem na Naruta. Jeho společník přikývl a mířil si to přímo na záda Zeka. Zek se otočil, než však stačil zareagovat, dostal kunaiem do ramene a pořádný kopanec do břicha. Jako kámen spadl na zem a přestal se hýbat. Jeho protivník stál několik metrů od něj a pozorně ho sledoval. Vedle něj se ze země vynořil Sai a podíval se po Narutovi. Stále byl chycen v jeho jutsu. Otočil se zpátky na Zeka. Ten se již pomalu zvedal. Koukal do země takovým způsobem, že mu nebylo vidět do tváře. Oba to dost znervóznělo a tak se stáhli o dalších pár metrů dál. Zek zvedl hlavu a koukl se do tváře ninjovi, který ho před chvíli shodil na zem. Jeho tvář jako by ztratila život. Svého protivníka sledoval mrtvým výrazem, to ovšem nebylo to nejhorší. Jeho levé oko se naprosto změnilo. Už nebylo hnědé, ale bíle až stříbrné. Téže barva byla rozlezlá dál, zasahovala mu do čela a do tváře. Když to shinobi spatřil začal ječet bolestí a klesl na kolena. Držel se za hlavu a házel sebou v křečích. Po pár sekundách se bezvládně svalil na zem a nehýbl se ani o chlup.
Co je ta zač?! Genjutsu?! Genjutsu co zabíjí pouhým pohledem? To není možný! říkal si Sai a těkal očima na mrtvého ninju a Zeka. Dostal strach. Strach z něčeho čeho nerozuměl, co nedokázal pochopit.
Po tom všem, čím sem si prošel… Po tom co si mě Danzou-sama zvolil. Zachránil před jistou smrtí a pověřil mě úkolem, který by jinému nesvěřil. Dokážu dojít, až sem?! Neschopný se pohnout strachy. Strachy z monstra. Jestli se nedokážu postavit strachu nejsem pro Danzou-sama užitečný. Můj život tady nesmí skončit! Musím utéct! Prosím odpusťte…
Sai se otočil na podpatku a dal se na zbabělý útěk. Po pár krocích ho však chytla cizí ruka a surově ho přitáhla zpátky. Pln strachu se otočil za vlastníkem ruky. Jediné co spatřil bylo stříbrná záře.
To jsou ty oči! Blesklo Saiovi. Naskytl sem mu strašný pohled. Bílá hmota byla vidět už i ve středu zornice pravého oka. Sai viděl pouze jednu věc a to byla stříbrná záře. Viděl ji všude kolem sebe, i když zavřel oči, viděl pouze tu zář a ty oči. Pak se v bílé záři, začala formovat postava. Sai v ní okamžitě poznal zdroj té moci. Ta chakra byla neskutečná. Nedalo se říct, že byla lidská, ale také se nedalo říct to nebyl člověk. Postava přišla až k Saiovi a pomalým skřípavým hlasem pronesla:
„Hezky si s tebou pohraji… Jediný co ti zbude bude čekat na smrt. Ta ale bohužel nepřijde. Protože tvá duše od teď patří mě!“ začal se smát Hisshi.

Naruto to celé sledoval. Nevěděl sice co se stalo v Saiově nitru, ale cítil obří výkyvy chakry v jeho těle. Jako by se něčemu bránilo. Také si všiml, že jutsu v kterým byl lapen zmizelo a on může opět používat chakru. Kunaiem zabil ninju, který neschopen slova sledoval, co se právě stalo.

Zek mezitím odstrčil Saie a nechal jeho bezvládné tělo sklouznout na zem. Stříbrná látka se prodírala dál ven z jeho těla. V tom však ucítil něčí dlaň na svém čele. Bílá látka začala pomalu zalézat zpátky do očí. Naruto cítil strašnou bolest na ráně, ale překonával to a dál přetlačoval Hisshiho chakru. Cítil však, že mu už síly ani chakra nestačí.
A je to tady… Mé maximum… Slyšíš mě? Opět k tobě jdu s žádostí… Já potřebuji tvou chakra…
Ty chceš mou chakru? Tak dokonalý shinobi chce mou sílu? řekl ironicky Kyuubi.
Ale vypadá to, že nemám na vybranou. Nuže posluž si… ale pamatuj jednou přijde doba, kdy se spolu vyrovnáme a já tě zabiju…
Naruto ignoroval žvásty svého démona a přijímal démoní chakru. Cítil jak se jeho rána hojí a že získává převahu nad Hisshim. Konečně se mu ho povedlo zatlačit zpátky, ale přesto ho stálo hodně sil. Zek na tom byl však mnohem hůře. Opět upadl do bezvědomí. Naruto se na něj díval smutným pohledem.
„Chudák…“ zašeptal.

celá má fanfiction