Ishidate

Kapitola osmá: Tuhý boj

Večerní klid přerušil děsivý výkřik. Zemřel další nevinný občan malé vísky, která byla napadena nepřátelskými ninjy z Otogakure. Mezi tím vším zmatkem se pohybovala skupinka čtyř samurajů a tří cizinců. Pohybovali se ve formaci, kdy dva samurajové šli vepředu, za nimi šel Ishidate spolu s Akame a Mizarem a za nimi další dva samurajové. Občas se jim někdo připletl do cesty, ale s ním si poradili čestní bojovníci. Skupinka po chvíli dorazila k nejkrásnější budově ve městě. Byla to budova vůdce vesnice. Před objektem se válelo pár těl nepřátel a dokonce i jednoho samuraje.
„Kira – san, to je přece Haidou – san!“ zvolal jeden ze čtyř doprovázejících můžů, ukazujíce na tělo mrtvého přítele.
„Zabil mnoho bojovníků, zemřel dobře. Padnout při ochraně svého pána je tou nejvyšší ctí. A teď rychle než se sem dostanou další,“ vysvětlil Kira.

Po vstupu do budovy se ihned vydali za vůdcem vesnice, ten je přijal a začal jim vysvětlovat proč útočí na jejich vesnici ti ninjové.

„ Neplatili jsme dlouho Otogakure no sato daně. Tušil sem, že někdo jako oni si to nenechají líbit, ale bohužel je naše vesnice chudá. I kdybychom chtěli platit, nemáme co. Obranu vesnice tvoří pouze mí muži, nikoho jiného nemáme. Prosím pomozte nám,“ smutně vysvětlil situaci vůdce vesnice.
„Ano pomohu, ale musíte mi poskytnout své muže,“ sdělil mu Ishidate.
„V tom není problém!“
„Tak tedy, potřebuji s sebou pět mužů, zbytek zůstane zde a bude chránit mé klienty a pana ...“ zasekl se ninja, protože stále nevěděl jak se jmenuje.
„Pana Kazumiho,“ doplnil ho s úklonou Kira.
„Dobře, takže vše je domluveno – můžeme vyrazit!“ zavelel Ishidate.

Skupinka vyšla před dům, kde měl mladý ninja v plánu vysvětlit celou akci.
„Musíme celou vesnici vyčistit od nepřátel. Bude to velmi těžké, stojí proti nám zkušení ninjové, navíc je jich více. Budeme postupovat spolu, nikdo se nebude oddělovat. Vše je jasné?“ vysvětlil Ishidate.
„Hai,“ ozvalo se sborově.
„Tak tedy jdeme!“

*****

Mezitím se zbývající útočníci shromáždili kolem svého kapitána, který právě dorazil do centra vesnice.
„Musíme za každou cenu najít a zabít toho Kazumiho, ale dejte si pozor má tu ochranku a také je tu jeden ninja z Konohagakure,“ klidně vysvětloval vůdce útočících ninjů.
„Pche, co zmůže jeden ninja proti nám všem?“ zeptal se s úsměškem dlouhovlasý shinobi.
„Nikdy nepodceňuj svého soupeře, vymstí se ti to. Už společně s těmi samuraji vyřídil patnáct našich chlapů,“ podotkl kapitán.
„Omlouvám se pane,“ zahanbeně řekl dlouhovlasý ninja.
„Doufám, že je všem všechno jasné, teď jděte a zabijte ho!“ ani to pořádně nedořekl a stál tam sám, pouze se svým pomocníkem.

*****

Ishidate právě poslal dalšího shinobi z Otogakure k zemi. Dobře si vedli i samurajové, úspěšně se jim dařilo srážet velký počet útočníků. Mělo to však jednu nevýhodu. Únava doléhala na všechny, navíc byli už dva obránci mrtví.
„Tak, tady už by to mělo být čisté,“ ozval se s úlevou Kira.
„Dobře, tak vyrazíme dále!“ rozhodl mladý ninja.
„No, už zbývá jen jedno místo,“ zamyslel se samuraj. „Hlavní náměstí, tam určitě budou!“ dopověděl svoji myšlenku.
„Lehce se ošetřete a napijte, vyrazíme hned jak jen to bude možné,“ klidně řekl Ishidate.

*****

„To nejsou dobré zprávy, už nás není mnoho,“ přemýšlel nahlas velitel útočníků.
„Pane, nějaké rozkazy?“ zeptal se úlisně jeho pomocník.
„Ano, svolej všechny zbývající muže a sežeň je rychle,“ rozkázal starší ninja.
„Hai.“

Po pár minutách bylo na náměstí shromážděno asi sedmnáct ninjů s jediným cílem – zabíjet.
„Takže, ti parchanti nás překvapili, ale pořád máme početní převahu, neměl by být problém je …“ nedokončil větu kapitán, protože mu do ní skočil cizí hlas.
„Řekl bych, že to problém bude,“ pousmál se Ishidate spolu se třemi samuraji za zády.

Teď proti sobě stály dvě skupiny. Jedna čítala asi devatenáct členů a ta druhá pouze čtyři. Rozdíl v počtech byl stále velký, ale nikdo z bránicí skupiny se neměl k ústupu. Samurajové stáli pevně a rozhodně. V jejich naleštěných katanách se odráželo světlo a odhodlání bojovat. Bylo hrobové ticho, šlo slyšet pouze nervózní přešlapování některých útočníků. Ishidate věděl, že je to jen ticho před obrovskou bouří – nemýlil se. Jako první vyrazil namyšlený dlouhovlasý shinobi z Otogakure. Zamířil si to s kunaiem v ruce k hnědovlasému mladíkovi. Už byl skoro u něj, když v tom se mu do cesty postavil Kira s katanou v jedné a s wakizashi v druhé ruce. Jako první mu usekl ruku se zbraní a poté ho probodl menší zbraní. Ishidate v životě neviděl tak skvělé zacházení s mečem, dokonce ani u jeho učitelů. Než ninjovo tělo dopadlo k zemi, zbytek útočníků vyrazil proti obráncům, krom kapitána.

„Kiro, postarám se o kapitána. Ty a tví muži zadržte zbytek,“ křiknul Ishidate a zmizel.
„Bez problému,“ odvětil už jen do prázdna Kira a vrhnul se proti prvnímu nepříteli.

Ishidate se co nejrychleji chtěl dostat ke kapitánovi útočníků. V moment, kdy ho spatřil zrychlil ještě více a do svých odrazů přidával větší množství chakry. Trvalo to asi deset vteřin a byl sedm metrů od něj. Oba dva stáli mlčky a pozorně sledovali jeden druhého. Mladý ninja už nechtěl dále čekat, sáhl bleskově rukou ke svému pravému stehnu, otevřel pouzdro se zbraněmi a hodil po nepříteli tři shurikeny. Ten se jim bez problému vyhnul, začal formovat pečetě a křiknul: „Doton: Retsudo Tenshou!“
Země se začala chvět a praskat, bylo to jako zemětřesení. Nebýt Ishidateho bleskového úskoku, spadnul by do právě se rozevírající pukliny. V letu si mladý ninja přemítal, která technika by mohla zabrat. O pár chvilek později mu to došlo, ale nebyl si jistý jestli ji zvládne. Otočil hlavu směrem k místu hlavního bojiště a viděl, že nemají moc šancí na vítězství pokud ihned nevyřadí z boje většinu nepřátel. Jeden samuraj padl k zemi po zásahu sedmi shurikeny. Jeho přítel se vrhl mezi shluk útočníků kolem něj a marně se snažil pomstít jeho smrt. Teď už zbýval pouze Kira, kterého Ishidate nemohl najít až do té doby než zjistil, že bojuje s kapitánem.

Útok střídal kryt a kryt zase útok, hnědovlasý ninja ještě nikdy neviděl tak úžasný souboj. Kira útočníkovi nedovolil vytvořit ani jednu pečeť, stále se držel u něj. V tom se ale stalo něco nepředvídatelného. Samuraj lehce zakopl o kamínek na zemi, toho ihned využil kapitán a bodnul svým kunaiem vpřed. Kira se zapotácel a upadl, ale okamžitě vstal. Nyní stál zády k protivníkovi, který se pomalým krokem sunul k němu. Když byl těsně za ním, udělal samuraj něco co vyrazilo dech všem, kteří to sledovali. Probodl si břicho a zároveň i břicho útočníka.
„Ishidate, zabij ho. Nevím jak dlouho ho udžím!“ křikl ve velkých bolestech Kira.

Ishidate si uvědomil, že teď přišel čas na jeho techniku. Lehce odskočil a přistál na hladině malé fontánky. Bojiště měl teď jako na dlani. Jednou rukou tasil katanu a druhou začal formovat pečetě. Bylo jich mnoho, ale když je dokončil soustředil se ještě více a skrze zuby procedil: „Suiton: Suiryuudan no Jutsu.“
Voda pod ním se začala vířit a postupně z ní začaly šlehat do vzduchu proudy vody, které se formovaly do tvaru draka. Lehkým pokynutím dvou vztyčených prstů jeho levé ruky se vodní drak dal do pohybu. Velkou rychlostí se blížil směrem ke Kirovi a útočícímu kapitánovi, tomu se však povedlo vyprostit a uskočit. V letu se ušklíbl a začal formovat pečetě i on. Po jejich dokončení napřáhl obě ruce proti drakovi a zakřičel: „Raiton: Jibashi.“
Blesk projel drakem jako nůž máslem a dále putoval až k Ishidatemu, který toto neočekával. Když se blesk spojil s vodní hladinou, proběhl i mladým ninjou, kterého ten výboj odhodil minimálně deset metrů.
Po dopadu na zaprášenou zem Ishidate omdlel, ale těsně před tím ještě zaslechl někoho zakřičet: „Raiton: Ame no Kaminari.“

***** Pokračování příště