Možná...

Klap, klap, klap...
Já tam nechci! Nebo vlastně chci... Chci a musím! Ne, nemusím, já chci! Proč jdu od toho světla pryč? Proč se obracím zády k tomu jedinému dobrému, které mě v tom mizerném životě potkalo? Jdu tam dobrovolně... Ze své vůle se vrhám do temnoty. A pro co? Pro to, co mému životu dalo smysl...
Klap, klap, klap...
Tady někdo je! Kdo? Nikdo, byla to jen ozvěna mých kroků... Děsí mne. Já sám se děsím... Ale proč? Vždyť je to to, co jsem vždycky chtěl. Čím blíž jsem k tomu, co mému životu dodává smysl, tím dál jsem od toho, co mi svítí na cestu. Jenže já tam musím dojít.. Tam do té strašlivé tmy. Trochu mě děsí...
Klap, klap, klap...
Zase jsem to jen já. Já sám jdu k té tmě. Sám... Musím být sám! Nemusím, já chci... Co vlastně chci a co musím? Musím tam jít a zabít ho nebo to jenom chci? A chci jít sám nebo musím? Chtít nebo muset... Asi bych nad tím chvíli přemýšlel, kdybych nespěchal... Já totiž mus... chc... to je jedno! Prostě tam jdu!
Klap, klap, klap... Sasuke, prosím...
Nepros, stejně odejdu. Máš o mě strach? Máš strach o budoucnost? Bojíš se oprávněně... Budoucnost je před námi a jen těžko ji můžeme ovlivnit. Taky nevím, jak to všechno bude. Třeba se jednou vrátím... Ale ne dřív, než udělám to, co považuju za to nejdůležitější v životě. Tak jako si jde Naruto za svými sny, tak já si jdu za tím svým. Je na tom snad něco špatného? Děkuju. Děkuju za všechno, Sakuro...
Klap, klap, klap... Sasuke!
Cože? Kdo zas otravuje? Kam si myslí, že jde? On patří do světla, tak co tady v té tmě asi tak chce dělat? Vždyť ho tady něco zabije! Ne! Naruto, vrať se! Baka... Co je mi po tom, že mě považuješ za bratra? Možná jsi někdo, kdo by se mohl stát mým přítelem... Že nic nemusím? Možná máš pravdu... Možná opravdu jenom chci. Ale záleží na tom? Ikdybych jen chtěl, tak za ním jdu a ty mě nezastavíš. Nikdo mě nezastaví!
Klap, klap, klap...
Konečně klid. Sakra to je taková tma, že.. Co to? Najednou vidím všechno jasněji. Buší mi srdce... Přece nejsem sám. Jsou pořád se mnou. Hráli si na schovávanou, abych si je našel, až budu potřebovat. Mysleli si snad, že si mě tím zavážou? Že jim budu za něco vdečný? To se... nezpletli. Jsem jim vděčný za hodně věcí...
Klap, klap, klap...
Už jsem blízko... Tady je! Tak pojď! Už nejsem ten malý usmrkánek, co jsi ho vyřídil levou rukou. Teď budeš muset bojovat! Bojuj, kruci! Bráško... Ten cíl, to nejtemnější místo... Je to za mnou a já najednou nevím kam dál. Mám se otočil zpátky ke světlu? Ti, kteří jsou v mém srdci by si to přáli... Jenže co mě tam čeká? A co mě čeká tady? Jaká je moje budoucnost? Už chápu ten strach, z nejisté vyhlídky tam někam dopředu, který jsi měla, Sakuro. A možná.. možná, že chápu i to pouto, které jsi si ke mně vytvořil, Naruto. Můžu se vrátit? Můžu se otočil k tomu malému světýlku? Dokážu ujít tu cestu zpátky? Asi bych to nedokázal. Nebo taky možná dokázal. Radši půjdu dál... Někam, kde budu moci to světlo chránit a třeba mu i pomoct.