Summer love 01 - Výlet na pláž

A máme tu další romantickou povídku (já vím,že už vás tim asi štvu xD) jenže já sem prostě na tu lásku úplně ulítlá (mám své zamilované období…) Anglický název se mi líbil víc,takže přichází Summer Love/Letní Láska (oooo,jaký dramatický vstup xD)

Díl 1. - Výlet na pláž

„Tohle si ještě vypiješ, Sakuro!“
„Jo?Tak se předveď, prase!“
„Neštvi mě, nebo uvidíš!“
„Já už vidím od narození!“
„Vážně?Tak si ještě užívej poslední zbytky barevného světa, protože za chvíli Ti vyškrábu obě oči!“
„To si zkusíš a vytrhám Ti ty tvoje pačesy!“
„Tak do toho!“
„Máš je jak po***anou slámu, stejně Ti k ničemu nejsou!“
Ině došla trpělivost a vrhla se na Sakuru. Obě dvě cestovali po celé vesnici v podobě velké zaprášené koule. Zastavili se až u restaurace Ichiraku, odkud vycházela úžasná vůně Ramenu.
„Asumo-sensei, Shikamaru, Choji, co tady děláte?“ divila se Ino.
„Zeptej se Chojiho!“ opáčil znuděně Shikamaru.
„No co? Měl sem prostě hlad!“ hájil se Choji.
„Aha, takže žádná novinka…!“ dodala Ino a uchechtla se.
„A co vy dvě tady děláte?“ zeptal se Asumo.
„My si vyřizujeme účty!“ řekla Sakura a obě dvě po sobě hodili vražedný pohled.
„Pane bože…kvůli čemu?“ otravoval Shikamaru.
„Řekla, že mám vlasy jako po***anou slámu!“ zuřila Ino. Shikamaru se v tu ránu začal šíleně smát.
„Ha ha ha! A víš, že má docela pravdu? Ha ha ha!“
„Grr…Tak si trhněte nohou!“ křikla Ino, vyplázla na ně jazyk a odešla. Sakura se vítězně zašklebila a také odešla kamsi do teplých krajin. Shikamaru znuděně odfoukl a dal si ruce za hlavu.
Mezitím se městem procházel mladík se svým malým bílým přítelem, který neustále štěkal a kroutil ocáskem. Najednou mladíkovi zakručelo v břiše. On i jeho mazlíček se zasmáli a dohodli se, že půjdou na vydatnou pochoutku. Naneštěstí vešli do stejné restaurace, kde byl právě Asumo se svými žáky.
„Nazdárek, hoši!“ pozdravil Kiba.
„Ahój, Kibo!“ pozdravil každý z nich. Akamaru zlostně zaštěkal a oni pozdravili i jeho.
„Kde máte Ino?“ zeptal se Kiba.
„Ále…zase se porafala se Sakurou a pak se zdejchla!“ vysvětloval Shikamaru.
„Aha…a vy nepůjdete trénovat?“
„Proč?“ divil se Shikamaru.
„No aby jste přes ty letní prázdniny nezlenivěli!“
„Neboj…!“ uklidňoval ho Shikamaru a začal zívat. Všichni se začali smát, až se za břicha popadali.
„Ach jo, já už nemůžu…!“ kňučel Choji a přerušil veselou chvilku. Asumo se okamžitě začal dusit cigaretou, Shikamaru otevřel pusu jak nejvíc to šlo a Kiba se skácel na zem, načež mu Akamaru začal dávat První pomoc. Když se aspoň Asumo vzpamatoval, nabídl jim, že by mohli trénovat a přizval také Kibu. Všichni souhlasili a odebrali se pryč.
Zastavili se uprostřed lesa na malém plácku. Utvořili dvojice (Shikamaru vs. Asumo a Choji vs. Kiba+Akamaru) a dali se do boje. Shikamara to po pěti minutách přestalo bavit a tak navrhl Asumovi, ať si zahrajou Shogi. Asumo souhlasil a oni se odebrali k Asumovi domů. Kiba s Chojim nic nepostřehli. Choji se totiž neustále koulil jako hromádka neštěstí, načež se Kiba ani nemusel namáhat. Začal se nudit a tak si trénoval házení Skurikenů. Strefoval se do jednoho ze stromů a najednou se trefil vedle, do nějaké osoby. Lekl se a běžel k ní.
„Není ti nic?“ ptal se z dálky. Čím víc se přibližoval, tím víc slyšel, jak osoba pláče. Když k ní doběhl,byla otočená.
„Promiň, jsi v pořádku?“ zeptal se znovu. Osoba se otočila a Kiba zjistil, že je to dívka. A ne ledajaká, ale velice hezká. Někoho mu však připomínala. Prohlédl si jí celou a všiml si,že má na sobě stejné oblečení, jako nosí Ino.
„To přeci není možné…Tohle není Ino! Má sice stejné oblečení, jako ona, ale Ino má blonďatý vlasy a tahle je má hnědý, a navíc rozpuštěný…!“ pomyslel si Kiba.
„Stalo se něco?“ divila se dívka.
„N-ne,nic…“ ušklebil se Kiba a drbal se na hlavě. Dívka se na něj usmála, ale najednou jí přejela tělem veliká bolest od toho zapíchnutého Shurikenu.
„Au!“ zasyčela a spadla na kolena. Kiba se k ní nahnul a nabídl jí pomoc. Ona ale pomoc odmítla a surově ho odstrčila.
„Počkej, chci ti vyndat ten Shuriken!“ řekl Kiba.
„To je dobrý, já to zvládnu!“ odpověděla dívka a zvedla se, načež okamžitě zase spadla.
„Dávej pozor!“ okřikl ji. Dívka se jen smutně podívala a stále se chytala za zraněné rameno.
„Tak dost, tohle musí pryč!“ křikl Kiba a nahnul se k dívce. Dívka hned uhnula a nasadila zděšený pohled.
„Neboj! Slibuju, že to nebude bolet!“ uklidňoval ji Kiba. Dívka tedy kývla hlavou a přiblížila se opět k němu, aby jí Shuriken mohl vytáhnout. Pěvně zavřela oči a kousla se do rtů.
„Tak a je to!“ oznámil najednou. Dívka se jenom udivila, a přiznala, že opravdu nic necítila.
„Ztratila si hodně krve, musím tě odnést do nemocnice!“ řekl Kiba a vzal dívku do náruče.
„Co blbneš?! Okamžitě mě pusť!“ bránila se dívka, ale Kiba se nedal a pořád se jenom usmíval. Když si všimla jeho výrazu, tak se uklidnila a chytla se Kibovi za krk. Celou cestu se na ni díval, jenže ona spala. Když jí konečně donesl do nemocnice, všechno už spolehlivě přenechal doktorům a zdravotním sestrám. Odebral se domů a čekal…
Druhého rána Kibu probudily velice nepříjemné zvuky. Otevřel dveře a do bytu se mu navalilo několik přátel v plavkách, s výletními taškami a nafukovacích hračiček do vody.
„Můžete mi říct, co to tady vyvádíte??!!“ zuřil Kiba.
„Vyrážíme na pláž!“ odpověděl Choji.
„A to u toho musíte dělat takovej rambajs?!“ šílel.
„No tak promiň, byli jsme prostě šťastný!“ bránil je Shikamaru.
„Ok, ok, dělejte si co chcete, ale já na pláž nejdu!“ odsekl Kiba.
„Cože? Proč?“ divili se ostatní.
„Mám dneska v plánu něco jiného…!“ odpověděl záhadně Kiba.
„A co?“ zeptal se šibalsky Shikamaru.
„Nestarej se…!“ začervenal se.
„Mno tak nic, uvidíme se tedy večer na párty!“ řekl Shikamaru a chystal se k odchodu.
„Párty? Na jaký párty?“ divil se Kiba.
„Ty o tom nevíš?“ divil se i Shikamaru.
„No jak vidíš, tak ne…!“ odsekl Kiba.
„Je to taková malá noční párty na pláži, která se koná od osmi hodin! Doufám, že přijdeš!“ vysvětlila a nakonec zdůraznila Sakura.
„Jo, snad jo…tak ahoj!“ řekl Kiba a zabouchl jim dveře před nosem.
„Co to s ním je?“ divil se Choji.
„Nevím…a co je mi po tom?! JDE SE NA PLÁŽ!“ zakřičela Sakura a všichni se vydali směr „Pláž“ (Ehm…já vím, že pravděpodobnost ,že v Konoze najdeme pláž je jako pravděpodobnost, že se kočka bude bát myši, ale řekněme, že v mé FF jí tam najdeme xD).
Na pláži bylo spousta ručníků, dek, slunečníků a všemožnejch blbin, což znamenalo plno lidu!A to se naší partě nelíbilo…
„Tak kam půjdeme? Je to tady jak u mě v pokoji…nedá se tu ani pohnout…!“ usoudil Shikamaru. Všichni jeho otázku ignorovali, protože je zaujal fakt, že má Shikamaru bordel v pokoji.
„A co támhle?“ řekl Choji a ukázal na místo kilometr od pláže.
„Hmm…to už si rovnou můžeme lehnout na naší zahradu…aspoň by jsme to měli blíž k pláži!“ zaironizovala Sakura.
„Hele, a co třeba k těm volejbalistům? Tam je místa dost!“ řekl Shikamaru. Všichni souhlasili a odebrali se o kus dál. Když došli k určenému místu, vyjeveně křikli.
„Kibo??!“
Kiba se otočil a zděšeně se podíval na své kamarády.
„Co tady děláš??!“ divil se Choji.
„No já…“
„Kibo!“ volala na něj z dálky dívka „Už jsem zpátky!“
Kiba se na ní jenom s úsměvem podíval a drbal se na hlavě.Najednou ho Shikamaru odtáhl někam opodál a začal výslech.
„Tak tohle jsou ty tvoje jiný plány?“
„No víte…“
„Proč si nám to neřekl?“ zmírnil Shikamaru.
„No já…bál jsem se, že….“
„Že co? Že se naštveme? Chlape, dyť je to kočka!“ dokončil Shikamaru a mrknul na něj. Kiba teď jaksi vypadl z hnízda.
„Takže vy se nezlobíte?“ divil se.
„Jasně, že ne! Naopak…chceme vědět všechny podrobnosti!“ vyzvídal.
„No…je tu nová, tak sem jí chtěl ukázat vesnici…“
„Jo jasně! Vidim, že už zná každé zrníčko písku!“ zavtipkoval Shikamaru a všichni ostatní se začali chichotat.
„Moc vtipný! Tak víte vy co?Jestli jste se už dostatečně pobavili na můj účet, já mizím!“ naštval se Kiba.
„Tak to byl fakt stručnej výslech!“ řekla Sakura.
„KIBO!“ volala na něj dívka.
„Ahoj, nevíte, kde je Kiba?“ zeptala se jich.
„Ahoj, před chvílí odešel.“, odpověděl Shikamaru.
„Aha…a nevíte kam?“ zeptala se ještě.
„Ne, bohužel ne!“ Dívka nasadila smutný výraz. Když si toho ostatní všimli, bylo jim jí líto, a tak se nabídli, že jí pomohou. Dívka pomoc s radostí přijala a vydali se ho hledat. Úplně první místo byl jeho byt.
Kiba ležel na posteli a čuměl do blba (čti do stropu). Najednou se začaly ozývat blesky a rozpršelo se. Znuděně přišel k oknu a sledoval tu spoušť. Někdo mu však najednou zaklepal na dveře. Otevřel je a viděl své přátelé + jeho novou kámošku.
„Co tady děláš?“ zeptal se jí Kiba a ostatní ignoroval. Oni pochopili, že by je měli nechat o samotě a tak se raději vypařili…
„Pozveš mě dál, nebo tu budeme jen tak stát…“ odsekla dívka a jeho otázku úplně ignorovala. Kiba přikývl a pustil jí dovnitř. Nabídl jí místo na gauči a posadil se vedle ní.
„Tak povíš mi, co tady děláš?“ zeptal se znovu.
„Mno já…Bála jsem se o tebe, když si tak najednou zmizel z pláže…“ odpověděla dívka. Kiba se začervenal a uhnul pohledem.
„Dáš si něco k pití?“
„Klidně!“
Oba dva pili a pili…bylo slyšet jenom jejich srkání, jinak úplné ticho…!