Nový život - 2

Tak tady je dvojka .... doufám že se vám bude líbit

Když Naruto a Tusnade dorazili k Narutovi domů Hinata ještě stále spala.
"Tak dobře ted ji prohlédnu." oznámila mu Tsunade a přísně se na Naruta podívala. Jemu chvíli trvalo než to pochopil, ale pak zčervenal jak rajče a rychle odešel do kuchyně. Tsunade se obrátila k Hinatě. Sáhla z ní peřinu a vysvlékla ji tričko. To co uviděla ji naprosto vyděsilo. Po celém těla měla čerstvé rány, modřiny a škrábance.
"Bane bože." zašeptala Tsunade, ale na nic už neváhala a dala se do léčení. Naruto si mezitím pročítal nějaký ty svitky s jutsu (já vím dost neobvyklí, ale je to FF x) ) a strkal ramen. Asi po hodině za ním Tsunade přišla.
"Vyléčila jsem ji. Ale neměla jsem dost chakry, tak jsem ji pomohla jen z těch nejhorších poranění." oznámila mu Tsunade. Naruto se na ni nechápavě podíval.
"Co tím myslíš? Jenom z těch nejhorších? Neříkej mi, že ..." zděsil se Naruto. Tsunade smutně přikývla.
"Ano, kromě těch co utržila včera měla i další." vysvětlila mu. Naruto se zamračil.
"Kdo by něco takového mohl udělat?! A zrovna Hinatě?!" zeptal se ji Naruto a bylo vidět, že sním zase cloumá vztek. Tsunade uhnula pohledem
"Tsunade ty to víš? Že ano?!" ted už na ni křikl Naruto. Tsunade se na něj podívala.
"Ano, ale slib mi, že to nikomu neřekneš!" řekla Tsunade a v očích se ji nebezpečně zablýsklo. Naruto jen nasucho polkl.
"Neboj nikomu to neřeknu!" přísahal Naruto a čekal co mu tedy řekne.
"Mám domněnku, že Hinata byla doma týraná vlastním otcem." oznámila mu Tsunade tiše a přitom se podívala na Hinatu do vedlejšího pokoje. Jakmile to Naruto uslyšel doslova ztuhl šokem.
"Děláš si ze mě legraci, že? Vím, že Hiashi si myslí, že Hinata je slabá ale, že by zacházel až tak daleko?!" zeptal se ji nevěřícně Naruto. Tsunade se k němu zase otočila.
"Ano, myslím si to. Ale slíbil si mi, že o tom budeš mlčet. Tak doufám, že to neporušíš." varovala ho Tsunade a vstala ze židle, na které doteď seděla. Naruto se také zvedl a šel ji vyprovodit ke dveřím. Ale Tsunade se ještě na moment zastavila.
"Ještě tě chci požádat o jednu věc. Pokud by to bylo možné, mohla by u tebe Hinata nějaký ten čas zůstat? Soudím, že nemá kde být a protože utekla z domu její rodina po ní možná půjde." požádala ho s menšími obavami Tusnade. Naruto se zamyslel.
"Dobře. Já stejně s nikým nebydlím a někdy bych společnost uvítal." souhlasil Naruto a usmál se na ni. Tsunade mu úsměv opětovala a zamířila k oknu.
"Hmm Tsunade, proč jdeš k oknu a ne ke dveřím?" zeptal se ji zmatený Naruto. Tsunade otevřela okno a vylezla na parapet.
"Myslím, že někomu by to bylo divné, že jdu právě od tebe. A ještě jedna rada. Nepouštěj Hinatu ani na krok samotnou. Ano?" řekla Tsunade aniž by se na něj obrátila a ještě než stačil Naruto odpovědět byla pryč.
"Ježiš!" ulevil si Naruto a zavřel okno. Otočil se zpátky do místnosti a zděsil se.
"Pane bože! Takovej bordel!" vykřikl a okamžitě se dal do uklízení. Ani ne za hodinu měl vše kompletně vyčištěné a umyté. Dokonce stačil skočit i do obchodu pro nějaké jídlo a pití. Když se podíval na hodinky podivil se.
"To už jsou tři hodiny!" Naruto se zamyslel.
"Co jen budu dělat?" pomyslel si, ale z jeho úvah ho vyrušil nečekaný pohyb. Podíval se tím směrem a zjistil, že Hinata se už probudila. Přešel k posteli a čekal až se probudí úplně.
"Hmm. Co se stalo?" pomyslela si Hinata a otevřela oči. Předpokládala, že se probudí u sebe v pokoji ale tohle místo vůbec nepoznávala. Zmateně se posadila a rozhlížela se kolem sebe. Pohled se ji zastavil až na Narutovi. Poděšeně vypískla a uskočila dozadu. Jenže se zamotala do peřiny, ztratila rovnováhu a spadla na Naruto. Naruto to nečekal, ztratil stejně jako hinata rovnováhu a oba dva se skácely na zem.
"Auu!" postěžoval si Naruto a držel se za hlavu.
"Jé promiň ... Naruto-kun?" vykřikla zase a znovu chtěla uskočit, ale zatočila se ji hlava a málem spadla znovu na zem, kdyby ji Naruto nechytil.
"Hinato klid." uklidnil ji rozesmátý Naruto a posadil ji na postel. Hinata se kolem sebe zmateně rozhlížela.
"Kde to jsem?" vypravila ze sebe zmateně.
"Jsi u mě doma, Hin." oznámil ji Naruto a usmál se na ni. Hinata se na něj zmateně podívala.
"Ale co se ..." začala ale zarazila se. Chytla se za hlavu, která ji začala strašně bolet. Začala si vzpomínat co se stalo. Jak ji otec vynadal a házel po ní různé věci. Jak ji vyhnal z domu a ona opravdu utekla. Jak utíkala co nejdál od svého domova a pak zakopla někde v lese a začalo pršet. Vzpomněla si, že tam samým vyčerpáním usnula a ráno ji někdo probudil. Zjistila, že to byl Naruto-kun a teď, že ji donesl k sobě domů.
"Hin? Co se děje?" zeptal se ji opatrně Naruto. Hinata se na něj podívala. Naruto se lekl.
"Hin! Proč brečíš??!" zeptal se ji zmateně Naruto a přiskočil k ní. Hinata se rozbrečela ještě víc a padla mu kolem krku.
"Naruto-kun! Já se moc omlouvám!" řekla mezi vzlyky Hinata. Naruto se podivil ještě víc.
"A za co?" Hinata ho objala ještě víc.
"Že jsem tak neschopná a všem jsem na obtíž!" vykoktala ze sebe Hinata. Naruto ji také objal a usmál se.
"Já si nemyslím, že jsi neschopná a na obtíž. Podle mě jsi fakt milá osoba Hin-chan. Mám tě rád takovou jaká jsi." řekl ji Naruto a pohladil ji po hlavě. Hinata se trochu utišila.
"Děkuji Naruto-kun." řekla Hinata a odtáhla se od něj. Naruto se na ni podíval a byl rád, že má na tváři úsměv.
"Vidíš! Úsměv ti sluší víc jak, když jsi smutná!" oznámil ji Naruto a zazubil se na ni. Hned jak to Hinata uslyšela zrudla do sytě červené. A rychle vstala.
"No tak já už půjdu!" řekla rychle Hinata a zamířila ke dveřím.
"A kam bys si šla?" zeptal se ji Naruto a Hinata se zarazila.
"No ... já už bych něco vymyslela." snažila se to zamluvit Hinata a pokračovala ke dveřím.
"Klidně ... ale Tsunade mi nařídila, že máš zůstat u mě." oznámil ji Naruto jako by nic a odebral se do kuchyně. Hinata se zase zarazila a rezignovaně šla za ním.
"A jak dlouho tady budu muset zůstat?" zeptala se ho Hinata. Naruto se zamyslel.
"No asi do doby než Tsunade řekne." řekl po pravdě Naruto a usmál se na ni. Hinata mu úsměv nejistě oplatila.
"Doufám, že ti to nevadí." zeptala se ho nesměle Hinata a zrudla jako rajče. Naruto se na ni podíval.
"Jasně, že ne. A navíc rád uvítám jakoukoliv společnost." ubezpečil ji Naruto a začal se přehrabávat v lednici.
"Akorát nevím co budeme jíst. Já si pro sebe moc nevařím, takže mi to ani moc nejde a .." vysvětloval ji situaci Naruto a vytáhl z lednice zeleninu a nějaké maso. Nejistě si to prohlížel. Hinata se mezitím po kuchyni rozhlédla aby věděla kde co je a pak přistoupila k Narutovi.
"Naruto-kun. Mám nápad!" upoutala na sebe pozornost Hinata a mírně zčervenala. Naruto se na ni otočil.
"A jaký?" zeptal se se zájmem Naruto.
"Abych ti nějak vynahradila, že tu musím dočasně bydlet tak budu pro nás vařit a starat se o byt. Souhlasíš?" zeptala se ho teď už úplně červená Hinata.
"Pane bože! Proč se pořád červenám?!" pomyslela si naštvaně Hinata. Naruto se nad tím návrhem zamyslel a nakonec souhlasil.
"Dobře a já ti za to pomůžu s tréninkem. Každý den nebo aspoň obden bude spolu trénovat!" navrhl ji nadšeně Naruto a čekal její reakci.
"Pokud by ti to nevadilo, tak budu strašně ráda." kývla mu na to Hinata a zářivě se na něj usmála.
"Je roztomilá, když se usmívá!" pomyslel si Naruto, ale ihned tu myšlenku zahnal a napomínal se na co to myslí.
"Skvělé ujednáno!" vykřikl Naruto. Oba dva se začali hlasitě smát. Ale po chvíli se naruto zarazil a zkoumavě se na Hinatu zadíval. Ta si toho všimla a zatvářila se trochu nejistě.
"Hmm. C-co se děje Naruto-kun?" vykoktala nejistě Hinata. Naruto se omluvně usmál.
"Já jen, že nemáš nic na sebe. Tvou tašku jsem sice vzal, ale pochybuji, že ta máš dost oblečení i na převlečení a tak." vysvětlil ji Naruto a ukázal na tašku u postele. Hinata mu v duchu děkovala, že ji tam nenechal a přinesl ji s sebou. Ale nad jeho slovy se zamyslela.
"Ano, to je pravda. Nic na sebe pořádně nemám." přisvědčila Hinata a trochu se na sebe zlobila, že z domu utekla tak na lehko. Naruto odešel do vedlejšího pokoje a nějakou dobu se přehraboval ve skříni.
"Mám to!" zvolal a ze skříně vytáhl menší krabici. Přešel zpátky do kuchyně, položil ji na stůl a otevřel ji. Hinata se zarazila. V té krabici byly naskládané peníze. Nejistě se podívala na Naruta.
"Naruto-kun? Co s tím chceš dělat?" zeptala se ho.
"No toto jsou moje úspory na horší časy. Beru si z nich peníze jen v největší nouzi jako je tato." vysvětlil ji to Naruto a vzal jeden balíček peněz.
"Ale to nemusíš dělat." zašeptala Hinata a podívala se do země. Už si domyslela na co to chce použít. Naruto se na ni pouze usmál.
"neboj Hin. Mě to nevadí. Stejně by se mohlo stát, že by se ke mně někdo vloupal a ukradl je. Takhle aspoň nepřijdou na zmar. Ale teď honem než zavřou všechny obchody." popohnal ji Naruto a tahnul ji ke dveřím.
"Ale Naruto-kun, já ... " začala Hinata ale Naruto ji přerušil.
"Žádné ale, Hin." řekl rázně a dotáhl ji ke dveřím. Tam se zastavil. Hinata nechápavě hleděla na jeho záda.
"To co .... to co ti uděl ... je naprosto neodpustitelné! Už tě nikdo nebude omezovat. Od teď jsi volná Hin-chan!" oznámil ji Naruto vážným tonem ale neotočil se na ni. Hinatě po tváři sklouzla jedna slza.
"Děkuji ti. Opravdu moc to pro mě znamená Naruto-kun!" pomyslela si Hinata a stiskla jeho ruku a něco silněji. Naruto ji stisk oplatil a oba vyšli na ulici. Ale tam se rychle pustili, aby si o nich lidé nemysleli bůh ví co a zamířili k obchodům.
Jako první navštívily obchod s oblečením a Hinata si koupila zásobu kalhot, ponožek, triček a mikin plus asi dvoje boty. Dál byly v dalších třech obchodech a až na konec se zastavili v obchodě se zbraněmi. Nakoupili tam zásobu kunaiu, shurikenů, kouřových bomb a další zbraně.
Právě když Naruto platil jejich nákup. Hinata měla možnost se pořádně rozhlédnout. Rozhlédla se po celém obchodě až ji pohled spadl na zvláštní katanu. Měla modrou rukojeť i pouzdro a hádala, že její čepel je stříbrná. Ale né jenom vzhled ji upoutal. Byl to také pocit z ní. Z té katany vyzařovala jaká si podivná síla. Naskakovala ji z ní husí kůže ale zároveň ji ta síla podivně přitahovala.
"Hin? Hin! Co se děje?!" ozval se Naruto vedle ní a zamával ji před očima. Hinata několikrát zamrkala a vrátila se zpátky do reality.
"Nic jen jsem se na chvíli zamyslela." zamluvila to Hinata a nevině se na něj usmála.
"Dobře. Už jsem se bál, že se ti něco stane." řekl Naruto a úsměv ji oplatil. Prodavač co to celou dobu pozoroval se usmál. Naruto se na prodavače otočil a rozloučil se. Poté zamířil ven s Hinatou v patách ale prodavač ho zastavil.
"Počkejte prosím pane!" zadržel ho a Naruto s Hinatou se na něj udiveně otočili.
"Děje se něco?!" zeptal se ho nechápavě Naruto a udělal pár kroků směrem k němu. Prodavač na něj ale pouze jenom usmál a vybídl je aby šli za ním. Chvíli váhali ale nakonec za ním přece jenom šli.
Prodavač je zavedl přesně tam kam se Hinata před chvíli dívala. K té zvláštní kataně. Prodavač ji uchopil do ruky a podal ji Hinatě. Ta se nejdřív koukla na Naruta, který se na ni jen povzbudivě usmál a pak znovu na prodavače. Nakonec ji přece jenom vzala do ruky a vytáhla z pouzdra. V denním světle se zaleskla stříbrná čepel katany. Hinata si ji obdivně prohlížela. Najednou ale ucítila podivné mravenčení v ruce, ve které držela katanu a dostala nutkání ji zahodit ale neudělala to. Najednou se kolem ní udělal menší kruh chakry a něco ji šplíchlo do obličeje. Když se podívala co to je, zjistila že je to voda a trocha hlíny. Nevěřícně se podívala na prodavače. Ten se na ni také užasle díval.
"Úžasné. Hned dva elementy naráz! Voda a Země!" zašeptal nevěřícně a zmizel někam dozadu. Za chvíli byl zase zpět ale něco sebou přinesl. Když se Naruto a Hinata podívali blíž zjistili, že to je další katana. Měla červenou rukojeť i pouzdro. Prodavač ji bez rozmyšlení podal Narutovi a ten ji beze slova chytil a vytáhl stejně jako Hinata z pouzdra.
Ale tentokrát se kolem něj nevytvořil žádný kruh. Jen jeho oči zčervenali a vypadalo to jako by mu v nich plápolal oheň a v obchodě silně zafoukalo.
Prodavač se na něj také obdivně díval, možná víc než na Hinatu.
"Zajímavé! Ohen a vítr!" zašeptal stejně neslyšitelně prodavač a pak ztichl.V obchodě zavládlo hrobové ticho, že si nikdo nedovalil ani nadechnout. Naruto už to nevydržel a zamračil se.
"Můžete nám laskavě říct co se tady děje?! A proč nám dáváte do ruky dvě podivné katany, které jsou určitě tak drahé, že si je nikdy nemůžeme dovolit?!" zeptal se ho nakvašeně Naruto. Hinata se na něj klidně usmála a Naruto se trochu zklidnil. Pak se otočila na prodavače.
"Myslím, že Naruto-kun má pravdu. Co se to tady stalo? A proč hlavně nám?" zeptala se ho mírně Hinata a nedočkavě čekala jeho odpověď. Prodavač se usmál.
"Rád vám to vše vysvětlím. Ale ne tady. Pojďte se mnou dozadu." poprosil je prodavač a oba souhlasily. Poté se za ním vydaly a usadili se u menšího stolu.