A vše se změnilo 05 - Hluboko v hlubině

A tak se Sasuke vydal na cestu. Sice nevěděl, kudy má přesně jít, a šel, kam ho nohy vedly samy. Bohužel ho zavedly tam, kde to neznal. Takže nevěděl, kam jde.
Po dlouhém bloudění konečně nalezl její dům. Konečně. Nikdo doma, to je dobrá správa. Teď najít její pokoj, to nebylo tak těžké, v domě se nacházel jediný pokoj celý růžový. Jakmile vešel, raději zas rychle vyběhl ven. Růžová barva nebyla jeho oblíbená, ale nakonec to překousl.

To Sakura neměla zatím žádné problémy. Nejprve se vydala na průzkum, ale skončila v Sasukeho ložnici a prohrabovala mu skříně. Doufala, že nalezne něco zajímavého, a pak mu pěkně znepříjemní život. Šufle se spodním prádlem a ponožkami raději vynechala. Zaujala ji však krabice s nápisem NEOTVÍRAT. Udivilo ji, že ani nemá zámek, když se nesmí otvírat. Zákaz ihned porušila a nahlédla dovnitř. Nic zajímavého, jen deník, moc podezřelý deník. Celý popsaný neviditelným inkoustem. Ovšem už dávno věděla, jak se to má přečíst, takže stejně nemělo cenu psát to tím inkoustem. Dala se do čtení. Po chvíli toho raději nechala a vrátila deník na původní místo. Sasukeho hmmmm... soukromý život ji moc nezajímal. Ale dlouho to nevydržela a hned se do něj opět začetla.

Sasuke se momentálně zase promenádoval u zrcadla, znovu dostal chuť šáhnout si na něco pěkného. Rukama kopíroval křivky svého nového těla, dokud rychle nezaběhl do koupelny a nezamknul se. Její koupelna byla značně větší než ta jeho, ale o to líp.
Přistoupil k zrcadlu a pokračoval v předešlé činnosti, tentokrát bez oblečení, dokud ho nevyrušilo něčí volání. Lekl se, bohužel si prsty zarazil tak hluboko, kam se nikdy předtím nedostal, ani Sakura ne.
„ÁÁÁÁÁÁÁÁuuuuuuuu!!!" zaječel. Celý dům se otřásl v základech.
Nějakou dobu se to ještě snažil rozdýchat, ale bolest byla nesnesitelná. Pomalu, co nejopatrněji, vyndal prsty, jen aby si neublížil ještě víc. Posadil se a chytit se za podbřišek, to už byly zespoda slyšet kroky, neúprosně se blížily ke koupelně. Přesto všechno se snažil zachovat klidnou tvář.

„Sasuke, ty jsi ale prase," povídala si Sakura jen sama pro sebe a obracela jednu stránku za druhou. Opravdu netušila, že má Sasuke tak zajímavý život. Deník se však neúprosně blížil konci a přibývaly samé ještě zajímavější věci. Ani ji v životě nenapadlo, že má Sauke s jistými věcmi takové zkušenosti, ani to, že se bojí pavouků. Tohle ji velice zaskočilo. Jak by se jen mohl ten sebevědomý Sasuke bát něčeho tak malého a bezbranného, jako je pavouček?
„Tohle rozhodně musím vyzkoušet," pomyslela si Sakura. Ale nakonec musela svůj plán na nějakou dobu odložil. Neúprosně se blížil čas jít na trénink.

Sasuke, který se před chvíli ocitl prsty v hlubině, teď vše rozdýchával. Sakuřina máma se neúprosně blížila, je na čase nastavit tvář tak, jakože nic. Co nejrychleji se oblékl, tentokrát do něčeho normálního, což bylo momentálně pyžamo pohozené u dveří a vyrazil z koupelny.
„Sakuro, děje se něco?" klepala na dveře Sakuřina máma, ale bylo zamčeno.
„Nic, jen jsem viděla pavouka," odpověděl Sasuke a začal hledat Sakuřino všední oblečení, už měl být dávno na tréninku.
Sakuřinu mámu to udivilo, Sakura se nikdy pavouků nebála, ale dál to neřešila.
Sasuke se nezitím dal do oblékání, šlo to dobře až na to, že zapomněl na svou nehodu a vytáhl si kalhotky o trochu výš, než je zvykem. Domem znovu otřást jekot. Pak už si dal pokoj, ale nejhorší bylo, že zranění mu nedovolovalo jít normálně. Snažil se, ale vždy jím projela prudká bolest. Měl dojem, že tam Sakuře něco udělal, ale to už bude její problém.
Každým krokem jím projela bolest, myslel si, že snad nedojde, ale nakonec konečně dorazil na místo setkání. Sakura už tam byla a snažila se tvářit stejně, jako se vždy tvářívá on. Zato Naruto na něj stále vrhal vražedné pohledy, jakmile uviděl, jak velice podezřelým krokem Sakura jde, vše mu do sebe zapadlo. Teď už přesně věděl, co se tam dělo!