Uč se dcero...02

Snad se díleček bude líbit :

Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa 2 díl!

23:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, kancelář Godaime Hokage.

Hamano se rozvalovala v jednom z křesel u Páté v kanceláři a se zájmem vše kolem sebe pozorovala. Nemohla tomu uvěřit. Ten sen se jí splnit! TEN SEN!!
„Kdy dorazí jouninové?“ Zeptala se otráveně Tsunade Shizune, když odlepila svůj pohled od papírů.“
„Měli by tu být….“ Začala Shizune, když se objevil hustý dým s prásknutím, který zaplnil celou pracovnu. Hamano i když to znala se seriálu se lekla a nadskočila na křesle. Tu se před ní zaprásklo a těsně u ní se objevil další obláček kouře.
„JJJJJjaaaaaaaaaaauuuuu!!“ Vyjekla, jelikož jí dotyčný stoupl na nohu.
„Dop***le! Kolikrát vám mám ještě říkat, že těch pár kroků sem máte udělat pěšky! Shizune nic nevidím!“ A s ohromným kašlem společně s Shizune tápala k oknům své pracovny. Nakonec popadla svou židli a prohodila jí jedním z oken, ke kterému se hned nahla a na noční Konohu spustila svůj sípavý kašel. Shizune už začala otevírat první okno.

„Gomen!“ Vyhrkl chlapík celý v zeleném, který Hamano stoupl na nohu. Poznala ho okamžitě. Zelený obleček, zářivě bílé zuby a to HUSTÉ OBOČÍ! Nebylo pochyb! Právě se jí naskytl pohled na Gaie naživo. Fascinovaně přestala skákat po jedné noze přičemž shodila někoho neurčitého na zem. V tom si vzpomněla na Tsunadina slova:

„Každý člověk má chakrový oběh! Vy ho jen ve vašem světě asi nejste schopni probudit. A jestli ho budeš mít neúplný, tak tě převezme Gai a budeš trénovat jen Taijutsu.“

To byl asi ten nejhorší zlý sen. Pomyslela si a představila si sama sebe v zeleném útlém oblečku, jak panáčkuje a vykřikuje přitom : „Síla mládí v před!!“ Ani si neuvědomovala, že přitom stále na Gaie zaraženě hledí.
„Děje se ..?“ Zeptal s Gai a vytrhl tak chudinku Hamano s děsivé představy.
„Ne.“ Odpověděla a pustila zraněnou nohu dolů. Kouř v pracovně se již snášel na Konohu. (Sakra ti už teda musí mít špatné ovzduší, chvíli tak budou pokračovat a budou na tom stejně jak my )
„Kotetsu! Izumo! Ke mně!“ Zařvala na celou kancelář Tsunade a zbytek světa si jen bezmocně snažil prsty narvat až k ušním bubínkům. Rozlétly se dveře a v pracovně stáli Kotetsu s Izumou a bylo jasně vidět, že Tsunade je vyrušila s jejich nepřetržité noční hlídky (no prostě zase chrápali na stole) soudě podle otlaků, které měli na tváři od dřevěného rohu stolu a Kotetsu měl na pásce přes nos obtistklá písmenka.
„Tohle odnesete!“ A dala jim každému do ruk pěknou hromadu papíru „Roztřídíte! A pak budete hlídat a ne SPÁT!!“ A oba dva rychle od ní papíry převzali a v rámci možností se snažili rychle vypadnout. „Dědečku ty to vidíš!“ Řekla Tsunade a pak se opřela o svůj stůl.
„Není ti nic Kurenai?“ A Asuma, jako pravý gentleman se snažil zvednout Kurenai ze země. SNAŽIL, takže to dopadlo tak, že nakonec Kurenai musela ze země sbírat Asumu.
„Takže vážení…“začala Tsunade a veškerá pozornost se obrátila na ni. „Jistě víte proč tu jste.“ A veškerá pozornost se soustředila na Hamano. Chvíli na ni civěli a pak se obrátili opět k Tsunade.
„To má být ona jo?“
„Nevypadá moc silně.“ Přisvědčil k prvnímu hlasu Kakashi se svou nepostradatelnou knihou v ruce. Tohle Hamano nevydržela.
„Tak hele! Jestli mě chcete pomlouvat či urážet tak přímo do očí, nebo ať u toho aspoň nejsem a neslyším to!“ Všichni ji ale okázale ignorovali a tvář Hamano začala přecházet s rozžhavené červeni do rudé.
„Umí aspoň něco?“ Zeptal se Asuma.
„Umím spoustu věcí!“ Začala Hamano a její hlásek se začal stupňovat.
„A co třeba?“
„Hnn…???“ A mozeček jí začal otáčet na plné obrátky.
„Takže nic….“ Řekl Asuma a obrátil se k Tsunade. V tom se ozvala ráno a další okno bylo proskleno.
„Síla mládí!!“ Ozvalo se výkřik.
„Jaká brutální síla..“ Povzdechl si Kakashi.
„To okno zacáluješ!“ Ječela Tsunade a Kurenai se mezitím rozběhla zachraňovat svého milého. Hamano se spokojeně ušklíbla a pohodlně se usadila do křesla. Tsunade si nakonec povzdychla a shromáždění se konečně uklidnilo do patřičné meze.

„Lidi mějte se mnou soucit, já jsem taky jenom člověk a nervy mám jen jedny…“ Povzdechla si Tsunade a sklopila hlavu. „Ale jestli mě ještě bude s***!“ A její pohled vzplál brutální silou.Tonton, kterého držela Shizune zakvičel a jako správný spider-vepř se vrhl dírou ve skle od Tsunadiny židle do tiché noci. Nedivte se, na jeho prasečí mozeček už toho bylo prostě moc. Všichni se zájmem a ohromením sledovali malé prasátko, jak skáče do chladné noci. Obzvlášť Tsunade.
„Sakra, tohle je už pátý Tonton za tenhle rok. Za chvíli mi ochranáři přestanou povolovat si pořídit další.“
„Já myslel, že máte pořád toho samého!“ Vyhrkl Gai.
„Ne, tohle byl Tonton dvaaosmdesátý.“ Řekla Shizune a rychle setřela slzu, která se jí kutálela po tváři. Byla asi jediná, kdo litoval ztrátu prasátka.

„Zpět k tématu.“ Snažila se všechno zamluvit Tsunade. „Jak jistě víte, čeká nás tu nelehký úkol. Musíme s ní vytrénovat Kunoichi, která porazí ninju druhé poloviny a na pomoc od Akatsuki nebo Orochimara můžeme rovnou zapomenout.“
„Je na té druhé polovině i Gaara?!“ Vyhrkla Hamano najednou.
„Ano je.“
„Sakra….“
„Proč?“
„Ale ne jen tak.“
„Jak znáš naše jména?“ Zeptal se Kakashi.
„Dlouhá historie…“ Řekla Hamano „taky o vás vím hodně, opravdu hooodně i některá vaše skrytá tajemství!“ Řekla Hamano záludně a Kakashi raději rychle schoval obličej za knihu, aby nikdo neviděl, že je na rozpacích. Tsunade už rudnula vztekem, protože ji neustále někdo nebo něco skákalo do řeči.
„Silence! I kill you!!!“ Zaječela Tsunade a osazenstvo ztichlo. „Takže! Přidělíme ti byt, peníze a hned zítra začneš na Akademii, kde tě bude s ostatníma žáky vyučovat Iruka. Až usoudí, že jsi pokročila převezmou tě tady jouniny nebo chunini nebo já osobně! Jasně?!“
„Jo, ale já nechci do akademie!!!!“ Zaúpěla Hamano „nesnáším malé spratky!!!“
„Smůla!“ Řekla Tsunade. „Kotetsu, Izumo! Ke mně!!!“ A do kanceláře celý zadýchaní přiběhli oni jmenovaní. „Ukážete tady….??“
„Hamano Ayumi..“ Doplnila ji pohotově Hamano.
„…jo doprovodíte ji k bytu!“ A hodila jim klíče. Hamano za těma dvěma okamžitě vystartovala, protože ti měli tak naspěch, aby byli co nejdřív pryč, že dávno byli v tahu.