Šestý živel 12 - Test

Tak předem chci říct, že jsem chtěl, aby tahle FF nebyla jako ostatní. Odhodlal jsem se a v tomhle díle se to poprvé projeví. Zapomeňte na to, na co jste zvyklí ve světě Naruta. Teď to trochu okořením o realitu. Nebo možná o ještě větší sci-fi?

Došli na hřiště a tam už čekal Kakashi, Sakura, Tsunade, Gai a Lee.
„Tak vy jste ta naše posila od Boha smrti?“ zeptala se Tsunade.
„Vypadá to tak.“ odvětil muž.
„Takže, můžete se nám představit.“ pokračovala.
„Dobrá. Jsem Patejl z klanu Pilotů. Ve svém světě jsem se dostal nějakým způsobem do minulosti a Bůh smrti mi nabídl, že když pro něj budu bojovat v jiném světě, tak mě vrátí do mé doby. Do čtyřiadvacátého století.“ domluvil Patejl.
„To je velice zajímavé.“ promluvil Kakashi.
„Tak teď by jsme si vás vyzkoušeli. Tedy jestli by vám to nevadilo.“ navrhla Tsunade.

„Nevadí. Zajímá mě váš způsob boje.“ odpověděl Patejl a odložil tu zabalenou věc na zem.
„Dobře. Sakuro nandej mu to!“ zahájila zápas Tsunade.
Sakura se na Patejla rozběhla a šla na něj ze začátku zlehka. Pouze normální rány. Patejl byl v boji dost rychlý a její rány v pohodě vykryl. Párkrát jí také zasáhl, ale taky na ní šel zlehka. I Kakashi musel uznat, že není špatný.
„Dobře a teď vážně.“ zakřičela Sakura a ruce jí obalila chakra. Patejl sice nevěděl co to znamená, ale došlo mu, že by měl být opatrnější. Přepnul se do bojové rychlosti, ve které mohl plně využít pseudo-metalické posilovače svalů. Sakura to už chtěla ukončit, tak se na něj rozběhla a do této rány soustředila všechnu chakru. Patejl taky nehodlal ustoupit a dopadlo to tak, že se střetli pěstmi. Nastal výbuch. Zvedla se oblaka prachu a nikde nebylo nic vidět. Za nějakou chvíli se prach usadil a odhalil kráter. Sakura ležela asi tři metry od místa střetu a Patejl na tom byl stejně.
„Úžasný.“ divil se Naruto. „Ty prý nemáš chakru. Tak jak můžeš mít takovou sílu?“
„Chakra? O tom jsem nikdy neslyšel. Mám organismus prorostlý pseudo-metalickými posilovači.“ vysvětlil Patejl.
„Dobře, takže sílu máš jako Sakura. A co rychlost? Lee jdi na to.“ popohnala Leeho do boje Tsunade.
Boj začal. Lee je přeci jen v Taijutsu lepší a rychlejší než Sakura, tak to Patejl měl těžší. Stále se mu ale vyrovnal.
„Dobře, tak to uděláme zajímavější.“ řekl Lee a otevřel první bránu techniky Hachimon.
Patejl se divil, kde získal takovou rychlost a pomaličku začal zaostávat. Jednou Patejl dostal pěstí přímo do hlavy, ale moc si z toho nedělal. Lee otevřel druhou bránu. Patejl přestával stíhat už znatelně. Lee otevřel třetí bránu a Patejl už vůbec nestíhal. Během chvilky si na něm Lee vyzkoušel Omote Renge. Lee zhluboka dýchal a čekal až se usadí prach.
„To ho muselo odrovnat.“ pronesl Gai.

K úžasu všech se z oblaku vynořila postava. Patejl to rozchodil v pohodě. Chtě nechtě musel to taky brát vážně. Lee už stačil otevřít čtvrtou a i pátou bránu. Patejl se přepnul do Bojové rychlosti. To co se dělo teď neviděl nikdo jiný, než Kakashi se svým Sharinganem. Neuvěřitelné se stalo skutečností. Po minutách neuvěřitelného souboje prohrál Lee. Přihlížející si mysleli že mají halucinace.
„Tak to je rychlost.“ ohodnotil Gai.
„Tak to je hustý.“ uniklo Narutovi.
„Myslím, že jste prospěl Patejl-san.“ řekla Tsunade. „Pojďte se mnou, ukážu vám kde budete ubytován než se bude bojovat.“ mávla na Patejla a ten s ní odešel...

Naruto ležel v posteli a díval se do stropu. Přemýšlel nad bitvou. Už za pár dní to přijde. Zatím bylo k dispozici deset tisíc ninjů. Z toho tři Jinchuuriki. Tři devítiocasí pseudo-jinchuuriki, jednoocasí a pětocasí po jednom a pracuje se na dalších. Sasuke s jeho prokletou pečetí a Patejl, který ještě neukázal vše co umí. Vypadalo to docela slibně, ale o nepříteli je jen málo informací. Podle Itachiho bude čítat milion lidí plus TO NĚCO navíc. Ještě chvíli o tom přemýšlel a pak se vydal ven. Po ulicích bylo narváno. Přípravy na střet byly v plném proudu. Vyráběly se meče, shurikeny, kunaie, výbušné lístky, vařily se bojové pilulky. Naruto viděl Patejla, jak si to kráčí po ulici.
„Hledáš něco?“ zeptal se ho Naruto.
„Tebe hledám. Potřebuju se tě zeptat na pár maličkostí, abych věděl do čeho jdu.“
„Dobře, pojď se mnou a já ti řeknu co budeš chtít.“ souhlasil Naruto a vydali se za vesnici, kde by mohli mít alespoň trochu klid. Naruto mu pověděl jak se v boji využívá chakra a základní pojmy jako je ninjutsu, taijutsu a genjutsu.“
„To máte zajímavý styl boje.“ ohodnotil Patejl co se dozvěděl.
„No pro nás je to normální. A co ty?“ zeptal se na oplátku Naruto.
„Buď bojuji s nožem, nebo i mečem. Můžu použít bojovou rychlost a v té jsem dost rychlej. No vždyť si to viděl. Můžu jí používat do té doby, dokud mi nedojde energie v akumulačních orgánech.“

„Energie? Možná to bude něco jako chakra.“ zauvažoval Naruto nahlas.
„Asi něco podobného. Ale taky bojuji se střelnými zbraněmi. Ukážu ti to.“ řekl a rozepnul si bundu a tím odhalil pár pistolí. Jednu z nich vzal a ukázal Narutovi.
„Tak tohle je pistole.“ odjistil ji a prostřelil mladý strom stojící opodál.
„To vypadá smrtelně.“ řekl Naruto.
„Taky to smrtelné je. Kulka vyletí a provrtá tě skrz na skrz. Používám průbojné náboje. Kdybych to měl porovnat tak bych řekl, že vaše techniky udělají možná větší spoušť, ale nepřítel se tomu může stihnout uhnout. S pistolí těžko.“ porovnal Patejl.
„Na tom asi něco bude.“ kývl Naruto.
„Víš, tak mě napadá. Nechtěl bys jednu?“ zeptal se patejl.
„No já nevím. Mám přece svoje techniky.“
„Já vím, ale mohla by se ti hodit, kdyby něco.“
„Kdyby mi došla chakra... možná máš pravdu.“ uznal Naruto.
„Tak dobře. Sleduj to pořádně.“ začal mu Patejl vysvětlovat manipulaci s pistolí. Až mu všechno vysvětlil podal mu pistoli a ten si všechno vyzkoušel.
„Je to docela jednoduchý.“ řekl Naruto po tom co provrtal jeden strom.
„Jo, je to snadný.“ poznamenal Patejl a podal mu tři zásobníky a pouzdro na pistoli.

Slunce začínalo pomalu zapadat a Naruto se vracel domů. Prošel ulicí až k domu kde bydlí a zarazil se. Zahlédl jak mu nějaká osoba leze do bytu oknem.
„Tak ty mě chceš přepadnout co? No počkej!“ pomyslel si a přiblížil se. Vyskočil k oknu a opatrně nakoukl dovnitř. Uvnitř bylo šero a tak sotva rozeznal, že tam někdo je. Skočil dovnitř přímo na toho člověka, srazil ho tím k zemi a pěkně ho zablokoval tak aby se nemohl hýbat.
„Co si sakra zač?! Co děláš u mě doma?!“ řval na něj Naruto.
„Eh..co to? N-Naruto-kun to jsem já.“
„H-Hinato? Co tu děláš?“ zeptal se překvapeně Naruto, nahmatal vypínač lampy co měl u postele a rozsvítil. Zvedl se a pomohl jí na nohy.
„No...j-já...měla...měla jsem ti doručit správu od Hokage-sama. Nemohla jsem tě najít a tak jsem ti alespoň chtěla nechat vzkaz. Máš se zítra dostavit k ní na poradu.“ řekla a dostávala nádech červené.
„Teď by to šlo. Lepší šanci už mít nebudu.“ říkal si Naruto a poslouchal jak ho Kyuubi v podvědomí povzbuzuje.
„Teď! Musím se přemoct a už mu to říct!“ říkala si Hin.
„Hinato já...“
„Naruto-kun...“ začali oba naráz a když si uvědomili, že začal i ten druhý tak se zarazili. Naruto už se nehodlal nechat někým přerušit a šel na věc. Políbil Hinatu a pak se odtáhl.
„Miluju tě.“ dořekl.
„Já tebe taky.“ Hinata se k němu přitiskla a začala mu polibek oplácet. Tady končím a zbytek si domyslíte .

Ráno se Naruto probudil sám. Chvíli přemýšlel jestli to nebyl jen sen.
„To víš že nebyl.“ ozval se Kyuubi.
„Kyuubi ty šmíráku!“ okřikl ho Naruto. Uvědomil si že se má dostavit k Páté a tak se dal do oblékání. Za chvíli už prolézal oknem a šel na válečnou poradu. Po ulici bylo zase hodně rušno a tak to vzal po střechách aby ušetřil čas.
„Proč jsem vlastně nepoužil přemisťovací techniku?“ říkal si Naruto, když už byl v půlce. Zastavil a přemístil se před kancelář Tsunade. Zaklepal a jen co uslyšel dále, vešel dovnitř.
„Ten Naruto mě nepřestane překvapovat. Dokonce už i klepe.“ řekla si Pátá, když vešel Naruto.
„Zdravím! Tak jsem tu.“ vešel Naruto. V kanceláři byl ještě Kakashi, Sasuke, Shikamaru, Asuma, Kurenai, Gai a Patejl.
„Ten Naruto nějak dospěl. Konečně se nechová jak to dítě.“ říkal si Kakashi.
„Tak můžeme začít.“ ozvala se Tsunade. „Řekněte, kdo máte nějaký nápad.“
Slova se ujal Naruto, což ostatní vyvedlo z míry...

Po několika minutách šel Naruto od Hokage. Na ulici ho doběhl Sasuke.
Za chvíli se potkali s Gaarou a Itachim, kteří šli zrovna z nemocnice.
„Ahoj vy dva.“ pozdravil je Naruto.
„Čau, konečně je to za náma.“ prohodil Gaara.
„Jo, konečně.“ souhlasil Itachi.
„Právě jdeme pro nějaké vybavení. Nechcete jít s náma? Přeci jen to bude už zítra.“ navrhl Naruto.
Oba souhlasili a tak si doplnit zásoby. Protože bylo v zájmu všech aby vyhráli, bylo veškeré vybavení a zbraně zdarma. Naruto si nabral kunaie, shurikeny, výbušné lístky a taky bojové pilulky. Ostatní taky nebyli moc skromní a pořádně si nabrali.
„Kolika lidem jste dali chakru?“ zajímal se Naruto.
„Já dvěma. Temari a Kankurou si na chvíli vyzkouší jaké to je být Jinchuuriki.“ odpověděl Gaara.
„Já taky dvěma. Saiovi a ... a ještě jednomu.“ odpověděl Itachi.
„Cože? Sai?“ čuměl na něj Naruto.
„No jo. Byla to jeho volba. Když se to dozvěděla Ino tak byla dost naštvaná. Říkala něco o tom, že z něj nenechá dělat terč pro Akatsuki.“ informoval ho Sasuke.
„To se jí vůbec nedivím. Bejt na jejím místě tak to asi neskončí jen u naštvání.“ řekl Naruto a přítomní trochu zbledli.
„No dobře, takže to máme tři Jinchuuriki a sedm pseudo-jinchuuriki. Sasukeho s prokletou pečetí a Patejla. A podle posledních zpráv asi čtyřicet tisíc ninjů.“ zhodnotil Naruto.
„Kdo je Patejl?“ ptal se Itachi, který stejně jako Gaara nevěděl o koho jde.
„Takovej chlápek. Měl by nám pomoct. Něco jako dar od Boha smrti. V boji je dost dobrej, ale popravdě nevím v čem nám pomůže víc než dobrej Jounin.“ vypověděl Naruto.
„Bude to fuška.“ povzdechl si Sasuke.
„To teda jo. Když nevíme co si na nás připraví.“ souhlasil Gaara.

„Ahoj Naruto-kun.“
„Jé čau Hinato.“ pozdravil Naruto a obejmul jí.
„Eh, no tak mi půjdem. Tak chlapi jdeme!“ zavelel Sasuke aby jim dopřál trochu soukromí a odešli.
„Víš jak jsi krásná?“ polichotil jí Naruto.
„Naruto.“ přitiskla se k němu ještě víc. „Já...já nechci abys tam chodil. Už tě nechci znovu ztratit!“
„Ale já tam musím.“ protestoval Naruto.
„Nechoď tam.“ prosila ho Hinata a dala se do pláče.
„Hin, to bude dobrý. Neboj se. Už neodejdu.“
„Slibuješ?“
„Slibuju na svojí cestu ninji!“ slíbil i když si nebyl tak docela jistý jestli to může splnit. Hin si sundala z krku přívěšek s rudým krystalem.
„Prosím tohle si vem. Pro štěstí.“ podala ho Narutovi a ten si ho pověsil na krk.
„Naruto, dodrž ten slib.“ poprosila a políbila ho.