Nitsuki 14 - smrt

„Nemáš něco k pití?“ Vyflusla si Mikon a už do sebe lila Nikin čaj. Ta na ní jen uboze koukala, jak v ní mizí celý 0,5l icetea, který ještě ani neochutnala.
„Ou.“ Pomyslel si Anshin.

Niki se otočila za sebe, tam kam poslala svůj rasengan a s úsměvem řekla.
„Anshine, že bys toho tolik nezdemoloval katonem.“
„Radši to zkoušet nebudu.“ Odpověděl a začal se rozhlížet kolem dokola. Tentokrát někam zmizela Mikon.
„Kde je Mikon?“ Divil se. Niki se šťastným výrazem ukázala na křoví, ve kterém se něco hýbalo.
„Sakra, tak tohle jsem přesně čekal.“ Hodil zlomyslný úsměv.
No nebudu popisovat Mikonin hodinový pobit ve křoví, ani to jak Niki s Anshinem málem vyvrátili dnešní oběd. Jediný Štěstí pro tým byl ten že Niki počítala se vším a zabalila si pro jistotu i takové věci jako je 3vrství toaletní papír. Přece nebude používat ten jednovrstvém, kterej dostali při zápisu.

Tedy asi po hodině se vydali na cestu do středu. Tady též nevím co bych popisoval, na skákání po větvích nevidím nic moc zábavného, no snad jen znechucený výraz Niki a Anshina, když se náhodou nadechly nosem… myslím že všem vám je jasný proč.
„Myslím že by jsme měli najít řeku!“ Nadhodil Anshin.
„Jo souhlasím.“ Řekla Niki zvláštním hlasem, čemu se ale divíme když měla na nose kolíček .
„A proč jako?“ Divila se Mikon.
„Protože smrdíš.“ Objasnila jí Niki situaci.
„A já za to můžu?“
„A můžu za to snad já?“
„Byl to tvůj čaj!“ Namítla Mikon. Anshin z toho dostal záchvat smíchu a řekl.
„Kdo jinému jámu kopá…“ Mikon mu vrazila a Niki vůbec nechápala proč.
„Sakra můžeš si za to sama!“ Naštval se Anshin. Niki jen vykulila oči a čekala co ještě uslyší.
„Jak to myslíš?“
„Kdybys jí do toho čaje nedala to projímadlo tak se ti to nestalo!“
„To byl tvůj nápad!“
„Ty taky nemáš dobrý nápady!“
Niki se jen potichu smála a vůbec jí nedocházelo že hodina v křoví byla původně určena jí.

Cesta pokračovala, řeka nikde a večer se blížil, inu co Mikon nenapadlo.
„Založíme tábor!“
„Co blbneš! Každém nás uvidí!“ Namítal Anshin.
„Hehe, díky tomu jak smrdí se nám každý vyhne oklikou!“ Usmála se Niki, načež se Mikon urazila sedla si pod strom a řekla že tam bude spát a že nikam nepůjde, dokaď se nevyspí. Anshin ani Niki nechtěli zbytečný komplikace a tak raději přikývli.
„Dobře, rozložíme tábor ale vždy bude 1 držet hlídku!“ Namítla Niki.
„Dobře.“ Usmál se Anshin.
„Souhlas, ale ty začínáš!“ Ukázala Mikon na Niki. Té nezbylo nic jiného než přikývnout.
Mikon s Anshinem vybalili spacáky a ulehly ke spánku. Niki se z nudy naklonovala a začala hrát s klonem prší. Nezabavila se ani na 5 minut protože v tý tmě nebylo nic vidět, a tak klona zase zrušila a čuměla kolem sebe. Jak to tak už v těchhle situacích bývá, střídání bylo za 2hodiny. Teď byl na řadě Anshin. Tomu se hlavou prohnalo hodně věcí typu “proč to tady nepodpálit“ nebo “co by Mikon řekla na mravence ve svém spacáku“ ale nic z těch volovin neudělal. Když byl čas na Mikon, šel si Anshin opět lehnout. Mikon se opírala o strom a pozvolna usnula.

Ráno se probudila přivázaná u stromu.
„To je blbej vtip! Tak sem usnula no, to se houby děje!“ Začala vyřvávat. Poté se však kolem sebe rozhlídla a zjistila že na protějších stromech jsou připoutáni i kolegové z týmu, z čehož usoudila že to asi nebude jen blbej vtip. Anshin s Niki se tvářili nas*aně. Kolem pochodovali 3 ninjove asi v jejich věku a tvářili se všelijak.
„Vaše kamarádka není moc spolehlivá!“ Přišel jeden z trojice (všichni kluci) k Niki.
„Všimla jsem si!“ Hodila uraženej pohled. Mikon zesmutnila.
„Jo a mimochodem pěkně smrdí.“ Usmál se černovlasý shinoby z vesnice skryté v kamení.
„Nepovídej!“ Ucukla se. Anshin jen pobaveně přihlížel tý komedii.
„A co jako teď plánujete?“ Zajímal se Anshin, ale zeptal se jen aby nebylo ticho.
„Hádej, obereme vás o ruličku a pak se vydáme do tý věže.“ Odpověděl 2. tentokrát hnědovlasý ninja.
„Eh… tak to jdete pozdě, támhle kámoška potřeboval na záchod.“ Rozchechtal se Niki, a nebýt toho že byla připoutaná k kmeni stromu, asi by spadla. Všichni 3 ninjove vykulili oči, jejih nálada se při téhle informaci značně zhoršila.
„No co, když jsou nám k ničemu, co takhle si zaházet kunaiem?“ Pozeptal se poslední,3. ninja s tmavě modrými vlasy, stejnými jako měla Mikon.
„Jasně, proč ne, a ta bloncka půjde 1.!“ Přikývnul ten černovlasej. „Nějak mi padl do oka.“
„Ty si mě ale do oka nepadl.“ Hodila Niki další uraženej pohled.
„Jdu první!“ Prohlásil hnědovlasej a připravoval se na hod. Mikon s Anshinem radši zavřeli oči, opravdu nestáli o to, pozorovat jak jejich kamarádka bude probodnuta kunaime. I přes to že se Anshin snažil povolit lano, vůbec se mu nedařilo.
„Mimochodem, jak se jmenuješ bloncko?“ Usmál se právě házející ninja. Kunai už byla hozena. Ninja zasáhl přesně tam kde byla Niki přivázána lanem, to povolilo a Niki padla k zemi, krev stříkala kolem.
„Zásah!“ Začal se radovat, ani nedostal odpověď.
„Teď jsem na řadě já.“ Řekl černovlasí a byl připraven hodit svůj kunai na Anshina. Ten se již pomalu začal loučit se světem.Odříkával si modlitbičku a spustil Kuroigan aby si svou poslední sekundu života mohl pořádně vychutnat. Shinobi z kamenné již Niki nevěnovali pozornost, na jejím těle bylo vidět, že již neobsahuje žádnou duši. Je mrtvá….