Škola 4.část - Hodina Chemie

A máme tu další část,tentokrát už 4.část s názvem „Hodina Chemie“.Přeji příjemnou zábavu!

Díl 4. - Hodina Chemie

„Sakuro!“ volal na ni z dálky Naruto.Sakura se otočila a už se zděsila,co po ní Naruto zase chce.
„Co je?“ zeptala se znuděně Sakura.
„Budeme se teda spolu učit?“ zeptal se jí Naruto.
„Ech…já na to málem zapomněla!“ odpověděla Sakura a nebyla z toho vůbec nadšená.
„Tak jdeme,zvu tě na Ramen!“ pobídl jí Naruto a Sakura váhavě souhlasila.Objednaly si jídlo a Sakura se dala do výkladu.
„Takže,Naruto…očividně jsi v Angličtině opravdu slabý,a tak Ti musím pomoct!Začnu tím,že Ti dám tuhle knížečku a slovníček.Ta knížka bude Tvoje učebnice a ten slovníček tvůj pomocník!Já Ti teďka na papírek napíšu pár důležitých frází a ty se je do dnešního odpoledne naučíš!“ vysvětlovala Sakura.
„Proč do dnešního odpoledne?“ ptal se zvědavě Naruto.
„Protože se znova sejdeme,a budeme procvičovat rozhovory apod.!“ odpověděla mu Sakura.
„Tak a teď se dej do jídla.S prázdným žaludkem se toho moc nenaučíš!“ nařídila Sakura a lehce se usmála.Oba dva se tedy pustili s chutí do jídla.Naruto potom zdvořile zaplatil a spolu se Sakurou se vydali zpátky do akademie.
„Hele,Sakuro,můžu se tě na něco zeptat?“ tázal se Naruto a naklonil k Sakuře hlavu.
„Hmm…!“ odsekla Sakura a bála se,že jí Naruto zase začne balit.
„Nechtěla bys třeba…“ Sakura už věděla,co bude následovat a tak ušetřila Narutovi slova.
„Ne,nechtěla!A přestaň se už konečně snažit!Já jsem o tebe zájem neměla,nemám a ani ho mít nebudu!“ ječela Sakura.
„Já ale nemyslel sebe!“ setřel jí Naruto.Sakura,aby zastínila svůj omyl,se okamžitě vyjeveně podívala.
„A koho si teda myslel?“ zeptala se ho.
„Sasukeho…“ odpověděl.
„Sasuke??“
„Jo,líbíš se mu a má o tebe zájem“ Sakura se hnedka začala červenat.
„Myslíš?“
„Nemyslim,já to vim.Řikal mi to.“ Sakura se překvapeně podívala a oči se jí rozzářily.
„A on se Ti líbí?“ zeptal se zvědavě Naruto.
„To je osobní věc.My si to vyřešíme samy!“ odfrkla Sakura.
„Ha!Už Vás vidim,jak spolu všechno otevřeně probíráte!“ uchechtl se Naruto.
„Hele nech si toho.Neni to tvoje věc,tak se do toho nepleť!“
„Je to moje věc.Jste moji kámoši a já Vám to moc přeju!“ řekl Naruto a usmál se na ni.Sakura se taky usmála a uvědomila si,že jim chce Naruto jenom pomoct.Nedělá nic špatného!
„Tak dobrá,mám o něj zájem!“ vychrlila ze sebe a celá zrudla.
„Já to věděl!“ zavýskal Naruto.
„Ale prosim tě,nic mu neřikej!“ prosila Sakura.
„Dobře,ale slib mi,že si s nim o tom promluvíš!“ vydíral Naruto.Sakura se lekla a nakonec souhlasila.
„Tak jo!Hele pohni,moc času nám už nezbývá.“,vyjel na ní Naruto.
„Jo,jo.Už běžím!“ uklidnila ho Sakura a spolu běželi do Akademie.Když vešli do třídy,prošli okolo Sasukeho lavice a Naruto na něj nenápadně mrknul.Sasuke se udivil,co se děje a hned si všimnul Sakury za ním.Podíval se na ní a Sakura hned uhnula pohledem a začala se červenat.Naneštěstí měla lavici hned vedle něho.Sasuke jí dál pozoroval,dokud si nesedla.Otřepal si hlavu a začal si něco psát do sešitu.
Další hodinu oznámilo další zvonění a s ním do třídy vstoupil i…Ebisu-sensei.
Naruto se začal nehorázným způsobem chechtat,že rozesmál i všechny okolo.
„Děje se něco Naruto?Máš snad nějaký fyzický problém?“ tázal se Ebisu.
„Fyzický?Spíš Chemický!“ zakřičel Naruto a rozesmál se ještě víc.
„Jsem rád,že jsi zaregistroval naši hodinu Chemie,ale nemusíš se u toho takto projevovat.Chováš se velice neukázněně,tvé chování mi vadí!“ poučoval ho Ebisu.Naruto se stále svíjel v bolestech břicha a pomalu vytápěl celou učebnu svými slzami.Ebisu si mezitím čistil svoje chemické nádobíčko a nakonec i své brýle.Naruto se asi po deseti minutách konečně vzpamatoval a začal prudce oddechovat.
„Já jsem z něj úplně vyřízenej!“ vysmíval se Naruto.
„Věř mi,že teprve vyřízenej budeš,až poznáš můj styl výuky!“ pohrozil mu Ebisu.Naruto jenom nadzvedl obočí a znuděně si oddechl.
„Hned na začátek si zopakujeme všechny živly světa!“ zahájil hodinu Ebisu.Ve třídě úplné ticho a Naruto se zase začal dusit a rudnout smíchy.
„Pane učiteli,můžu jít prosím na záchod?“ zeptal se Sasuke.
„Počkej,budu o tom přemýšlet!“ odpověděl Ebisu,nasadil přemýšlivý výraz a drbal se na bradě.
„Tak ale honem,nebo to pustim!“ zuřil Sasuke.
„Klídek!Po zralé úvaze jsem došel k závěru,že pouštět studenta na záchod pět minut po zahájení výuky je naprosto nepřípustné!“ vychrlil ze sebe Ebisu.
„Pane bože…Já se z něj po*eru!“ šílel Sasuke a Ebisu udiveně trhl hlavou.
„Tak to na ten záchod radši běž…!“ souhlasil nakonec Ebisu.
„Konečně…Díky!“ řekl Sasuke a mrkl na něj.Sakura ho svýma očima sledovala,dokud nevyšel ven.Sasuke si po zabouchnutí dveří řádně oddechl a procházel se po chodbě.Cestou se kochal krásnými uměleckými výtvory čertsvých genninů.Po deseti minutách došel k WC,mávl rukou a vrátil se pomalým tempem do třídy.Jakmile však otevřel dveře do učebny,za rameno ho chytl Kakashi a zastavil ho.Sasuke se tázavě otočil a aniž by Kakashi něco řekl,Sasuke nepozorovaně opět zavřel dveře a nechal se vést Kakashim kamsi do neznáma.
„Co se děje,Kakashi-sensei?“, zeptal se Sasuke.Kakashi ale neodpověděl a stále hleděl před sebe.Sasuke se ani nenamáhal otázku zopakovat,protože věděl,že ho Kakashi stejně nebude vnímat.Zanedlouho (po vyšlapání několika strmých schodišť) dorazili do opuštěné místnosti.Kakashi dramaticky otevřel dveře,za kterými stáli dvě osoby Kakashiho věku.
„Co tady všichni dělají?A co tady dělám já?“ zeptal se Sasuke tentokrát už silnějším hlasem a Kakashi se konečně otočil,usmál a ujal se vysvětlování.
„Vítej v klubu ASKUKA!“ vykřikl Kakashi.
„Askuka?“ divil se Sasuke.
„Ano! ASuma, KUrenai, KAkashi…I když kvůli Tobě už ho budeme muset přejmenovat!“ smutněl Kakashi.
„Proč kvůli mně?Udělal jsem snad něco?“ hájil se Sasuke.
„Neboj se,všechna pravidla klubu Ti řádně vysvětlíme!“ ujišťoval ho Kakashi.
„Jaký pravidla?Copak já je potřebuju znát?“ děsil se Sasuke.
„Když jseš jeho členem,tak ano!“ řekl Asuma.
„Členem?!“ lekl se Sasuke „Já žádným členem bejt nechci!“ křičel a snažil se odejít.Jenže dveře byly zamčené.Po marném usilování je vyrazit se Sasuke se smutným výrazem otočil zpátky na své „spoluklubáky“ a uviděl Kakashiho,jak si pohrává s klíči od dveří.
„A co je to vlastně za klub?“ zeptal se Sasuke tentokrát už mírnějším hlasem.Odpovědi se nedočkal.Místo toho mu Kakashi do rukou vložil jakési desky s plno papíry.
„Na co to je?“ divil se Sasuke.Když desky otevřel,vytřeštil oči.
„Nauč se je a zítra odpoledne ve tři hodiny je zkouška tady v hudebně!“ řekl Kakashi a Sasuke se při vyslovení „Hudebna“ nejistě rozhlédl po celé místnosti plné pavučin,všelijakého smetí,jedné kytary,kláves,bubnů a jedním mikrofonem.
„Přijď včas!“ doplnila Kurenai,která je obzvláště háklivá na dochvilnost a přesnost.
„Ach jo…to snad není možný…“ naříkal Sasuke.Donutil Kakashiho oteřít dveře a vrátil se zpět do třídy,kde už ho očekávali…Pomalu otevřel dveře a celá třída ztichla.Všichni (včetně učitele) se na něj podívali a Ebisu si při tom dal ruce v bok,nervózně klepal nohou a ve tváři měl velice děsivý výraz.
„Sasuke Uchiho!“ oslovil ho Ebisu.
„Ano?“ zeptal se trochu vyděšeně.
„Kdepak jste byl takovou dobu?“ začínal zuřit Ebisu.
„No…já…“ kuňkal „Kakashi-sensei si mě na chodbě odchytl a něco se mnou potřeboval probrat.“, vysvětloval Sasuke.
„Co může být důležitějšího,než naše hodina Chemie?“ začal křičet.Sasuke neodpovídal.
„Pane Uchiho!“ zařval. Sasuke se postavil do pozoru a Ebisu se k němu pomalu blížil.
„Zvláštní domácí úkol.Referát na téma Slušné chování!“ vysvětloval Ebisu „Sedněte si!“ přikázal a Sasuke poslušně odcupital do lavice.Sakura ho trochu litovala a tak mu poslala psaníčko.
„Co Ti chtěl Kakashi-sensei?“
„Ále…nic!“
„Prosím řekni mi to!“
„Až někdy jindy…!“
„A kdy?“
„Já nevím!“
„Tak co takhle zítra kolem třetí hodiny v parku?“
„Nemůžu…“
„Proč ne?“
„Vysvětlím Ti to o přestávce!“
„OK!“

„…na tabuli vidíte jakousi nedoplněnou tabulku.Abychom si zopakovail prvky,vyvolám např. Temari,aby nám tuto tabulku doplnila.Můžeš použít Periodickou soustavu prvků,ale pouze,pokud máš svoji!“ řekl Ebisu.
Temari hrdě vstala s kusem papíru v ruce,kde byla znázorněna Periodická soustava prvků v miniaturní podobě.Vzala křídu a začala doplňovat.
„Výborně,jsem rád,že Ti to jde!“
„Pche…tohle jsme se učili minulej rok!“ odsekla Temari.
„Proto se tomu říká opakování!“ upozornil Ebisu.

„POZOR!POZOR!Důležité hlášení!Probíhá požární cvičení!Opakuji!Probíhá požární cvičení!Všichni ať se co nejrychleji shromáždí v ochranném krytu,děkuji!Konec hlášení!“

Ebisu zpozorněl a jal se vedení.
„No tak,slyšeli jste všichni?Honem do krytu!“ poručil a všichni se bleskurychle seřadili do dvojic ke dveřím.Připojili se k ostatním žákům a vydali se do krytu.Čekalo se celkem dlouho,než se mohli zase všichni rozejít.Najednou Ebisovi začali pípat hodinky.
„Sakra,to už je konec hodiny!“ zuřil a když to slyšeli ostatní,tak se začali radovat.Po skočení požárního cvičení se všichni odebrali do tříd,sbalili si věci a chystali se na další hodinu.