Kroniky Vzduchu Shippuuden:Díl 10-Pronásledování začíná!

Jaden, Naruto a Kakashi stáli s Bakim na chodbě, když jim posel přinesl zprávu z Listové.
„5. Hokage vám píše, že poslala posily.“ Řekl Baki a podal Kakashimu zprávu.
„Poslala tým Gai.“ Řekl Kakashi.
Naruto se zazubil.
„Gaie?“ pozvedl obočí Jaden.
„To je tlustoobočnatcův sensei ne? Vsadím se, že všichni pěkně zesílili.“ Řekl usměvavě Naruto.
„Výborně! Nemáme čas to brát na lehkou váhu! Vyražme hned na Akatsuki!“ řekl odhodlaně Naruto a rozeběhl se chodbou pryč.
„Sledovat je? Dobrý nápad. Už víš kde jsou?“ řekl Kakashi.
Naruto se zarazil a sklesle se otočil.
„Máte nějaké zprávy ohledně sledování Akatsuki?“ zeptal se Jaden Bakiho.
Baki se otočil na sál, kde ležel Kankurou.
„Kankurou šel první, sám, a takhle skončil.“
„Proto jsem poslal sledovací jednotku, ale už jsme o ní neslyšeli.“
„Takhle to dopadá, když nepošlete odborníky.“ Zamračil se Jaden.
„Takže jste ztratili kompletně jejich stopu?“ zeptal se Kakashi.
„Ano, naneštěstí.“ Zamračil se Baki.
„Baki! Kankurou už nabyl vědomí!“ přiběhl k nim jeden lékařský ninja.
Ostatní přešli ke Kankurovi.
Kankurou měl slabě pootevřené oči.
„Temari? Ty už jsi se vrátila?“ podíval se na ní.
„Promiň, že jsem ti přidělal starosti.“ Řekl slabě Kankurou.
„Idiote! Neříkej takové hlouposti!!“ napomenula ho Temari.
„Prosím, doveďte mě na místo, kde bojoval Kankurou.“ Poprosil Kakashi Bakiho.
„Možná na to nevypadám, ale jsem profík na sledování.“
„To nebude třeba.“ Řekl Jaden.
Kakashi se na něj překvapeně podíval.
„Jakou jednotku myslíte že v Konoze vedu?“ pousmál se Jaden a přešel ke Kankurovi.
„Znám jednu techniku, jak získat dost dobře informace. Ale měl by jsi být alespoň trochu v pořádku, abych jí mohl použít. Cítíš se na to?“ podíval se Jaden vážně na Kankura.
„Jasně! Udělám všechno abych vám pomohl.“ Řekl jistě Kankurou.
Jaden kývl a položil mu dlaň na čelo.
„Jutsu Posledního okamžiku!“ řekl, zavřel oči a Kankurou sebou trochu trhl a byl mimo.
Po chvilce je Jaden opět otevřel a otočil se na Kakashiho.
„Vím směr, rychlost a čas kdy odešli z místa boje s Kankurem. Jestli šli stále stejnou rychlostí, tak teď budou tak 15 kilometrů odsud. Ještě by pomohlo, kdyby jste měli něco, co má jejich pach.“ Řekl Jaden a podíval se na Bakiho.
„Jak jsi to zjistil Jadene?“ podíval se na něj zaskočeně Kakashi.
„Tohle jutsu co jsem použil mi umožní vytáhnout jakoukoliv informaci z mozku cíle. Já vytáhl to, co viděl Kankurou těsně před tím, než omdlel. Jsou dva, jeden vysoký blonďák s dlouhými vlasy a jeden malý shrbený, ten měl na hlavě slamák s třásněmi na konci. Gaara byl s nimi, nesla ho nějaká obří bílá sova. Buď byl mrtví, nebo jenom omdlel. Ale doufejme v to druhé.“ Řekl Jaden.
Kakashi ho překvapeně, ale zároveň vážně sledoval.
Tohle ho naučil Kawara. Pousmál se mírně Kakashi pod maskou.

„Ten pach…už složili moje loutky? Tam bych ti mohl pomoct.“ Řekl Kankurou, který se opět probral a pomalu se posadil.
Ostatní obrátili pozornost zpět na něj.

Několik ninjů přineslo Kankurovi jeho loutku Karasu, rozloženou v pytli, a položilo jí na podlahu vedle lehátka.
„Můžu ti dát pach toho druhého chlápka. Použil jsem ruku Karasu, abych získal kus jeho masky.“ Řekl Kankurou a ukázal na jeho loutku.
Pěst Karasa se roztáhla a v ní byl kus látky.
„Výborně! Jsou téměř naši!“ usmál se Jaden, vzal kus látky od Kankura a dal se k odchodu.
„Počkej Jadene!! Kam jdeš??“ zavolal za ním Naruto.
„Ven. Můj kámoš se sem asi nevejde.“ Zazubil se Jaden a odešel.
„Co mělo být zase tohle?? Jaden vždycky řekne věci akorát napůl huby!!“ zamračil se sklesle a nechápavě Naruto.
Kakashi se chvíli díval za Jadenem a přemýšlel, co má za lubem.

Byl večer, když se Jaden vrátil na sál, kde ještě ostatní byli.
Sakura našla protijed a hned ho Kankurovi podala, takže už musel jenom odpočívat.
„Kdes byl??“ podíval se na Jadena zvědavě Naruto.
„To brzo uvidíš.“ Zazubil se tajemně Jaden.
„Zase tahle odpověď!!“ zatvářil se naštvaně a sklesle Naruto.
Baki jim nabídl ubytování, než se vydají za Akatsuki, tedy jestli Jaden zjistí, kde jsou.
To by mě zajímalo, co byl udělat. Přemýšlel Kakashi napjatě.
Naruto hodil na záda bágl Sakury, jako gesto pozornosti a tým Kakashi se připravil k odchodu.
„Uzumaki Naruto…“ řekl Kankurou.
Naruto zamrkal a podíval se na něj.
„Prosím, zachraň mého bratra.“ Řekl Kankurou.
Bakiho a Temari to zaskočilo.
Naruto se jen pousmál : „Nech to na mě! Konec konců…se chci stát Hokagem ne?! Tohle je šance, aby mi byl Kazekage zavázán.“ usmál se odhodlaně Naruto.

Když se druhý den ráno Kakashi probudil, převalil se na bok a všiml si, že Jaden není ve své posteli.
Kakashi chvilku přemýšlel, pak vstal, oblékl se a vyrazil ven.
Když přišel před dům, spatřil Jadena, jak stojí o kus dál a dívá se směrem ke vchodu do vesnice.
„Ahoj Jadene.“ Řekl Kakashi a přešel k němu.
„Dobrej sensei.“ Usmál se Jaden.
„Jste zvědaví, co tu dělám, že?“ zazubil se Jaden.
„No…po pravdě ano. Včera jsem myslel, že použiju Pakkuna, abych vystopoval úkryt Akatsuki, ale ty jsi mě předběhl. Zajímalo mě, co máš v plánu.“ Řekl Kakashi.
Jaden se bojovně usmál : „To hned uvidíte!“
Jak to dořekl, kolem nich se zvedl vítr a zvířil kolem prachový mrak písku.
Kakashi si zakryl oči a zamžoural do prachu.
Ozval se hrozivý šelmí řev, který se rozlehl po celé vesnici.
Kakashi vytřeštil oči.
Mrak prachu se usadil a před Jadenem stálo obrovské bílé zvíře.
Byl to asi 3 metry vysoký a 7 metrů dlouhý bílý tygr. Místy měl na srsti černé pruhy a z čelistí mu vykukovali dlouhé tesáky.
Jaden se usmál.
„Sensei Kakashi….To je můj přítel, Rion.“

Kakashi ještě chvilku zíral na tygra, který stál vyrovnaně a majestátně před Jadenem.
Tygr k Jadenovy sklonil hlavu a Jaden ho podrbal mezi ušima.
„…Výborně! Díky Rione!“ usmál se na tygra Jaden a podíval se na Kakashiho.
„Ty s ním umíš mluvit?“ zeptal se ho už klidně Kakashi.
„Ne. To on mluví se mnou. Díky telepatii. Rion je z rodu velmi moudrých a starých šavlozubých tygrů. Tuto schopnost má každý člen jeho rodu. Ale slyšet je může jenom ten, co je podepsaný svou krví na jejich posvátném svitku přivolání.“ Vysvětlil Kakashimu Jaden.
„Aha…“ řekl zamyšleně Kakashi.
„A co říkal?“ zeptal se Jadena.
Rion najednou něco zavrčel.
Kakashi se podíval na Riona a pak zase na Jadena.
„Říká, že se mu nelíbí, když o něm nemluvíte dostatečně uctivě….Měl by jste se omluvit…!“ špitl to poslední Jaden.
Kakashi se zatvářil zaskočeně, ale rychle se uklonil : „Odpusťte.“
Rion si ho měřil chvíli pohledem, ale nakonec něco odfrkl pod fousy a podíval se zpátky na Jadena.
„Ne dobrý. Děkuji ti za pomoc.“ Pousmál se Jaden a zvíře zmizelo v bílém kouři.
„Víte sensei…Rion je ještě docela mladý, ale na jejich zvyklosti si docela potrpí.“ Pousmál se omluvně Jaden.
„A kolik mu vlastně je?“ zajímal se Kakashi.
„Pro jejich rasu málo….Asi takových 160 let.“ Řekl neutrálně Jaden.
Kakashi vyvalil oči.
„…Málo…“ zopakoval sklesle.
Jaden se roztržitě pousmál a podrbal se za hlavou.
„Sensei Kakashi, Jadene!! Co tu děláte?? Jsem vstal a nikde nikdo!!“ ozvalo se za nimi.
„A co to bylo za řev??!!“ přiběhl k nim vyjevený Naruto.
„Nazdar chrápale! To se fakt s tebou v jedný místnosti nedá spát!! To bylo furt jak když praskaj stromy. Pak si ještě začal něco mlít ze spaní jako ,,Sakuro… no tak Sakuro“ příště ti dam do huby špunt!!“ řekl Narutovy dotčeně Jaden.
„Coooožéééééé????!!! Ty jeden-!!!“ zařval Naruto a vytřeštil na Jadena oči.
„Buďte zticha vy dva!! Jste fakt jako malí!!!“ zařvala na ně Sakura, která zrovna přišla.
„Tak jsme tu všichni, ještě počkáme na ninji s Písečné. Víš kudy Jadene?“ řekl Kakashi a podíval se na Jadena.
„Jasně! Rion mi všechno řekl!“ usmál se odhodlaně Jaden.
„Rion? Kdo to je?“ podíval se na něj nechápavě Naruto.
„To je na dlouhý vysvětlování Naruto! Na to teď nemáme čas!“ odbyl ho Jaden.
Narutovy se napnul sval na hlavě a už se chtěl zase rozčilovat, ale musel uznat, že má Jaden pravdu. Museli co nejdřív zmizet, aby stihli zachránit Gaaru.

„Omlouvám se za zpoždění!“ řekla Temari, která zrovna přišla a za ní šly čtyři shinobi z Písečné.
„Výborně! Pojďme na to!“ řekl Naruto a protáhl se.
„Počkejte!“ řekl Baki, který najednou odnikud přiskočil.
„Temari, ty a tvůj tým máte zůstat na hlídce!“ oznámil vážně Baki.
„To si děláte srandu?!!“ vytřeštila zaskočeně Temari oči.
„Je to rozkaz se shora! Pokud se rozšíří, že Kazekage není ve vesnici, ostatní vesnice by se mohly pokusit na nás zaútočit.“
„Právě proto potřebujeme Gaaru co nejrychleji zachránit!! Oni nám přišli na pomoc až z Listové!! Gaara je náš Kazekage!! Musí poslat někoho z Písečné!!!“ protestovala naléhavě Temari.
„Já půjdu!!“ ozvalo se ze střechy domu vedle nich.
Všichni vzhlédli a podívali se na střechu.
Na střeše stála Chiyo.
„Pokud potřebujete ninju z Písečné, tak já budu určitě stačit!“
„Chiyo-baasama???!!!“ řekla nevěřícně Temari.
„Ale vy nemůžete-!“ chtěl něco říct Baki, ale Chiyo mu skočila do řeči.
„Jsem v důchodu. Můžu si dělat co chci!“ pousmála se Chiyo.
„Ale nesmíte se přepínat…!“ namítla jedna kunoichi co byla v Temařinym týmu.
„Nejednej se mnou jako se starou ženskou!!“ řekla nevrle Chiyo a skočila dolů ze střechy.
Skupina dole vyvalila oči.
Když Chiyo v pohodě doskočila před tým Kakashi, Naruto se Sakurou a Jadenem stáli jako z kamene.
„Už dlouho čekám na to, až uvidím svého roztomilého malého vnuka…“ usmála se bojovně Chiyo.
Ta babka je děsivá…! Řekl si v duchu Jaden.

Za chvilku stáli už všichni před vesnici.
„Tak mi vyrazíme.“ Řekl Kakashi.
„Moc se omlouvám. Pokusím se přesvědčit nadřízené, aby změnili názor.“ Řekl omluvně a vážně Baki.
„Později se k vám přidáme!“ dodala Temari.
„Než dorazíte, bude Gaara už dávno v bezpečí!“ řekl odhodlaně Naruto.
„Tak my jdeme!“ rozloučila se Sakura a tým Kakashi s Chiyo se vrhl pryč pouští.

Za chvíli se už skupina hnala lesem. Ve předu byl Jaden, který znal směr a vedl je.
„Sensei Kakashi? Jak se dozví Gai a ostatní, že mají jít za námi? Když půjdou do Písečné, tak se jenom zbytečně zdrží.“ Ohlédl se přes rameno Jaden na Kakashiho.
„Bez obav. Poslal jsem za nimi Pakkuna, aby jim vyřídil náš cíl.“ Řekl Kakashi.
Jaden kývl a soustředil se dál na cestu.
Vydrž Gaaro, už jdeme!!!