Milovat může každý! - 13 Konec!

„Tak povídej Gaaro!“ vyzval ho Sasuke netrpělivě a podíval se na něj. Gaara si povzdechl.
„No je to asi takhle. Když jsme já a Naruto vydali hledat do komplexu Rin, Naruto požádal Kyuubiho o pomoc. Ten však chtěl něco za něco.“ vysvětlil Gaara.
„Dál?“ zeptala se pro změnu Temari.
„No Kyuubi se nabídl, že nás zavede až k tobě a Konan, což udělal ale pouze za to, že až dojde k boji převezme nad Narutovým tělem kontrolu až .... no prostě navždy! Proto Naruto chtěl abychom odešli a jeho tam nechali. Nechtěl aby Kyuubi někoho z nás zranil ale stejně se mu podařilo Kyuubiho přemluvit, že žádnému ninjovi z Konohy nebo Suny už v životě neublíží! Stejně tak vesnicím." Řekl celý příběh Gaara. Sasuke se smutně podíval do ohne.
„Zase jsem ho ztratil Zase jsem ztratil rodinu, bratra!“ pomyslel si naštvaně a udeřil pěstí do země.
„Do háje! Proč zrovna on? Proč je to zrovna vždycky on? Proč se vždycky on musí obětovat pro ostatní, a nikdy nemyslí na sebe! Proč?“ křikl Sasuke a při každém slově udeřil do země. Všichni se na něj zdrceně dívali. Gaara jeho pocity chápal, nejraději by se teď za Narutem rozběhl a dostal ho ze spárů Kyuubiho ale nevěděl jak.
„Když už všechno víte běžte spát! Zítra musíme dorazit do Suny!“ nařídil Gaara. Nikdo se nesnažil odporovat a všichni ulehli kolem ohne. Gaara odešel kousek od tábora a sedl si na nejvyšší strom, skoro až na špici. Vzpomínal a truchlil pro svého přítele, který ho zachránil ze tmy! A který mu přišel na pomoc pokaždé, když potřeboval!
„Ale když potřeboval on pomoct ..... nepomohl jsem mu! Ach Naruto! Odpustíš mi někdy?“ zašeptal sklesle Gaara. Najednou mu někdo položil ruku na rameno. Ohlédl se a za sebou spatřil Rin.
„Gaaro.“ řekla pouze a sedla si vedle něj.
„Jsem … jsem rád, že jsi zpátky!“ zašeptal do ticha Gaara. Rin se malinko usmála a objala ho. Gaarovi se po tváři začali stékat slzy, které nebrali konce.
„Je to všechno moje chyba!“ vzlykal Gaara. Rin zakroutila hlavou a ještě víc si ho k sobě přitiskla.
„Není! Nic z toho není tvoje chyba!" řekla rázně Rin. Gaara se jí podíval do očí a trochu se pousmál.
„Jsem rád, že jsi tu se mnou!“ zašeptal.
„Já taky!“ přikývla Rin a oba se vášnivě políbili. Ještě chvíli seděli na stromě ale pak slezli dolů a vrátili se k ostatním kde si vedle sebe lehli a usnuli nerušeným spánkem.
...........
„Vztávejte! Musíme se už vydat na cestu!" křikl Gaara na celý tábor a všichni se trhnutím probudili. V mžiku sklidili tábor a ani ne za pár minut byli připravení k odchodu.
„Jdeme!“ zavelel Gaara a vyskočil na nejbližší větev. Ostatní následovali jeho příkladu.
Nikdo celou cestu nepromluvil, jen párkrát ještě zastavili ale jinak běželi velkou rychlostí stále dál k vesnici. Na konci dne stanuli na okraji pouště.
„Gaaro měli bychom tady zastavit! Cítím, že se žene velká písečná bouře!“ navrhla Temari. Gaara přikývl a s její pomocí sehnal docela velkou jeskyni, kde se na noc všichni skryli. Sasuke se probudil uprostřed noci a zamyšleně se posadil.
„Nemůžeš spát?“ zeptal se ho někdo. Sasuke sebou trošku trhl a otočil se na Gaaru. Který na něj promluvil.
„Ne nemůžu!“ přikývl Sasuke.
„Aha. No já se tě stejně chtěl na něco zeptat.“ řekl trochu nesvůj Gaara. Sasuke se malinko pousmál.
„Týká se to Rin, že?“ řekl klidně Sasuke a šibalsky se na něj usmál. Gaara zčervenal a dokonala splýval se svými vlasy. Sasuke se potichu zasmál.
„Ale bud na ni hodný!! Jestli ji nějak ublížíš tak budeš mýt co do činění se mnou!“ varoval ho Sasuke. Gaara vážně kývl, jako , že si je toho vědom ale pak se usmál.
„Heh! Kdo by si pomyslel, že budeme někdy rodina!“ řekl se smíchem Gaara. Sasuke se taky rozesmál, když mu to došlo.
„Jo to je fakt! Ale nebýt Naru-“ Sasuke se zarazil uprostřed věty a smutně sklopil pohled. Gaara na tom byl stejně.
„Bude mi strašně chybět! Byl pro mě něco jako rodina, kterou jsem ztratil!“ zašeptal Sasuke.
„Ano, vím jak to myslíš!“ přikývl Gaara.
„Myslím, že mnoho lidí to bude nést těžce!“ řekl Gaara. Sasuke se na chvíli zarazil, vzpomněl si totiž na jednu dívku.
„Ano to budou! Ale znám někoho, pro koho to bude ještě větší rána než pro nás." řekl Sasuke smutně.
„Myslím, že se jmenuje Hyuuga Hinata.“ řekl zamyšleně Gaara. Sasuke se na něj překvapeně podíval.
„Ty ji znáš?“ zeptal se zmateně Sasuke. Gaara zavrtěl hlavou.
„Ani ne ale viděl jsem ji před několika lety na chuninských zkouškách! Moc pěkná nebyla a výrazná už vůbec ne ale vím jak pořád pokukovala po Narutovi. Jo a ještě... Naruto mi dal pro ni toto!“ řekl Gaara a vytáhl z kapsy přívěšek prvního Hokage. Sasuke se na něj zahleděl.
„Přívěšek prvního Hokage! To je dárek od Tsunade!“ řekl s úsměvem Sasuke. Gaara se podivil ale neřešil to.
„No nic! Radši půjdu spát!“ řekl nakonec Sasuke a znovu si lehl. Gaara následoval jeho příkladu a oba za chvíli usnuli.
.............
Asi kolem poledne dorazili do vesnice, před kterou už čekal Kakashi se Sakurou a Kankurem. Všichni tři už všechny netrpělivě vyhlíželi. A když je uviděli jak k nim běží šťastně se usmáli. Sakuře, však něco nesedělo. Jakmile byli metr od nich přišla k Sasukemu.
„Kde je Naruto?!" zeptala se nejistě. Sasuke a všichni statní uhli pohledy.
„Pojďte dovnitř! Musíme vám něco říct!“ řekl po chvíli Gaara a vykročil směrem do vesnice a své kanceláře.
Když tam dorazili, Gaara všechno vysvětlil. Nikdo z nich nemohl uvěřit vlastním uším.
„T-to není možné!“ vzlykla Sakura a složila obličej do dlaní. Sasuke se na to nemohl jen tak díval a objal ji. Sakura se k němu přitiskla a rozbrečela se mu na rameni. Sasuke ji potichu utěšoval.
„Gaara-kun! Myslím, že se ještě dneska vrátíme do Konohy, aby se o tom dozvěděla Tsunade-sama.“ řekl ještě stále zdrcený Kakashi. Gaara kývl.
„Chápu. Je mi to strašně líto!“ řekl smutně Gaara. Kakashi kývl a otočil se na zbytek týmu.
„Jdeme!" řekl a zamířil ke dveřím.
„Kakshi-senseie! Nemohla bych zůstat tady v Suně?“ zeptala se rychle Rin. Kakashi se zamyslel a podíval se na Sasukeho. Ten jen kývl.
„Dobrá .... no pro Tsunade si něco vymyslím!“ přikývl nakonec Kakashi a Rin se na něj šťatsně usmála.
„Sasuke, Sakura! Jdeme!“ nařídil Kakashi a spolu s těma dvěma zmizel. Jejich cesta do vesnice trvala zhruba tři dny. Kakashi šel okamžitě za Tsunade, aby ji to všichni vylíčil. A Sasuke se Sakurou šli za Hinatou.
„Tady to je!“ řekla Sakura. Zaklepala a po chvíli i zazvonila. Nic. Zkusila to ještě jednou a konečně se někdo ozval.
„Už jdu!“ křikla zřejmě dívka. Dveře se otevřeli a v nich stále Hinatina mladší sestra Hanabi.
„Je Hinata doma?“ zeptal se Sasuke. Hanabi zakroutila hlavou.
„Ne je na obědě … jako, že šla do Ichiraku ramen.“ zdělila jim Hanabi.
„Díky!“ poděkovala ji Sakura a spolu se Sasukem se přemístila před obchod. Vešli dovnitř a v rohu uviděli sedět Hinatu.
„Ahoj Hinato!“ pozdravila ji Sakura. Hinata sebou trhla a otočila se.
„Ahoj Sakuro! Sasuke!“ usmála se na ně Hinata, úsměv ji ale pohasl, když uviděla jejich pohledy.
„Stalo se něco?“ zeptala se jich. Oba kývli a sedli si k ní. Sasuke ji všechno vypověděl a také ji dal přívěšek. Hinata si ho od něj vzala a pevně ho stiskla v ruce.
„J-je mi to vážně líto!! Musí to být pro vás asi hrozné. Ale teď mě omluvte musím už domů!“ řekla klidně Hinata a zmizela. Sasuke se podivil.
„Ona není vůbec zdrcená nebo tak?“ zeptal se Sakury nechápavě.
„Jistě, že je! Jen to před námi hrála!“ řekla smutně Sakura. Sasuke pochopil.
„Sakuro, no když už jsme u toho ..... já vím, že je to tak náhlé ale .... nechtěla by jsi se mnou chodit?“ zeptal se ji přímo Sasuke. Sakura se na něj překvapeně podívala.
„Myslíš to vážně?“ zeptala se ho. Sasuke přikývl a Sakura se usmála.
„A víš, že moc ráda!“ řekla s úsměvem a políbila ho.
...........
Hinata mezitím nešla vůbec domů! Objevila se na louce do které se hned zhroutila.
„Naruto! Proč?“ křičela Hinata a rozbrečela se.
„Řekl si, že mě miluješ! Tak proč jsi tu nemohl zůstat se mnou!“ křičela dál a přitom bušila do země. Stále opakovala jeho jméno a stále brečela. A i když už ji došli slzy stále jeho jméno opakovala a smutek ji požíral stále víc a víc! Stále se ptala proč? A její srdce úplně pohltila samota a smutek! A kdyby ji náhodou nenašel Neji byla by tam ještě hodně dlouho. Rin se mezitím přestěhovala do Suny a začala tam žít spolu s Gaarou. Sakura se dala dohromady se Sasukem. A co Konan, Deidara a Sasori? Ti tak též zůstali v Suně a odpykávají si nějaké tresty! Deidara a Sasori jsou stále zamilovaní do Rin ale k jejich smůle si Rin vybrala Gaaru, přesto se z nich stali dobří přátelé a z Konan zrovna tak.
Všichni se postupem času vyrovnali s Narutovím odchodem ale stále na něj vzpomínají! Jen Hinata se stále ještě nevyrovnala s tím to faktem. Proto stále trénuje a chodí na každé mise! Nejvíce ale těžké aby se přinutila myslet i na něco jiného než na něj! Na její jedinou lásku. Sama sobě si slíbila, že jednoho dne ho přivede zpátky! Že jednou bude všechno jako dřív!