Chlapec z pekla 10 - Jak dochází k setkáním...
Zpátky v Konoze...
Naruto zatahal bělovlasého spáče za vlasy.
„Ero-sennin! Vstávej, no tak!“ snažil se ho stáhnout dolů z pohovky.
Tsunade si prokřupala klouby na rukách, zjevně uvažovala nad vlastními metodami buzení. Nakonec se však jen usmála a řekla: „Necháme ho tady. On si nás pak najde, na to je expert.“
Vyšli před radnici a s úlevou přehlédli liduprázdné náměstí. Davy zvědavců už stihla rozehnat vždy spolehlivá Shizune.
„Tak,“ oddechla si Pátá. „Dnes v pět hodin předám úřad Hokage Narutovi...“
Kabuto nezúčastněně pokrčil rameny, Ori se oblíznul až za ušima, Sasuke nahodil maximálně otrávený výraz, Naruto se tlemil jako blbeček.
„Sejdeme se v Ichiraku! Tak zatím!“ zamávala vnadná blondýna a nastoupila cestu k domovu. Musela si umýt hlavu, vyžehlit slavnostní šasty, nalakovat nehty, atd., atd.... Zkrátka všechny ty zdlouhavé procedury, které ženy podnikají, aby vypadaly aspoň trochu k světu.
Narutovi stačilo jen zaslechnout Ichiraku a už se mu sbíhaly sliny jak psům od Pavlova. Ostatní nestihli říct ani popel... zahlédli jen oblak prachu mizící v dálce.
Sasuke si pohrdlivě odfrknul. Kopl do nejbližšího šutru, otočil se na patě a vydal se hledat nějakou temnou uličku, kde by si mohl v klidu a soukromí emařit.
Kabuto zvedl hlavu, ostré polední slunce ho nepříjemně bodlo do očí. Sykl bolestí, zamžoural na Orochimara, pak vykročil do centra vesnice, kde hodlal navštívit optiku.
Hadí ksicht se znova mlsně olízl a zamířil směrem, kterým odešla Tsunade...
V zamyšlení přecházel ulici, stále kopal do kamenů rozesetých po cestě. Z letargie ho vytrhl pisklavý hlas: „Sasuke-kun!“
Vteřinu nato se válel v prachu na zemi a v obličeji ho šimrlala záplava růžových vlasů.
„Sasuke-kun!“ vřískala Sakura nadšením. „Tak přece ses vrátil! Já jsem to věděla! Ach, Sasuke!“
„Sakura-chan,“ vyrazil ze sebe přerývaně. „Mohla - bys... Trochu – se – dusím...“
Kunoichi se smíchem vyskočila a pomohla mu na nohy. Pak dlouhou chvíli stáli, zírali jeden na druhého, široce se usmívali a vychutnávali radost ze šťastného shledání.
Myslel jsem, že mě zabije, přemítal Sasuke. Ale ona je fakt ráda, že mě vidí.
„Sakura-chan, já...“ začal váhavě. Slovo promiň však nějak nešlo přes rty.
Dívka ho znova objala a zašeptala mu do vlasů: „Já vím...“
„Ale... Jde o to, že..“
Jak jí měl vysvětlit, že ji nemiluje? Tak dlouho na něj čekala...
Pohladila ho po zádech, pak se jemně odtáhla...
„Rozumím,“ řekla, jako by mu četla myšlenky. „Ani já tě nemiluju. Krom toho jsem zasnoubená.“
Na levé ruce se zatřpytil prstýnek s diamantem. Tázavě zvedl obočí: „Kdo?“
Zčervenala jako rajské jablíčko: „Lee... Znáš ho, je tvrdohlavější než Naruto a když si něco umane...“
Sasuke se usmál: „Gratuluju, vážně.“
„Arigatou. Mám velkou radost, že jsi zpátky. Ale už musím. Sejdeme se v Ichiraku!“ křikla ještě, než zmizela za rohem.
„A vážně nemáte ani jedny s kulatýma obroučkama?“ fňukal šedovlasý mladík s culíkem.
„Ne, je mi líto,“ omlouvala se postarší magistra. „Všechny nám je vykoupili fanoušci Harryho Pottera...“
Kabuto posmutněl... Přece nebude nosit oválný brýle... Nebo – jaká hrůza – hranatý!!!
Kam by pak šla jeho image prudce inteligentního záporáka?! Do... No však vy víte kam... Skoro se rozplakal, když tu mu dáma v bílém plášti podávala jakousi krabičku. Na blízko naštěstí viděl dobře, proto si mohl přečíst nápis Kontaktní čočky Clear Eyes – uvidíte nový svět!
Vyšel před optiku a zaostřil na ten nový svět, volný, široký, nekonečný, neohraničený kovovými kroužky. Ten pohled se mu zamlouval.
"Jak bez těch brýlí vlastně vypadám?"
Otočil se a mrkl na svůj odraz ve výloze.
"Vypadám skvěle! Ne, vypadám víc než skvěle! Vypadám nebezpečně!"
(Chjo... To je úroveň...)
Ulicí se nesla ozvěna spokojeného mlaskání... Naruto dojídal sedmou misku svého oblíbeného pokrmu.
“Žeknu ti, Teuchi-šan,” zahuhňal s plnou pusou. “Šem lád, že šem doma.”
Starý muž se zeširoka usmál, utřel si vrásčité ruce do zástěry a ve stejném okamžiku se rohodl, že tenhle hyperaktivní stálý zákazník dnes nebude muset platit.
...
Byl nacpaný k prasknutí, sotva chodil. Kolébal se centrem vesnice, procházel kolem známých domů... Sámoška, opravna obuvi, zelenina... Knihovna, hadrárna, masna, veřejné WC...
Mimoděk zvedl hlavu... Podobizny čtyř nejvýznamnějších mužů a jedné ženy na něj shlížely svým moudrým pohledem, navždy zachyceným v tvrdé skále. Shodaime, Nidaime, Sandaime, Yondaime a Godaime... V tu chvíli mu to došlo! Já... budu... Hokage!!!
Začal běhat po ulici jak potrefená husa, smál se, hulákal, válel sudy na studené dlažbě, lezl po plotě, skákal po střechách, hvízdal, kvičel, padal, vstával, vyslíknul si mikinu a točil s ní nad hlavou, řval jak tur, vřískal, pištěl, až z toho chraptěl, hlas mu přeskakoval... Jódloval, zakopl, slítnul ze sloupu elektrického vedení, omdlel...
Když se vzbudil, rozhodl se zajít za Tsunade, aby mu vysvětlila, jak bude ta jmenovací ceremónie (čti šaškárna, neboli neskutečná blbárna) probíhat. Letěl jako splašenej k jejímu domu, rozrazil branku, vykopl vchodové dveře, jedním skokem zdolal schody do patra a bez zaklepání vtrhnul do ložnice...
“Bábi Tsuna-” zajíkl se.
Uprostřed pokoje, vymalovaného na světle zeleno, stála široká, temně rudá lakovaná postel. Na umělecky vyřezávaném čele se skvěl charakteristický nápis – HRÁČ. Nyní však byl zpola zakrytý ledabyle rozházenými zelenými saténovými polštáři. Stejně byla povlečena i nadýchaná přikrývka a pod tou krásnou velkou dekou se choulila Pátá a...
Naruto se probral z šoku, načež se začal hihňat: “Tsss, nejste na to už trochu staří?”
“Láska kvete v každém věku,” ušklíbl se Orochimaru a hodil po blonďákovi první kus oděvu, který se mu dostal pod ruku. Bohužel to byla krajková podprsenka velikosti 85E.
“BAKA!” zařvala Tsunade a flákla svého milého po hlavě. Pak se otočila k Narutovi: “Neumíš klepat, ty mrňavej šmíráku?! Jakej učitel, takovej žák, co?! Tak honem vypadni, než se fakt naštvu!!!”
“Ale Tsunade obaasan...”
Orochimarův jazyk vystřelený světelnou rychlostí se omotal Narutovi kolem kotníku a “velice jemně” ho prohodil oknem...
Sasuke se pomalu zvedl, když ho zastudilo po setmění ochlazené dláždění. Celé odpoledne proseděl v té uličce, kde došlo k osudovému setkání se Sakurou...
Emo nálada trvá...
Tak Sakura se nám bude vdávat, přemítal Uchiha v depresi. Sice mě štvalo to její pronásledování, ale teď mi to zas bude chybět...
Z Naruta bude Hokage a začne si na mě vyskakovat... Moment, vždyť to vlastně dělá už teď!
Plus ta nešťastná záležitost s bráchou... Já jsem ale mizernej mstitel... Fňuk...
Kabuto ze mě má srandu, Orochimaru-sama mě ignoruje...
Nikdo mě nepřišel přivítat... Celá Konoha na mě kašle... Já jsem tak sám...
“Smile, though your heart is aching
Smile eventhough it´s breaking
When there are clouds in the sky
You´ll get by
If yoy smile through your fear and sorrow
Smile and maybe tomorrow...” notoval si tiše.
“...you´ll see the sun come shining through for you,” dokončil někdo sloku.
Sasuke udiveně vzhlédl. Nad ním stál kluk v černém, trochu krátkém, ale i tak docela pěkném tričku. V levé ruce třímal poznámkový blok, v pravé štětec, kterým si roztržitě ťukal o stehno.
“Ahoj,” pozdravil. “Já jsem Sai a ty budeš Sasuke, co?”
“Mno... A co jako?” zašklebil se, vzteklý, že ho někdo načapal při smutnění.
“To jako, že za chvíli začíná Narutovo jmenování v Ichiraku a že bys tam asi měl být přítomen,” nahodil Sai svůj krásný nevinný extra-supr-roztomilý úsměv, kterému nelze odolat a natáhl k Sasukemu ruku.
A malý Uchiha neodolal. Přijal nabízenou pomocnou dlaň. Byla příjemně teplá, měkká a přátelská. Nechtělo se mu ji pouštět.
Padl soumrak, ve vesnici se začaly rozsvěcet pouliční lampy.
Sasuke oplatil svému novému příteli úsměv a ruku v ruce vkročili do kruhu světla z luceren. Za sebou nechali tísnivou atmosféru opuštěné uličky i všechu svou bolest, trápení a samotu...
Nepostradatelný odkaz... xD
Smile - Nat King Cole (AMV Sakura )
Tfuj, tohle má být vtipná série!!! Zastřelte mě někdo! Co já z toho dělám?! Napůl přeslazená lovestory, napůl sentimentální škvár... Gomen, příště to bude lepší, dattebayo! ;)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Ej holka nechcu te urazit, ale stesti ze se omlouvas!!! pac az na tu prihodu Tsunade vs Orochimaru to vazne je na bobek!!! Mno mozna trochu silny vyraz!!! ale vazne, ty predesle dily, u nich jsem se smala jeste tyden po precteni a ted to jsem mela problem docist!!! co to na te padlo!!!
No jak už jsem psala - gomen.
Sama vím, že tenhle dílek neni nic extra, taky jsem nad ním strávila celej týden... pořád mě nic nenapadalo. Příště se pokusím být vtipnější, anebo ti to možná vynahradím osmnáctou Misskou. Ta se zatím rýsuje slibně. 
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
EH Sai a Sasuke! Mas tost hAnko
ale jinak bombááá 
...
XDDDDDDDDDD chichichichi XDDDD já tenhle díl objevila poněkud se spožděním ,ale co už XDDDDDD je to prostě...super mega úžasné XDDDD já nemůůžuuuu
:
víš jak těžce se vymýšlejí chytré komentáře, když taky umírám smíchy?? 

:
...blbě....XDDDD proto nedostaneš chytrž koment, ale jen todle XDDDDD kabuto a čočkyyyy XDDDDD omg XDDDDD
"Začal běhat po ulici jak potrefená husa, smál se, hulákal, válel sudy na studené dlažbě, lezl po plotě, skákal po střechách, hvízdal, kvičel, padal, vstával, vyslíknul si mikinu a točil s ní nad hlavou, řval jak tur, vřískal, pištěl, až z toho chraptěl, hlas mu přeskakoval... Jódloval, zakopl, slítnul ze sloupu elektirckého vedení, omdlel..." to mluví samo za sebe - kaskáda vtipu. A sentimentální škvár? Když se jedná o emařícího Sasukáče? A pár dvou legendárních sanninů? Promiň, ale to je fór století a ne přeslazená lovestory
Já už nemám slov, protože překonáváš všechny hranice snesitelného vtipu. Smála jsem se tolik, až jsem si musela držet pusu, abych nevyplivla vlastní plíce. Ještě jeden díl a všichni tu umřeme.
A rýsuje se nám tam hezký vztah SasuSai
No... co dodat? úžasné jako vždy, hAnko...
Arigatou, děvčátka.
Na řadě je Misska... Tak nevím, jak to zvládnu. 
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
Věř si. Ty zvládneš všchno.
Jinak právě jsem tuhle povídku přečetla jedním dechem a můžu tě ujistit, že ten kdo by ti skřivil vlásek, měl by co dočinění z celou konohou. Nezapomenutelné. Já se tlemila jak cvok.
Ono taky proč jak, že. 
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
hAnko...i když je to podle tebe přeslazená lovestory a sentimentální škvár....tak jsem se při některých poznámkách lovila na zemi xDD...zvláště při představě TsunaxOro v rudé posteli xDDD...prostě bomba dílek xD
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
no ja mám dosť
...okuliare vykúpili fanúšikovia HP?
hehe no chcem vidieť, ako Orochirko chytil Naruta jazykom za nohu a vyhodil ho cez okno
...inak ten koniec bol super, žeby vznikol párik SS? 
sa ešte teraz nemôžem prestať smiať 
kde tu máš sentiment? myslíš to, že emo nálada trvá u chudáka Sasánka? ale noooo
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.