Když ztratíš city! - 11

Naruto se probudil ve vyhřáté posteli a měl pocit, že je zase u sebe v posteli, v Konoze. Ale jakmile vstal a rozhlédl se po pokoji, jeho vzhled ho vyvedl z omylu. Stěny byli stejné jako ty jeho ale celý pokoj měl hnědé až zelené zbarvení a když pohlédl z okna spatřil na obzoru duny načervenalého písku. Naruto si povzdechl.
„Takže to byla pravda!“pomyslel si, protože od svého probuzení doufal, že to všechno byl jen sen. Rezignovaně zamířil do koupelny, kde se umyl a oblékl si vyprané oblečení od Smrtky. Nakonec se pokusil trochu učesat ale přestal, když se mu ulomily na hřebenu zuby. Trochu naštvaně vyhodil hřeben do koše a zamířil dolů do kuchyně.
„Naruto, jak jsi se vyspal?“zeptal se ho hned Soul, který seděl u stolu a snídal. Jeho oblečení bylo vyprané stejně jako to Narutovo.
„Docela fajn a ty?“optal se ho pro změnu Naruto. Soul se zamyslel jak odpovědět.
„No nebylo to nejhorší ale nic se mi nezdálo. Nevím jak ti to vysvětlit ale kdykoliv co spím, tak se mi o něčem zdá!“vysvětlil. Naruto chápavě kývl.
„Asi to bude tím, že jsi spal na neznámém prostředí!“navrhl Naruto a zakousl se do chleba. Soul se nad tím vysvětlením zamyslel ale pak toho nechal.
„Dobrý ráno Naruto-san, Soul-san!“ozvalo se ode dveří a Naruto se Soulem se polekaně otočili. Ve dveřích stál Gaara a Michi.
„Dobré ráno!“pozdravili oba uniso. Gaara a Michi si k nim přisedli a společně se najedly.

„Tak co Gaaro! Už jsi to zařídil?“zeptal se Soul Gaari. Ten kývl a spolkl velký kus chleba co právě jedl.
„Jo ještě dneska můžeme odejít!“řekl. Naruto se zarazil.
„Lidi! Jak dlouho jsem vlastně spal?!“zeptal se opatrně. Michi se na něj usmál.
„Den a něco!“oznámil mu a Naruta málem kleplo.
„To jste mě nemohli probudit?!“začal nadávat.
„Klid Naruto! Zkoušeli jsme to ale kdykoliv jsme se tě dotkli něco jsi vykřikl a ohnal jsi se po nás pěstí! Tady Gaara do jednou hafo schytal do břicha. Doslova jsi mu vyrazil dech.“uklidňoval ho Soul. Naruto se po tom to výroku začervenal studem.
„Promin Gaaro! To jsem fakt nechtěl!“omlouval se hned Naruto. Ale Gaara ho zastavil pohybem ruky.
„To je v pořádku, jen by mě zajímalo co se ti zdálo, protože ani můj písek na to nestihl zareagovat!“zasmál se Gaara. Naruto zbrunátněl ještě víc.
„To radši nechtěj vědět!“pípnul Naruto a raději si kousnul do chlebu. Všichni tři ho trochu udiveně pozorovali a každý si představoval co se mu mohlo asi zdát. Všichni tři se po chvíli nahlas rozesmáli.
„Čemu se smějete?!“zeptal se udivený Naruto. Nikdo nebyl schopen slova pod návalem vlastního smíchu. Naruto nakonec pochopil, že se smějí jemu a zamračil se.
„Ha ha ha. To je fakt směšný at už se smějete čemukoliv!“bafl na ně Naruto a oni se rozesmáli ještě víc. Naruta to ovšem nechalo klidným a pouze udělal pečetě. Nikdo z těch tří to nezpozoroval a dál se prohýbali na židlích, kterým se najednou zlomili zadní nohy. Gaara, Soul a Michi žuchli bolestivě na zadek a překvapeně se kolem sebe rozhlíželi. Pohled jim spadl na Naruta, který se na ně vítězně šklebil a měl co dělat aby nevyprskl smíchy. Nakonec to ale nevydržel a vyprskl. O chvíli později se válel na zemi od smíchu.
„Kdyby...kdyby jste se ted viděli!“křičel mezi návaly smíchu. Michi a Gaara se při pohledu na něj znovu rozesmáli. Ale Soul byl nějak vážný. Najednou se i Naruto uklidnil a zvážněl. Gaara a Michi se divili co se děje, vypadalo to jako kdyby poslouchali nějaký hlas. Když jim znovu připadli duchem přítomni podívali se na sebe a pak na Gaaru. Naruto k němu s usměvem přišel a dotkl se jeho čela. Hned na to se Gaarovi na čele udělala podivná značka a kolem něj zavířil písek.
„Takže země!“promluvil Soul a zároveň podal Gaarovi oblečení. Gaara se na ně tázavě podíval.
„Co to je?!“zeptal se se zájmem.
„Jen si to obleč! Je to stejné jako máme my ale i tak trochu jiné!“vyzval ho Naruto. Gaara tedy zmizel ve vedlejší místnosti a Naruto s Michim a Soulem čekali. Asi po pěti minutách se k nim Gaara znovu vrátil. Na sobě měl stejné oblečení jako Naruto se Soulem. Dlouhé černé kalhoty a černé sandále. Na pravé nohavici stejné znaky ale s rozdílem v tom, že nebyli ani oranžové ani červené ale zelené. Stejně tak měl na pravé noze připevněné zelené pouzdro na zbraně. Také měl bílé triko, černou mikinu a černý plášt jen na nich měl zelený znak. A to stejný znak, který měl na čele. Znak lásky! Naruto s těma dvěma obdivně hvízdl.
„Sekne ti to tati!“vykřikl nakonec Michi a Gaara se usmál. Zelené barva na jeho oblečení byla stejná jakou měl oči a tak je ještě více zvýrazňovala.
„Díky Michi!“poděkoval Gaara a vzal ho na ramena. Tak co Naruto? Můžeme vyrazit?!“zeptal se se šibalským usměvem Gaara. Naruto se podíval na Soula. Ten s usměvem kývnul a Michi s Gaarou se šli sbalit. Vzali jen to nejnutnější a pak vyšli před dům. Michi se oblékl do černého aby tak trochu ladil s otcem, Narutem a Soulem.
Naruto udělal několik pečetí a přemístil je do stínu jednoho domu, hned u brány.
„Naruto! Zvládl by jsi nás přemístit až na okraj pouště?“zeptal se ho Soul. Naruto chvíli přemýšlel.
„Můžu to zkusit.“souhlasil nakonec. A v duchu si představil místo kde se Soulem vkročili do pouště. Hned na to složil znovu pečetě a v závanu větru zmizeli. Nějakou chvíli potom se objevili u lesa a zároveň na okraji pouště. Naruto si s úlevou oddychl.
„Uf, jsme tady!“
„Skvěle jsi to zvládl, Naruto!“pochválil ho Soul a Naruto se na něj vděčně usmál. Gaara přikývl jako, že má pravdu.
„Kam půjdeme ted?“zeptal se Gaara. Naruto vytáhl seznam zločinců.
„Do Mlžné!“
„Tak daleko?!“vzdychl Soul. Naruto přikývl a sbalil mapu.
„Ale tich zločinců je tam docela hodně! A s trochou náhody můžeme potkat dalšího člena naší skupiny!“řekl nakonec Gaara. Naruto se otočil na Michiho, který stál opodál a poslouchal jejich rozhovor.
„A tebe budeme po cestě cvičit!“oznámil mu Naruto. Michi se na něj rozzářeně podíval.
„Opravdu?!“zeptal se s nadějí. Gaara se Soulem se usmáli.
„Jasně!“přikývl Soul a Michi byl v tu chvíli nejštastnější kluk v zemi.