Nitsuki 13 - nepozornost

„Tak a máme tu šťastnou 13ku. Nvm co bych měl asi tak říct a tak budu zticha , dnes tu sebou mam …. Shizune.
„Ahojky.“
„Shizune, na každého mam nějakou otázku, i na tebe sem si jednu připravil.“
„Ježiši, no tak se ptej.“
„Kolik sake vypije Tsunade denně?“
„Ah…No přirovnala bych to asi k běžné spotřebě škodovky na 150Km.
„Eh… Dobře, no tak teď mam brouka v hlavě ,tak k příběhu

Sakura seděla ve své kanceláři a na nervozitu jí už nepomáhala ani zmrzlina. Celá rozklepaná čekala na Narutův příchod a vůbec nevěděla jak započít rozhovor, který s Narutem asi flákne o zem. Celá rozklepaná si v hlavě přemítala možné scénáře. Kdyby jí nedošla zmrzlina asi by ani nezpozorovala že Naruto již klepe na dveře a vchází do kanceláře. Naruto si ihned všiml její nervozity a ve snaze ji trochu uklidnit jí políbil. 7mé se trochu zlepšila nálada ale vůbec nevěděla jak mu říct tu zprávu.
„Chtěla si něco miláčku.“ Začal hokage klidným tónem a usadil se na židli, kterou měla jako každý správný úředník před stolem, pro hosta .
„No…víš…pís…písečná…“ Nedokázala Sakura vykoktat větu.
„Co? Co je s písečnou?“ Divil se Naruto ale byl stále klidný. Na Sakuře však spatřoval nervozitu a smutek.
„Byla napadena…a…byl…no…Gara byl vážně zraněn při obraně…ještě stále se bojuje ale…no…ale nepřítel je v přesile.“ Vykoktala se konečně žena. (Psát dívka když jí je již 32 je trochu blbý ne ?)
Narutova reakce byla však úplně jiná než čekala.
„Takže písečná potřebuje mojí pomoc?“ Ušklíbl se, nebyl na něm vidět jediný náznak špatné nálady.
„Už bylo na čase, byla už moc velká nuda.“ Zasmál se a vstal z nepohodlné židle.
„Eh…“
„Takže beru si Leeho, Shikamara, Nejiho už tu taky nebude potřeba a ještě Saie.“ Usmál se.
„Ok“ Vyžbletla Sakura. „Ale co tým 13?“ Vykřikla na něho, když byl již na půlce cesty z místnosti.
„Ah, jasně:“ Zarazil se a hlavou se mu prohnalo mnoho věcí. „Vysvětli Niki prosím že mě to mrzí, ale písečná potřebuje pomoct. Vzkaž Kakashimu ať na čas převezme můj tým, on je myslím nejlepší náhradou za mě.“ Vykročil ze dveří pravou nohou a zmizel pro zbytek svého výběru.

„Můžu mít otázku?”
„Jasně.“
„Kam jsem se poděla já?“
„Myslím že…tak to fakt nemám páru“

Niki se zbytkem týmu zatím nedočkavě čekali před bránou na započatí 2. zkoušky.
„Sakra, ať už to začne nebo tu usnu.“ Nadávala Niki kolem sebe.
„Jo, taky už mě to tu nebaví.“ Přikyvoval Anshin.
Mikon jen mlčky stála a rozhlížela se kolem po týmech, které se v příštích 5ti dnech stanou jejich soupeři.
Tenten se opět objevila v pro ně trapné kouřové cloně a začala vyřvávat jak na lesy.
„Tak dělejte děcka, vyplňte nám tady ten formulář na hezkém papíru ať můžeme začít.“ Ukázala na budku, ve které pospávali 2 ninjové.
„To si dělají srandu!“ Zrudla a šla k přístřešku, kde zařvala oboum shinobi do uší.
„Vy paka koukejte vstávat, tady nejste pro to aby jste spali!“
„Sakra, to všechny ženský jsou tak hlučný?“ Zapřemýšlel na hlas Anshin, za což sklidil nepříjemný pohled od svých dvou kolegyň.
„Cos to říkal?“ Naštvala se Mikon.
„Tos přehnal!“ Přidala se Niki. Obě na něho hleděly stylem “ještě jednou a krve se v tobě nedořezá“.
Když se TenTen konečně podařilo oba evidentně né moc vyspalé muže zbudit, začal zápis a poté výklad pravidel.
„Takže, pravidla.“ Začala. „Moc jih není! Jde v podstatě o to přežít 5 dní v divočině! Pokud jediný člen vašeho týmu nepřežije, vypadáváte. Téže nesmíte přijít o tento toaletní papír.“ Ukázala na svitek ve své pravé ruce. „Pokud o něj přijdete, též vypadáváte! A né že ho použijete, to by jste též vypadli! Nějaké otázky?“
„K čemu je ten toaleťák?“ Ozvalo se v davu.
„To je moc důležitej papír! Jde o simulaci doručení opravdu důležitého psaní, pokud ho nedoručíte, může to mít katastrofální následky. Pokud o něj přijdete, pak jste v háji. “ Tenten se otočila za sebe na les, zatvářila se všelijak a dodala. „A to doslova!“
„A to je všechno? Přežít a nepoužít toalěťák?“ Ozval se Anshin, který měl co dělat aby se nesmál tomu že musí chránit něco co téměř nic nestojí.
„No, ono se taky může stát že nějaký tým o ten svitek přijde a místo toho aby pátral po té silné osobě, která mu svitek vzala se porozhlédne po jiné, slabší, která ještě svitek má.“
„Naznačujete tím že v tom lese za tím plotem za vámi na nás číhá někdo, kdo nás bude chtít o ten svitek připravit?“ Ozvala se dívka z nějakého týmu .
„Jasně, máš pravdu, bez toho by to nebylo pořádný vzruší ne?“ Usmála se Tenten a pohlédla na hodinky.
„Á už máme čas! Takže ještě něco, uprostřed tý zoo zamnou je věž, do které se musíte dostat do 5ti dnů! To je asi tak všechno! Takže teď si každý tým zajde pro toaleťák a vydá se ke své bráně. Máte 30minut! Rozchod, a přeji všem co nejvíce zábavy!“

„No tak Tenten se chová téměř jako Anko.“
„Taky mi to přijde , ale to byl záměr, zachovat hyperaktivního zkoušejícího.“
„Aha.“

Za 30minut už byli všechny týmy u svých bran, a byli připraveni plnit misi. Přesně v 14:30 to začalo. Brány se otevřeli a děcka vlítla do lesa jak splašená. Tým 13 se vydal rovnou za nosem, očekávajíc že všechny cesty vedou do středu .
„Sakra tady je to všude stejný!“ Vztekal se Anshin.
„A cos čekal, v lese?“ Divila se Mikon.
„Co já vím, nesrovnalosti v terénu ale tady sou samí stromy!“
„Nečekaně!“
„Hele, nezdá se vám ten úkol moc lehkej?“ Podivila se Niki.
„No zdá, ale zase nejít na záchod 5 dní, to bude záhul.“ Zasmál se genin.
„OMG, tak sem to nemyslela!“
„A jak?“
„Hlídat ruličku, co je na tom těžkého?“
„Nevím, třeba je to chyták!“
„Jo a jakej??“
„Jak to mam asi vědět?“
„Hele nechte toho vy dva, musíme dávat pozor!“ Okřikla je Mikon a nepozorností to napálila do větve, ve výšce jejích očí. Spadla ze stromu, natáhla se na zem a ležela tam jak zabitá. Oba k ní seskočili a chytila záchvat smíchu.
„Čemu se tak tlemíte?“ Zvedla se Mikon ze země a držela se za hlavu.
„No, tak to bys neuhodla.“ Smála se Niki.
„Jé dělej řekni mi to!“
„Neřeknu!“ Začali na sebe dívky řvát.
„Nechte toho!“ Zařval Anshin tak hlasitě že to museli slyšet všechny týmy okolo!“
„No to se ti povedlo!“ Vrhli se na něj obě.

Asi po 10ti minutách se uklidnili a vydali se dál. Cesta byla nudná ale nikdo nic neříkal, byli na sebe navzájem naštvaný. (No to bude týmová spolupráce ) . Ticho přehlušil až letící kunai . Že to měl ale těžký, v týmu vládlo takový ticho že snad museli slyšet i brouky růst.
„Pozor!“ Zařval Anshin a svým kunaiem odrazil nečekanou návštěvu.
Mikon se zastavila na nejbližší větvi a skrčila se do bojový polohy.
„Kde je Niki?“ Rozhlížela se kolem Mikon.
„Sakra! Snad jí nedostali!“ Obával se Anshin.
„Spíš se obávám že šla na záchod!“
„Nějak brzo ne?“
„Když ta sázka s projímadlem byla taká zajímavá!“
„Doháje! Tys jí to fakt dala do čaje?“
„Noo, snad sis nemyslel že s tebou prohraju!“
Anshin se rozhlédl kolem sebe, nikoho neviděl! No bylo by divný kdyby na ně nepřítel vyrazil ve stylu Naruta, ale kde sakra sou? Že by čapli Niki a zdrhli? To přece nemohli vědět že ona má ten blbej papír!
„ÁÁÁÁÁÁ!“ Ozvalo se z křoví dole pod stromem a vyběhla z něj partička 3 ninjů.
„Před čím tak zdrhaj?“ Divila se Mikon, ale v zápětí pochopila. Z křoví se o několik málo sekund později vyřítila Niki v ruce s rotující modrou koulí a s výrazem nevinné malé holčička devastující všechno co jí stálo v cestě.
„Já vám dám, házet po mě kunaie vy blbci! Najděte si někoho jiného koho můžete nasírat!“ Řvala a díky své pověstné hyperaktivitě hnala ubohou skupinu před sebou asi 3 kilometry, než jí to konečně přestalo bavit, ale protože svůj rasengan nechtěla jentak deaktivovat, odnesl to strom, který zpustil řetězovou reakci (domino) a 1/5 lesa skončila v dílně u Sasoriho, který si čirou náhodou otevřel nedaleko Konohy dílnu na loutky.
„Co blbneš? Teď z tebe maj chudáci trauma!“ Pozeptal se opatrně udýchaný Anshin, když Niki konečně dohnaly.
„Nemáš něco k pití?“ Vyflusla si Mikon a už do sebe lila Nikin čaj. Ta na ní jen uboze koukala, jak v ní mizí celý 0,5l icetea, který ještě ani neochutnala.
„Ou.“ Pomyslel si Anshin.

„Ježiši, ta je Narutovo ne?“
„Jo “
„No tak to nevím koho litovat víc, jestli Niki nebo Sakuru.“
„Naruta . No dobře tak to je pro dnešek konec. Snad se líbilo, tak dewamate